Trans🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-02.40
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Základní pojmy NLP
Druh	pojem
Anglicky	Trance (concept)
Jiné názvy	tranz, hypnotický stav
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	vysoké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Trans je v neurolingvistickém programování a v ericksonovské tradici název pro stav, ve kterém je pozornost člověka zúžená, obrácená převážně dovnitř a méně kritická vůči předkládaným představám. NLP převzalo pojetí, podle něhož trans není vzácný a exotický stav, ale běžná součást každodenního života: člověk se do něj dostává při zahledění, při monotónní jízdě, při čtení poutavé knihy nebo při soustředěném poslechu hudby (Grinder a Bandler 1981). Hypnóza je v tomto pojetí cílené navození a využití takového stavu. Pojem souvisí s rozlišením uptime a downtime, protože trans se v NLP chápe jako hluboký downtime, a s ericksonovskou hypnózou, ze které NLP pojem převzalo. Pro kompendium je trans důležitý, protože stav zúžené a méně kritické pozornosti je místem, kde se vliv může dostat za hranici běžného úsudku. Zároveň je třeba říct, že sama povaha transu je ve výzkumu hypnózy sporná a že řada populárních představ o něm neodpovídá doloženým poznatkům.

Původ a souvislosti🔗

Hlavním zdrojem pojmu je práce psychiatra Miltona Ericksona, který se odchýlil od tradiční autoritativní hypnózy a pracoval s nepřímými sugescemi, s příběhy a s tím, co klient do sezení sám přinesl (Haley 1973). Erickson se svými spolupracovníky popsal, jak lze trans navodit nepřímo, bez formálních příkazů, a jak se v něm projevují jevy jako zúžení pozornosti, doslovné chápání řeči nebo zkreslené vnímání času (Erickson, Rossi a Rossi 1976). Bandler a Grinder Ericksonovu práci modelovali a převedli ji na soubor jazykových vzorců, dnes známý jako Milton-model (Bandler a Grinder 1975b). V pozdější knize o struktuře hypnózy popsali trans jako stav, do kterého lidé přirozeně vstupují i z něj vystupují, a hypnotickou indukci jako postupné vedení pozornosti od vnějšího světa k vnitřní zkušenosti (Grinder a Bandler 1981).

Akademický výzkum hypnózy se mezitím rozdělil na dva proudy. Takzvaná stavová teorie chápe hypnózu jako zvláštní stav vědomí, odlišný od bdělosti. Takzvaná sociálně kognitivní teorie vysvětluje hypnotické jevy očekáváním, motivací, sugescí a rolí, kterou člověk v situaci přijímá, bez nutnosti předpokládat zvláštní stav. Kirsch a Lynn shrnuli, že rozdíly mezi oběma proudy se s přibývajícími daty zmenšují a že řada jevů, které byly připisovány zvláštnímu stavu, se objevuje i bez hypnotické indukce (Kirsch a Lynn 1995). Pojetí NLP, podle něhož je trans všudypřítomný a snadno navoditelný v běžném rozhovoru, stojí v této debatě mimo hlavní proud a jeho rozšíření je spíše věcí přesvědčení než dat.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně se trans v pojetí NLP vyznačuje několika rysy. Pozornost je zúžená na malý okruh podnětů, obvykle na hlas mluvčího a na vnitřní představy. Kritické hodnocení předkládaných obsahů ustupuje a člověk snáz přijímá představy, které by v běžném stavu zpochybnil. Objevují se změny ve vnímání času a těla a zvýšená ochota reagovat na sugesce (Erickson, Rossi a Rossi 1976). Jako vnější znaky se v literatuře NLP obvykle uvádějí zpomalení dechu, uvolnění obličeje, znehybnění, zpomalené polykání nebo neostrý pohled. Tyto znaky jsou však nespecifické a objevují se i při běžné relaxaci, únavě nebo zahloubání.

Pro pozorovatele je podstatné, že stav zúžené pozornosti nevzniká jen při formální hypnóze. Navozují ho i dlouhé monotónní řeči, opakované zpěvy a recitace, rytmická hudba, únava, nedostatek spánku a skupinová atmosféra se silným emočním nábojem. Singerová a Lalichová popisují, jak skupiny s vysokou kontrolou využívají meditaci, zpěv, dlouhá shromáždění a další postupy, které vedou ke stavům zúžené pozornosti a oslabeného úsudku (Singer a Lalich 1995). Strukturálně tedy nejde o tajnou techniku, ale o soubor podmínek, který lze rozpoznat: dlouhé trvání, omezení vnějších podnětů, rytmus, únava a autorita, která stav vykládá.

Detekční znaky🔗

Manipulativní práce se stavem transu se pozná podle souvislosti mezi navozeným stavem a požadavkem na rozhodnutí nebo přijetí obsahu. Varovnými znaky jsou dlouhé programy bez přestávek, omezování spánku a jídla, opakované rituály s rytmickou složkou a výklad, podle něhož je kritické hodnocení překážkou („pochybnosti jsou ego“, „nepřemýšlej, jen prožívej“). Dalším znakem je to, že závazky, dary nebo přiznání se vyžadují bezprostředně po takových stavech, a ne s odstupem. Zvláště rizikové je využívání stavů zúžené pozornosti k „odkrývání“ vzpomínek, protože sugesce v takovém stavu může vést k vytvoření vzpomínky na něco, co se nestalo. Na straně zasaženého člověka se objevují epizody, kdy se cítí odpojený od okolí, ztráta souvislosti mezi tím, co prožil na setkání, a tím, co si myslí mimo ně, a po odchodu ze skupiny někdy i nechtěné návraty do stavů podobných transu. Kompendium tyto projevy rozebírá v souvislosti s posuzováním disociativního spektra, protože je nutné je odlišit od disociativních poruch (Herman 1992).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití stavů zúžené pozornosti patří do klinické hypnózy a příbuzných přístupů. Klinická hypnóza má v některých indikacích, například při zvládání bolesti, empirickou oporu, a její etický rámec je jasný: účel je vysvětlen předem, souhlas je informovaný a odvolatelný a terapeut výslovně opravuje mýtus o ztrátě kontroly. Erickson kladl důraz na to, aby terapeut pracoval s tím, co klient do sezení sám přináší (Haley 1973). V takovém rámci zůstává člověk tím, kdo o svém stavu rozhoduje. Manipulativní užití je skryté, nevysvětlené a slouží cílům toho, kdo stav navozuje. Typicky se objevuje v uzavřených skupinách, na velkých motivačních seminářích nebo v prodejních situacích, kde se stav zúžené pozornosti spojuje s výzvou k okamžitému závazku. Hassan popisuje, jak skupiny s vysokou kontrolou používají techniky navozující trans k tomu, aby oslabily kritické myšlení nových členů (Hassan 1988). Rozlišující otázky zní: byl účel vysvětlen předem, mohl člověk kdykoli odejít a je rozhodování odděleno od navozeného stavu.

Odlišení od klinických stavů🔗

Stav, který NLP nazývá transem, je nutné odlišit od jevů, které mají klinický význam. Disociace jako součást posttraumatické poruchy se projevuje nechtěným odpojením od těla, okolí nebo vlastní identity, které člověk neovládá a které ho ohrožuje, zatímco běžné zahloubání je krátké, vratné a neškodné. Psychotické prožitky se od transu liší ztrátou rozlišení mezi vnitřní představou a vnější realitou, která přetrvává i mimo situaci, ve které vznikla. U lidí odcházejících ze skupin s častým navozováním transových stavů se mohou objevovat přechodné stavy odpojení, které nemusejí znamenat duševní poruchu, ale vyžadují pozorné posouzení. Herman popisuje, jak se opakované traumatické zkušenosti mohou projevovat právě poruchami pozornosti, paměti a vědomí, a zdůrazňuje, že jejich správné rozpoznání je předpokladem bezpečné léčby (Herman 1992). Kompendium tyto rozdíly rozebírá v kapitole o diferenciální diagnostice.

Stav důkazů🔗

Výzkum hypnózy je rozsáhlý a mnohem lépe zavedený než výzkum NLP. Ukazuje, že lidé se v hypnotické sugestibilitě výrazně liší, že řada hypnotických jevů souvisí s očekáváním a kontextem a že není jednoznačně prokázáno, že hypnóza představuje zvláštní stav vědomí (Kirsch a Lynn 1995). Neukazuje však, že by člověk v hypnóze ztrácel vůli nebo že by bylo možné ho přimět k jednání, které zásadně odmítá. Tvrzení NLP, že trans lze snadno a bez povšimnutí navodit v běžném rozhovoru, nemá kontrolovanou empirickou oporu. Heap, který se výzkumu hypnózy sám věnoval, hodnotil tvrzení NLP jako nedoložená (Heap 1988). Lilienfeld a spolupracovníci upozorňují, že sugestivní postupy používané k vybavování vzpomínek nesou riziko vytvoření nepravých vzpomínek a nepatří mezi doporučené klinické metody (Lilienfeld, Lynn a Lohr 2015). Pro čtenáře kompendia z toho plyne dvojí závěr: stavy zúžené pozornosti jsou reálné a mohou zvyšovat vnímavost k sugesci, ale představa o skryté a neodolatelné moci „konverzační hypnózy“ výzkumem podložena není.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je oddělit rozhodnutí od stavu, který někdo jiný navodil. Žádný závazek, dar, přiznání ani změna životních plánů by neměly vzniknout bezprostředně po dlouhém rituálu, zpěvu, meditaci nebo vypjatém shromáždění; rozumné je počkat, vyspat se a promyslet věc s někým mimo skupinu. Druhou obranou je hlídat základní podmínky úsudku: spánek, jídlo, přestávky a kontakt s lidmi mimo prostředí, které stav navozuje. Třetí obranou je nepřijímat výklad, podle něhož je kritické myšlení překážkou duchovního nebo osobního růstu. U lidí, kteří ze skupiny s častým navozováním transových stavů odešli, se mohou objevovat nechtěné epizody odpojení. Singerová a Lalichová je popisují jako běžnou součást období po odchodu a doporučují je pojmenovat a postupně se učit z nich vracet (Singer a Lalich 1995). V klinické praxi je důležité odlišit tyto projevy od disociativních poruch a od psychózy a volit stabilizační postupy, které posilují orientaci v přítomnosti a kontrolu nad vlastní pozorností (Herman 1992).

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975b). Patterns of the Hypnotic Techniques of Milton H. Erickson, M.D., Volume 1. Cupertino: Meta Publications.
• Erickson, M. H., Rossi, E. L., & Rossi, S. I. (1976). Hypnotic Realities: The Induction of Clinical Hypnosis and Forms of Indirect Suggestion. New York: Irvington.
• Grinder, J., & Bandler, R. (1981). Trance-formations: Neuro-Linguistic Programming and the Structure of Hypnosis. Moab: Real People Press.
• Haley, J. (1973). Uncommon Therapy: The Psychiatric Techniques of Milton H. Erickson, M.D. New York: W. W. Norton.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Heap, M. (1988). Neurolinguistic programming: An interim verdict. In M. Heap (Ed.), Hypnosis: Current Clinical, Experimental and Forensic Practices (pp. 268–280). London: Croom Helm.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Kirsch, I., & Lynn, S. J. (1995). The altered state of hypnosis: Changes in the theoretical landscape. American Psychologist, 50(10), 846–858.
• Lilienfeld, S. O., Lynn, S. J., & Lohr, J. M. (Eds.) (2015). Science and Pseudoscience in Clinical Psychology (2. vyd.). New York: Guilford Press.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Základní pojmy NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Komunikace probíhá vědomě i nevědomě – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Communication is both conscious and unconscious)
• Stav – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, State)
• Disociace – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Dissociation)
• Uptime a downtime – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Uptime and downtime)
• Transderivační hledání – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Transderivational search)
• Ericksonovská hypnóza – příbuzné heslo (Ericksonovská hypnóza, Ericksonian hypnosis)
• Utilizace – příbuzné heslo (Ericksonovská hypnóza, Utilisation)
• Levitace ruky – příbuzné heslo (Ericksonovská hypnóza, Hand levitation)
• Posthypnotická sugesce – příbuzné heslo (Ericksonovská hypnóza, Post-hypnotic suggestion)
• Ideomotorická signalizace – příbuzné heslo (Ericksonovská hypnóza, Ideomotor signalling)
• Frakcionace – příbuzné heslo (Ericksonovská hypnóza, Fractionation)
• Indukce přetížením – příbuzné heslo (Ericksonovská hypnóza, Overload induction)
• Stav nevědění – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Know-nothing state)
• Periferní vidění – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Peripheral vision)
• Sladění dechu – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Breathing matching)
• Konverzační hypnóza – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, Conversational (covert) hypnosis)

V kompendiu

• EA-6.1.8 Disociativní spektrum assessment – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 6.2 Diferenciální diagnostika EA vs. PTSD/cPTSD/disociativní poruchy – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Případ 51: Zotavení z New Age sítě – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Uptime a downtime – předchozí heslo rodiny
• Transderivační hledání – další heslo rodiny