Rámec🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-02.28
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Základní pojmy NLP
Druh	pojem
Anglicky	Frame (concept)
Jiné názvy	rámování, interpretační rámec
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	vysoké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Rámcem se v neurolingvistickém programování rozumí kontext, ve kterém se událost, sdělení nebo chování chápe, a který tím určuje jejich význam. Tatáž věta znamená něco jiného v žertu a ve výslechu, tatáž chyba je jinak vnímána jako selhání a jako zkušenost, z níž se člověk učí. Rámec nastavuje, co je v rozhovoru podstatné, jaké otázky jsou přípustné, které odpovědi se počítají a co se mlčky pokládá za dané. NLP s pojmem pracuje ve dvou směrech. Rámcováním nazývá vědomé nastavení kontextu na začátku rozhovoru nebo jednání a reframingem změnu rámce, kterou se mění význam události, aniž by se změnila událost sama (Bandler a Grinder 1982). Pojem je jedním z nejlépe podložených, které NLP používá, protože navazuje na teorii komunikace a na výzkum rozhodování. Pro kompendium je zároveň jedním z nejrizikovějších: kdo nastaví rámec, rozhoduje o tom, o čem se bude mluvit, a skryté rámování je těžké zpozorovat, protože se neprezentuje jako tvrzení, ale jako samozřejmé východisko.

Původ a souvislosti🔗

Pojem psychologického rámce rozpracoval Gregory Bateson v úvahách o hře a fantazii. Ukázal, že sdělení „tohle je hra“ mění význam všech sdělení uvnitř rámce, takže kousnutí ve hře není útok, a že rámec je sdělením vyšší logické úrovně, které se k ostatním sdělením vztahuje (Bateson 1972). Watzlawick, Weakland a Fisch na této myšlence postavili pojetí terapeutické změny: změna rámce, ve kterém člověk problém chápe, může problém rozpustit, protože mění to, co se v situaci jeví jako možné a smysluplné (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). Bandler a Grinder rámce převzali a rozpracovali v technikách reframingu a v řadě pojmenovaných rámců, jako je rámec výsledku nebo rámec „jako by“ (Bandler a Grinder 1982). Nezávisle na NLP prokázal výzkum rozhodování, že způsob, jakým je volba formulována, mění to, co lidé volí. Tversky a Kahneman ukázali, že lidé volí jinak, když je tentýž výsledek popsán jako počet zachráněných životů, a jinak, když je popsán jako počet obětí (Tversky a Kahneman 1981). Lakoff a Johnson pak doložili, jak metafory, ve kterých o věcech mluvíme, strukturují i to, jak o nich uvažujeme (Lakoff a Johnson 1980).

Struktura vzorce🔗

Rámec se v komunikaci nastavuje několika prostředky. Výslovné rámcování pojmenovává kontext, účel nebo pravidla rozhovoru, například „tady se bavíme jen o tom, jak to vyřešit“. Implicitní rámcování nastavuje kontext presupozicemi, tedy tím, co věta mlčky předpokládá; otázka „kdy začnete?“ předpokládá, že se začne (Levinson 1983). Rámcování výběrem slov a metafor určuje, které souvislosti se nabízejí: o téže změně lze mluvit jako o „oběti“ nebo jako o „investici“. Rámcování pořadím a kontrastem mění, s čím se věc srovnává. A předrámcování nastavuje výklad dřív, než přijde informace, kterou má rámec zpracovat, například předem označí budoucí kritiku za „útok závistivců“. Společným rysem všech těchto prostředků je, že rámec obvykle není předmětem rozhovoru, ale jeho podmínkou. Posluchač argumentuje uvnitř rámce, a i když v argumentaci vyhraje, rámec zůstane nedotčen. Kahneman popisuje, že lidé mají sklon pracovat s informací, která je jim předložena, a nehledat, co v ní chybí; rámcování tuto tendenci využívá tím, že vymezí, co je „na stole“ (Kahneman 2011). Rámec je proto mocnější než jednotlivé argumenty: neurčuje odpovědi, ale otázky.

Detekční znaky🔗

Skryté nebo vnucené rámcování se pozná podle několika znaků. Na začátku rozhovoru se stanoví pravidla, která vylučují určitý druh otázek, typicky otázku po důkazech, po ceně nebo po alternativách. Volba se představí jako výběr ze dvou možností, které obě slouží mluvčímu, zatímco třetí možnost, například odmítnout, se vůbec nezmíní; kompendium tento mechanismus popisuje u falešného dilematu. Budoucí námitky se předem označí za projev slabosti, odporu nebo zlé vůle, takže jejich vyslovení jen potvrdí rámec. Události, které do výkladu nezapadají, se přeznačí tak, aby výklad nenarušily; kompendium tento postup popisuje u strategické reinterpretace. A na společenské úrovni se rámce prosazují koordinovaně, opakováním téhož slovníku z mnoha zdrojů, jak kompendium ukazuje u koordinace rámcové války. U člověka, který byl dlouho vystaven jednomu rámci, lze pozorovat, že sám mluví jeho slovníkem, že mu chybějí pojmy pro alternativní výklad a že otázky, které rámec vylučuje, mu připadají nepatřičné nebo nemyslitelné. Lifton popsal tento jev u uzavřených systémů jako „nabitý jazyk“, který zužuje to, co lze vůbec myslet (Lifton 1961).

Rámec a mocenská asymetrie🔗

Možnost nastavit rámec není rozdělena rovnoměrně. V rozhovoru mezi lékařem a pacientem, lektorem a účastníkem, vyšetřovatelem a vyslýchaným nebo vedoucím a podřízeným má jedna strana institucionální oprávnění určit, o čem se bude mluvit, a druhá strana se rámci obvykle přizpůsobí, aniž by o tom přemýšlela. Tato asymetrie sama o sobě není manipulací; bez ní by profesní rozhovory nemohly fungovat; teorie komunikace takové vztahy popisuje jako komplementární, tedy založené na rozdílu postavení, který sám o sobě není dobrý ani špatný (Watzlawick, Beavin a Jackson 1967). Stává se jí tehdy, když strana s mocí rámec používá k vlastnímu prospěchu a zároveň brání tomu, aby byl pojmenován. Pro posouzení konkrétní situace je proto užitečné zjistit, kdo rámec nastavil, zda k tomu měl oprávnění, zda ho vyslovil a zda druhá strana měla reálnou možnost navrhnout jiný. Čím větší je mocenský rozdíl a čím méně je rámec vysloven, tím vyšší je riziko, že slouží jen jedné straně.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Rámcování je nevyhnutelné; každá komunikace nějaký rámec má. Rozhodující proto není, zda rámec existuje, ale zda je otevřený, pojmenovaný a zpochybnitelný. Legitimní užití rámec vyslovuje a nabízí ho k posouzení. Vedoucí výzkumné skupiny, který doktorandovi po neúspěšném pokusu řekne, že výsledek lze vidět jako selhání nebo jako první měření, a zeptá se, která optika je přesnější, pracuje s rámci otevřeně. Terapeutická změna rámce, jak ji popsal Watzlawick, je legitimní tehdy, když nový rámec lépe odpovídá situaci a člověk ho přijme po vlastním zvážení (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). Kognitivní terapie pracuje s alternativními výklady událostí podobně, ale vždy je testuje proti faktům (Beck 1976). Manipulativní užití rámec skrývá, vylučuje z něj otázky, které by mohly mluvčímu uškodit, a trestá pokusy rámec pojmenovat. Rozhodující otázky jsou: Kdo rámec nastavil a byl vysloven? Které otázky v něm nejsou přípustné a proč? A co se stane, když se je člověk pokusí položit?

Stav důkazů🔗

Rámcové efekty jsou v psychologii rozhodování mezi nejlépe doloženými jevy. Výzkum opakovaně ukazuje, že formulace volby mění preference lidí, i když se objektivní výsledky nemění (Tversky a Kahneman 1981; Kahneman 2011). Teoretické zázemí pojmu v teorii komunikace je pevné (Bateson 1972). To však neznamená, že jsou potvrzena konkrétní tvrzení NLP o reframingu, totiž že jeho techniky spolehlivě a rychle mění postoje nebo chování, a že je NLP umí používat lépe než jiné přístupy. Witkowski při rozboru databáze výzkumů NLP konstatoval, že naprostá většina kontrolovaných studií tvrzení oboru nepodporuje (Witkowski 2010). Kritické hodnocení NLP upozorňuje, že obor do značné míry staví na pojmech a postupech převzatých z jiných disciplín (Tosey a Mathison 2009); u rámce je to zřejmé, protože jeho teorie vznikla v teorii komunikace a psychologii rozhodování, ne v NLP. Pro čtenáře z toho plyne, že síla rámcování je doložena a je důvodem k bdělosti; zásluhy, které si NLP v této oblasti připisuje, však doloženy nejsou.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je rámec pojmenovat a vrátit do rozhovoru otázky, které vylučuje. Pokud lektor na začátku semináře řekne, že se neptáme, zda metoda funguje, je na místě se zeptat právě na to. Pokud je volba představena jako výběr ze dvou možností, je užitečné se ptát, co dalšího je možné, včetně možnosti nic nevybrat. Druhou obranou je všímat si předrámcování: kdo předem označí kritiku za projev závisti nebo odporu, chrání svůj výklad před ověřením. Taková ochrana je sama o sobě varovným znakem, jak kompendium popisuje u imunizace proti falsifikaci. Třetí obranou je předběžná znalost: výzkum očkování proti přesvědčování ukazuje, že lidé, kteří předem znají podobu manipulativního argumentu a vědí, proč je chybný, mu odolávají lépe (McGuire 1964; van der Linden 2023). U lidí, kteří dlouho žili uvnitř jednoho rámce, například ve skupině s vlastním slovníkem, je zotavení spojeno s postupným osvojováním alternativních pojmů a výkladů. Pomáhá jim čtení, rozhovory s lidmi mimo skupinu a odborná podpora, která jim umožní znovu klást otázky, jež skupina vylučovala (Lifton 1961). Postupy, které rámec vědomě rozkládají, kompendium popisuje na stránce o deframingu.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1982). Reframing: Neuro-Linguistic Programming and the Transformation of Meaning. Moab: Real People Press.
• Bateson, G. (1972). Steps to an Ecology of Mind. San Francisco: Chandler.
• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
• Lakoff, G., & Johnson, M. (1980). Metaphors We Live By. Chicago: University of Chicago Press.
• Levinson, S. C. (1983). Pragmatics. Cambridge: Cambridge University Press.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1981). The framing of decisions and the psychology of choice. Science, 211(4481), 453–458.
• Watzlawick, P., Beavin, J. H., & Jackson, D. D. (1967). Pragmatics of Human Communication. New York: W. W. Norton.
• Watzlawick, P., Weakland, J. H., & Fisch, R. (1974). Change: Principles of Problem Formation and Problem Resolution. New York: W. W. Norton.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.
• van der Linden, S. (2023). Foolproof: Why Misinformation Infects Our Minds and How to Build Immunity. London: 4th Estate.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Základní pojmy NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Rámec souhlasu – zvláštní případ tohoto hesla
• Rámec „jako by“ – zvláštní případ tohoto hesla
• Rámec výsledku – zvláštní případ tohoto hesla
• Rámec ekologie – zvláštní případ tohoto hesla
• Rámec zpětného shrnutí – zvláštní případ tohoto hesla
• Kontrastní rámec – zvláštní případ tohoto hesla
• Otevřený rámec – zvláštní případ tohoto hesla
• Předrámcování – zvláštní případ tohoto hesla
• Dodatečné rámcování – zvláštní případ tohoto hesla
• Rozrámcování – zvláštní případ tohoto hesla

Příbuzná hesla

• Reframing – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Reframing)
• Rámec „jako by“ – příbuzné heslo (Reframing a rámce, As-if frame)
• Rámec výsledku – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Outcome frame)
• Kontrastní rámec – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Contrast frame)
• Předrámcování – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Pre-framing)
• Rozrámcování – příbuzné heslo (Reframing a rámce, De-framing)
• Kontext cíle – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Context of the outcome)

V kompendiu

• EA-1.3.2 Strategická reinterpretace – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.2.1 Falešné dilema – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-9.5.6 Frame War Coordination – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Ekologická kontrola – předchozí heslo rodiny
• Chunking – další heslo rodiny