Kalibrace🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-02.13
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Základní pojmy NLP
Druh	pojem
Anglicky	Calibration
Jiné názvy	kalibrování, čtení individuálních signálů
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Kalibrace je v neurolingvistickém programování označení pro schopnost spojit pozorovatelné změny v chování jednoho konkrétního člověka s jeho vnitřními stavy. Praktik si podle tohoto pojmu všímá dechu, barvy pokožky, napětí svalů v obličeji, postoje, tempa a výšky hlasu a porovnává je v situacích, kdy člověk sám říká, že prožívá něco určitého. Tak si má vytvořit individuální „stupnici“, podle které později pozná, že se stav téhož člověka změnil (Bandler a Grinder 1979). Slovo je převzato z techniky, kde kalibrace znamená nastavení měřidla podle známého vzorku. Podstatné pro výklad je, že kalibrace se v původním smyslu týká jednotlivce a srovnání s jeho vlastním výchozím chováním, ne obecných pravidel typu „pohled doleva znamená lež“. Pojem úzce souvisí se smyslovou ostrostí, která je jeho předpokladem, a s raportem, protože podle NLP umožňuje sledovat, zda rozhovor druhého provází, nebo od něj vzdaluje. Pro kompendium je kalibrace zajímavá dvojím způsobem. Popisuje dovednost, kterou dobří kliničtí pracovníci mají i bez NLP, a zároveň je zdrojem nároku na „čtení“ druhých, který se v kontrolujících vztazích a ve skupinách kolem autority snadno mění v popření výpovědi člověka o sobě samém.

Původ a souvislosti🔗

Bandler a Grinder v raných seminářích zdůrazňovali, že terapeuti, které modelovali, reagovali na drobné změny klientů, které běžný pozorovatel přehlédne, a že tuto pozornost lze cvičit (Bandler a Grinder 1979). Pro samotný pojem je podstatné, že kalibrace má být individuální: srovnává člověka s ním samým, protože tytéž změny mohou u různých lidí znamenat různé věci. V práci s hypnózou pojem sloužil ke sledování známek, že člověk vstupuje do transu nebo z něj vystupuje, a k přizpůsobení tempa a obsahu sugescí (Grinder a Bandler 1981). Kořeny této pozornosti se obvykle hledají v klinickém stylu Miltona Ericksona, jak ho zprostředkovali jeho vykladači, kteří zdůrazňovali, jak pečlivě sledoval reakce pacientů (Haley 1973). Pozdější učebnice NLP zařadily kalibraci mezi základní dovednosti praktika a spojily ji s dalšími pojmy, jako je zpětná vazba a pružnost chování (O'Connor a Seymour 1990). Mimo NLP se příbuzným tématem zabývá výzkum rozpoznávání emocí z výrazu tváře a těla, který má vlastní metodologii a vlastní, mnohem opatrnější závěry (Ekman 2003). V praktické literatuře kompendia se slovo kalibrace objevuje i v jiném, obecnějším smyslu, jako vyladění vlastního úsudku podle zpětné vazby; tak ho používá oddíl Obrana a kalibrace.

Struktura vzorce🔗

Pojem má tři složky. První je výchozí pozorování: jak se člověk projevuje, když je klidný, když souhlasí, když nesouhlasí, když si na něco vzpomíná. Druhou je srovnání: změna oproti výchozímu stavu se zaznamená a spojí s tím, co člověk v tu chvíli říká nebo co se v rozhovoru děje. Třetí je predikce: když se táž změna objeví znovu, pozorovatel usuzuje, že se vrátil tentýž stav (Bandler a Grinder 1979). Na této struktuře staví další vzorce katalogu, například kalibrace souhlasu a nesouhlasu nebo to, co NLP nabízí jako detekci lži. Každá ze tří složek je zdrojem chyby. Výchozí pozorování může být zkreslené už tím, že člověk ví, že je sledován. Srovnání svádí ke spojení dvou současných jevů, které spolu nesouvisejí. Predikce zaměňuje podobnost projevu za totožnost stavu; tentýž povzdech může jednou znamenat únavu a podruhé nesouhlas (Vrij 2008).

Rozhodující je postavení výsledku kalibrace vůči výpovědi člověka. Ve zdravém užití zůstává pozorování hypotézou, kterou pozorovatel ověřuje otázkou, a když člověk řekne, že se věci mají jinak, platí jeho slovo. V problematickém užití se pořadí obrací: pozorovatel tvrdí, že „vidí“, co člověk opravdu cítí, a jeho výpověď o sobě prohlásí za méně spolehlivou než vlastní čtení. Tato inverze je jádrem rizika. V kompendiu ji lze sledovat v modelu guru a adepta, kde autorita s domnělou schopností prohlédnout druhé získává právo vykládat jejich vnitřní život (Lifton 1961).

Detekční znaky🔗

Užití kalibrace jako dovednosti se pozná podle toho, že pozorovatel mluví o změnách, ne o významech, a že se ptá. Například si všimne, že člověk při určitém tématu ztichne, a zeptá se, co se v něm odehrává. Užití kalibrace jako nároku má jiné znaky. Mluvčí ohlašuje, že „ví“, co druhý cítí nebo co si myslí, a opírá se o drobné projevy, které jmenuje s velkou jistotou. Výpověď člověka o vlastním stavu odmítá jako zapírání nebo jako nevědomý odpor. Výklad projevů se vždy shoduje s tím, co mluvčímu vyhovuje: nesouhlas se čte jako strach, pochybnost jako slabost, smutek jako důkaz, že mluvčí má pravdu. Ve vztazích se objevuje věta typu „znám tě líp, než se znáš sám“ a v kurzech a skupinách tvrzení, že vyškolený praktik pozná pravdu nebo lež během okamžiku. U člověka, vůči kterému se nárok dlouhodobě uplatňuje, se rozvíjí sebekontrola výrazu, nejistota ve vlastních pocitech a sklon nechat si vlastní prožitek potvrdit od druhého. Výzkum klamu přitom ukazuje, že neverbální projevy jsou pro posouzení pravdivosti slabým vodítkem a že lidé s vysokou sebedůvěrou v tom nebývají přesnější (Vrij 2008).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití je v klinické a poradenské praxi běžné, i když se tak nenazývá. Terapeut, který po několika sezeních pozná, že klient při určitém tématu zadržuje dech, a citlivě se na to zeptá, používá individuální srovnání a ponechává výklad klientovi. Podobně vyšetřovatel, který si zaznamenává změny chování svědka, ale do protokolu je zapíše jako pozorování a ne jako důkaz, odpovídá postupu, který odborná literatura o výslechu doporučuje (Vrij 2008). V kompendiu tomu odpovídá i oddíl o forenzním rozhovoru. Manipulativní užití nastává ve třech podobách. První je vlivová: v prodeji nebo ve vyjednávání se kalibruje, kdy je druhý vnímavý, a tlak se načasuje na tuto chvíli. Druhá je epistemická: nárok na čtení druhého se staví nad jeho výpověď a stává se nástrojem kontroly, typicky v partnerském vztahu nebo ve skupině s autoritou. Třetí je komerční: kurzy prodávají kalibraci jako spolehlivou schopnost odhalovat lži nebo myšlenky, což výzkum nepodporuje (Wiseman a kol. 2012).

Stav důkazů🔗

Pro tvrzení, že pozorný člověk se může naučit lépe vnímat drobné změny chování známé osoby, existuje obecná podpora v psychologii vnímání a v klinické zkušenosti, ale specifický výzkum kalibrace podle NLP je velmi omezený. Kritické přehledy NLP upozorňují, že obor neformuloval tvrzení o kalibraci tak, aby se dala testovat, a že se k nim neváže kontrolovaný výzkum (Sharpley 1987; Witkowski 2010). Tam, kde byla odvozená tvrzení testována, výsledky nepříznivé jsou. Experimentální studie nenašla vztah mezi směrem pohledu a lhaním, který někteří praktici NLP spojují s kalibrací očních signálů (Wiseman a kol. 2012). Přehled výzkumu odhalování klamu ukazuje, že spolehlivé neverbální znaky lži neexistují a že úspěšnost běžných pozorovatelů i profesionálů se pohybuje blízko náhody (Vrij 2008). Výzkum výrazů emocí navíc odlišuje rozpoznání emoce od poznání její příčiny: i když je strach na tváři zřetelný, neříká, čeho se člověk bojí (Ekman 2003). Rozumný závěr je tedy skromný. Pozornost k jednotlivci je užitečná dovednost, ale nedává přístup k myšlenkám a nezakládá právo přebít výpověď člověka o sobě.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je trvat na prioritě vlastní výpovědi. Kdo slyší, že druhý „vidí“, co opravdu cítí, může klidně odpovědět, že pozorování je hypotéza a že o vlastním prožitku vypovídá on sám. Je legitimní požádat o konkrétní popis toho, co mluvčí pozoroval, a oddělit ho od výkladu, který k němu přidal. Druhou obranou je vědět, co výzkum říká: neverbální projevy jsou mnohoznačné, lež z nich spolehlivě vyčíst nelze a sebejistota pozorovatele není mírou jeho přesnosti (Vrij 2008). Třetí obranou je všimnout si směru výkladů. Pokud se čtení projevů vždy shoduje se zájmem toho, kdo čte, jde spíš o nástroj moci než o pozornost. U lidí, kteří dlouho žili ve vztahu, kde jejich projevy někdo soustavně „četl“ a přebíjel, bývá zotavení spojeno s obnovou důvěry ve vlastní vnímání a s uvolněním napětí, které vzniklo neustálou kontrolou výrazu. Herman popisuje, že obnova vnitřní autonomie probíhá ve vztahu, kde je výpověď člověka respektována (Herman 1992). Odborník, který kalibraci jako dovednost používá, by ji měl výslovně držet v roli otázky: pozorovat, zeptat se a přijmout odpověď, i když s jeho dojmem nesouhlasí.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Ekman, P. (2003). Emotions Revealed: Recognizing Faces and Feelings to Improve Communication and Emotional Life. New York: Times Books.
• Grinder, J., & Bandler, R. (1981). Trance-formations: Neuro-Linguistic Programming and the Structure of Hypnosis. Moab: Real People Press.
• Haley, J. (1973). Uncommon Therapy: The Psychiatric Techniques of Milton H. Erickson, M.D. New York: W. W. Norton.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Sharpley, C. F. (1987). Research findings on neurolinguistic programming: Nonsupportive data or an untestable theory? Journal of Counseling Psychology, 34(1), 103–107.
• Vrij, A. (2008). Detecting Lies and Deceit: Pitfalls and Opportunities (2. vyd.). Chichester: Wiley.
• Wiseman, R., Watt, C., ten Brinke, L., Porter, S., Couper, S.-L., & Rankin, C. (2012). The eyes don't have it: Lie detection and neuro-linguistic programming. PLoS ONE, 7(7), e40259.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Základní pojmy NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Kalibrace souhlasu a nesouhlasu – zvláštní případ tohoto hesla
• Čtení řeči těla v NLP – zvláštní případ tohoto hesla

Příbuzná hesla

• Význam komunikace je reakce, kterou vyvolá – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, The meaning of communication is the response you get)
• Mysl a tělo tvoří jeden systém – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Mind and body are one system)
• Nelze nekomunikovat – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, One cannot not communicate)
• Oční přístupové signály – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Eye accessing cues)
• Smyslová ostrost – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Sensory acuity)
• Raport – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Rapport)
• Model TOTE – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, TOTE model)
• Kongruence – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Congruence)
• Uptime a downtime – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Uptime and downtime)
• Čtení myšlenek – příbuzné heslo (Meta-model, Mind reading)
• Rámec souhlasu – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Agreement frame)
• Rámec zpětného shrnutí – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Backtrack frame)
• Rámec důkazu – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Evidence frame)
• Kotvení – příbuzné heslo (Kotvení, Anchoring)
• Posuvná kotva – příbuzné heslo (Kotvení, Sliding anchor)
• Kinestetické kotvy – příbuzné heslo (Kotvení, Kinaesthetic anchors)
• Testování kotvy – příbuzné heslo (Kotvení, Testing an anchor)
• Elicitace submodalit – příbuzné heslo (Submodality, Eliciting submodalities)
• Elicitace časové osy – příbuzné heslo (Časová osa, Eliciting the timeline)
• Elicitace strategie – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Strategy elicitation)
• Sekvenční inkongruence – příbuzné heslo (Práce s částmi, Sequential incongruence)
• Simultánní inkongruence – příbuzné heslo (Práce s částmi, Simultaneous incongruence)
• Já a druzí – příbuzné heslo (Metaprogramy, Self and other)
• Zrcadlení – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Mirroring)
• Kalibrace souhlasu a nesouhlasu – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Yes/no calibration)
• Vedení v raportu – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Leading in rapport)
• Přerušení raportu – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Breaking rapport)
• Detekce lži v NLP – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Lie detection claims in NLP)
• Čtení řeči těla v NLP – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Body-language reading in NLP)
• Smyslové důkazy dosažení – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Sensory-based evidence)
• Obviňovatel – příbuzné heslo (Jazykové vzorce, Blamer)
• NLP ve výslechu a vyjednávání – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, NLP in interrogation and negotiation)

V kompendiu

• Obrana a kalibrace: obrana proti epistemické anihilaci – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.6.1 Vzorec guru a adept – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Forenzní rozhovor – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Submodality – předchozí heslo rodiny
• Smyslová ostrost – další heslo rodiny