Meta-pozice🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-02.22
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Základní pojmy NLP
Druh	pojem
Anglicky	Meta-position
Jiné názvy	pozice pozorovatele, pohled zvenčí
Obecnější heslo	Percepční pozice
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Meta-pozice je v neurolingvistickém programování označení pro perspektivu, ze které člověk sleduje situaci, vztah nebo vlastní prožívání jakoby zvenčí a s odstupem. Pojem je užší variantou obecného pojmu percepční pozice. V části literatury splývá s třetí pozicí, tedy s pohledem nezúčastněného pozorovatele, v jiné části označuje ještě vzdálenější stanoviště, ze kterého člověk pozoruje i sebe sama, jak se dívá z ostatních pozic (Dilts a DeLozier 2000). Společným jádrem je odstup: z meta-pozice se má situace jevit méně citově naléhavá a lépe přehledná, takže je možné uvažovat o souvislostech, které v zapojení zůstávají skryté. NLP spojuje meta-pozici s pojmem disociace, který v jeho slovníku označuje vnímání zážitku zvenčí, bez plného prožitku, na rozdíl od asociace, kdy člověk zážitek prožívá zevnitř. Pro kompendium je pojem důležitý tím, že dočasný a dobrovolný odstup od vlastních prožitků je v mnoha terapiích užitečný, kdežto trvalý a vyžadovaný odstup se může stát nástrojem, kterým se člověku bere oprávněná citová reakce na křivdu.

Původ a souvislosti🔗

V NLP se pojem rozvíjel spolu s prací na percepčních pozicích a s myšlenkou, že úplnější obraz vztahu vzniká popisem z více hledisek. Grinder a DeLozierová v rámci takzvaného nového kódu zdůrazňovali, že kromě vlastní perspektivy a perspektivy druhého je užitečné mít k dispozici pohled pozorovatele, který oba vidí zvenčí (Grinder a DeLozier 1987). Dilts tuto myšlenku použil v technikách práce se vztahy, z nichž katalog samostatně popisuje meta-zrcadlo. Myšlenka odstupu od vlastních zážitků je však mnohem širší než NLP. Kognitivní terapie od sedmdesátých let pracuje s tím, že klient se učí nahlížet své automatické myšlenky jako hypotézy, a ne jako fakta, a Beck tento posun popisuje jako distancování (Beck 1976). Psychologie usuzování rozlišuje vnitřní pohled, který vychází z podrobností vlastní situace, a vnější pohled, který ji srovnává s podobnými případy, a ukazuje, že vnější pohled opravuje některé systematické chyby odhadu (Kahneman 2011). Současné metakognitivní přístupy pracují s odstupem od myšlenek jako s ověřovaným terapeutickým prvkem; kompendium o nich pojednává v hesle o metakognitivní terapii. Tyto přístupy se však na pojem meta-pozice v NLP neodvolávají a jejich výsledky nelze přenášet na techniky NLP.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má meta-pozice tři prvky: místo pozorovatele, předmět pozorování a míru citového zapojení. Místo pozorovatele je mimo situaci, často prostorově vyznačené, například představou, že člověk vidí sebe a druhého z druhé strany místnosti nebo shora. Předmětem pozorování může být vztah dvou lidí, průběh vlastní reakce nebo i vlastní myšlení. Míra citového zapojení je oproti první pozici snížená, což NLP pokládá za výhodu, protože umožňuje uvažovat bez zahlcení (Dilts a DeLozier 2000). Na tom staví i techniky, které při práci s fobiemi a bolestnými vzpomínkami využívají vícenásobný odstup, například rychlá léčba fobie.

Pro obranné čtení je podstatné rozlišit odstup jako nástroj a odstup jako stav. Odstup jako nástroj je dočasný: člověk na chvíli poodstoupí, aby něčemu porozuměl, a pak se vrací do svého prožívání s rozšířeným náhledem. Jeho city přitom nemizí, jen přestávají řídit úvahu. Odstup jako stav je trvalý nebo vynucovaný: člověk má zůstávat „nad věcí“ a city na situaci jsou pokládány za známku nezralosti. Tato druhá struktura se blíží odpojení, které klinická literatura popisuje jako obrannou reakci na zahlcující zkušenost (Herman 1992). Kompendium popisuje krajní podoby takového odpojení v technice tělesná disociace a nekonečné sebepozorování, ze kterého už nevede cesta k jednání, v hesle meta-kognitivní singularita.

Detekční znaky🔗

Užití meta-pozice jako nástroje se pozná podle toho, že výzva k odstupu je nabídkou, má omezené trvání a nesleduje cíl popřít, co člověk cítí. Terapeut nebo kolega navrhne podívat se na spor s odstupem, pak se zeptá, co z toho člověk vidí, a jeho city zůstávají legitimní. Varovné znaky se objevují, když se odstup stane normou. Mluvčí opakovaně vyzývá k nadhledu ve chvílích, kdy člověk projevuje oprávněný hněv, smutek nebo strach, zvláště když se tyto city týkají jednání mluvčího nebo skupiny. City se označují za „ego“, „starý program“ nebo „nízkou úroveň vědomí“ a ideálem je pozorovatel, který necítí nic. Pozorování sebe sama se stává nekonečným: člověk sleduje své myšlenky, pak sleduje to, jak je sleduje, a ztrácí schopnost rozhodnout se a jednat. Ve skupinách s vysokou mírou kontroly se nadhled může spojovat s požadavkem nesoudit vedení a přijímat vše „z vyšší perspektivy“. U člověka se pak objevuje pocit odcizení od vlastních citů a těla, otupělost, potíž rozpoznat, co chce, a obtíž reagovat na skutečné ohrožení. Lifton popsal, jak totalitní prostředí vede jednotlivce k tomu, aby vlastní zkušenost vykládal z hlediska doktríny, a ne z hlediska svého prožitku (Lifton 1961).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití je široké a má oporu v praxi mnoha terapeutických směrů. Klient, který o hádce s partnerkou přemýšlí s odstupem několika dní a uvidí, že oba reagovali spíš na únavu než na sebe, používá odstup k porozumění; jeho mrzutost přitom nemizí. V kognitivní terapii se klient učí odstoupit od automatické myšlenky a posoudit ji, aniž by popíral, že ho trápí (Beck 1976). V supervizi pomáhá pohled zvenčí rozpoznat vlastní zapojení do vztahu s klientem. Ve všech těchto případech je odstup dočasný, dobrovolný a slouží člověku. Manipulativní užití staví odstup jako požadavek, který chrání toho, kdo ho vyžaduje. V partnerském vztahu se výzva k nadhledu objevuje, když druhý poukazuje na křivdu; v pracovním prostředí, když zaměstnanec upozorňuje na nespravedlnost; v seberozvojových a duchovních skupinách jako ideál, podle kterého jsou city překážkou růstu. Výsledkem je, že člověk ztrácí informaci, kterou city nesou, tedy signál, že se děje něco špatného. Literatura o kultovních skupinách popisuje potlačování vlastních reakcí ve prospěch skupinového výkladu jako jeden z mechanismů kontroly (Singer a Lalich 1995).

Stav důkazů🔗

Obecná myšlenka, že dočasný odstup od vlastních myšlenek a citů může pomoci zvládat obtíže, má podporu v psychoterapeutickém výzkumu, který však nepochází z NLP a pracuje s vlastními pojmy a metodami (Beck 1976). Specifická tvrzení NLP o meta-pozici, například že určité prostorové uspořádání a procházení pozicemi vede ke spolehlivé změně vztahů nebo prožitků, nebyla kontrolovaně ověřena. Kritické přehledy NLP uvádějí, že jeho techniky mají jen slabou empirickou oporu a že kvalitních studií je málo (Witkowski 2010). Systematický přehled účinků NLP na zdravotní výsledky nenašel dostatek důkazů pro doporučení jeho intervencí (Sturt a kol. 2012). Přehled zaměřený na koučink, kde se práce s pozicemi používá často, upozorňuje na nedostatek výzkumu a doporučuje opatrnost (Passmore a Rowson 2019). Je třeba dodat, že NLP používá slovo disociace v jiném smyslu než klinická psychologie, kde označuje narušení integrace vědomí, paměti a vnímání, často spojené s traumatem. Záměna obou významů může vést k podcenění rizika, že vynucovaný odstup u traumatizovaného člověka posílí odpojení, které je součástí jeho obtíží (Herman 1992).

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je rozlišovat mezi odstupem a popřením. Je legitimní na chvíli poodstoupit a podívat se na situaci zvenčí; není nutné přestat cítit, co člověk cítí. Pokud někdo vyžaduje nadhled právě ve chvíli, kdy upozorňujete na jeho jednání, je užitečné pojmenovat to: nadhled nemění to, co se stalo, a city jsou na místě. Druhou obranou je hlídat návrat. Po každém odstupu by měl následovat návrat do vlastního prožívání a k rozhodnutí, co dál. Pokud odstup trvá a člověk se cítí odcizený od sebe a od těla, je to signál, že nejde o nadhled, ale o odpojení. Třetí obranou je ostražitost vůči ideálům, podle kterých je vyspělý člověk bez citů: takový ideál chrání hlavně ty, kterým by city druhých mohly překážet. U lidí, kteří prošli prostředím, kde se city soustavně potlačovaly ve prospěch „vyššího pohledu“, je zotavení spojeno s obnovou kontaktu s vlastními prožitky a tělem. Klinická praxe u traumatizovaných lidí klade důraz na stabilizaci a postupné, bezpečné znovupropojení s prožitkem, ne na další odstup (Herman 1992). Odborník, který s meta-pozicí pracuje, by měl u klientů se zkušeností traumatu nebo odpojení postupovat zvlášť opatrně.

Literatura🔗

• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Grinder, J., & DeLozier, J. (1987). Turtles All the Way Down: Prerequisites to Personal Genius. Scotts Valley: Grinder & Associates.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Základní pojmy NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Percepční pozice – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Asociace – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Association)
• Disociace – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Dissociation)
• Meta-rámec – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Meta frame)
• Dvojitá disociace – příbuzné heslo (Disociace, fobie a trauma, Double dissociation)
• Reakce na kritiku – příbuzné heslo (Disociace, fobie a trauma, Responding to criticism)
• Meta-zrcadlo – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Meta-mirror)
• Třetí pozice – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Third position)
• Vyrovnaný – příbuzné heslo (Jazykové vzorce, Leveller)

V kompendiu

• EA-6.2.4 Metacognitive therapy protokol – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-5.2.10 Meta-kognitivní singularita – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-5.3.4 Tělesná disociace – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Percepční pozice – předchozí heslo rodiny
• Asociace – další heslo rodiny