Oční přístupové signály🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-02.10
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Základní pojmy NLP
Druh	pojem
Anglicky	Eye accessing cues
Jiné názvy	pohyby očí v NLP, eye accessing cues, očí jako ukazatel myšlení
Obecnější heslo	Reprezentační systémy
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	vysoké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Oční přístupové signály jsou v NLP pohyby očí, které podle tohoto modelu doprovázejí přístup k určitému reprezentačnímu systému. Model tvrdí, že když člověk přemýšlí, jeho oči se mimovolně pohybují směrem, který odpovídá druhu vnitřního zpracování: pohled vzhůru má doprovázet zrakové představy, pohled do strany v úrovni uší sluchové představy a pohled dolů pocity nebo vnitřní řeč (Bandler a Grinder 1979). U zrakových a sluchových představ model dále rozlišuje stranu: jedna strana má odpovídat vybavování vzpomínky, druhá vytváření nové, konstruované představy. Pohled do prázdna před sebe s rozostřeným zrakem se spojuje se zrakovou představou. Tento popis se v literatuře NLP podává jako schéma pro „normálně organizovaného“ praváka s výhradou, že u části leváků může být stranově obrácené. Oční signály jsou jedním z nejznámějších prvků NLP a pro kompendium mají mimořádný význam z jednoho důvodu: v populární podobě se z nich stal údajný detektor lži, a v této podobě se používají v situacích, kde jde o pověst, zaměstnání nebo svobodu člověka.

Původ a souvislosti🔗

Bandler a Grinder schéma představili v seminářích z konce sedmdesátých let jako výsledek vlastního pozorování: tvrdili, že když se lidí ptali na otázky vyžadující různé druhy vybavování, jejich oči se pohybovaly systematicky (Bandler a Grinder 1979). V notaci strategií se oční signály staly hlavním prostředkem, jak sledovat jednotlivé kroky vnitřního zpracování, a tedy i to, čemu model říká vedoucí systém (Dilts a kol. 1980). V psychologii té doby probíhal výzkum laterálních pohybů očí, který zkoumal, zda směr pohybu při přemýšlení souvisí s činností jedné nebo druhé mozkové hemisféry; NLP z tohoto prostředí čerpalo atmosféru, ale vytvořilo vlastní, mnohem podrobnější schéma, které s výsledky tohoto výzkumu nebylo přímo spojeno. Původní NLP schéma nebylo představeno jako nástroj k odhalování lži. Spojení vzniklo později a v populární podobě: protože jedna strana pohledu má odpovídat konstruované představě, rozšířila se myšlenka, že pohled na tuto stranu při odpovědi na otázku o minulosti prozrazuje vymýšlení. Tato myšlenka se šíří v knihách o řeči těla, v kurzech pro obchodníky a personalisty a v médiích, často s odkazem na NLP jako na její vědecký základ.

Struktura vzorce🔗

Schéma má tři vrstvy. První vrstvou je pozorování, že lidé při přemýšlení často odvracejí pohled, a to je nesporné. Druhou vrstvou je tvrzení, že směr odvrácení systematicky odpovídá druhu vnitřního zpracování, tedy obrazu, zvuku, vnitřní řeči nebo pocitu, a u obrazu a zvuku i rozdílu mezi vzpomínkou a konstrukcí. Třetí vrstvou je odvozené použití: kdo zná schéma, může podle modelu číst z pohybů očí, jak druhý myslí, a podle populární verze i to, zda mluví pravdu. Mezi vrstvami jsou kroky, z nichž každý je sporný. Rozlišení vzpomínky a konstrukce neodpovídá tomu, jak paměť funguje: vybavování vzpomínky je samo konstruktivní proces, který lze ovlivnit i jediným slovem v otázce (Loftus a Palmer 1974), a představa nové situace čerpá ze vzpomínek. Přechod od „konstruované představy“ k „lži“ je navíc logicky nepodložený: člověk, který mluví pravdu, může konstruovat, například když si představuje, jak událost vypadala z jiného úhlu, a člověk, který lže, může vybavovat, například když reprodukuje naučenou verzi. Strukturálně tedy schéma z nesporného pozorování vyvozuje závěry, které z něj neplynou, a k jejich ověření nabízí jen další pozorování téhož druhu. K tomu přistupuje praktická potíž: pohyby očí jsou rychlé, často nejednoznačné a ovlivněné tím, kde v místnosti sedí tazatel, kam dopadá světlo nebo jak je otázka obtížná. Pozorovatel, který zná schéma, vybírá z této mnohoznačnosti ty pohyby, které odpovídají jeho očekávání.

Detekční znaky🔗

Zneužití očních signálů se rozpoznává podle několika znaků. Mluvčí během rozhovoru nápadně sleduje oči druhého a komentuje jejich pohyby: „díváte se doprava, takže si to vymýšlíte“. Směr pohledu se uvádí jako důvod, proč odpovědi nevěřit, a jako důvod, proč otázku opakovat nebo na odpověď tlačit. V personálních pohovorech, interních vyšetřováních nebo neformálních „výsleších“ se pohyby očí zapisují jako indicie. V kurzech a knihách se schéma podává jako jednoduchá dovednost, kterou se lze naučit za odpoledne, s příslibem, že pak „už vám nikdo nebude lhát“. V terapeutickém nebo koučovacím rámci praktik oznamuje klientovi, co si právě představuje, a jeho nesouhlas vykládá jako nevědomost o vlastních procesech. Kompendium upozorňuje, že v forenzním rozhovoru jsou taková hodnocení zvlášť nebezpečná, protože tlak vyvolaný domnělou lží může vést ke změně výpovědi. Vrij ve svém přehledu výzkumu klamání ukazuje, že lidé obecně věří, že odvracení pohledu prozrazuje lež, ačkoli výzkum tuto souvislost nepotvrzuje (Vrij 2008).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití pozornosti k pohledu je skromné. Terapeut si může všimnout, že klient při určitém tématu odvrací pohled, a popsat to bez výkladu: „všiml jsem si, že se díváte z okna“. Takový popis otevírá rozhovor a výklad ponechává klientovi. Ericksonovská tradice zdůrazňovala pečlivé pozorování drobných projevů klienta jako zdroj informace pro terapeuta, nikoli jako nástroj k určování jeho vnitřního obsahu (Erickson, Rossi a Rossi 1976). Pozornost k pohledu je také součástí běžné sociální citlivosti: člověk, který se při rozhovoru dívá jinam, možná přemýšlí, je unavený nebo se cítí nepříjemně. Manipulativní užití vychází z tvrzení, že pohled určitým směrem má jednoznačný význam, a toto tvrzení používá jako nástroj tlaku nebo autority. Mluvčí si osobuje vhled do toho, co druhý „ve skutečnosti“ dělá ve své hlavě, a postaví ho nad výpověď druhého. V situaci, kde jde o důvěru, jako je pohovor, vyšetřování nebo partnerský konflikt, se z neověřeného schématu stává argument, proti kterému se druhý obtížně brání, protože nemůže dokázat, že jeho oči „nelhaly“. Proto je toto užití v katalogu hodnoceno jako vysoce rizikové.

Stav důkazů🔗

Tvrzení o očních přístupových signálech patří k nejlépe otestovaným tvrzením NLP a výsledky jsou negativní. Přehledy studií z osmdesátých let, které zkoumaly, zda pohyby očí spolehlivě ukazují reprezentační systém a zda se shodují s predikáty, nenašly pro model konzistentní podporu (Sharpley 1984; Heap 1988). Výbor Národní rady pro výzkum USA nenašel pro předpoklady NLP oporu (Druckman a Swets 1988). Populární verzi, podle níž směr pohledu prozrazuje lež, testovali Wiseman a spolupracovníci v několika studiích: nenašli souvislost mezi směrem pohledu a lží v laboratoři, znalost schématu nezlepšila schopnost účastníků lež odhalit a v záznamech skutečných veřejných vystoupení lidí, u nichž se později prokázalo, že lhali, se očekávaný vzorec neobjevil (Wiseman a kol. 2012). Výzkum klamání obecně ukazuje, že pohled a jiné neverbální projevy jsou slabými a nespolehlivými ukazateli lži (Vrij 2008). Souhrnná revize řadí oční signály mezi tvrzení, pro která výzkum nenašel oporu (Witkowski 2010). Shrnuto: lidé při přemýšlení odvracejí pohled, ale schéma NLP ani jeho populární použití k odhalování lži nejsou doloženy.

Obrana a zotavení🔗

Proti zneužití očních signálů pomáhá několik zásad. Pohyb očí není důkaz, a kdo ho jako důkaz používá, opírá se o tvrzení, které výzkum nepotvrdil; na to lze klidně a věcně upozornit. V pracovním nebo vyšetřovacím rozhovoru je rozumné trvat na tom, aby se hodnotily věcné doklady, aby rozhovor probíhal za přítomnosti zástupce nebo byl zaznamenán, a aby výsledek nebyl odvozen z neverbálních projevů (Vrij 2008). Kdo vede rozhovory profesionálně, například v personalistice nebo ve vyšetřování, by měl vědět, že spoléhání na neověřené znaky lži zvyšuje riziko křivého obvinění; kompendium se k zásadám spolehlivého rozhovoru vrací v přehledu forenzního a právního rozměru. V terapii nebo koučinku platí, že výklad vlastního vnitřního prožitku patří klientovi a praktik, který ho podle pohybů očí opravuje, překračuje svou roli. Lidé, kteří byli opakovaně obviňováni ze lži na základě svého pohledu, mohou začít svůj pohled hlídat a cítit se podezřelí i tam, kde nic neskrývají. Zotavení zahrnuje porozumění tomu, že obvinění stálo na nepodloženém tvrzení, a návrat k přirozenému chování bez sebesledování; v práci s traumatem se obecně zdůrazňuje, že obnova důvěry ve vlastní vnímání začíná v bezpečném prostředí, kde člověk není vystaven podezírání (Herman 1992).

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Dilts, R., Grinder, J., Bandler, R., & DeLozier, J. (1980). Neuro-Linguistic Programming: Volume I. The Study of the Structure of Subjective Experience. Cupertino: Meta Publications.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Erickson, M. H., Rossi, E. L., & Rossi, S. I. (1976). Hypnotic Realities: The Induction of Clinical Hypnosis and Forms of Indirect Suggestion. New York: Irvington.
• Heap, M. (1988). Neurolinguistic programming: An interim verdict. In M. Heap (Ed.), Hypnosis: Current Clinical, Experimental and Forensic Practices (pp. 268–280). London: Croom Helm.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Loftus, E. F., & Palmer, J. C. (1974). Reconstruction of automobile destruction: An example of the interaction between language and memory. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 13(5), 585–589.
• Sharpley, C. F. (1984). Predicate matching in NLP: A review of research on the preferred representational system. Journal of Counseling Psychology, 31(2), 238–248.
• Vrij, A. (2008). Detecting Lies and Deceit: Pitfalls and Opportunities (2. vyd.). Chichester: Wiley.
• Wiseman, R., Watt, C., ten Brinke, L., Porter, S., Couper, S.-L., & Rankin, C. (2012). The eyes don't have it: Lie detection and neuro-linguistic programming. PLoS ONE, 7(7), e40259.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Základní pojmy NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Reprezentační systémy – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem
• Detekce lži v NLP – zvláštní případ tohoto hesla

Příbuzná hesla

• Zkušenost je kódována smysly – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Experience is coded in the senses)
• Reprezentační systémy – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Representational systems)
• Vizuální reprezentační systém – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Visual representational system)
• Vedoucí systém – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Lead system)
• Kalibrace – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Calibration)
• Elicitace strategie – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Strategy elicitation)
• Pravopisná strategie – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Spelling strategy)
• Kalibrace souhlasu a nesouhlasu – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Yes/no calibration)
• Detekce lži v NLP – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Lie detection claims in NLP)
• Čtení řeči těla v NLP – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Body-language reading in NLP)
• Rozpoznání praktiky NLP v rozhovoru – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, Recognising NLP practice in conversation)
• Výzkum očních přístupových signálů – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, Research on eye accessing cues)

V kompendiu

• Forenzní rozhovor – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Forenzní a právní rozměr EA – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Kritické perspektivy – meze rámce epistemické anihilace – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Predikáty – předchozí heslo rodiny
• Synestezie v NLP – další heslo rodiny