Hráčský klam🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	AF-05.03
Katalog	Argumentační fauly
Rodina	Statistické a pravděpodobnostní klamy
Druh	neformální klam
Anglicky	Gambler's fallacy
Jiné názvy	Monte Carlo klam, klam zralosti šancí
Obecnější heslo	Zákon malých čísel
Užití	chyba i taktika
Riziko zneužití	střední
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Hráčský klam je chybný úsudek, podle něhož se u nezávislých náhodných událostí mění pravděpodobnost dalšího výsledku podle toho, co padlo předtím. Po dlouhé řadě červených čísel na ruletě se černá zdá být „na řadě“, po několika dcerách se syn zdá být „jistější“, po sérii neúspěchů se úspěch zdá být „zasloužený“. Jádrem klamu je představa, že náhoda sama sebe opravuje: že odchylka od očekávaného poměru musí být brzy vyvážena opačnou odchylkou. Tversky a Kahneman shrnuli, že podle intuice lidí je náhoda samoopravným procesem, kdežto ve skutečnosti se odchylky neopravují, jen se v delších řadách rozřeďují (Tversky a Kahneman 1974).

Klam je převážně chybou uvažování, ale má i vlivovou podobu. Prodejci loterií, sázkové kanceláře nebo podvodné investiční nabídky pracují s představou, že po sérii ztrát „musí přijít výhra“, a udržují tak člověka ve hře déle, než by sám chtěl. Vlivové užití stojí na tom, že intuice o samoopravné náhodě je rozšířená a sdílejí ji i lidé se statistickým vzděláním (Tversky a Kahneman 1971). V obou podobách jde o tutéž strukturu, a proto ji lze rozpoznat stejnými otázkami.

Původ a souvislosti🔗

Název odkazuje k hazardním hrám, kde je klam nejnápadnější, ale jev je obecný. Tversky a Kahneman ho zařadili mezi projevy heuristiky reprezentativnosti: lidé očekávají, že i krátká část náhodné řady bude vypadat jako celý proces, tedy bude obsahovat zhruba stejný podíl obou výsledků a nebude mít dlouhé série. Řada, která tomuto obrazu neodpovídá, se jim zdá „nenáhodná“, a další výsledek proto očekávají ve směru, který obraz napraví (Tversky a Kahneman 1974). Ve starší práci tentýž jev popsali jako důsledek obecnější víry, kterou nazvali vírou v zákon malých čísel: přesvědčení, že i malý vzorek musí věrně reprezentovat populaci, ze které pochází (Tversky a Kahneman 1971).

Gilovich upozornil, že lidé mají zkreslenou představu o tom, jak náhoda vypadá. Očekávají v náhodných řadách víc střídání a méně sérií, než jich náhodné řady skutečně mají, a proto vidí vzorce tam, kde žádné nejsou (Gilovich 1991). Kahneman k tomu přidává pozorování, že intuitivní myšlení hledá příčiny a pravidelnosti a že čistě náhodná posloupnost je pro ně nesnadno přijatelná, protože nenabízí příběh (Kahneman 2011). Opačnou podobou téhož nedorozumění je víra v horkou ruku, podle níž série naopak pokračuje. Obě víry mají společný základ: nedůvěru k tomu, že nezávislé události jsou opravdu nezávislé.

Struktura argumentu🔗

Argument se dá rozložit do tří kroků. První premisa konstatuje, že v posledních pokusech nastával soustavně výsledek A. Druhá premisa, obvykle nevyslovená, tvrdí, že v delší řadě se oba výsledky musí vyrovnat. Závěr tvrdí, že v příštím pokusu je pravděpodobnější výsledek B. Vadná je druhá premisa, nebo přesněji její přenesení z dlouhé řady na jednotlivý pokus. Zákon velkých čísel skutečně říká, že podíl výsledků se v dlouhé řadě blíží očekávané hodnotě. Neříká však, že k tomu dochází kompenzací v nejbližších pokusech. K přiblížení dochází proto, že každá konečná odchylka se v rostoucím počtu pokusů ztrácí, ne proto, že by ji následující pokusy vyrovnávaly (Tversky a Kahneman 1974).

Rozhodující podmínkou je nezávislost. Klam vzniká jen u událostí, které na sobě opravdu nezávisejí: férová mince, férová ruleta, losování s vracením. Kde události na sobě závisejí, například při tahání karet bez vracení nebo u opotřebení stroje, minulost o budoucnosti skutečně něco vypovídá a úvaha z ní je oprávněná (Damer 2009). Strukturálně je proto klam spojen s mlčky přijatým předpokladem o mechanismu: mluvčí jedná, jako by náhodný proces měl paměť a cíl, ačkoli žádný mechanismus takové paměti neuvádí.

Detekční znaky🔗

Prvním znakem je jazyk zralosti: výsledek je „na řadě“, „už musí přijít“, „to by byla moc velká náhoda“. Druhým znakem je odvolání na dlouhodobý poměr, které se uplatňuje na krátkou řadu: „v průměru to přece vychází nastejno“. Třetím znakem je, že mluvčí neuvádí žádný mechanismus, který by minulé výsledky spojoval s budoucím; pravděpodobnost se mění jen proto, že série „trvá dlouho“. Čtvrtým znakem je stupňování sázky po ztrátách s odůvodněním, že výhra je teď pravděpodobnější. Tato podoba je zvlášť nebezpečná u lidí, kteří se ocitli v dluzích nebo v závislostním vztahu ke hře. Pátým znakem je opačné uplatnění v rozhodování o lidech: hodnotitel, který právě schválil několik žádostí po sobě, má sklon další zamítnout, jako by měl „vyrovnat poměr“, i když každá žádost má být posouzena samostatně. Tento sklon odpovídá tomu, co výzkum popisuje jako očekávání, že i krátký úsek řady má vypadat vyváženě (Tversky a Kahneman 1971).

V institucionálním prostředí se klam projevuje i tam, kde se neúspěšné kroky obhajují tím, že „teď už to musí vyjít“, a kde se z řady nezdarů vyvozuje blížící se úspěch, místo aby se přezkoumalo, zda je zvolený postup vůbec funkční. Taková obhajoba se často prolíná s klamem utopených nákladů: výzkum ukázal, že lidé pokračují v neúspěšném podniku tím spíš, čím víc do něj už vložili (Arkes a Blumer 1985).

Odlišení od platné argumentace🔗

Platná úvaha o tom, že minulé výsledky mění pravděpodobnost budoucích, se opírá o mechanismus závislosti. Kdo ví, že v balíčku karet zbývá méně es, protože es už několik padlo, usuzuje správně. Kdo ví, že stroj se po opakovaných poruchách opotřebovává, usuzuje správně, když očekává další poruchu. Kdo z dlouhé řady jednoho výsledku vyvodí, že mince nebo ruleta nejsou férové, také nemusí chybovat: u dost dlouhé série je rozumné zpochybnit předpoklad nezávislosti a férovosti. Takový závěr ale míří opačným směrem než hráčský klam, protože očekává, že série bude pokračovat, nikoli že se obrátí. Rozumné je také očekávat, že podíl výsledků ve velmi dlouhé řadě se přiblíží teoretické hodnotě. Klamem se tato úvaha stává teprve tehdy, když se z ní vyvozuje, že nejbližší pokusy budou odchylku kompenzovat (Tversky a Kahneman 1974). Učebnice neformální logiky proto zdůrazňují, že posouzení klamu vyžaduje nejprve otázku, zda jsou události skutečně nezávislé (Damer 2009).

Stav poznání🔗

Hráčský klam patří k nejstarším popsaným chybám pravděpodobnostního úsudku a výzkum heuristik ho vysvětlil jako důsledek očekávání, že krátké řady budou reprezentativní (Tversky a Kahneman 1971; Tversky a Kahneman 1974). Studie vnímání náhodnosti ukázaly, že lidé, kteří mají vytvořit náhodnou řadu, do ní vkládají víc střídání, než by obsahovala skutečně náhodná řada, a že řady se skutečnými sériemi považují za méně náhodné (Gilovich 1991). Novější výzkum upozornil, že část intuice o střídání má racionální jádro: v krátkých oknech konečných řad se některé vzorce skutečně vyskytují s jinou četností, než by naznačoval jednoduchý výpočet, a lidé, kteří náhodu poznávají jen v takových oknech, si mohou vytvořit zkreslený obraz. Tento poznatek klam nevyvrací, ale vysvětluje, proč je tak odolný. Kahneman zdůrazňuje, že vědomí o klamu samo nestačí a že intuitivní dojem „zralosti“ přetrvává i u lidí, kteří pravidlo znají (Kahneman 2011).

Obrana a odpověď🔗

Nejjednodušší odpovědí je otázka po mechanismu: co spojuje minulé výsledky s dalším? Pokud mluvčí žádný mechanismus neuvádí a odvolává se jen na délku série, jde o hráčský klam. Druhou odpovědí je rozlišit podíl a pořadí: zákon velkých čísel se týká podílu výsledků v dlouhé řadě, ne pořadí nejbližších pokusů. Pomáhá připomínka, že odchylky se v delších řadách rozřeďují, nikoli opravují (Tversky a Kahneman 1974). Třetí odpovědí je zastavit eskalaci: pokud je klam spojen se zvyšováním sázky nebo s pokračováním neúspěšného postupu, je užitečné rozhodovat o dalším kroku, jako by série neexistovala, tedy podle očekávané hodnoty a podle toho, co si člověk může dovolit ztratit.

V klinickém a poradenském kontextu je klam důležitý u lidí s problémovým hraním, u nichž přesvědčení o blížící se výhře udržuje hraní i přes rostoucí ztráty. Obrana tu nespočívá jen ve vysvětlení pravděpodobnosti, ale i v rozpoznání, kdo z přesvědčení profituje: prostředí sázek a her je často uspořádáno tak, aby zviditelňovalo „téměř výhry“ a série a posilovalo dojem, že náhoda je předvídatelná. Gilovich doporučuje u každého dojmu pravidelnosti klást si otázku, jak by vypadala řada, kdyby šlo o čistou náhodu, a zda by se od pozorované řady lišila (Gilovich 1991). Tato otázka je stejně užitečná u rulety jako u hodnocení výkonu, statistik nehodovosti nebo trhů.

Literatura🔗

• Arkes, H. R., & Blumer, C. (1985). The psychology of sunk cost. Organizational Behavior and Human Decision Processes, 35(1), 124–140.
• Damer, T. E. (2009). Attacking Faulty Reasoning: A Practical Guide to Fallacy-Free Arguments (6. vyd.). Belmont: Wadsworth.
• Gilovich, T. (1991). How We Know What Isn't So: The Fallibility of Human Reason in Everyday Life. New York: Free Press.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1971). Belief in the law of small numbers. Psychological Bulletin, 76(2), 105–110.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1974). Judgment under uncertainty: Heuristics and biases. Science, 185(4157), 1124–1131.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Statistické a pravděpodobnostní klamy – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Zákon malých čísel – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Texaský střelec – příbuzné heslo (Kauzální klamy, Texas sharpshooter)
• Klam regrese – příbuzné heslo (Kauzální klamy, Regression fallacy)
• Magické myšlení – příbuzné heslo (Kauzální klamy, Magical thinking)
• Horká ruka – příbuzné heslo (Statistické a pravděpodobnostní klamy, Hot-hand fallacy)
• Zákon malých čísel – příbuzné heslo (Statistické a pravděpodobnostní klamy, Law of small numbers)

V kompendiu

• EA-7.3.2 Tversky a Kahneman: Heuristiky – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Kognitivní biasy – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Klam konjunkce – předchozí heslo rodiny
• Horká ruka – další heslo rodiny