Přenos zdroje🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-09.13
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Kotvení
Druh	vzorec
Anglicky	Resource transfer
Jiné názvy	přenos zdrojového stavu, kotvení zdroje
Obecnější heslo	Kotvení
Užití	převážně terapeutické
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Přenosem zdroje se v neurolingvistickém programování označuje vzorec, jehož cílem je, aby člověk měl v obtížné situaci k dispozici stav, který zná z jiné části svého života: klid, odvahu, soustředění nebo hravost. NLP předpokládá, že takový zdrojový stav lze vybavit, spojit s kotvou a kotvu pak přenést do kontextu, kde člověk dosud reagoval úzkostí, zahlcením nebo ztuhnutím (Bandler a Grinder 1979). Přenos zdroje stojí na předpokladu, že lidé už mají zdroje, které potřebují, jen k nim nemají přístup tam, kde by je potřebovali (viz lidé mají zdroje, které potřebují). V této obecné podobě se vzorec blíží běžné terapeutické práci se silnými stránkami klienta. Od ní se liší tvrzením o mechanismu, totiž že přenos probíhá prostřednictvím naučené kotvy, a slibem rychlosti. Pro kompendium je vzorec zajímavý hlavně tím, že stejná struktura může sloužit k posílení samostatnosti, nebo k vytvoření vazby na osobu či skupinu, s níž se „zdroj“ spojí.

Původ a souvislosti🔗

Přenos zdroje patří k nejstarším aplikacím kotvení v NLP a v různých podobách se objevuje v pracích zakladatelů i jejich žáků. Bandler a Grinder popisovali, jak lze zdrojový stav spojit s kotvou a pak ho přivést ke vzpomínce nebo k očekávané situaci, která byla dosud spojena s nepříjemným prožitkem (Bandler a Grinder 1979). Na tuto logiku navazují postupy, které NLP nazývá změna osobní historie a kolaps kotev, i populární kruh excelence. Klinicky orientovaní autoři z okruhu NLP začlenili práci se zdroji do širšího terapeutického rámce a spojili ji s ericksonovskou tradicí, která zdůrazňovala využití klientových vlastních schopností (Lankton 1980). Erickson sám pracoval s tím, co klient do terapie přinesl, ať šlo o dovednosti, zájmy nebo i symptomy, a tento důraz na klientovy vlastní možnosti NLP převzalo (Haley 1973). Myšlenka přenosu žádoucí reakce do obtížné situace má ovšem i nezávislé kořeny v behaviorální terapii. Systematická desenzitizace spojovala uvolnění s postupně náročnějšími podněty a předpokládala, že protichůdná reakce úzkost oslabí (Wolpe 1958). Rozdíl je v tom, že behaviorální přístup byl formulován jako testovatelný postup a podroben výzkumu, zatímco přenos zdroje v NLP zůstal především výcvikovou praxí.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má přenos zdroje čtyři součásti. První je identifikace cílového kontextu, tedy situace, kde člověk postrádá žádoucí stav. Druhou je výběr zdrojového stavu z jiné oblasti života, kde je člověk schopný a klidný. Třetí je spojení tohoto stavu s kotvou, zpravidla dotykem, gestem, obrazem nebo slovem. Čtvrtou je propojení kotvy s představou cílové situace a často i s představou budoucího zvládnutí, které NLP nazývá budoucí přehrávání (O'Connor a Seymour 1990). Popis těchto součástí neslouží jako postup; slouží k tomu, aby pozorovatel rozuměl, co se v sezení děje a jaká tvrzení o účinku se k tomu váží. Z hlediska obecné psychologie je možné strukturu číst i bez teorie kotev: člověk si vybaví zkušenost vlastní kompetence, ta zvýší jeho očekávání úspěchu a zmírní katastrofické předpovědi, a představa zvládnutí funguje jako mentální příprava. Kognitivní terapie pracuje s podobnými prvky, s identifikací automatických myšlenek a s hledáním důkazů, které jim odporují, ale vyvozuje je z jiné teorie a ověřuje je jinak (Beck 1976). Pro hodnocení je proto užitečné oddělit obecné, pravděpodobně účinné ingredience, jako je připomenutí kompetence, nácvik v představě a podpůrný vztah, od specifického tvrzení o kotvě jako mechanismu.

Detekční znaky🔗

Přenos zdroje se v rozhovoru pozná podle typické sekvence otázek: nejprve se mluví o obtížné situaci, pak se pozornost obrátí ke vzpomínce na zcela jinou situaci zvládnutí, s důrazem na smyslové detaily a tělesný prožitek, a v okamžiku vrcholu se objeví gesto nebo dotyk. Následuje návrat k obtížné situaci s výzvou, aby si ji člověk představil „s tím pocitem“. V terapeutickém kontextu jsou tyto znaky neškodné, pokud o nich klient ví a souhlasí s nimi. Varovnými znaky jsou okolnosti, za nichž se zdroj spojí s osobou praktika nebo se skupinou. Patří sem tvrzení, že „sílu“ zažil člověk jen díky lektorovi, že kotva funguje jen v jeho přítomnosti nebo že ji je třeba pravidelně „obnovovat“ na dalších kurzech. Dalším varovným znakem je výklad neúspěchu: pokud se obtíže vrátí, nevykládá se to jako doklad omezení metody, ale jako důkaz, že člověk potřebuje víc téže služby. Tento vzorec nevyvratitelnosti je u NLP dlouhodobě kritizován, protože znemožňuje, aby zkušenost klienta metodu kdy zpochybnila (Sharpley 1987).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití je otevřené, časově omezené a směřuje k samostatnosti. Terapeut s klientem vědomě hledá zkušenosti zvládnutí, klient rozumí smyslu práce a účinek se posuzuje v reálném životě. Takové užití je v souladu s obecnými principy terapeutické práce, které zdůrazňují autonomii a schopnosti klienta (Rogers 1951). Manipulativní užití má dvě podoby. První je komerční: zdroj se spojí se zážitkem kurzu a jeho vyprchání se prodává jako důvod k další účasti, takže metoda vytváří poptávku sama po sobě. Druhá je vztahová a skupinová: pocit síly, bezpečí nebo smyslu se spojí s vůdcem, se skupinovým rituálem nebo s učením, a člověk se postupně naučí, že tyto stavy jsou mu dostupné jen uvnitř skupiny. Literatura o manipulativních skupinách popisuje, jak se intenzivní pozitivní prožitky připisují skupině a jejímu učení a jak se jejich nepřítomnost mimo skupinu vykládá jako důkaz, že svět venku je prázdný nebo nebezpečný (Singer a Lalich 1995). Hranicí mezi oběma užitími je tedy otázka, komu zdroj po skončení práce patří. V terapeutickém vztahu patří klientovi a terapeut se postupně stává nadbytečným; v manipulativním vztahu zůstává zdroj spojen s tím, kdo ho „předal“, a jeho dostupnost se stává měnou, kterou lze podmiňovat poslušnost nebo další platby.

Stav důkazů🔗

Specifický účinek přenosu zdroje prostřednictvím kotvy nebyl v kvalitních kontrolovaných studiích prokázán. Systematický přehled účinků NLP na zdravotní výsledky nalezl jen málo studií, s malými vzorky a vysokým rizikem zkreslení, a dospěl k závěru, že důkazy nestačí k podpoře užívání NLP ve zdravotnictví (Sturt a kol. 2012). Witkowski při analýze databáze výzkumů NLP konstatoval, že většina empirických prací tvrzení oboru nepodporuje (Witkowski 2010). Odborníci na klinickou psychologii v delfské studii zařadili NLP pro léčbu psychických poruch mezi pravděpodobně zdiskreditované postupy (Norcross, Koocher a Garofalo 2006). Tyto závěry neznamenají, že sezení, v němž si člověk připomene vlastní kompetence, je bezcenné. Obecné faktory, jako je podpůrný vztah, očekávání zlepšení a nácvik v představě, mohou krátkodobě pomoci. Znamenají však, že tvrzení o kotvě jako o specifickém mechanismu, který spolehlivě přenáší stavy, nemá oporu, a že lepší podporu mají etablované přístupy, například kognitivně behaviorální terapie úzkosti.

Obrana a zotavení🔗

Obranou proti zneužití přenosu zdroje je trvat na tom, aby zdroj zůstal vlastnictvím člověka. Užitečné otázky jsou jednoduché: Mohu tuto dovednost používat sám, bez lektora a bez skupiny? Co se stane, když další kurz nekoupím? Kdo rozhoduje o tom, zda metoda funguje, já podle svého života, nebo praktik podle své teorie? Kdo zjistí, že pocit síly a klidu zažívá jen ve skupině nebo v přítomnosti jedné osoby, má dobrý důvod tuto vazbu zkoumat s někým mimo skupinu. U lidí, kteří odcházejí z prostředí, kde byly pozitivní stavy úzce spojeny s vůdcem nebo skupinou, se po odchodu často objevuje pocit prázdnoty, ztráta smyslu a dojem, že „to dobré“ zůstalo uvnitř. Literatura o zotavení po odchodu ze skupin zdůrazňuje, že tyto pocity jsou očekávatelné a že návrat k vlastním zdrojům, ke vztahům, zájmům a dovednostem z doby před vstupem, je jednou z hlavních cest zotavení (Hassan 1988). V klinické praxi se pak pracuje s rozpoznáním, že schopnost prožívat klid a radost nebyla darem skupiny, ale vlastností člověka, kterou skupina jen přisvojila.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Haley, J. (1973). Uncommon Therapy: The Psychiatric Techniques of Milton H. Erickson, M.D. New York: W. W. Norton.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Lankton, S. (1980). Practical Magic: A Translation of Basic Neuro-Linguistic Programming into Clinical Psychotherapy. Cupertino: Meta Publications.
• Norcross, J. C., Koocher, G. P., & Garofalo, A. (2006). Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice, 37(5), 515–522.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Rogers, C. R. (1951). Client-Centered Therapy. Boston: Houghton Mifflin.
• Sharpley, C. F. (1987). Research findings on neurolinguistic programming: Nonsupportive data or an untestable theory? Journal of Counseling Psychology, 34(1), 103–107.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.
• Wolpe, J. (1958). Psychotherapy by Reciprocal Inhibition. Stanford: Stanford University Press.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Kotvení – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Kotvení – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Lidé mají zdroje, které potřebují – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, People have the resources they need)
• Zdrojový stav – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Resource state)
• Samokotvení – příbuzné heslo (Kotvení, Self-anchoring)
• Řetězení kotev – příbuzné heslo (Kotvení, Chaining anchors)
• Kolaps kotev – příbuzné heslo (Kotvení, Collapsing anchors)
• Kruh excelence – příbuzné heslo (Kotvení, Circle of excellence)
• Změna osobní historie – příbuzné heslo (Disociace, fobie a trauma, Change personal history)
• Zdroje pro dosažení cíle – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Resources for the outcome)

V kompendiu

• 6.3 Terapeutické přístupy — přehled – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-6.2.8 Somatic experiencing protokol – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Kotvy v prezentaci a vystoupení – předchozí heslo rodiny
• Testování kotvy – další heslo rodiny