Přeskočit na obsah

Kruh excelence

Technika NLP, v níž se zdrojové stavy spojují s pomyslným kruhem na podlaze: přínos jako rituál přípravy na výkon, chybějící doklady a riziko veřejného tlaku na seminářích.

Riziko: low

Kruh excelence🔗

PoleHodnota
IdentifikátorNLP-09.07
KatalogNLP vzorce
RodinaKotvení
Druhvzorec
AnglickyCircle of excellence
Jiné názvykruh výkonnosti
Obecnější hesloProstorové kotvení
Užitípřevážně terapeutické
Riziko zneužitínízké
Vazba na Vaknin 2008odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textutext čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Kruh excelence je technika neurolingvistického programování, v níž si člověk představí kruh na podlaze před sebou a spojí s ním jeden nebo více stavů, které mu pomáhají při výkonu, například klid, soustředění, sebedůvěru nebo hravost. Vstup do kruhu má potom tyto stavy vyvolat a člověk si je má přenést do situace, ve které je potřebuje, například do zkoušky, vystoupení nebo obtížného jednání. Technika je kombinací tří vzorců rodiny: prostorového kotvení, protože kotvou je místo, samokotvení, protože do kruhu vstupuje člověk sám, a vrstvení, protože se s jedním kruhem obvykle spojuje několik zážitků. Technika bývá připisována Johnu Grinderovi a Judith DeLozierové a patří k technikám, které shrnuje encyklopedie systémového NLP (Dilts a DeLozier 2000). Pro kompendium je převážně nízkorizikovým postupem, protože jejím běžným účelem je soukromá příprava na výkon. Pozornost si zaslouží ve skupinové podobě, kdy se ze vstupu do kruhu stává veřejné předvedení před ostatními účastníky semináře.

Původ a souvislosti🔗

Kruh excelence vznikl v prostředí, v němž se NLP od konce sedmdesátých let zaměřovalo na modelování vynikajícího výkonu a na stavy, které ho podle oboru umožňují. Grinder a DeLozierová později v takzvaném novém kódu NLP přesunuli důraz z obsahu problému na stav, v němž člověk jedná, a na kvalitu pozornosti, s níž vstupuje do situace (Grinder a DeLozier 1987). Kruh excelence do tohoto zaměření dobře zapadá, protože pracuje s celkovým rozpoložením, nikoli s rozborem obsahu. Úvodní učebnice pak techniku převzaly jako jedno z cvičení, s nimiž se začínající praktik seznamuje, a popisovaly ji jako jednoduchý nástroj pro zvládání trémy (O'Connor a Seymour 1990).

Z hlediska psychologie učení je technika variantou toho, co Pavlov popsal jako podmíněnou reakci na podnět prostředí, tedy na okolnosti, které opakovaně doprovázejí určitý prožitek (Pavlov 1927). Liší se tím, že místo je jen představované, takže podnětem není skutečné prostředí, ale vlastní představa a vlastní pohyb. Tím se technika přibližuje spíše mentálnímu nácviku a rituálům přípravy na výkon, které jsou běžné ve sportu a v hudbě, než klasickému podmiňování v laboratorním smyslu.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má technika čtyři prvky: představované místo, s ním spojené zdrojové stavy, přechod do kruhu a takzvané přenesení stavu do budoucí situace. Podle popisu v literatuře NLP se s kruhem spojují vybavené zážitky v okamžiku, kdy jejich prožitek vrcholí, a protože jich bývá více, nese kruh několik vrstev (O'Connor a Seymour 1990). Technika pak počítá s takzvaným přenesením do budoucnosti, tedy s představou cílové situace, v níž je kruh přítomen. NLP tvrdí, že tím se zdrojový stav stane v cílové situaci dostupným. Na tomto místě se technika opírá o obecné tvrzení oboru o přenosu stavů, které rozebírá heslo vrstvení kotev, a o předpoklad, že představa místa funguje jako kotva stejně spolehlivě jako skutečný podnět.

Pro pozorovatele je podstatné, že technika se objevuje ve dvou odlišných uspořádáních. V soukromém uspořádání ji člověk používá sám nebo s koučem, nikdo jiný ho nesleduje a výsledek je jeho vlastní věcí. Ve skupinovém uspořádání, typickém pro velké semináře osobního rozvoje, vstupují účastníci do kruhu před ostatními, často za hudby, potlesku a povzbuzování lektora. V tomto uspořádání se k technice přidávají silné sociální vlivy: očekávání publika, napodobování ostatních a veřejný závazek. Cialdini popisuje, že veřejně učiněný závazek je pro člověka zavazující víc než soukromý a že lidé v nejistých situacích napodobují, co dělají ostatní (Cialdini 2009).

V obou uspořádáních technika přesahuje to, co o podmiňování víme, ve třech bodech. Za prvé, podnětem není vnější událost, ale představa, jejíž podoba se při každém vybavení mění. Za druhé, spojení se má přenést do situace, která s místem nácviku nemá nic společného, zatímco podmíněná reakce se v laboratoři zobecňuje jen na podněty podobné původnímu. Za třetí, NLP nepočítá s vyhasínáním, ačkoli reakce, která se v cílové situaci nepotvrdí, by podle teorie učení měla slábnout (Pavlov 1927). Pokud technika pomáhá, je proto pravděpodobnější, že působí jako připomínka a rituál, než jako kotva v přísném smyslu.

Detekční znaky🔗

Benigní podoba se pozná podle toho, že člověk techniku používá soukromě, volí si stavy sám, ví, že jde o rituál přípravy, a nepřipisuje mu zázračný účinek. Varovné znaky se týkají skupinové podoby. Lektor vybízí účastníky, aby do kruhu vstoupili před ostatními, a odmítnutí vykládá jako známku strachu, odporu nebo nedostatečného odhodlání. Vstup do kruhu se spojuje s veřejným prohlášením, slibem nebo závazkem, například k dalšímu kurzu. Silný prožitek v kruhu se pak připisuje metodě nebo lektorovi a slouží jako doklad jeho schopností. Singer a Lalich popisují velké skupinové tréninky, v nichž se silné emoční zážitky navozené skupinovou dynamikou využívají k získání účastníků pro další, dražší programy (Singer a Lalich 1995). U účastníka se působení může projevit euforií, která po návratu domů rychle slábne, a touhou ji obnovit další účastí, což je struktura, kterou katalog rozebírá v hesle efekt guru na seminářích.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití je soukromý rituál přípravy na výkon, který člověku pomáhá soustředit se a zvládnout trému. Tak ho popisují umělci, sportovci i lidé, kteří vystupují na veřejnosti, a v této podobě se technika neliší od jiných osobních rituálů, jako je určitý způsob dýchání nebo krátká představa úspěšného průběhu. Legitimní je i užití v koučinku, pokud kouč techniku vysvětlí, nechá klienta volit stavy a nepředkládá ji jako vědecky ověřenou. Passmore a Rowson v přehledu výzkumu NLP v koučinku vyzývají k opatrnosti, protože pro techniky NLP chybějí kvalitní doklady (Passmore a Rowson 2019).

Manipulativní užití nastává, když se ze soukromého nástroje stane veřejná zkouška. Na seminářích se kruh excelence může stát rituálem, v němž účastník před skupinou předvádí proměnu, a tlak publika nahrazuje dobrovolnost. Výsledný zážitek pak neposiluje samostatnost účastníka, ale jeho vazbu na lektora a skupinu, a vytváří dojem, že síla patří kruhu, a tedy metodě, nikoli člověku (Singer a Lalich 1995). Kompendium tuto strukturu přesunu zdroje síly do vztahu k autoritě popisuje u vzorce guru a adept.

Stav důkazů🔗

Pro kruh excelence nejsou k dispozici kontrolované studie, které by doložily jeho specifický účinek. Přehled výzkumu NLP v koučinku konstatuje nedostatek kvalitních studií (Passmore a Rowson 2019) a databáze výzkumu NLP neukazuje u technik tohoto typu přesvědčivou podporu (Witkowski 2010). Tosey a Mathison upozorňují, že NLP se šíří především zkušenostním učením na kurzech, takže přesvědčení o účinku technik se opírá hlavně o zážitky účastníků (Tosey a Mathison 2009). Účinky, které lidé popisují, lze přitom dobře vysvětlit obecnými faktory: soustředěním pozornosti, představou úspěšného průběhu, rituálem, který snižuje nejistotu, a očekáváním. Sociálně kognitivní výklad hypnotických jevů ukazuje, jak silnou roli při takových prožitcích hrají očekávání a ochota spolupracovat s tím, kdo cvičení vede (Kirsch a Lynn 1995). Že technika může někomu pomoci jako rituál, je tedy pravděpodobné. Že pomáhá díky mechanismu, který jí připisuje NLP, doloženo není.

Obrana a zotavení🔗

Obranou proti skupinovému tlaku je vědět, že účast na jakémkoli cvičení je volba a že odmítnutí nevyžaduje vysvětlení. Kdo na semináři zažije silný prožitek, udělá dobře, když rozhodnutí o další účasti nebo o koupi kurzu odloží o několik dní a udělá ho mimo dosah skupiny (Cialdini 2009). Užitečné je také přisoudit prožitek sobě, nikoli metodě: klid nebo sebedůvěra, které člověk v kruhu prožil, pocházejí z jeho vlastních vzpomínek a schopností a nejsou vázány na lektora ani na kruh. Lidem, kteří po sérii seminářů zjišťují, že bez nich ztrácejí sílu, může pomoci budování zdrojů, které na žádné skupině nezávisejí, a v případě potřeby odborná podpora. Kompendium shrnuje obecné principy takové obrany na stránce obrana a kalibrace. Soukromé užití techniky jako osobního rituálu přípravy je bez rizika, pokud člověk ví, co od něj může čekat, a nenahrazuje jím přípravu ani odbornou pomoc u vážnější úzkosti.

Literatura🔗

  • Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
  • Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
  • Grinder, J., & DeLozier, J. (1987). Turtles All the Way Down: Prerequisites to Personal Genius. Scotts Valley: Grinder & Associates.
  • Kirsch, I., & Lynn, S. J. (1995). The altered state of hypnosis: Changes in the theoretical landscape. American Psychologist, 50(10), 846–858.
  • O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
  • Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
  • Pavlov, I. P. (1927). Conditioned Reflexes: An Investigation of the Physiological Activity of the Cerebral Cortex. London: Oxford University Press.
  • Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
  • Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
  • Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

  • Kotvení – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
  • Prostorové kotvení – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

V kompendiu

V katalogu

Heslo v katalogu

Rodina Kotvení →

Každé heslo katalogu je hvězda, rodiny jsou souhvězdí. Zvýrazněné jsou heslo NLP-09.07 a jeho obecnější, užší a příbuzná hesla; klepnutím na hvězdu otevřete jiné heslo.

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →