Filozofické tradice

Sekce 07 obsahuje přes padesát kapitol o jednotlivých autorech a tématech. Tato stránka je seskupuje podle tradic, aby čtenář viděl, jakou otázku daná tradice klade, proč je pro knihu užitečná a kde ji najde rozpracovanou. Úplný kódovaný seznam teoretických hesel EA-7.* je v rejstříku technik.

Jak kniha s filozofií zachází

Filozofické tradice mají v Kompendiu tři role. Vysvětlující: pomáhají popsat, co se při epistemické anihilaci ztrácí – vlastní perspektiva, sdílený svět, schopnost rozlišovat. Kritickou: umožňují prověřit samotný rámec knihy a ukázat jeho meze. Obrannou: z mnoha z nich plyne praktický princip ochrany, jak ukazuje stránka Obrana a kalibrace.

Má to i odvrácenou stranu. Některé techniky popsané v knize zneužívají skutečné filozofické myšlenky – mez jazyka, kritiku metody, radikální pochybnost, popírání pojmů v mystické tradici – a vydávají jejich deformaci za hloubku. Znalost tradice je proto také ochranou: kdo ví, co Wittgenstein nebo Heidegger skutečně řekli, snáz pozná, když se jejich jméno používá k umlčení otázek.

Fenomenologie: zkušenost z první osoby

Otázka: jak je nám svět dán dřív, než o něm začneme teoretizovat? Fenomenologie (Husserl, Heidegger, Merleau-Ponty, Sartre) popisuje intencionalitu, žitý svět, epoché a tělesnost vnímání.

Proč pro knihu: dává jazyk pro jevy, které zasahují prožitek já a tělesnou zkušenost – identitární techniky EA-5.3 a předpojmové techniky EA-5.5.

Kde číst: 7.14 Heidegger o bytí-ve-světě a starosti; 7.15 Sartre o špatné víře; 7.16 Merleau-Ponty o vtělené percepci; Husserlovy pojmy shrnuje stránka Fenomenologie v kapitole 3.

Hermeneutika: porozumění a příběh

Otázka: jak rozumíme textům, druhým a sobě? Hermeneutika (Gadamer, Ricoeur) zdůrazňuje hermeneutický kruh a narativní identitu.

Proč pro knihu: vysvětluje, co se děje, když člověk přenechá výklad vlastní zkušenosti jinému (hermeneutický outsourcing), a nabízí základ pro narativní rekonstrukci v léčbě.

Kde číst: 7.17 Ricoeur: trojí mimésis; Hermeneutika v kapitole 3.

Kritická teorie, moc a úsudek

Otázka: jak moc formuje to, co platí za vědění, a co se děje s rozumem a úsudkem v moderních institucích? Patří sem frankfurtská škola, Habermas, Foucault a Arendtová.

Proč pro knihu: dává rámec pro institucionální a kolektivní rovinu (Kolektivní rozměr) a pro otázku, proč lidé v systémech přestávají myslet.

Kde číst: 7.1 Filosofický rámec EA (Foucault, Adorno, Sloterdijk, Habermas); 7.18 Arendtová: banalita zla a 7.19 myšlení jako etická aktivita; 7.22 Honneth: boj o uznání.

Filozofie jazyka

Otázka: jak slova dostávají význam a co s námi dělají? Wittgensteinovy jazykové hry, performativita (Butlerová) a inferenciální sémantika (Brandom).

Proč pro knihu: vysvětluje sémantické techniky – zatížený jazyk, kruhové definice, vyprázdnění pojmů – a proč skupinový slovník mění to, co člověk může myslet.

Kde číst: 7.10 Wittgenstein: jazykové hry; 7.21 Butlerová: performativita; 7.23 Brandom.

Epistemologie a filozofie vědy

Otázka: čím se liší poznání od víry a jak se teorie prověřují? Popper, Kuhn, Lakatos, Feyerabend, Quine, Polanyi.

Proč pro knihu: poskytuje kritéria, podle nichž se pozná imunizovaná doktrína (falsifikovatelnost), a zároveň varuje před zneužitím kritiky vědy k relativizaci jakékoli kontroly.

Kde číst: 7.11 Kuhn, 7.12 Feyerabend, 7.13 Polanyi: tichá znalost, 7.26 Quine: síť přesvědčení; heslo Lakatosův výzkumný program.

Sociální epistemologie

Otázka: jak poznáváme spolu s druhými a skrze ně – svědectvím, důvěrou, institucemi? Goldman, Fricker, Longino, Anderson.

Proč pro knihu: epistemická anihilace je z velké části útokem na sociální podmínky poznání: na to, komu se věří a kdo má slovo. Pojem epistemické nespravedlnosti (Fricker 2007, Epistemic Injustice) je pro knihu klíčový.

Kde číst: 7.3 Sociální epistemologie EA; 7.30 Williams: pravdivost.

Filozofie mysli a kognitivní věda

Otázka: co je já, vědomí a mysl a jak souvisí s tělem a prostředím? Dennett, Metzinger, Clark, Varela, Thompson.

Proč pro knihu: modely já a rozšířené mysli vysvětlují, proč zásah do prostředí a vztahů zasahuje i myšlení.

Kde číst: 7.5 Kognitivní vědy a EA, 7.41 Clark: rozšířená mysl, 7.42 Metzinger: ego-tunel, 7.44 Varela: enaktivismus.

Etika, identita a lidský rozkvět

Otázka: co člověk potřebuje, aby mohl žít vlastní život? Levinas, Taylor, MacIntyre, Nussbaumová, Sen.

Proč pro knihu: dává měřítko toho, co je epistemickou anihilací poškozeno, a cíl, k němuž směřuje zotavení.

Kde číst: 7.20 Levinas, 7.32 Taylor: zdroje já, 7.33 Nussbaumová.

Tradice, které se snadno zneužívají

Skepse. Antický pyrrhonismus usiloval o klid skrze zdržení se soudu; jeho karikatura („nic se nedá vědět, tak věř nám“) je jádrem technik sebevztažného kolapsu. Apofatika. Mystická via negativa popírá přiměřenost pojmů pro posvátné; její deformace je apofatické zacyklení. Postmoderní kritika. Kritika velkých vyprávění se dá zneužít k tvrzení, že žádné vyprávění není lepší než jiné; viz 7.4 EA a postmodernismus.

Literatura

• Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford University Press.

Související

Sekce a přehledy

• 7. Teoretické a metakonceptuální reflexe – rozcestník celé sekce.
• Mapa teoretických rámců – grafický přehled.
• Rejstřík technik, kapitola 7 – kódovaná hesla EA-7.*.

Navazující stránky

• 2.5 Filosofický rámec: epistemologie, fenomenologie, hermeneutika – úvodní výklad v sekci 02.
• Obrana a kalibrace – převod teorie do obrany.
• Kritické perspektivy – alternativní rámce a kritika knihy.
• 7.9 Otevřené výzkumné otázky – kde teorie zatím nestačí.