Predikáty🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-02.09
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Základní pojmy NLP
Druh	pojem
Anglicky	Predicates
Jiné názvy	smyslové predikáty, procesní slova
Obecnější heslo	Reprezentační systémy
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Predikáty jsou v NLP slova, kterými člověk v řeči popisuje proces nebo vlastnost a která odkazují k určitému smyslu: slovesa, přídavná jména a příslovce jako „vidím“, „jasný“, „rozmazaný“, „slyším“, „zní to“, „cítím“, „tlačí mě to“, „hořký“. Pojem je převzat z gramatiky, kde predikát označuje výpověď o podmětu, ale NLP ho používá užším způsobem: jako smyslově zabarvená slova, podle kterých lze údajně rozpoznat, v jakém reprezentačním systému člověk právě myslí (Grinder a Bandler 1976; Bandler a Grinder 1979). Model rozlišuje predikáty zrakové, sluchové, kinestetické, čichové a chuťové a k nim predikáty nespecifikované, které k žádnému smyslu neodkazují, například „rozumím“, „vím“, „uvažuji“ nebo „chápu“. Na pojmu stojí jeden z nejznámějších postupů NLP: přebírání predikátů druhého, které má vytvářet raport. Pro kompendium jsou predikáty zajímavé proto, že se nacházejí na rozhraní mezi běžnou jazykovou konvencí, kterou používá každý, a vědomou technikou, kterou lze použít ke strategickému sblížení.

Původ a souvislosti🔗

Bandler a Grinder si při rozboru terapeutických rozhovorů všimli, že klienti opakovaně používají slova vztahující se k jednomu smyslu a že terapeuti, které považovali za mimořádně účinné, tato slova vraceli. Ve druhém svazku o struktuře magie toto pozorování zobecnili do tvrzení, že predikáty prozrazují reprezentační systém a že jejich převzetí zlepšuje komunikaci (Grinder a Bandler 1976). V přepisech seminářů z konce sedmdesátých let se rozpoznávání a přebírání predikátů stalo jedním ze základních cvičení výcviku (Bandler a Grinder 1979). Pozdější učebnice uvádějí predikáty mezi prvními dovednostmi, které se praktik učí, a spojují je s pojmy raportu a pacingu (O'Connor a Seymour 1990). Lingvistika přitom na smyslová slova v řeči o myšlení nahlíží jinak. Lakoff a Johnson ukázali, že velká část běžného jazyka o porozumění je strukturována konvenčními metaforami, například tou, podle které je porozumění viděním: „vidím, co myslíš“, „to je jasné“, „vrhnout světlo na problém“ (Lakoff a Johnson 1980). Taková slova nejsou v první řadě výrazem individuálního způsobu myšlení, ale vlastností jazyka, který mluvčí sdílí s ostatními.

Struktura vzorce🔗

Pojem predikátů má popisnou a intervenční stránku. Popisná stránka tvrdí, že četnost smyslových slov v řeči člověka odráží jeho aktuální nebo preferovaný reprezentační systém. Intervenční stránka tvrdí, že když mluvčí ve své řeči převezme stejný druh predikátů, druhý se cítí lépe pochopen, roste důvěra a usnadňuje se vedení rozhovoru; tento postup má v katalogu vlastní stránku jako shoda predikátů. Struktura má dvě slabá místa. Prvním je, že smyslová slova v řeči jsou z velké části konvenční metafory, jejichž volba závisí na tématu, jazyce, situaci a ustálených obratech, nikoli jen na vnitřním zpracování mluvčího (Lakoff a Johnson 1980). Kdo říká „vidím to stejně“, nemusí nic vidět. Druhým slabým místem je, že vliv převzetí predikátů se těžko odliší od obecnějšího vlivu podobnosti a napodobování, který sociální psychologie zná nezávisle na NLP (Chartrand a Bargh 1999). I kdyby přebírání predikátů nějaký vliv mělo, nemusel by mít nic společného s reprezentačními systémy. Pojem tedy spojuje skutečnou jazykovou pravidelnost s výkladem, který z ní neplyne.

Varianty a příbuzné pojmy🔗

V literatuře NLP se predikáty objevují v několika podobách. Nejjednodušší je prosté rozpoznávání smyslových slov v řeči druhého. Další podobou je přebírání predikátů jako součást raportu, která se v katalogu popisuje v rodině raportu a kalibrace. Třetí podobou je takzvaný překlad mezi systémy: mluvčí převede sdělení z jednoho smyslového slovníku do druhého, například když na „necítím se s tím dobře“ odpoví „pojďme se podívat, jak by to mohlo vypadat jinak“, a tím má podle NLP druhého „převést“ do jiného zpracování (Bandler a Grinder 1979). Čtvrtou podobou je vědomé míchání predikátů v textu určeném mnoha lidem, například v reklamě nebo v projevu. Všechny tyto podoby sdílejí stejný předpoklad, že smyslová slova jsou oknem do mysli, a sdílejí i jeho slabinu (Sharpley 1984). Pro pozorovatele je užitečné sledovat zejména třetí podobu, protože převádí rozhovor z tématu, o kterém druhý mluví, k tématu, kam ho chce vést mluvčí.

Detekční znaky🔗

Strategické užití predikátů se v rozhovoru pozná podle několika znaků. Mluvčí vrací smyslová slova druhého nápadně rychle a v nápadně vysoké hustotě: na „nevidím v tom smysl“ odpovídá „ukážu vám, jak to vypadá, až to uvidíte z mého pohledu“. Smyslová slova se hromadí v okamžicích, kdy mluvčí směřuje k rozhodnutí, a mizí, když rozhodnutí padlo. Mluvčí komentuje jazyk druhého a z něj vyvozuje jeho typ: „mluvíte jako vizuál“. V prodejních a náborových materiálech se objevuje vědomé střídání zrakových, sluchových a pocitových slov ve stejné větě, aby „oslovila každého“. Podobné vědomé zabarvení jazyka se uplatňuje i při kladení otázek: Loftusová a Palmerová ukázali, že volba jediného slova v otázce na dopravní nehodu ovlivnila odhad rychlosti i pozdější vzpomínky svědků (Loftus a Palmer 1974). Tento poznatek se netýká predikátů v užším smyslu NLP, ale ukazuje, že slovní zabarvení otázky může měnit odpověď. Kompendium obdobné jazykové signály popisuje v detekční signatuře hustoty žargonu.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití predikátů nevyžaduje teorii NLP a vychází z běžné komunikační dovednosti. Lékař nebo terapeut, který se drží slov klienta, místo aby je překládal do odborného jazyka, ukazuje, že naslouchal, a snižuje riziko nedorozumění. Rogers popsal přesné zrcadlení prožitku klienta jako projev empatického porozumění, nikoli jako techniku vlivu (Rogers 1951). Motivační rozhovor pracuje s reflektováním slov klienta, aby mu pomohl slyšet vlastní důvody ke změně, a tento přístup má solidní empirickou oporu (Miller a Rollnick 2013). Ve všech těchto případech zrcadlení slouží klientovi a jeho úsudku. Manipulativní užití se liší účelem. Přebírání predikátů má vytvořit pocit, že si strany „rozumějí“, a tento pocit se pak využije k dosažení souhlasu, který by věcné posouzení nepodpořilo. Sociální psychologie ví, že vnímaná podobnost zvyšuje sympatie a sympatie zvyšují ochotu vyhovět žádosti (Cialdini 2009). Rozhodující není tedy přítomnost zrcadlení, ale to, zda slouží porozumění, nebo uzavření obchodu, náboru či jiného závazku.

Stav důkazů🔗

Predikáty jsou spolu s preferovaným reprezentačním systémem nejvíce zkoumaným pojmem NLP. Sharpley ve svém přehledu, který se výslovně zabýval přebíráním predikátů, nenašel konzistentní doklady, že by smyslová slova spolehlivě určovala reprezentační systém, ani že by jejich přebírání zlepšovalo hodnocení poradce nebo výsledky rozhovoru (Sharpley 1984). Heap dospěl k obdobnému závěru (Heap 1988). Výbor Národní rady pro výzkum USA nenašel pro předpoklady NLP oporu (Druckman a Swets 1988). Pozdější revize výzkumu konstatují, že se tento obraz nezměnil (Witkowski 2010). Nezávisle na NLP existuje výzkum napodobování, podle kterého spontánní napodobování chování partnera v rozhovoru mírně zvyšuje sympatie (Chartrand a Bargh 1999); tento výzkum však netestoval smyslové predikáty a nepotvrzuje model reprezentačních systémů. Lingvistické poznatky o konvenčních metaforách nabízejí jednodušší vysvětlení toho, proč lidé mluví o porozumění jako o vidění, než předpoklad zrakového typu (Lakoff a Johnson 1980). Shrnuto: predikáty jsou reálným jazykovým jevem, ale výklad NLP o jejich diagnostické hodnotě a o zvláštním účinku jejich přebírání není doložen.

Obrana a zotavení🔗

Obrana se opírá o rozlišení mezi formou a obsahem. Pocit, že nám někdo „mluví z duše“, může vzniknout i tím, že opakuje naše slova, a o kvalitě jeho nabídky nevypovídá. Kdo si všimne, že mluvčí nápadně přebírá jeho jazyk a zároveň tlačí k rozhodnutí, může změnit rovinu rozhovoru: požádat o konkrétní čísla, podmínky a písemné shrnutí, tedy o obsah, který se zrcadlit nedá. Druhou obranou je vlastní jazyková pozornost: zeptat se, zda věta „vidíme to stejně“ znamená skutečnou shodu na faktech, nebo jen shodu v obratech. Třetí obranou je čas: rozhodnutí přijaté v okamžiku silného pocitu porozumění je vhodné odložit a posoudit po odeznění tohoto pocitu (Cialdini 2009). Kompendium popisuje obecné obranné postupy v kapitole o obraně a kalibraci. Lidé, kteří prošli vztahem nebo skupinou, kde jim byl vlastní jazyk soustavně vracen a přetvářen, popisují někdy pocit, že jejich slova už nepatří jim. Zotavení zahrnuje znovuobjevení vlastního způsobu vyjadřování a jistotu, že vlastní slova smějí znamenat to, co jimi člověk myslí.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Chartrand, T. L., & Bargh, J. A. (1999). The chameleon effect: The perception–behavior link and social interaction. Journal of Personality and Social Psychology, 76(6), 893–910.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Grinder, J., & Bandler, R. (1976). The Structure of Magic II: A Book about Communication and Change. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Heap, M. (1988). Neurolinguistic programming: An interim verdict. In M. Heap (Ed.), Hypnosis: Current Clinical, Experimental and Forensic Practices (pp. 268–280). London: Croom Helm.
• Lakoff, G., & Johnson, M. (1980). Metaphors We Live By. Chicago: University of Chicago Press.
• Loftus, E. F., & Palmer, J. C. (1974). Reconstruction of automobile destruction: An example of the interaction between language and memory. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 13(5), 585–589.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Rogers, C. R. (1951). Client-Centered Therapy. Boston: Houghton Mifflin.
• Sharpley, C. F. (1984). Predicate matching in NLP: A review of research on the preferred representational system. Journal of Counseling Psychology, 31(2), 238–248.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Základní pojmy NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Reprezentační systémy – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Zkušenost je kódována smysly – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Experience is coded in the senses)
• Reprezentační systémy – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Representational systems)
• Vizuální reprezentační systém – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Visual representational system)
• Auditivní reprezentační systém – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Auditory representational system)
• Kinestetický reprezentační systém – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Kinaesthetic representational system)
• Preferovaný reprezentační systém – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Preferred representational system)
• Raport – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Rapport)
• Pacing a leading – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Pacing and leading (concept))
• Elicitace strategie – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Strategy elicitation)
• Shoda predikátů – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Predicate matching)
• Hodnotově nabitá slova – příbuzné heslo (Jazykové vzorce, Loaded words)
• Výzkum preferovaného reprezentačního systému – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, Research on the preferred representational system)

V kompendiu

• Detekční signatura: Hustota žargonu – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.1.3 Terminologická mystifikace – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Obrana a kalibrace: obrana proti epistemické anihilaci – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Preferovaný reprezentační systém – předchozí heslo rodiny
• Oční přístupové signály – další heslo rodiny