Politická ekonomie jako alternativa

Okruh: alternativní rámec. Jádro námitky: kdo hledá jednotlivé manipulátory, přehlíží ty, kdo škodí ve velkém.

Kniha popisuje techniky převážně v lidském měřítku: mentor a doktorand, vůdce a skupina, partner a partnerka. Politická ekonomie se dívá jinam. Ptá se, kdo vlastní prostředky, jimiž se šíří informace, kdo vydělává na tom, čemu lidé věří, a jaké pobídky vedou firmy, média a platformy k tomu, aby utvářely lidské poznání způsobem, který slouží jim. Herbert Simon už v roce 1971 upozornil, že bohatství informací vytváří nedostatek pozornosti, a pozornost se tím stává vzácným zdrojem, o který se soutěží (Simon, 1971). Z tohoto pohledu je největším producentem epistemické anihilace nikoli osamělý manipulátor, ale struktura.

Námitka v nejsilnější podobě

Edward Bernays, jeden ze zakladatelů oboru public relations, otevřeně psal o „vědomé a inteligentní manipulaci organizovaných zvyků a názorů mas“ jako o důležité součásti demokratické společnosti (Bernays, 1928). Karl Polanyi popsal, jak tržní logika proniká do oblastí života, které jí dříve nepodléhaly (Polanyi, 1944). Tim Wu sledoval dějiny odvětví, která od plakátů po sociální sítě žijí z toho, že lidskou pozornost získávají a prodávají inzerentům (Wu, 2016).

Edward Herman a Noam Chomsky navrhli model propagandy, podle něhož zpravodajství v tržních médiích prochází filtry vlastnictví, závislosti na reklamě, závislosti na oficiálních zdrojích, tlaku kritiků a ideologického nepřítele, takže i bez cenzury vytváří obraz světa příznivý mocným (Herman a Chomsky, 1988; srov. propaganda). Model neříká, že novináři lžou; říká, že struktura vybírá, co se stane zprávou.

Naomi Oreskesová a Erik Conway doložili, jak tabákový průmysl a později další odvětví cíleně vyráběly pochybnosti o vědeckých poznatcích (Oreskes a Conway, 2010). Robert Proctor pro takové jevy navrhl pojem agnotologie, studium kulturně vyráběné nevědomosti: nevědění není jen nepřítomnost poznání, ale může být výsledkem úsilí, které někdo financuje (Proctor a Schiebinger, 2008). Shoshana Zuboffová popsala „sledovací kapitalismus“, který z lidského chování těží data k predikci a ovlivňování (Zuboff, 2019).

Výtka vůči rámci EA má dvě části. Zaprvé: rámec se soustředí na jednotlivé aktéry a tím odvádí pozornost od struktur, které mají nesrovnatelně větší dosah. Zadruhé: i obrana je individualizovaná. Doporučení vést informační dietu, triangulovat zdroje a pěstovat kritické myšlení přenášejí odpovědnost na jednotlivce, zatímco příčina leží v pobídkách, které by šlo změnit regulací. Polanyiho rozbor naznačuje, proč je tento posun pochopitelný: tržní společnost má sklon chápat své problémy jako problémy jednotlivců, kteří na trhu neobstáli (Polanyi, 1944).

Kde zasahuje tuto knihu

Kniha strukturní producenty nepomíjí. Mezi historickými případy jsou manipulace tabákovým průmyslem, popírání klimatu a FDA a opioidy; teoretické reflexe rozebírají model propagandy a sledovací kapitalismus; populační část se věnuje regulaci platforem. Výběr těchto případů odpovídá tomu, co Oreskesová a Conway popsali jako opakovaný vzorec výroby pochybností napříč odvětvími (Oreskes a Conway, 2010).

Těžiště knihy – techniky, diagnostika, terapie, návody sebeobrany – je ale v individuální rovině. Čtenář, který prochází katalog technik, se dozví mnoho o tom, jak rozpoznat manipulujícího člověka, a méně o tom, jak rozpoznat obchodní model. To je hodnocení této stránky, ne měření; Zuboffová by ale namítla, že právě obchodní model je dnes nejběžnějším prostředím, v němž se lidské poznání utváří (Zuboff, 2019).

Znaky strukturně vyráběného poškození

Strukturní původ epistemického poškození se pozná podle jiných znaků než působení jednotlivce. Stejný vzorec se objevuje u mnoha nesouvisejících lidí současně; neexistuje osobní vztah mezi tím, kdo z něj těží, a tím, kdo je zasažen; obsah, který poškození působí, je odměňován pozorností nebo penězi; a za veřejně viditelnými hlasy stojí financování, které není zjevné. Proctor a Schiebingerová ukazují, že vyráběná nevědomost se pozná zejména podle soustavného zdůrazňování nejistoty tam, kde odborná shoda existuje (Proctor a Schiebinger, 2008).

Dalším znakem je asymetrie znalostí: firma ví o chování uživatele víc než uživatel sám o sobě a používá to k predikci a ovlivnění jeho rozhodnutí. Zuboffová tuto asymetrii považuje za jádro sledovacího kapitalismu, protože nevzniká ze vztahu, ale z infrastruktury, kterou uživatel nevidí (Zuboff, 2019). Rámec EA zde může nabídnout přesný popis dopadu na člověka, ale bez analýzy struktury zůstane u symptomů.

Ilustrační případ

Obecný kompozit: starší muž se během dvou let dostane do stavu, kdy nevěří lékařům, rodině ani zprávám a stráví hodiny denně u videí, která mu doporučuje aplikace. Rodina hledá „toho, kdo ho zmanipuloval“. Žádný takový člověk neexistuje. Existuje systém doporučování optimalizovaný na čas strávený u obrazovky, ekosystém tvůrců, kteří vydělávají na pozornosti, a prodejci doplňků stravy, kteří sponzorují nejsledovanější kanály – tedy ekonomika pozornosti v podobě, kterou popsal Wu (2016). Pojmy EA popisují dopad na muže přesně – izolace od nezávislých zdrojů, eroze důvěry, odolnost vůči korekci (srov. epistemická bublina). Kdo by ale hledal jen techniky a jejich autora, mine příčinu. Pomoc muži zahrnuje vztah a péči; prevence u dalších lidí zahrnuje i pravidla pro platformy, jak je v Evropské unii zavádí nařízení (EU) 2022/2065 o digitálních službách, které velkým platformám ukládá posuzovat systémová rizika svých služeb.

Co alternativa nevidí

Politická ekonomie vysvětluje masové jevy, ale špatně vysvětluje intimní. Ovládání v partnerském vztahu nebo v malé náboženské skupině nemá obchodní model a nevymizí regulací trhu. Pohled, který vidí za každým poškozením kapitalismus, navíc riskuje stejnou nefalzifikovatelnost, jakou Karl Popper vytýkal marxismu: teorie, která každou protichůdnou zkušenost dokáže přeložit do vlastního jazyka, přestává o světě cokoli tvrdit (Popper, 1963; viz Přesah rámce).

Ani strukturní výklad není vždy ten správný. Yochai Benkler, Robert Faris a Hal Roberts v rozboru amerického mediálního prostředí dospěli k závěru, že rozhodující roli v šíření dezinformací hrála struktura a politická asymetrie mediálního ekosystému, ne samotné algoritmy sociálních sítí nebo zahraniční operace (Benkler a kol., 2018). Struktura tedy není jen trh a platforma; jsou to i instituce, tradice a politická rozhodnutí. A historie ukazuje, že nejhlubší systémové epistemické poškození způsobily i nekapitalistické režimy, které kniha také popisuje.

Konečně hrozí, že analýza struktur sklouzne do konspiračního myšlení. Richard Hofstadter popsal „paranoidní styl“ politického myšlení, který vidí za každou událostí skrytou vůli mocného spiknutí (Hofstadter, 1964). Politická ekonomie se od něj liší tím, že pracuje s doložitelnými pobídkami a veřejnými dokumenty, ne se skrytými úmysly; když tuto kázeň ztratí, stává se tím, co chtěla kritizovat.

Co si z alternativy vzít

U každého rozsáhlého vzorce se ptát „komu to prospívá“: po ekonomických a institucionálních pobídkách, ne jen po aktérech. Herman a Chomsky ukazují, že pobídky mohou vést k systematickému zkreslení i tam, kde nikdo nejedná ve zlém úmyslu (Herman a Chomsky, 1988).

Vedle dovedností jednotlivce jmenovat strukturální opatření: transparentnost algoritmů, pravidla pro reklamu, nezávislost médií a odpovědnost platforem. Česká úprava reklamy, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, i evropské nařízení o digitálních službách ukazují, že taková opatření nejsou utopií, ale existujícím právem, které lze rozvíjet.

Sledovat, kdo financuje výzkum manipulace a obrany a co z toho má (viz Conflict of Interest ve výzkumu). Případy, které popsali Oreskesová a Conway, ukazují, že výroba pochybností často probíhala právě přes financování výzkumu a odborníků (Oreskes a Conway, 2010).

Nevinit jednotlivce za strukturu. Člověk zasažený strukturou není „naivní“; nese důsledky prostředí, které ho k tomu vedlo. Wu ukazuje, že průmysl pozornosti investuje do získání pozornosti prostředky, s nimiž jednotlivec nemůže soupeřit (Wu, 2016).

Rozlišovat měřítka: pro intimní vzorce používat jazyk aktérů, pro masové vzorce jazyk struktur – a nepřenášet jeden do druhého bez důvodu. U rozsáhlých kampaní a platforem doložit obchodní model, zdroje financování a pobídky stejně pečlivě jako jednotlivé techniky; bez toho zůstane analýza u symptomů, jak varuje Zuboffová (Zuboff, 2019).

Co zůstává otevřené

Je reklama nebo optimalizace pozornosti formou epistemické anihilace, nebo jen jejím prostředím? Kde je hranice mezi přesvědčováním, které tržní společnost potřebuje, a strukturálním poškozením poznání? A jak má kniha mluvit o strukturách, aby neupadla do konspiračního myšlení, které sama popisuje u teorií o hlubokém státu? Simonovo pozorování o vzácnosti pozornosti naznačuje, že soutěž o ni je trvalou vlastností informační společnosti, ne odchylkou, kterou lze odstranit (Simon, 1971).

Literatura

• Benkler, Y., Faris, R., & Roberts, H. (2018). Network Propaganda: Manipulation, Disinformation, and Radicalization in American Politics. Oxford University Press.
• Bernays, E. L. (1928). Propaganda. Horace Liveright.
• Herman, E. S., & Chomsky, N. (1988). Manufacturing Consent: The Political Economy of the Mass Media. Pantheon.
• Hofstadter, R. (1964). The paranoid style in American politics. Harper's Magazine, listopad 1964.
• Oreskes, N., & Conway, E. M. (2010). Merchants of Doubt. Bloomsbury Press.
• Polanyi, K. (1944). The Great Transformation. Farrar & Rinehart.
• Popper, K. R. (1963). Conjectures and Refutations: The Growth of Scientific Knowledge. Routledge & Kegan Paul.
• Proctor, R. N., & Schiebinger, L. (Eds.). (2008). Agnotology: The Making and Unmaking of Ignorance. Stanford University Press.
• Simon, H. A. (1971). Designing organizations for an information-rich world. In M. Greenberger (Ed.), Computers, Communications, and the Public Interest. Johns Hopkins Press.
• Wu, T. (2016). The Attention Merchants: The Epic Scramble to Get Inside Our Heads. Knopf.
• Zuboff, S. (2019). The Age of Surveillance Capitalism. PublicAffairs.

Související

Kritické perspektivy

• Systémová teorie jako alternativa – systém na úrovni vztahů a organizací.
• Mocenská asymetrie v aplikaci EA – kdo má moc nad výkladem.
• Politická instrumentalizace EA – kdy se analýza struktur mění v nálepkování.

Kapitoly a případy

• Chomsky: Manufacturing Consent a model propagandy – teorie mediálních filtrů.
• Zuboff: Surveillance Capitalism – data a predikce chování.
• Manipulace tabákovým průmyslem – výroba pochybností jako obchodní strategie.
• Regulace platforem v kontextu EA – strukturální obrana.

Pojmy

• Propaganda – organizované utváření názorů.
• Epistemic Bubble – izolace od zdrojů, kterou mohou vytvářet algoritmy.