Střet zájmů ve výzkumu manipulace

Výzkum epistemické anihilace má silné zájmové pole. Existují organizace, které se věnují pomoci lidem po odchodu ze skupin, a skupiny, které se brání označení za manipulativní. Existují terapeuti, kteří nabízejí specializované služby, znalci, kteří vystupují v soudních sporech, a výzkumníci, jejichž kariéra stojí na konkrétní teorii. Žádný z těchto zájmů není sám o sobě nemravný. Problém nastává, když zájem nenápadně ovlivní, co se zkoumá, jak se to zkoumá a co se zveřejní – a čtenář o tom neví.

Vymezení

Střet zájmů je situace, v níž sekundární zájem (finanční, profesní, osobní, ideový) může nepřiměřeně ovlivnit úsudek o primárním zájmu, jímž je spolehlivost výzkumu a ochrana účastníků. Lo a Fieldová (2009) v rozsáhlé zprávě Institute of Medicine zdůraznili, že střet zájmů je definován rizikem ovlivnění, ne prokázaným ovlivněním – proto se řídí předem, ne až po vzniku škody. Rozlišují se zájmy finanční (granty, honoráře, konzultace, podíly, placené služby související s tématem), intelektuální (vazba na vlastní teorii nebo dřívější publikace), osobní a vztahové (vztahy k účastníkům, ke skupině, vlastní zkušenost) a institucionální (zájmy pracoviště nebo financující organizace).

Kdy je téma klíčové

Střet zájmů je třeba posoudit u každého projektu, ale v tomto oboru jsou časté konkrétní konstelace. Výzkumník, který provozuje placenou službu pro lidi po odchodu ze skupin, má zájem na tom, aby výzkum potvrdil potřebu takové služby. Znalec, který opakovaně vystupuje na jedné straně soudních sporů, má zájem na teorii, která tuto stranu podporuje. Výzkumník s vlastní zkušenostní minulostí ve skupině může mít silné emocionální zaujetí. A výzkum financovaný skupinou nebo hnutím, které je předmětem kritiky, má zjevné riziko opačného směru. Historie oboru ukazuje, že obě strany sporů o „kulty“ v 80. a 90. letech obviňovaly druhou stranu ze zaujatosti; Zablocki a Robbins (2001) shromáždili ve sborníku Misunderstanding Cults texty autorů z obou táborů právě proto, aby bylo možné tyto spory číst otevřeně.

Postup

1. Identifikace – každý člen týmu písemně uvede své zájmy související s tématem, včetně nefinančních.
2. Posouzení – nezávislá osoba nebo komise posoudí, které zájmy jsou podstatné.
3. Řízení – podle závažnosti zveřejnění, oddělení rolí (např. ten, kdo poskytuje službu, nevede analýzu jejích výsledků), nezávislý dohled, nebo odstoupení.
4. Zveřejnění v protokolu, v souhlasu s účastníky (pokud je to pro ně podstatné) a v publikaci.
5. Aktualizace – zájmy se mění během projektu; prohlášení se obnovuje.

Specifika výzkumu epistemické manipulace

Zveřejnění samo nestačí. Cain, Loewenstein a Moore (2005) ukázali v experimentech, že zveřejnění střetu zájmů může paradoxně vést k tomu, že poradce poskytuje ještě zaujatější radu, protože se cítí „morálně vyrovnán“, a příjemce jeho zaujatost nedostatečně koriguje. Pro výzkum z toho plyne, že u podstatných střetů je potřeba strukturální řešení – oddělení rolí, nezávislou analýzu, předem registrovaný plán – a ne jen věta v závěru článku.

Souvislost mezi zdrojem financování a výsledky je dobře doložena v jiných oborech: systematický přehled Lexchina a kolegů (2003) ukázal, že studie financované farmaceutickým průmyslem častěji dospívají k závěrům příznivým pro sponzora. Neznamená to, že každý financovaný výzkum je zkreslený, ale že financování je proměnná, kterou je třeba znát. V oboru manipulace mohou obdobnou roli hrát dárci podpůrných organizací, náboženská a ideová hnutí i komerční poskytovatelé služeb.

Intelektuální střet zájmů je v tomto oboru zvlášť silný a nejméně viditelný. Výzkumník, který vytvořil taxonomii technik nebo model fází, má přirozený sklon vidět v datech potvrzení. Nickerson (1998) popsal konfirmační zkreslení jako všudypřítomný jev, kterému neunikají ani odborníci. Ochranou je pre-registrace, spolupráce s výzkumníky, kteří model nesdílejí (tzv. adversariální spolupráce, kterou prosazoval Kahneman), a ochota publikovat výsledky, které vlastní model oslabují. Pro tuto knihu to znamená, že její vlastní kategorie mají být předmětem testování, nikoli východiskem, které výzkum jen ilustruje (viz Kruhové uvažování v EA detekci).

Vztahy s účastníky vytvářejí loajality, které nejsou finanční, ale působí. Etnograf, který strávil rok v komunitě, nebo výzkumník, který spolupracuje s podpůrnou organizací, může mít potíž publikovat výsledky, které by komunitu nebo organizaci poškodily. Hammersley a Atkinson popisují tento problém jako součást reflexivity v terénním výzkumu (viz Etnografie). Řešením není vztahy nemít, ale reflektovat je a ve zprávě je popsat.

Vlastní zkušenost výzkumníka s manipulativním vztahem nebo skupinou je specifický případ. Může být zdrojem porozumění, přístupu do pole a důvěry účastníků; může také vést k tomu, že výzkumník vidí v datech vlastní příběh. Kvalitativní tradice tento problém řeší reflexivitou a otevřeným popisem pozice, ne vylučováním výzkumníků se zkušeností – takové vyloučení by bylo samo formou epistemické injustice.

Kritéria kvality

Oblast	Co doložit
Identifikace	prohlášení všech členů týmu včetně nefinančních zájmů
Posouzení	kdo posoudil a s jakým výsledkem
Řízení	konkrétní opatření u podstatných zájmů
Zveřejnění	v protokolu i publikaci, srozumitelně
Nezávislost	kdo analyzoval data, kdo měl právo veta nad publikací

Vztah k ostatním etickým pojistkám

Řízení střetu zájmů úzce souvisí s publikační etikou (zveřejnění, úplné hlášení) a s pre-registrací (omezení prostoru pro vliv zájmu na analýzu). Organizační obdobu popisuje Politika střetu zájmů; ve forenzní praxi viz Znalec EA.

Časté chyby

Obvyklými chybami jsou prohlášení „autoři nemají střet zájmů“ u autora, který poskytuje placenou službu související s tématem, zamlčení intelektuálních a vztahových zájmů, zveřejnění bez jakéhokoli řízení u podstatného zájmu, financující organizace s právem schvalovat publikaci a výzkumník, který hodnotí účinnost vlastního programu bez nezávislého dohledu.

Ilustrativní příklad

Hypotetická situace. Psycholožka, která vede placený program pro lidi po odchodu ze skupin, chce zkoumat jeho účinnost. Etická komise posoudí střet zájmů jako podstatný. Řešení: studie je pre-registrována, nábor a měření provádí nezávislý tým z jiného pracoviště, analýzu vede statistik, který program nezná, a psycholožka nemá právo veta nad publikací. V článku je její role popsána otevřeně. Když výsledky ukážou menší účinek, než čekala, publikuje je bez úprav – a zároveň použije nález k úpravě programu.

Využití v praxi

Klienti, soudy a novináři by měli vědět, jaké zájmy má odborník, na jehož názor se spoléhají. Pro klienty je užitečné rozpoznat, kdy terapeut nebo poradce nabízí výklad jejich zkušenosti, z něhož má finanční prospěch (např. dlouhodobý placený program). Kniha upozorňuje, že i pomáhající prostředí mohou reprodukovat vzorce, které popisuje; viz kazuistiku Psychoterapeut a totalizace.

Jak posoudit studii z tohoto hlediska

Čtenář může ověřit, kdo studii financoval a zda měl vliv na publikaci, zda autoři poskytují služby, jejichž účinnost hodnotí, zda je uveden i intelektuální a vztahový zájem a zda byla přijata strukturální opatření (nezávislá analýza, registrace), nebo jen zveřejnění.

Meze a otevřené otázky

Otevřenou otázkou je, jak řídit intelektuální střety zájmů v malém oboru, kde se všichni znají a kde nezávislí posuzovatelé chybějí, a jak zacházet s ideovými zájmy (náboženskými, politickými), které výzkumníci často nepovažují za střet zájmů vůbec.

Literatura

• Cain, D. M., Loewenstein, G., Moore, D. A. (2005). The dirt on coming clean: Perverse effects of disclosing conflicts of interest.
• Hammersley, M., Atkinson, P. Ethnography: Principles in Practice (více vydání).
• Lexchin, J., Bero, L. A., Djulbegovic, B., Clark, O. (2003). Pharmaceutical industry sponsorship and research outcome and quality: systematic review.
• Lo, B., Field, M. J. (eds.) (2009). Conflict of Interest in Medical Research, Education, and Practice.
• Nickerson, R. S. (1998). Confirmation bias: A ubiquitous phenomenon in many guises.
• Zablocki, B., Robbins, T. (eds.) (2001). Misunderstanding Cults: Searching for Objectivity in a Controversial Field.

Související

Etika v této sekci

• Publikační etika – zveřejnění a úplné hlášení.
• Pre-registrace – omezení vlivu zájmu na analýzu.
• Etnografie – loajality v terénu.

Organizace a právo

• Politika střetu zájmů – organizační pravidla.
• Znalec EA – zájmy znalce.

Kritika a pojmy

• Kruhové uvažování v EA detekci – intelektuální zájem na rámci.
• Konfirmační bias – mechanismus zkreslení.