Model TOTE🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-02.19
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Základní pojmy NLP
Druh	pojem
Anglicky	TOTE model
Jiné názvy	Test-Operate-Test-Exit, smyčka test–operace–test–výstup
Užití	výkladový pojem
Riziko zneužití	nízké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Model TOTE, zkratka anglických slov test, operate, test, exit, popisuje cílené chování jako zpětnovazební smyčku. Organismus nejprve porovná současný stav s určitým kritériem (test). Pokud stav kritériu neodpovídá, provede operaci, která má rozdíl zmenšit (operate). Poté znovu porovná (test) a pokračuje, dokud rozdíl nezmizí; teprve pak smyčka končí (exit). Autoři modelu jej navrhli jako náhradu za představu reflexního oblouku, podle které chování tvoří jednoduché řetězy podnětů a reakcí, a zdůraznili, že smyčky lze vnořovat: operace jedné smyčky může sama obsahovat další smyčky, takže vzniká hierarchie plánů (Miller, Galanter a Pribram 1960). Neurolingvistické programování model převzalo jako kostru pojmu strategie: jednotlivé testy a operace v něm zaplnilo smyslovými reprezentacemi (Dilts a kol. 1980). V tomto katalogu je model zařazen jako výkladový pojem, protože sám o sobě není vlivovým vzorcem. Pro kompendium je důležitý ze dvou důvodů. Pomáhá rozumět tomu, proč může být člověk uvězněn v nekonečném úsilí, když kritérium úspěchu stanoví někdo jiný, a zároveň je příkladem pojmu, jehož vědecký původ se v NLP využívá k propůjčení autority tvrzením, která už vědecky podložena nejsou.

Původ a souvislosti🔗

Model vznikl na přelomu padesátých a šedesátých let v prostředí, kde se psychologie odvracela od přísného behaviorismu a inspirovala se kybernetikou a informatikou. Miller, Galanter a Pribram v knize o plánech a struktuře chování tvrdili, že pro porozumění cílenému jednání je třeba počítat s vnitřní reprezentací cíle a se zpětnou vazbou, a jako ilustraci použili tak všední činnost, jako je zatloukání hřebíku: úder se opakuje, dokud hřebík není zatlučen (Miller, Galanter a Pribram 1960). Model se stal jedním z milníků takzvané kognitivní revoluce a byl později rozvinut i kritizován v rámci kognitivní vědy. Gregory Bateson pracoval s příbuznými kybernetickými myšlenkami zpětné vazby a samoregulace v teorii komunikace a učení (Bateson 1972). NLP model převzalo v rané systematizaci oboru a spojilo ho s notací reprezentačních systémů, takže každá strategie měla podobu sledu testů a operací v jednotlivých smyslech (Dilts a kol. 1980). Encyklopedie systemického NLP pak řadí TOTE mezi základní pojmy oboru (Dilts a DeLozier 2000).

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má model čtyři prvky a dvě vztahové vlastnosti. Prvky jsou kritérium, se kterým se porovnává, test, operace a výstup. Vlastnostmi jsou zpětná vazba, tedy to, že výsledek operace se vrací do testu, a hierarchie, tedy to, že smyčky se mohou vnořovat do sebe. NLP k tomu přidává tvrzení, že každý test a každá operace probíhají v určitém smyslovém systému, a že problémy vznikají, když kritérium chybí, je nedosažitelné nebo je test založen na nevhodné reprezentaci. Takové poruchy se v katalogu popisují v hesle smyčkové strategie. S modelem souvisí i dobře formulovaný výsledek, protože NLP požaduje, aby cíl měl smyslový důkaz dosažení, tedy test, podle kterého člověk pozná, že může skončit (Dilts a kol. 1980).

Z obranného hlediska je nejzajímavější otázka, kdo stanoví kritérium testu. Pokud ho stanoví člověk sám a je dosažitelné, smyčka po čase skončí a člověk může přejít k dalšímu cíli. Pokud ho stanoví někdo jiný a je mlhavé nebo nedosažitelné, smyčka nikdy nedojde k výstupu: člověk se snaží, porovnává, selhává a znovu se snaží. Tato struktura je dobře vidět v prostředích s vysokou mírou kontroly. Lifton popsal požadavek čistoty jako jeden z rysů totalitního myšlení: ideál je stanoven tak, že ho nikdo nemůže dosáhnout, a z trvalého selhávání plyne vina a závislost na autoritě, která určuje, co je čisté (Lifton 1961). V jazyce modelu jde o test, jehož kritérium drží v rukou někdo jiný a nikdy ho neuzná za splněné.

Detekční znaky🔗

Model se v rozhovoru objevuje ve dvou podobách. První je odborná: mluvčí vysvětluje, že chování je řízeno zpětnou vazbou, a popisuje smyčku testu a operace. To je výklad, ne vliv. Druhá podoba je žargonová a pozná se podle toho, že se zkratka TOTE a s ní spojená slova, jako je smyčka, výstup nebo program, používají jako nálepky pro lidské obtíže a pochybnosti. Pochybnost se tak označí za „smyčku bez výstupu“, nesouhlas za „chybný test“ a odmítnutí za „program, který je třeba přepsat“. Varovné je, když nálepka nahrazuje projednání obsahu: místo aby se mluvilo o tom, proč člověk pochybuje, se mluví o tom, jak jeho pochybnost odstranit. Druhým znakem je kontrola kritéria. Ve skupině nebo ve vztahu se neustále posouvá, co je dost dobré, a člověk se o tom dozvídá jen od autority. Třetím znakem je vědecký lesk: odkaz na kognitivní psychologii a kybernetiku se používá k tomu, aby tvrzení o „přeprogramování“ působila jako ověřená věda. Kompendium tento jev obecně popisuje jako terminologickou mystifikaci. Kritici NLP upozorňují, že obor rád přejímá terminologii z věd, aniž by přebíral jejich metody ověřování (Roderique-Davies 2009).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití je výkladové a sebereflexivní. V psychologii je model užitečným historickým i didaktickým příkladem toho, jak lze popsat cílené chování pomocí zpětné vazby (Miller, Galanter a Pribram 1960). Pro jednotlivce může být užitečný jako otázka: podle čeho poznám, že jsem hotov? Kdo si u úkolu, který nikdy nekončí, uvědomí, že nemá jasné kritérium, nebo že ho stanovil někdo jiný a stále ho posouvá, získá důležitou informaci. Podobně kognitivní terapie pracuje s absolutními pravidly a požadavky, které si člověk klade, i když bez tohoto modelu a s vlastním teoretickým zázemím (Beck 1976). Manipulativní užití má dvě podoby. První je žargonová: model se používá k tomu, aby se pochybnosti a námitky prohlásily za technickou poruchu, kterou „odborník“ opraví, a tím se z rozhovoru vyřadí otázka, zda pochybnosti nejsou oprávněné. Druhá je strukturální: autorita si ponechává kontrolu nad kritériem úspěchu a člověka drží v nekonečné smyčce snahy, ve které se nikdy nedostane k výstupu, a tedy ani ke svobodnému rozhodnutí odejít.

Stav důkazů🔗

Model TOTE je historicky významný kognitivní model a v obecné rovině, jako popis zpětnovazebního řízení cíleného chování, je přijímán (Miller, Galanter a Pribram 1960). Pozdější kognitivní věda ho rozvinula do podrobnějších modelů řízení činnosti a pracovní paměti; samotné NLP však na tento vývoj nenavázalo. To, co NLP z modelu odvodilo, tedy tvrzení, že lidské strategie lze zachytit jako sledy smyslových reprezentací v podobě smyček a že jejich přepsáním se spolehlivě změní chování, nebylo kontrolovaně ověřeno. Kritické přehledy NLP konstatují, že naprostá většina jeho tvrzení nemá oporu v empirickém výzkumu (Witkowski 2010), a hodnocení Národní rady pro výzkum USA nenašlo podporu pro tvrzení oboru o zlepšování výkonu (Druckman a Swets 1988). Kritika označující NLP za kargokultovní psychologii poukazuje právě na přejímání vědecké terminologie bez odpovídajících metod (Roderique-Davies 2009). Z toho plyne rozlišení: model sám je legitimní součástí dějin psychologie, ale jeho přítomnost v textu NLP neznamená, že techniky, které se na něj odvolávají, jsou vědecky podložené.

Obrana a zotavení🔗

První obranou je přeložit žargon do běžné řeči. Pokud někdo označí vaše pochybnosti za smyčku bez výstupu, je užitečné zeptat se: o čem přesně pochybuji, a mám k tomu dobré důvody? Pochybnost je v jazyce modelu test, který nebyl splněn, a to může znamenat, že něco skutečně není v pořádku. Druhou obranou je převzít kritérium. U úkolů a nároků, které nikdy nekončí, je rozumné stanovit si vlastní, konkrétní a dosažitelné měřítko toho, co je dost, a nenechat ho určovat někoho, kdo z vaší nekonečné snahy těží. Třetí obranou je skepse vůči vědeckému lesku: odkaz na kognitivní vědu nebo kybernetiku nedokládá účinnost techniky, která se na ně odvolává (Roderique-Davies 2009). U lidí, kteří odešli z prostředí s nedosažitelnými ideály, bývá zotavení spojeno s přetrvávající vinou a s pocitem, že nikdy nejsou dost dobří. Terapie v takových případech pracuje s rozpoznáním, že kritérium bylo stanoveno tak, aby splnit nešlo, a s postupnou obnovou vlastních měřítek; literatura o odchodu z kultovních skupin popisuje tento proces jako součást obnovy samostatného úsudku (Hassan 1988).

Literatura🔗

• Bateson, G. (1972). Steps to an Ecology of Mind. San Francisco: Chandler.
• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Dilts, R., Grinder, J., Bandler, R., & DeLozier, J. (1980). Neuro-Linguistic Programming: Volume I. The Study of the Structure of Subjective Experience. Cupertino: Meta Publications.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Miller, G. A., Galanter, E., & Pribram, K. H. (1960). Plans and the Structure of Behavior. New York: Holt, Rinehart and Winston.
• Roderique-Davies, G. (2009). Neuro-linguistic programming: Cargo cult psychology? Journal of Applied Research in Higher Education, 1(2), 58–63.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Základní pojmy NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Neexistuje selhání, jen zpětná vazba – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, There is no failure, only feedback)
• Nejpružnější prvek řídí systém – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, The law of requisite variety)
• Když něco nefunguje, udělej něco jiného – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, If it is not working, do something else)
• Zkušenost má strukturu – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Experience has a structure)
• Kalibrace – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Calibration)
• Strategie – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Strategy (concept))
• Přerámování selhání na zpětnou vazbu – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Failure into feedback)
• Úroveň schopností – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Capability level)
• Model SCORE – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, SCORE model)
• Elicitace strategie – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Strategy elicitation)
• Rozhodovací strategie – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Decision strategy)
• Strategie geniality – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Strategies of genius)
• Generátor nového chování – příbuzné heslo (Strategie a modelování, New behaviour generator)
• Smyčkové strategie – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Looping strategies)
• Dobře formulovaný výsledek – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Well-formed outcome)
• Důkazní procedura – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Evidence procedure)

V kompendiu

• 7.5 Kognitivní vědy a EA — duální systém, predikční zpracování, embodied cognition – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.1.3 Terminologická mystifikace – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Strategie – předchozí heslo rodiny
• Logické úrovně – další heslo rodiny