Palba nepravd🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	AF-07.14
Katalog	Argumentační fauly
Rodina	Rétorické a dialogické taktiky
Druh	rétorická taktika
Anglicky	Firehose of falsehood
Jiné názvy	firehose of falsehood, hasičská hadice nepravd
Užití	převážně záměrná taktika
Riziko zneužití	vysoké
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Palba nepravd, anglicky firehose of falsehood, je označení pro propagandistický model, který místo jednoho přesvědčivého sdělení šíří velké množství tvrzení mnoha kanály, rychle, nepřetržitě a opakovaně, bez ohledu na jejich pravdivost a bez ohledu na to, zda si navzájem odporují. Pojem zavedla analýza soudobé ruské propagandy z poloviny minulého desetiletí, která model popsala čtyřmi rysy: vysokým objemem a množstvím kanálů, rychlostí a nepřetržitostí s opakováním, chybějícím závazkem k objektivní skutečnosti a chybějícím závazkem ke konzistenci (Paul a Matthews 2016). Na rozdíl od běžných klamů, které jsou vadami jednotlivého argumentu, je palba nepravd vlastností celého informačního toku. Jednotlivá tvrzení v ní mohou být snadno vyvratitelná, a přesto tok jako celek plní svůj účel. Ten nespočívá nutně v tom, přesvědčit publikum o určité verzi, ale v tom, zahltit jeho schopnost rozlišovat, oslabit důvěru ve všechny zdroje a vyvolat dojem, že pravdu zjistit nelze.

Původ a souvislosti🔗

Analýza, která pojem zavedla, výslovně uvádí, že model navazuje na sovětskou tradici propagandy a dezinformací, ale liší se od ní objemem, rychlostí a využitím internetu, sociálních sítí a mezinárodního televizního vysílání (Paul a Matthews 2016). Historické kořeny kompendium popisuje u sovětských aktivních opatření. Rozbory totalitní propagandy dvacátého století opakovaně upozorňovaly, že soustavné vystavení protichůdným tvrzením nemusí vést k víře v jedno z nich, ale k cynismu a k rezignaci na rozlišování. Lifton při rozboru myšlenkové reformy popsal kontrolu prostředí, v níž je komunikace jednotlivce s okolím ovládána tak, že ztrácí vnější oporu pro vlastní úsudek (Lifton 1961); palba nepravd dosahuje příbuzného účinku jinou cestou, totiž ne omezením informací, ale jejich přemírou. Z hlediska teorie argumentace je palba nepravd rozšířením Gish gallopu z jednotlivé debaty na celé informační prostředí: množství tvrzení převyšuje kapacitu kohokoli je prověřit, a strana, která se drží pravdy, je odsouzena k neustálému dohánění. Souvisí také s argumentem opakováním, na jehož účinku model podstatně staví.

Struktura argumentu🔗

Palba nepravd nemá podobu jednoho úsudku, ale lze popsat, jak působí na posluchače. První složkou je asymetrie nákladů: vytvoření nepravdivého tvrzení je rychlé a levné, jeho prověření a vyvrácení pomalé a nákladné. Druhou složkou je opakování: totéž tvrzení přichází z mnoha kanálů, které se navenek tváří jako nezávislé, a tím získává zdání potvrzení z více zdrojů. Analýza modelu se odvolává na psychologický výzkum, podle něhož sdělení z většího počtu zdrojů a opakovaná sdělení působí přesvědčivěji (Paul a Matthews 2016). Třetí složkou je prvenství: tvrzení, které dorazí jako první, vytváří rámec, do něhož se pozdější opravy obtížně vkládají. Čtvrtou složkou je nekonzistence, která by u jednoho mluvčího byla slabinou, ale v modelu slouží k zahlcení: pokud koluje deset protichůdných verzí, publikum nemá jak určit tu pravdivou a může dospět k závěru, že pravda je nedostupná. Implicitní závěr, k němuž tok vede, tedy nemusí znít „verze A je pravdivá“, ale „nic nelze vědět, všichni lžou“. Takový závěr je zvlášť škodlivý, protože podkopává i spolehlivé zdroje.

Detekční znaky🔗

Prvním znakem je objem a rychlost: k jedné události se během krátké doby objeví mnoho verzí, často dřív, než mohly být k dispozici ověřené informace. Druhým znakem je nekonzistence bez opravy: verze se střídají a navzájem si odporují, aniž by zdroj přiznal změnu nebo vysvětlil, proč dřívější verzi opouští. Třetím znakem je zdánlivá nezávislost kanálů, které šíří stejné obsahy ve stejném čase a se stejnými formulacemi; na tento rys upozorňuje kompendium u trollích farem. Čtvrtým znakem je lhostejnost k vyvrácení: vyvrácené tvrzení se dál šíří nebo je nahrazeno jiným, aniž by vyvrácení mělo jakýkoli dopad. Pátým znakem je posun od jednotlivých tvrzení k obecnému závěru o nedůvěryhodnosti všech zdrojů. Šestým znakem, který se projevuje na straně publika, je únava a rezignace: pocit, že sledovat zprávy nemá smysl, protože nelze rozlišit pravdu od nepravdy. Tento stav kompendium popisuje u informačního přetížení. Rozpoznání modelu usnadňuje, když se pozorovatel ptá nejen, zda je jednotlivé tvrzení pravdivé, ale jak se celý tok chová v čase (Paul a Matthews 2016).

Odlišení od platné argumentace🔗

Velké množství sdělení, rychlost a změny výpovědí samy o sobě klamem nejsou. Zpravodajství o probíhající události se mění s tím, jak přibývají informace, a poctivý zdroj opravuje své údaje. Rozdíl spočívá v tom, jak se se změnou zachází. Legitimní zdroj změnu přizná, zdůvodní a ponechá dohledatelnou, takže publikum vidí, proč se výklad posunul. Palba nepravd změny nepřiznává a nekonzistenci nevysvětluje. Legitimní zdroj se také váže k pravdě: když se ukáže, že tvrzení bylo nepravdivé, odvolá ho. Model palby nepravd tento závazek nemá (Paul a Matthews 2016). Odlišit je třeba i pluralitu názorů: veřejná debata, v níž zaznívá mnoho různých stanovisek, je znakem svobodného prostředí, a nikoli propagandou. Rozhodující není množství hlasů, ale to, zda jsou nezávislé, zda se vážou k ověřitelným faktům a zda přiznávají omyly. Pravidla kritické diskuse předpokládají, že strana, která něco tvrdí, je povinna své tvrzení na žádost obhájit (van Eemeren a Grootendorst 2004); palba nepravd tuto povinnost obchází tím, že tvrzení opouští dřív, než by ho bylo třeba hájit.

Vztah k technikám kompendia🔗

Palba nepravd je v kompendiu popsána především v rovině politické a mediální, kde se setkává s rozborem politické a ideologické epistemické anihilace. Týž vzorec se však v menším měřítku objevuje i v organizacích a v blízkých vztazích. Člověk, kterému druhá osoba opakovaně předkládá protichůdné verze téže události, mění je bez přiznání a na každou námitku odpovídá novou verzí, může dospět ke stejnému stavu jako publikum propagandy: k pocitu, že nelze určit, co se stalo, a že je marné to zkoušet. V organizacích se vzorec projevuje jako záplava interních sdělení, která si odporují a jejichž účelem není informovat, ale znemožnit zaměstnancům vytvořit si ucelený obraz. Ve všech rovinách je společným jmenovatelem to, že se útok nevede na jednotlivé přesvědčení, ale na samotnou schopnost přesvědčení vytvářet a ověřovat. Proto se obrana nesoustředí na obsah, ale na obnovu stabilních opěrných bodů a důvěryhodných vztahů, které kontrola informačního prostředí rozkládá (Lifton 1961).

Stav poznání🔗

Model se opírá o psychologický výzkum, který byl proveden nezávisle na něm. Klasický experiment ukázal, že opakovaně předložená tvrzení posuzují lidé jako pravděpodobněji pravdivá než tvrzení nová, a to bez ohledu na jejich skutečnou pravdivost (Hasher, Goldstein a Toppino 1977). Tento jev, označovaný jako efekt iluzorní pravdy, vysvětluje teorie kognitivní snadnosti: známé sdělení se zpracovává plynuleji a plynulost se snadno zaměňuje s pravdivostí (Kahneman 2011). Výzkum dezinformací doplnil, že vyvracení jednotlivých tvrzení po expozici má omezený účinek, kdežto předchozí upozornění na manipulační techniky zvyšuje odolnost (van der Linden 2023). Terénní experiment s krátkými videi, která vysvětlovala běžné manipulační techniky, ukázal, že lidé po jejich zhlédnutí lépe rozpoznávají manipulativní obsah (Roozenbeek a kol. 2022). Samotná analýza, která pojem zavedla, je politologickou studií opřenou o přehled literatury, nikoli experimentem, a její závěry o účinnosti modelu jsou proto odvozené (Paul a Matthews 2016). Otevřenou otázkou zůstává, jak velkou část účinku tvoří cílené kampaně a jakou samotná architektura digitálních platforem.

Obrana a odpověď🔗

Z povahy modelu plyne, že vyvracení každého tvrzení zvlášť nemůže být hlavní obranou, protože tvrzení přibývají rychleji, než je lze prověřit. Analýza, která pojem zavedla, proto doporučuje soustředit se na předběžné varování publika, na oslabení účinků, o něž propaganda usiluje, a na zvýšení dostupnosti důvěryhodných informací, místo snahy reagovat na každou jednotlivost (Paul a Matthews 2016). Pro jednotlivce z toho plyne několik zásad. Pojmenovat vzorec je účinnější než vyvracet jeho prvky: kdo ví, že se setkává s nekonzistentním tokem, nemusí každou verzi brát jako kandidáta na pravdu. Opora v malém počtu ověřených bodů, které se nemění, poskytuje stabilitu, kterou zahlcení nerozloží. Rozlišit je třeba nedůvěru k jednomu toku a nedůvěru ke všem zdrojům; právě druhou model vyvolává, a proto je důležité udržovat vztah ke zdrojům, které přiznávají omyly. Výzkum inokulace naznačuje, že znalost techniky předem chrání lépe než oprava dodatečná (Roozenbeek a kol. 2022). Pro instituce, redakce a vzdělávání plyne z hesla důraz na dlouhodobé budování důvěryhodnosti, transparentní opravy a výuku rozpoznávání technik, ne pouze jednotlivých nepravd.

Literatura🔗

• Hasher, L., Goldstein, D., & Toppino, T. (1977). Frequency and the conference of referential validity. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 16(1), 107–112.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Paul, C., & Matthews, M. (2016). The Russian „Firehose of Falsehood“ Propaganda Model. Santa Monica: RAND Corporation.
• Roozenbeek, J., van der Linden, S., Goldberg, B., Rathje, S., & Lewandowsky, S. (2022). Psychological inoculation improves resilience against misinformation on social media. Science Advances, 8(34), eabo6254.
• van Eemeren, F. H., & Grootendorst, R. (2004). A Systematic Theory of Argumentation: The Pragma-Dialectical Approach. Cambridge: Cambridge University Press.
• van der Linden, S. (2023). Foolproof: Why Misinformation Infects Our Minds and How to Build Immunity. London: 4th Estate.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Rétorické a dialogické taktiky – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Rozjetý vlak – příbuzné heslo (Klamy relevance, Bandwagon)
• Odvolání na strach – příbuzné heslo (Klamy relevance, Appeal to fear)
• Důkaz tvrzením – příbuzné heslo (Klamy předpokladu, Proof by assertion)
• Nekonzistence – příbuzné heslo (Klamy předpokladu, Inconsistency)
• Gish gallop – příbuzné heslo (Rétorické a dialogické taktiky, Gish gallop)
• „Jen se ptám“ – příbuzné heslo (Rétorické a dialogické taktiky, Just asking questions)
• Argument opakováním – příbuzné heslo (Rétorické a dialogické taktiky, Argument from repetition)
• Falešná vyváženost – příbuzné heslo (Rétorické a dialogické taktiky, False balance)
• Inokulace proti klamům – příbuzné heslo (Principy kritické diskuse a teorie argumentace, Inoculation against fallacies)

V kompendiu

• Historický případ: Sovětská aktivní opatření – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.1.2 Informační přetížení – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-9.4.5 Troll Farm EA – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 7.8 Politická a ideologická EA — totalitní systémy, propaganda, populismus – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Galileův gambit – předchozí heslo rodiny
• Útěk k proceduře – další heslo rodiny