Percepční pozice🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-02.21
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Základní pojmy NLP
Druh	pojem
Anglicky	Perceptual positions (concept)
Jiné názvy	vjemové pozice, první, druhá a třetí pozice
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Percepční pozice jsou v neurolingvistickém programování označení pro různé perspektivy, ze kterých může člověk vnímat a hodnotit situaci, zvláště vztah s jiným člověkem. První pozice je vlastní pohled: člověk vnímá situaci svýma očima, se svými city, potřebami a hodnotami. Druhá pozice je pohled druhého: člověk se pokouší vžít do toho, jak situaci vnímá protějšek, s jeho city a hodnotami. Třetí pozice je pohled nezúčastněného pozorovatele, který vidí oba účastníky zvenčí a sleduje vztah mezi nimi. Pozdější literatura přidává čtvrtou pozici, pohled celého systému nebo skupiny, ve které se vztah odehrává (Dilts a DeLozier 2000). NLP tvrdí, že lidé mají sklon uvíznout v jedné pozici a že schopnost střídat je podle potřeby přináší moudřejší úsudek, lepší komunikaci a pružnější jednání; schopnost popsat situaci ze všech tří pozic se označuje jako trojí popis (Grinder a DeLozier 1987). Pro kompendium je pojem důležitý tím, že střídání perspektiv je skutečně užitečnou dovedností, která se pěstuje v terapii i v supervizi, a zároveň tím, že výzva k převzetí cizí perspektivy patří k nejběžnějším prostředkům, jimiž se člověku bere jeho vlastní pohled.

Původ a souvislosti🔗

Myšlenka, že porozumění roste, když se na věc díváme z více stran, je stará a NLP ji nevynalezlo. V psychoterapii se střídání perspektiv objevovalo v gestalt terapii, kde klient v rozhovoru střídal místa a mluvil za různé části sebe nebo za druhého člověka (Perls 1969). Rogers postavil empatické porozumění, tedy snahu vnímat svět klienta tak, jak ho vnímá on, do středu terapeutického vztahu (Rogers 1951). V NLP pojem systematizovali John Grinder a Judith DeLozierová v rámci takzvaného nového kódu, kde trojí popis z první, druhé a třetí pozice slouží jako způsob, jak získat úplnější informace o vztahu a jak se vyhnout uvíznutí v jediném hledisku (Grinder a DeLozier 1987). Robert Dilts pojem rozvinul v technikách, které katalog popisuje samostatně, například v hesle meta-zrcadlo, a encyklopedie systemického NLP uvádí percepční pozice jako jeden ze základních pojmů oboru (Dilts a DeLozier 2000). Mimo NLP se příbuzné myšlenky objevují v psychologii usuzování: Kahneman popisuje rozdíl mezi vnitřním pohledem na vlastní situaci a vnějším pohledem, který ji srovnává s podobnými případy, a ukazuje, že vnější pohled často opravuje přílišný optimismus (Kahneman 2011).

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má pojem tři složky: místo, ze kterého se vnímá, obsah, který je z tohoto místa dostupný, a přechod mezi místy. Z první pozice jsou dostupné vlastní city a potřeby, ale chybí pohled druhého. Z druhé pozice je dostupná představa o prožívání druhého, ale je to vždy představa, ne přímý přístup. Z třetí pozice je dostupný vztah jako celek, ale s oslabeným citovým zapojením. V praxi NLP se přechod mezi pozicemi často spojuje se změnou místa v místnosti a se změnou jazyka z „já“ na „ty“ a „on“ nebo „oni“. Žádná pozice není podle tohoto pojetí nadřazená; hodnota pojmu spočívá ve schopnosti je střídat a vrátit se do první pozice s rozšířeným porozuměním (Grinder a DeLozier 1987).

Z obranného hlediska je rozhodující symetrie a návrat. V symetrickém užití se perspektivy střídají (Grinder a DeLozier 1987) a po výletu do druhé či třetí pozice se člověk vrací do své vlastní, která zůstává platná. V asymetrickém užití je člověk vyzván, aby vstoupil do pozice druhého, ale druhý totéž nedělá, a návrat do vlastní pozice se nepředpokládá: z pohledu druhého má člověk „pochopit“, že jeho vlastní pohled byl chybný. Podobně se třetí pozice může zneužít, když si ji jedna strana přivlastní a prohlásí svůj pohled za „objektivní pohled zvenčí“, kdežto pohled druhého za zaujatý. Kompendium tento mechanismus popisuje v technice perspektivní substituce a v krajní podobě v perspektivistickém kolapsu.

Detekční znaky🔗

Symetrické užití se pozná podle toho, že výzva ke změně pohledu se týká obou stran a nemá předem daný výsledek. Asymetrické užití má jiné znaky. Mluvčí opakovaně vyzývá, aby se člověk vžil do něj, ale o pohled druhého se nezajímá. Výsledek vcítění je stanoven dopředu: z pozice mluvčího má člověk dospět k tomu, že jeho stížnost, nesouhlas nebo bolest byly přehnané, sobecké nebo nespravedlivé. Pokud člověk po vcítění na svém pohledu trvá, je mu vyčítáno, že se nevcítil „pořádně“. Třetí pozice se používá jako argument autority: mluvčí tvrdí, že vidí situaci nezaujatě, a jeho výklad se proto má přijmout. V terapeutickém nebo koučovacím prostředí může být varovným znakem, když je klient s bolestnou zkušeností zneužívání veden k tomu, aby situaci nahlížel očima pachatele a hledal v ní pochopení dřív, než byla jeho vlastní zkušenost uznána. U člověka, vůči kterému se asymetrie opakuje, se objevuje obtíž vnímat vlastní potřeby, automatické omlouvání druhého a pocit, že vlastní perspektiva nemá váhu. Herman popisuje, jak se v podmínkách dlouhodobé kontroly oběť stále víc orientuje podle hlediska pachatele a ztrácí oporu ve vlastním (Herman 1992).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití je v pomáhajících profesích běžné. V supervizi se pracovník učí vidět situaci z pohledu klienta, z pohledu kolegů i z odstupu, aby rozpoznal vlastní zapojení a slepá místa; kompendium o tom pojednává v oddílu supervizní rámce. V mediaci se strany vedou k tomu, aby slyšely, jak situaci vidí protějšek, a mediátor dbá na to, aby to platilo pro obě. V terapii může vcítění do druhého pomoci, když je klient připraven a když jeho vlastní perspektiva byla nejprve uznána (Rogers 1951). Legitimní užití má tyto společné rysy: je symetrické, dobrovolné, nemá předepsaný výsledek a vrací člověka do jeho vlastní pozice. Manipulativní užití tyto rysy obrací. Výzva „podívej se na to mýma očima“ slouží k tomu, aby se vlastní pohled rozpustil v pohledu mluvčího; nárok na třetí pozici slouží k tomu, aby se vlastní zaujatost vydávala za objektivitu; a čtvrtá pozice, tedy pohled celku, se může stát nástrojem, jak potlačit individuální zkušenost ve prospěch „zájmu skupiny“. Literatura o skupinách s vysokou mírou kontroly popisuje, jak se vlastní hledisko člena postupně podřizuje hledisku skupiny (Singer a Lalich 1995).

Stav důkazů🔗

Pro obecné tvrzení, že schopnost vnímat situaci z perspektivy druhého a z odstupu souvisí s lepším porozuměním a rozhodováním, existuje obecná podpora v psychologii, ale tento výzkum nepochází z NLP a pracuje s vlastními pojmy. Specifická tvrzení NLP o percepčních pozicích, například že konkrétní uspořádání pozic v prostoru a postupné procházení pozicemi vede ke spolehlivým změnám ve vztazích, nebyla kontrolovaně ověřena. Kritické přehledy NLP uvádějí, že většina jeho technik nemá oporu v kvalitním výzkumu (Witkowski 2010). Přehled pro oblast koučinku, kde se percepční pozice používají často, konstatuje nedostatek kvalitních studií a doporučuje opatrnost (Passmore a Rowson 2019). Akademické hodnocení oboru připouští, že některé modely NLP, včetně práce s perspektivami, mohou být užitečné jako pracovní rámce, ale nepovažuje je za empiricky doložené (Tosey a Mathison 2009). Je také třeba připomenout, že druhá pozice není přístupem k mysli druhého, ale představou o ní, a že lidé ve svých odhadech cizích myšlenek a pocitů často chybují. Pojem je proto třeba číst jako nástroj k rozšíření úvahy, ne jako cestu k jistému poznání druhého.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je trvat na symetrii a na návratu. Kdo je vyzván, aby se vžil do druhého, může to udělat a zároveň říci, že jeho vlastní pohled tím nepřestává platit, a požádat o totéž druhou stranu. Druhou obranou je odmítnout předem daný výsledek: vcítění do druhého neznamená souhlas s ním a nemusí vést ke stažení stížnosti nebo k omluvě. Třetí obranou je zpochybnit nárok na objektivitu. Kdo tvrdí, že vidí situaci zvenčí, je stále účastníkem a jeho pohled je jedním z pohledů, ne rozhodčím. Užitečné je hledat skutečně nezúčastněné třetí strany, tedy lidi mimo vztah nebo instituci. U lidí, kteří dlouho žili ve vztahu, kde se jejich perspektiva soustavně přepisovala, bývá zotavení spojeno s obnovou první pozice: s učením se vnímat vlastní city a potřeby a brát je vážně. Herman zdůrazňuje, že základem zotavení je, aby zkušenost člověka byla uznána a aby získal zpět vlastní hledisko (Herman 1992). Teprve na tomto základě může mít smysl rozšiřovat pohled o perspektivy jiných, a to vždy dobrovolně a s možností se vrátit.

Literatura🔗

• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Grinder, J., & DeLozier, J. (1987). Turtles All the Way Down: Prerequisites to Personal Genius. Scotts Valley: Grinder & Associates.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Perls, F. S. (1969). Gestalt Therapy Verbatim. Lafayette: Real People Press.
• Rogers, C. R. (1951). Client-Centered Therapy. Boston: Houghton Mifflin.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Základní pojmy NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Meta-pozice – zvláštní případ tohoto hesla
• Meta-zrcadlo – zvláštní případ tohoto hesla
• První pozice – zvláštní případ tohoto hesla
• Druhá pozice – zvláštní případ tohoto hesla
• Třetí pozice – zvláštní případ tohoto hesla
• Čtvrtá pozice – zvláštní případ tohoto hesla
• Trojí popis – zvláštní případ tohoto hesla

Příbuzná hesla

• Logické úrovně – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Logical levels (concept))
• Prostorové kotvení – příbuzné heslo (Kotvení, Spatial anchoring)
• Reimprinting – příbuzné heslo (Disociace, fobie a trauma, Re-imprinting)
• Vzorec odpuštění – příbuzné heslo (Disociace, fobie a trauma, Forgiveness pattern)
• Procházení časové osy – příbuzné heslo (Časová osa, Timeline walk)
• Meta-zrcadlo – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Meta-mirror)
• První pozice – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, First position)
• Druhá pozice – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Second position)
• Třetí pozice – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Third position)
• Čtvrtá pozice – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Fourth position)
• Trojí popis – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Triple description)
• Komunikační kategorie Virginie Satirové – příbuzné heslo (Jazykové vzorce, Satir categories)

V kompendiu

• EA-5.3.10 Perspektivní substituce – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-5.2.8 Perspektivistický kolaps – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 6.6 Supervizní rámce v klinické praxi EA – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Logické úrovně – předchozí heslo rodiny
• Meta-pozice – další heslo rodiny