Kotvení ve skupině🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-09.15
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Kotvení
Druh	vzorec
Anglicky	Group anchoring
Jiné názvy	skupinové kotvy, kolektivní kotvení
Obecnější heslo	Kotvení
Užití	převážně vlivové
Riziko zneužití	vysoké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Kotvením ve skupině se rozumí spojování stavů, které prožívá celá skupina současně, s podněty, jež jsou pro skupinu společné: s hudbou, písní, heslem, gestem, světlem, oblečením, místem nebo s příchodem vedoucího. NLP předpokládá, že stejné principy, jaké platí pro kotvení jednotlivce, lze uplatnit na celé publikum a že kolektivní prožitek je dokonce silnější, protože se jednotliví členové navzájem posilují (O'Connor a Seymour 1990). Skupinové kotvení se tak objevuje ve výcvicích pro lektory, na velkých seminářích osobního rozvoje a v prodejních akcích. V kompendiu je vzorec zařazen mezi vysoce rizikové, protože ve skupině se k asociativnímu učení přidává sociální tlak, konformita a autorita vedoucího. Spojení emočního vrcholu se symbolem skupiny může vytvořit pouto, které člověk prožívá jako vlastní přesvědčení, a které ztěžuje pochybnost i odchod. Stránka popisuje strukturu tohoto jevu tak, aby ho účastník, příbuzný nebo terapeut dokázal rozpoznat; nejde o technický popis, jak skupinu vést.

Původ a souvislosti🔗

Kolektivní rituály, které spojují silné emoce se symboly, jsou staré jako lidská společenství a jejich sociální funkcí se zabývala sociologie a antropologie dávno před vznikem NLP. NLP k nim přidalo slovník kotvení a představu, že lektor může tyto procesy vědomě řídit (Bandler a Grinder 1979). V prostředí velkých seminářů a takzvaných tréninků skupinového uvědomění se techniky NLP mísily s dalšími prvky: s dlouhými programy bez přestávek, s intenzivní konfrontací, s hudbou a s kolektivními rituály. Singerová a Lalichová popsaly, jak manipulativní skupiny i některé komerční programy využívají řízené emoční vrcholy, opakování, únavu a skupinový tlak k tomu, aby účastníci připisovali své prožitky učení skupiny (Singer a Lalich 1995). Hassan popsal kontrolu emocí jako jednu ze čtyř oblastí, jimiž destruktivní skupiny ovládají své členy, vedle kontroly chování, informací a myšlení (Hassan 1988). Lifton dříve analyzoval prostředí myšlenkové reformy, v němž je člověk obklopen jednotným výkladem světa a v němž skupina řídí nejen tok informací, ale i to, jaké prožitky jsou žádoucí a jak se mají vykládat (Lifton 1961). Skupinové kotvení je v tomto kontextu jen jedním z prostředků, ale prostředkem, který se snadno přehlédne, protože se skrývá v příjemných zážitcích.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně lze ve skupinovém kotvení rozlišit tři vrstvy. První vrstvou je kolektivní emoční vrchol: společný smích, dojetí, vzrušení, pocit sounáležitosti nebo úlevy, často navozený hudbou, vyprávěním, konfrontací nebo vyčerpáním. Druhou vrstvou je podnět, který se s vrcholem pravidelně objevuje: určitá píseň, heslo, gesto vedoucího, světelná změna nebo způsob, jakým skupina vstává a tleská. Třetí vrstvou je výklad, který skupina k prožitku připojí. Prožitek se vysvětluje jako důkaz pravdivosti učení, jako dar vedoucího nebo jako něco, co je dostupné jen uvnitř skupiny. Tato třetí vrstva je z obranného hlediska nejdůležitější. Asociace mezi písní a náladou je běžný jev, který by sám o sobě nikoho neovládal. Teprve výklad, že nálada dokazuje učení a že mimo skupinu není k mání, mění prožitek v pouto. Sociální psychologie popisuje, jak lidé ve skupině nevědomě napodobují postoje a výrazy druhých a jak napodobování zvyšuje vzájemnou sympatii a pocit sounáležitosti (Chartrand a Bargh 1999). Kolektivní napodobování tak může emoční vrchol zesílit, aniž by kdokoli z účastníků postřehl, že prožitek je z velké části produktem situace. Cialdini k tomu přidává princip sociálního důkazu: v nejisté situaci lidé usuzují o správném jednání podle toho, co dělají ostatní, a skupinová reakce se tak stává argumentem sama o sobě (Cialdini 2009).

Detekční znaky🔗

Účastník nebo pozorovatel může vzorec rozpoznat podle několika znaků. Program pracuje s opakovanými emočními vrcholy, které se pravidelně kryjí s týmiž hudebními nebo vizuálními podněty a s vystoupením vedoucího. Vedoucí nebo program výslovně připisuje prožitek skupině nebo učení, nikoli situaci, hudbě a únavě. Objevují se výroky, že „tohle mimo naši komunitu nezažiješ“ nebo že pochybnosti jsou znakem toho, že člověk „ztratil spojení“. Podnět spojený s vrcholem se později používá v jiné souvislosti, například při výzvě k finančnímu závazku, k náboru dalších členů nebo k ukončení sporu. Program je organizován tak, aby zkracoval spánek a přestávky a aby omezoval kontakt s lidmi mimo skupinu; vyčerpání a izolace prožitek zesilují a oslabují kritickou úvahu (Singer a Lalich 1995). U člověka, který byl vzorci dlouho vystaven, se mohou objevit silné emoční reakce na skupinové symboly i po odchodu: píseň nebo heslo vyvolá stesk, vinu nebo touhu se vrátit. Kompendium tyto reakce popisuje v souvislosti s kolektivním rozměrem manipulace a v kazuistikách zotavení po odchodu ze skupiny. Souvisejícím vzorcem v katalogu je raport se skupinou.

Vztah k technikám kompendia🔗

Skupinové kotvení je prostředkem, jímž se v praxi uplatňují podmínky, které kompendium popisuje u šesti podmínek myšlenkové reformy a u Hassanových kritérií. Kontrola emocí se v těchto rámcích neprojevuje jen strachem a vinou, ale také řízeným přísunem pozitivních prožitků, které jsou podmíněny přítomností ve skupině. Hassan popsal i opačnou stránku: fóbickou indoktrinaci, kdy se odchod ze skupiny spojí s představami neštěstí, nemoci nebo selhání (Hassan 1988). Skupinové kotvy tak mohou působit oběma směry: symbol skupiny vyvolává pocit bezpečí a smyslu, zatímco představa odchodu vyvolává úzkost. Výsledkem je situace, kdy člověk zůstává ve skupině nikoli na základě úvahy, ale proto, že obě emoční cesty vedou stejným směrem.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Sdílené rituály mají v lidských společenstvích legitimní místo. Sbor, který začíná zkoušku stejnou rozcvičkou, sportovní tým s pokřikem nebo rodina s tradičními svátky spojují společné prožitky se symboly, a tím posilují soudržnost. Legitimní je takové užití tehdy, když je rituál zjevný, slouží přiznanému cíli, účast je dobrovolná a odchod nemá sankci. Manipulativní užití se od legitimního odlišuje třemi znaky: prožitek se spojí s výkladem o výjimečnosti skupiny a vedoucího, jeho dostupnost se podmíní setrváním a poslušností a podnět se použije k ovlivnění rozhodnutí, která by člověk jinak udělal jinak. Tosey a Mathison upozorňují, že NLP je velmi heterogenní soubor praxí a že jeho hodnocení musí rozlišovat mezi kontexty, v nichž se používá (Tosey a Mathison 2009). U skupinového kotvení platí tato zásada zvlášť: totéž zpívání může být zdrojem radosti v amatérském sboru a nástrojem vazby v uzavřené skupině.

Stav důkazů🔗

Specifické tvrzení NLP, že lektor může skupinové stavy spolehlivě kotvit a na povel vyvolávat, nebylo v kontrolovaném výzkumu ověřeno. Přehledy výzkumu NLP konstatují obecný nedostatek empirické podpory pro techniky oboru (Witkowski 2010). Jiné části obrazu jsou však doloženy dobře. Výzkum nevědomého napodobování ukazuje, jak se výrazy a postoje přenášejí mezi lidmi a jak zvyšují vzájemnou sympatii (Chartrand a Bargh 1999). Výzkum konformity a sociálního důkazu dokládá, jak skupinová reakce ovlivňuje úsudek jednotlivce (Cialdini 2009). Klinická a kvalitativní literatura o manipulativních skupinách popisuje řízené emoční vrcholy jako opakující se prvek prostředí, z nichž lidé odcházejí s obtížemi (Singer a Lalich 1995). Rozumným závěrem je tedy rozlišení: skupinová dynamika je silná a dobře doložená, ale nepotřebuje teorii kotev, a tvrzení, že kotvení je přesný nástroj řízení skupiny, je přehnané. Skutečná síla vzorce spočívá v kombinaci situace, sociálního tlaku a výkladu, ne v technice samotné.

Obrana a zotavení🔗

Obranou během programu je udržet odstup mezi prožitkem a jeho výkladem. Pomáhá vědomě si říct, že silný pocit vznikl v sále plném lidí, s hudbou a po dlouhém dni, a že sám o sobě nic neříká o pravdivosti toho, co se v sále tvrdí. Rozhodnutí o penězích, závazcích a vztazích je rozumné nedělat během programu, ale až po odpočinku a po rozhovoru s lidmi mimo skupinu. Ochranu posiluje i předchozí obeznámenost: kdo předem ví, jakými prostředky se na takových akcích pracuje, odolává jim lépe, což odpovídá výzkumu takzvané inokulace proti přesvědčování (McGuire 1964). Po odchodu ze skupiny je důležité vědět, že emoční reakce na skupinové symboly mohou přetrvávat a nejsou známkou toho, že skupina „měla pravdu“. Jsou to naučené asociace, které slábnou, když se podnět opakuje bez původního kontextu, podobně jako slábnou podmíněné reakce obecně (Pavlov 1927). Zotavení se zpravidla opírá o obnovu vztahů mimo skupinu, o nové zdroje smyslu a radosti a o postupné pochopení, že prožitky uvnitř skupiny byly skutečné, ale jejich výklad byl skupinou přisvojen (Hassan 1988). U lidí s dlouhodobou zkušeností může být nezbytná odborná pomoc, například terapeuta se zkušeností s následky pobytu v manipulativních skupinách.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Chartrand, T. L., & Bargh, J. A. (1999). The chameleon effect: The perception–behavior link and social interaction. Journal of Personality and Social Psychology, 76(6), 893–910.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Pavlov, I. P. (1927). Conditioned Reflexes: An Investigation of the Physiological Activity of the Cerebral Cortex. London: Oxford University Press.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Kotvení – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Kotvení – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Vrstvení kotev – příbuzné heslo (Kotvení, Stacking anchors)
• Auditivní a tonální kotvy – příbuzné heslo (Kotvení, Auditory and tonal anchors)
• Kotvy v prezentaci a vystoupení – příbuzné heslo (Kotvení, Anchors in presentations)
• Skryté kotvení – příbuzné heslo (Kotvení, Covert anchoring)
• Raport se skupinou – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Group rapport)
• NLP v sektách a kultovních skupinách – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, NLP in cults)
• Efekt guru na seminářích – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, Guru effect in seminars)
• Velké motivační semináře – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, Large-group seminars)

V kompendiu

• Kolektivní rozměr – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-8.2.3 Šest podmínek myšlenkové reformy (Singerová) – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-8.2.4 Hassanova kritéria: autoritářská pyramida a kontinuum vlivu – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Případ 06: Zotavení po dvanácti letech v kultu – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Testování kotvy – předchozí heslo rodiny
• Kotvy v reklamě a značkách – další heslo rodiny