Smyslová ostrost🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-02.14
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Základní pojmy NLP
Druh	pojem
Anglicky	Sensory acuity
Jiné názvy	smyslová bdělost, jemné vnímání
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	nízké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Smyslová ostrost označuje v neurolingvistickém programování schopnost všímat si jemných rozdílů v tom, co člověk vidí, slyší a vnímá tělem, a to především na druhých lidech během rozhovoru. Patří sem změny dechu a jeho tempa, drobné pohyby obličejových svalů, změna barvy pokožky, napětí ramen, posun hlasu, pauzy a změny rytmu řeči. NLP tvrdí, že většina lidí tyto signály vnímá jen zčásti, protože je jejich pozornost obrácena dovnitř, k vlastním myšlenkám, očekáváním a výkladům, a že vnímání lze záměrným cvičením zjemnit (Bandler a Grinder 1979). Učebnice oboru řadí smyslovou ostrost mezi základní dovednosti, na kterých stojí ostatní práce praktika, protože bez ní nemůže sledovat, jak druhý reaguje (O'Connor a Seymour 1990). Pojem je předpokladem kalibrace, která spojuje pozorované změny s vnitřními stavy jednoho konkrétního člověka. Sám o sobě je smyslová ostrost pojmem o vnímání, ne o výkladu. Pro kompendium je podstatné právě toto rozlišení: zbystřené vnímání je neutrální a v mnoha profesích žádoucí, kdežto nárok, že z něj plyne přístup k myšlenkám druhého, je nepodložený a může sloužit moci.

Původ a souvislosti🔗

Raná podoba NLP vycházela z pozorování, že terapeuti, které Bandler a Grinder modelovali, reagovali na drobné projevy klientů rychle a přesně. Odtud plynul důraz na to, aby se praktik učil dívat a poslouchat, místo aby rozhovor vedl podle předem připravené teorie (Bandler a Grinder 1979). S tím souvisí rozlišení stavu, kdy je pozornost obrácena ven ke smyslovým datům, a stavu, kdy je obrácena dovnitř k vnitřním obrazům a dialogu; katalog je popisuje v hesle uptime a downtime. Takzvaný nový kód NLP, jak ho Grinder rozvíjel s Judith DeLozierovou, klade důraz na kvalitu stavu pozorovatele a na jeho percepční filtry, tedy na to, co mu vlastní očekávání dovolí vnímat (Grinder a DeLozier 1987). Do této linie patří i práce s takzvaným periferním viděním. Mimo NLP se podobné dovednosti pěstují v klinickém výcviku, kde se učí sledovat neverbální projevy pacienta, ve výcviku vyšetřovatelů a v pedagogice. Tyto obory však zároveň učí, jak opatrně je třeba s pozorováním zacházet: kognitivní psychologie ukazuje, že člověk z několika vjemů rychle sestaví soudržný příběh a důvěřuje mu víc, než by odpovídalo kvalitě vstupů (Kahneman 2011).

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má pojem dvě vrstvy. První je vrstva pozornosti: kam je pozornost obrácena, jak široká je a jak dlouho vydrží. Druhá je vrstva rozlišení: kolik rozdílů pozorovatel dokáže zachytit a jak jemně je rozliší. NLP spojuje obě vrstvy s tvrzením, že vyšší smyslová ostrost vede k lepší komunikaci, protože praktik reaguje na to, co se skutečně děje, a ne na své představy (O'Connor a Seymour 1990). V tomto bodě se pojem dotýká principu, že význam komunikace je reakce, kterou vyvolá: kdo nevnímá reakci, nemůže podle tohoto principu posoudit, co jeho sdělení znamenalo.

Pro analýzu je třeba přidat třetí vrstvu, kterou NLP v popularizační podobě často vynechává, totiž vrstvu výkladu. Vnímání změny neříká, co změna znamená. Mezi tím, že pozorovatel vidí zčervenání, a tím, že ví, proč člověk zčervenal, leží výklad, a ten je zdrojem chyb. Psychologie usuzování dokládá, že lidé hledají a zapamatovávají si hlavně ty pozorování, která potvrzují jejich očekávání, a přehlížejí ostatní (Gilovich 1991). Čím víc kurz zdůrazňuje, že absolventi „vidí víc“, tím silnější je riziko, že vlastní výklad pokládají za vjem. Bezpečná struktura pojmu proto drží vnímání a výklad oddělené a výklad podrobuje ověření otázkou, záznamem nebo nezávislým zdrojem.

Detekční znaky🔗

V rozhovoru se smyslová ostrost používaná jako pozornost projevuje tím, že pozorovatel popisuje, co viděl a slyšel, a teprve pak se ptá na význam. Formulace bývá podmíněná: „všiml jsem si“, „možná se pletu“, „co se v tu chvíli dělo“. Smyslová ostrost používaná jako nárok má jiné znaky. Mluvčí tvrdí, že na druhých „vidí“ myšlenky, úmysly, lež nebo skryté city, a uvádí to jako hotový fakt. Odvolává se na výcvik, který mu tuto schopnost dal, a na drobné signály, které laik prý nepostřehne. Nesouhlas druhého s výkladem považuje za doklad, že výklad je správný, protože člověk „zapírá“. Ve skupinách s autoritou se nárok projevuje tím, že vedoucí nebo lektor veřejně vykládá vnitřní stav účastníků a ti mu přitakávají. U profesionálů se nárok projevuje tím, že pozorování neverbálního chování se v záznamu mění v závěr o pravdivosti; právě tomu se forenzní praxe snaží zabránit, jak ukazuje oddíl kompendia o forenzním rozhovoru. Výzkum klamu přitom opakovaně ukazuje, že ani vyškolení pozorovatelé nedosahují při posuzování lži z chování výrazně lepších výsledků než náhoda (Vrij 2008).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití je široké. Lékař, který si všimne, že pacient při určité otázce zadržel dech, a zeptá se na to, zachytí informaci, kterou by jinak přehlédl. Terapeut, který vnímá drobné změny v hlase klienta, může včas zpomalit, když se rozhovor blíží bolestnému tématu. Pozornost k neverbálním projevům je součástí klinického posouzení i bez NLP a kompendium s ní pracuje v oddílu o diagnostických indikátorech. Ve všech těchto případech zůstává výklad otevřený a slouží zájmu člověka, kterého se týká. Manipulativní užití nastává, když zbystřené vnímání slouží ke sledování chvil, kdy je druhý nejistý, unavený nebo dojatý, a k načasování tlaku na tyto chvíle, nebo když se z vnímání stává nárok na vědění o druhém, které přebíjí jeho vlastní slovo. Komerční podoba rizika spočívá v kurzech, které slibují, že absolventi poznají lež nebo myšlenky; takové sliby výzkum nepodporuje (Wiseman a kol. 2012). Epistemická podoba rizika spočívá v tom, že člověk, kterému se opakovaně říká, že jeho tělo „prozrazuje“ něco jiného, než on sám tvrdí, začne pochybovat o vlastním prožívání.

Stav důkazů🔗

O samotné možnosti zlepšit pozornost a rozlišovací schopnost cvičením není sporu; to je obecně přijímaný poznatek o učení vnímání. Sporné jsou specifické nároky NLP. Hodnocení Národní rady pro výzkum USA zkoumalo NLP mezi technikami, které slibovaly zvýšení lidského výkonu, a nenašlo pro jeho tvrzení empirickou oporu (Druckman a Swets 1988). Pozdější přehledy dospěly k podobnému závěru pro obor jako celek a upozornily, že většina tvrzení NLP nebyla formulována tak, aby se dala testovat (Witkowski 2010). Kde byla odvozená tvrzení testována, nepotvrdila se: experiment s očními pohyby nenašel vztah mezi směrem pohledu a lhaním (Wiseman a kol. 2012) a přehledy výzkumu odhalování klamu neidentifikují neverbální znaky, které by lež spolehlivě prozrazovaly (Vrij 2008). Specifická studie, která by ukázala, že výcvik smyslové ostrosti podle NLP zlepšuje přesnost porozumění druhým oproti běžnému výcviku pozornosti, nám není známa. Rozumné je proto brát pojem jako popis žádoucí pozornosti, ne jako doloženou metodu.

Obrana a zotavení🔗

Obrana proti zneužití pojmu spočívá v trvání na oddělení vjemu a výkladu. Když někdo tvrdí, že na vás „vidí“ něco, co popíráte, je legitimní požádat ho o popis toho, co konkrétně viděl, a připomenout, že výklad téhož projevu může být jiný. Je také užitečné vědět, že sebejistota pozorovatele neříká nic o jeho přesnosti a že ani odborníci nečtou lež z chování spolehlivě (Vrij 2008). Druhou obranou je všímat si, kdy se pozornost druhého zostřuje: pokud je vnímavost protistrany nejvyšší ve chvílích, kdy jste unavení nebo dojatí, a právě tehdy přichází návrh nebo žádost, je rozumné rozhodnutí odložit. Třetí obranou je vlastní smyslová ostrost obrácená k situaci: všímat si, jak se cítím, když s tímto člověkem mluvím, a brát tento pocit jako informaci. U lidí, kterým bylo dlouho vykládáno jejich vlastní tělo, se zotavení opírá o obnovu důvěry ve vlastní prožitky a o vztahy, ve kterých jejich slovo o sobě platí (Herman 1992). Odborníci by měli při výcviku pozornosti stejně důkladně učit i meze výkladu, jinak z dovednosti vychovávají sebejisté čtenáře myšlenek.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Gilovich, T. (1991). How We Know What Isn't So: The Fallibility of Human Reason in Everyday Life. New York: Free Press.
• Grinder, J., & DeLozier, J. (1987). Turtles All the Way Down: Prerequisites to Personal Genius. Scotts Valley: Grinder & Associates.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Vrij, A. (2008). Detecting Lies and Deceit: Pitfalls and Opportunities (2. vyd.). Chichester: Wiley.
• Wiseman, R., Watt, C., ten Brinke, L., Porter, S., Couper, S.-L., & Rankin, C. (2012). The eyes don't have it: Lie detection and neuro-linguistic programming. PLoS ONE, 7(7), e40259.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Základní pojmy NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Kalibrace – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Calibration)
• Uptime a downtime – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Uptime and downtime)
• Testování kotvy – příbuzné heslo (Kotvení, Testing an anchor)
• Periferní vidění – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Peripheral vision)
• Křížové zrcadlení – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Cross-over mirroring)
• Kalibrace souhlasu a nesouhlasu – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Yes/no calibration)
• Detekce lži v NLP – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Lie detection claims in NLP)
• Čtení řeči těla v NLP – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Body-language reading in NLP)
• Smyslové důkazy dosažení – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Sensory-based evidence)

V kompendiu

• Forenzní rozhovor – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 6.1 Diagnostické indikátory a markery EA – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 7.5 Kognitivní vědy a EA — duální systém, predikční zpracování, embodied cognition – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Kalibrace – předchozí heslo rodiny
• Raport – další heslo rodiny