Ekologická kontrola🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-02.27
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Základní pojmy NLP
Druh	pojem
Anglicky	Ecology check
Jiné názvy	kontrola ekologie, ověření ekologie
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Ekologickou kontrolou se v neurolingvistickém programování rozumí ověření, zda zamýšlená změna chování, přesvědčení nebo cíle zapadá do širšího systému života člověka: do jeho vztahů, hodnot, práce, zdraví a dalších závazků. Otázka, kterou ekologická kontrola klade, zní zhruba tak, zda by změna, i když je sama o sobě žádoucí, něco jiného nepoškodila nebo nepřipravila člověka o něco, na čem mu záleží. NLP ji obvykle zařazuje na konec práce, jako pojistku proti změnám, které by vyřešily jeden problém za cenu jiného (Bandler a Grinder 1982). Pojem souvisí s předpokladem ekologie změny, podle něhož je člověk systém a zásah do jedné části se projeví i jinde. V tomto obecném smyslu je ekologická kontrola rozumná a eticky žádoucí: odpovídá zásadě, že pomáhající profese nemají způsobit víc škody než užitku. Pro kompendium je pojem důležitý tím, že se z ověření snadno stane formalita, která místo ochrany autonomie slouží k legitimizaci rozhodnutí přijatého pod tlakem.

Původ a souvislosti🔗

Slovo ekologie převzalo NLP z díla Gregoryho Batesona, který psal o „ekologii mysli“ a upozorňoval, že mysl, vztahy a prostředí tvoří propojené systémy, ve kterých jednostranná optimalizace jedné proměnné může poškodit celek (Bateson 1972). V pracích Bandlera a Grindera se ekologické hledisko objevuje zejména v souvislosti s postupy, které pracují s představou vnitřních částí člověka. Podle jejich popisu se po zamýšlené změně zjišťuje, zda proti ní nevznikají vnitřní námitky, a pokud ano, bere se to jako signál, že změna ještě není v souladu s celkem (Bandler a Grinder 1982). Kompendium se k tomuto postupu vrací na stránce o šestikrokovém reframingu a o rámci ekologie. Učebnicové shrnutí NLP pak ekologii uvádí jako obecné kritérium každé práce s cíli a změnami (O'Connor a Seymour 1990). Mimo NLP má podobná úvaha obdobu v etice pomáhajících profesí, která vyžaduje informovaný souhlas a zvážení rizik, i v motivačním rozhovoru, který věnuje pozornost tomu, co člověk změnou získá a co ztratí (Miller a Rollnick 2013).

Struktura vzorce🔗

Ekologická kontrola má podobu otázek, které směřují od zamýšlené změny k jejím širším důsledkům. Ptají se, jak by změna ovlivnila blízké lidi, práci nebo zdraví, zda by člověk o něco přišel, zda je změna v souladu s jeho hodnotami a zda proti ní „něco v něm“ nevznáší námitku. NLP klade důraz na to, že odpověď nemusí být jen slovní: námitka se podle něj může projevit váháním, změnou hlasu nebo výrazu, tedy inkongruencí (Bandler a Grinder 1982). Z hlediska analýzy je podstatné, kdo otázky klade, kdo vykládá odpovědi a co následuje, když je odpověď nepohodlná. V otevřeném podání slouží ekologická kontrola jako prostor pro pochybnost: pokud se objeví námitka, práce se zastaví nebo změní směr. V uzavřeném podání je kontrola rituálem, jehož výsledek je předem dán. Otázky se kladou v emočně vypjaté chvíli, odpovědi vykládá ten, kdo na změně má zájem, a námitka se nevykládá jako důvod k zastavení, ale jako „odpor“, který je třeba překonat. Po takovém rituálu má člověk pocit, že rozhodnutí „prošlo kontrolou“, a pozdější pochybnosti pak sám považuje za méně oprávněné.

Detekční znaky🔗

Zneužití ekologické kontroly má několik pozorovatelných znaků. Ověření proběhne rychle a na konci intenzivního zážitku, například semináře, rozhovoru nebo skupinového rituálu, kdy je kritické zvažování oslabené. Otázky jsou formulovány tak, aby vedly k souhlasu, a odpověď „nevím“ nebo „potřebuji čas“ se nepřijímá jako platná. Námitka se vykládá jako „stará část“, „limitující přesvědčení“ nebo „strach ze změny“, a nikoli jako informace o skutečných důsledcích. Pozdější pochybnosti se odmítají odkazem na proběhlou kontrolu: „už jsme ověřili, že je to pro tebe ekologické“. A pozornost se soustředí na vnitřní souhlas člověka, zatímco skutečné vnější důsledky, například finanční závazek, odchod z práce nebo přerušení vztahů s rodinou, se neposuzují. Cialdini popisuje, jak předchozí závazek vytváří tlak na konzistenci s ním, takže člověk má sklon setrvat i u rozhodnutí, které by jinak přehodnotil (Cialdini 2009). Ekologická kontrola zneužitá jako razítko tento tlak posiluje. Ve skupinách s vysokou mírou kontroly je znakem i to, že „ekologické“ je vždy to, co odpovídá zájmům skupiny, což odpovídá mechanismu, který Lifton popsal jako nadřazení doktríny nad zkušenost člověka (Lifton 1961).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití je skutečné ověření, jehož výsledek není předem dán. Poradce, který se před velkým rozhodnutím ptá, jak by se změna dotkla rodiny a práce a co by klient ztratil, nabízí prostor pro zvážení. Odpověď „to musím promyslet“ je v takovém rozhovoru plnohodnotným výsledkem. Etický kodex kompendia i obecné zásady pomáhajících profesí kladou důraz na to, aby souhlas byl informovaný, dobrovolný a odvolatelný; kompendium tuto zásadu rozvádí na stránce o odvolání souhlasu a v etickém kodexu. Motivační rozhovor ukazuje, že respekt k autonomii a otevřená práce s ambivalencí podporují změnu lépe než tlak (Miller a Rollnick 2013). Manipulativní užití se pozná podle toho, že kontrola nechrání člověka, ale rozhodnutí. Slouží k tomu, aby závazek přijatý v emočně vypjaté chvíli získal punc promyšlenosti, a aby pozdější pochybnosti vypadaly jako slabost. Rozhodující otázky jsou: Mohla kontrola dopadnout jinak, a co by se pak stalo? Posuzují se skutečné vnější důsledky, nebo jen vnitřní pocit souhlasu? A je možné se k rozhodnutí vrátit bez sankce?

Ekologická kontrola v koučinku a na seminářích🔗

Zvláštní pozornost si zaslouží prostředí intenzivních kurzů osobního rozvoje a koučinku, kde se ekologická kontrola často objevuje jako součást programu. Účastníci bývají po několika dnech unavení, emočně otevření a pod vlivem skupiny, která sdílí nadšení z proměny (Singer a Lalich 1995). V takovém prostředí je ověření, zda změna „sedí“, vystaveno tlaku, který nesouvisí s jejím obsahem: kdo by v takové chvíli řekl ne, vystupuje proti náladě celé skupiny i proti lektorovi, který má autoritu. Výsledná odpověď proto vypovídá spíš o síle situace než o tom, zda je změna pro člověka vhodná. Pro posouzení konkrétního případu je užitečné zjistit, zda program počítal s odstupem, tedy s časem na rozmyšlenou mimo skupinu, a zda závazky přijaté během kurzu, například další placené kurzy, lze bez potíží odvolat. Pokud odstup chybí a odvolání je ztížené, ekologická kontrola plní v programu jinou funkci, než jakou deklaruje.

Stav důkazů🔗

Ekologická kontrola není empiricky testovaná technika, ale pracovní zásada, a nelze o ní proto říci, že by byla potvrzena nebo vyvrácena v kontrolovaných studiích. Obecná úvaha, že změna má být posouzena v kontextu života člověka, je rozumná a odpovídá etice pomáhajících profesí. Specifické tvrzení NLP, že vnitřní námitku lze spolehlivě rozpoznat z neverbálních signálů a že její nepřítomnost potvrzuje vhodnost změny, však kvalitní oporu nemá; kritické přehledy výzkumu NLP konstatují, že tvrzení oboru o čtení vnitřních stavů většinou nejsou podložena (Witkowski 2010). Přehled výzkumu NLP v koučinku upozorňuje na nedostatek kvalitních studií a na to, že techniky oboru se v praxi používají bez důkazů o účinku (Passmore a Rowson 2019). Systematický přehled studií NLP ve zdravotnictví rovněž nenašel dostatek důkazů pro jeho používání (Sturt a kol. 2012). Pro čtenáře z toho plyne, že ekologická kontrola může být užitečnou připomínkou širších důsledků, ale neposkytuje žádnou záruku, že rozhodnutí, které „prošlo“, je pro člověka dobré.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je nepovažovat žádnou proběhlou proceduru za závaznou. Souhlas je odvolatelný a pochybnost, která přijde po rozhodnutí, je platnou informací, ne „starým vzorcem“. Kdo má pocit, že byl k závazku dotlačen, může se k rozhodnutí vrátit s odstupem, v klidu a s lidmi, kteří na něm nemají zájem. Druhou obranou je posuzovat vnější důsledky, ne jen vnitřní pocit. Užitečné je si sepsat, co rozhodnutí znamená finančně, časově a pro vztahy, a toto shrnutí probrat s někým mimo situaci. Třetí obranou je všímat si, zda „ekologické“ je vždy to, co chce druhá strana. Pokud ano, nejde o ověření, ale o legitimizaci. Lidé, kteří po intenzivních kurzech nebo ve skupinách přijali závazky, jež později litovali, mívají pocit selhání a viny. Zotavení se opírá o rozpoznání tlaku, kterému byli vystaveni, o obnovení vztahů mimo skupinu a o návrat k vlastnímu úsudku (Singer a Lalich 1995). Odborník, který ekologickou kontrolu používá, by ji měl vést tak, aby výsledek „nevím“ nebo „ne“ byl stejně přijatelný jako „ano“.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1982). Reframing: Neuro-Linguistic Programming and the Transformation of Meaning. Moab: Real People Press.
• Bateson, G. (1972). Steps to an Ecology of Mind. San Francisco: Chandler.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Základní pojmy NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Změna má respektovat celek systému – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Change must respect the whole system (ecology))
• Šestikrokový reframing – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Six-step reframing)
• Rámec ekologie – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Ecology frame)
• Testování kotvy – příbuzné heslo (Kotvení, Testing an anchor)
• Nový kód NLP – příbuzné heslo (Strategie a modelování, NLP New Code)
• Integrace částí – příbuzné heslo (Práce s částmi, Parts integration)
• Vyjednávání mezi částmi – příbuzné heslo (Práce s částmi, Parts negotiation)
• Vytvoření nové části – příbuzné heslo (Práce s částmi, Creating a new part)
• Kartézské otázky – příbuzné heslo (Přesvědčení, Cartesian questions)
• Dobře formulovaný výsledek – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Well-formed outcome)
• Ekologie cíle – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Ecology of the outcome)

V kompendiu

• Etický kodex výzkumníka EA – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 1.3 Etické aspekty a upozornění – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-4.2.6 Consent withdrawal – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Inkongruence – předchozí heslo rodiny
• Rámec – další heslo rodiny