EA jako mocenský nástroj

Okruh: etická kritika · Jádro námitky: kdo první pojmenuje druhého manipulátorem, často vyhraje spor dřív, než se zjistí fakta

Předchozí esej o mocenské asymetrii se zabývala institucemi, které rámec používají shora. Tato kritika se týká samotného jazyka. Slovník epistemické anihilace je zdrojem symbolické moci: umožňuje přetvořit spor o fakta ve spor o duševní stav protivníka (Bourdieu, 1991). Tuto moc mají všichni, kdo slovník znají, včetně těch, kteří manipulují, a kniha, která slovník šíří, ji tím rozděluje.

Námitka v nejsilnější podobě

Pierre Bourdieu popsal symbolickou moc jako schopnost prosadit určitý výklad světa jako legitimní a přirozený; tato moc je tím účinnější, čím méně je vidět jako moc (Bourdieu, 1991). Mluvčí podle něj nevstupuje do rozhovoru jako rovný s rovným, ale s kapitálem, který mu dává jeho vzdělání, postavení a habitus, tedy naučené způsoby mluvení a vnímání. Michel Foucault ukázal, jak odborné diskurzy vytvářejí kategorie, do nichž se lidé zařazují, a tím i pozice, z nichž lze o druhých mluvit s autoritou (Foucault, 1980; srov. diskursivní formace).

Robert Jay Lifton mezi znaky totalistického myšlenkového prostředí, které popsal ve studii reformy myšlení (thought reform), uvedl naložení jazyka (loading the language): slovník zkratek a ustálených frází, které ukončí přemýšlení dřív, než začne (Lifton, 1961). Takové fráze nazval myšlenkově ukončujícími klišé; jejich funkcí není popsat, ale uzavřít. Ian Hacking k tomu přidal pozorování, že kategorie lidí nejsou pasivní: lidé, kteří se o kategorii dozvědí, mění své chování a sebepojetí, a tím mění i to, co kategorie popisuje; nazval to smyčkovým efektem (Hacking, 1999).

Sociologie gaslightingu ukazuje, jak tyto mechanismy spolupracují v konkrétních vztazích. Paige Sweetová doložila, že gaslighting je účinný tam, kde se opírá o sociální nerovnosti a stereotypy, například o představu, že ženy jsou „iracionální“ (Sweet, 2019). Totéž platí pro opačný pohyb: obvinění z gaslightingu je účinné tam, kde má obviňující víc symbolického kapitálu než obviněný.

Na rámec EA to dopadá třemi způsoby. Prvním je nálepka jako konec rozhovoru. Věta „to je gaslighting“ nebo „to je DARVO“ může v hádce fungovat jako myšlenkově ukončující klišé: druhá strana už nemůže nic namítnout, protože každá námitka je dalším důkazem (Lifton, 1961). Kniha podobnou strukturu popisuje jako zastavování myšlenek.

Druhým způsobem je převrácení rolí. Člověk, který skutečně manipuluje, se může naučit jazyk obětí a použít ho jako první. Jennifer Freydová popsala vzorec DARVO, v němž obviněný popírá, útočí a obrací role oběti a pachatele (Freyd, 1997); znalost slovníku tyto vzorce zjemňuje, protože obrat lze provést odborným jazykem.

Třetím způsobem je závod věrohodnosti. V rodinných, pracovních a online konfliktech vyhrává ten, kdo vypadá jako oběť přesvědčivěji. Odborný slovník dává výhodu vzdělaným a výřečným, ne nutně těm, kterým se stala křivda (Bourdieu, 1991). Miranda Frickerová by dodala, že důvěryhodnost se v takovém závodu rozděluje podle předsudků posluchačů, nikoli podle pravdivosti výpovědi (Fricker, 2007).

Plížení pojmů a inflace slovníku

Nick Haslam popsal, jak se psychologické pojmy škody postupně rozšiřují „vertikálně“ na mírnější případy a „horizontálně“ na nové druhy jevů (Haslam, 2016). Pojmy, které vznikly pro popis závažného a dlouhodobého jednání, se tak začnou používat pro jednorázové neshody, nepříjemné zpětné vazby nebo prosté rozdíly v paměti. Inflace má dva důsledky: ti, kdo pojem používají přesně, ztrácejí věrohodnost, a ti, kdo ho používají jako zbraň, získávají široký prostor (Haslam, 2016). Hackingův smyčkový efekt k tomu přidává, že lidé, kteří se s pojmem setkají v populární podobě, mohou začít svou zkušenost přizpůsobovat jeho popisu (Hacking, 1999).

Kde zasahuje tuto knihu

Kniha si je vědoma, že jde o poznání s dvojím užitím: etické aspekty začínají právě touto ambivalencí a bezpečnostní klasifikace omezuje přístup k nejcitlivějším částem. Zde vzniká skutečné dilema. Jedna strategie říká: zpřístupnit slovník všem, aby nebyl monopolem odborníků a aby se lidé mohli bránit. Druhá říká: omezit ho, aby se z něj nestal nástroj manipulace. Obě mají náklady. Otevřenost rozšíří slovník i k těm, kdo ho zneužijí; omezení posílí moc odborníků, kteří o přístupu rozhodují, tedy právě tu symbolickou moc, kterou popsal Bourdieu (Bourdieu, 1991). Kniha, zčásti veřejná a zčásti vyhrazená kvalifikovaným čtenářům, stojí uprostřed a měla by tuto volbu zdůvodňovat otevřeně.

Riziko naloženého jazyka se týká i knihy samotné. Hustá vlastní terminologie, kódy technik a zkratky mohou u čtenáře vytvořit dojem, že pojmenovat znamená porozumět (Lifton, 1961). Kniha popisuje terminologickou mystifikaci jako manipulační techniku; vlastní slovník musí udržet průhledný, jinak se bude podobat tomu, co kritizuje.

Ilustrační případ

Obecný kompozit: pár v párové poradně. Oba si přečetli populární texty o manipulaci a navzájem se obviňují z gaslightingu. Každý má seznam situací, každý cituje znaky. Poradce, který by se snažil rozhodnout, „kdo je manipulátor“, by vstoupil do závodu věrohodnosti (srov. Fricker, 2007). Užitečnější je vrátit rozhovor k událostem: co se stalo, kdo co slyšel a jak to každý prožil.

Ukáže se, že oba mají potíže s pamětí na vypjaté hádky a oba používají pojmy jako zbraň. Teprve když se slovník odloží, je vidět, zda v pozadí existuje skutečná asymetrie, například že jeden z nich ovládá finance a omezuje kontakt druhého s rodinou. Pak má slovník znovu smysl, protože popisuje něco doloženého; koercivní kontrola se pozná podle struktury moci a zdrojů, ne podle toho, kdo slovo vyslovil první (Sweet, 2019).

Znaky zneužití slovníku

Zneužití slovníku lze rozpoznat podle funkce, kterou pojem v rozhovoru plní. Pojem se objeví místo popisu události, nikoli po něm. Každá námitka druhé strany se vykládá jako další doklad téhož pojmu, takže tvrzení nelze vyvrátit, což je struktura cirkulární argumentace (srov. Lifton, 1961). Obvinění přichází v okamžiku, kdy se druhá strana chystá vznést vlastní stížnost. Mluvčí používá odborné termíny, ale nedokáže popsat konkrétní jednání, na které se vztahují. A pojem se rozšiřuje na situace, které s jeho původním významem nemají nic společného (Haslam, 2016).

Co námitka neprokazuje

Neprokazuje, že by slovník byl škodlivý. Pro mnoho lidí bylo pojmenování zkušenosti, „tomu se říká gaslighting“, prvním krokem k tomu, aby přestali pochybovat o vlastním vnímání; Frickerová by to popsala jako překonání hermeneutické mezery, v níž chyběl pojem pro zkušenost (Fricker, 2007). Hodnota pojmu se neruší tím, že jde zneužít; ruší se, pokud se zneužití přestane rozpoznávat. Námitka žádá, aby kniha učila i poznávat, kdy je slovník použit jako zbraň.

Pojistky pro praxi

První pojistkou je popis před nálepkou. V poradenství, mediaci i šetření se žádá popis událostí dřív, než se přijme jakékoli pojmenování; tím se omezí funkce pojmu jako myšlenkově ukončujícího klišé (Lifton, 1961).

Druhou pojistkou je pozornost ke zneužití jazyka. Odborník si všímá, kdy pojem slouží k ukončení rozhovoru, k odmítnutí jakékoli námitky nebo k získání výhody ve sporu, a pojmenuje to, včetně možnosti obratu rolí ve smyslu DARVO (Freyd, 1997).

Třetí pojistkou je zásada, že oboustranné obvinění není remíza. Když se obviňují obě strany, nehledá se střed, ale asymetrie moci, zdrojů a strachu, protože právě ta odlišuje koercivní kontrolu od vzájemného konfliktu (Sweet, 2019).

Čtvrtou pojistkou je výuka mezí pojmů. Vzdělávací materiály mají ke každému pojmu uvádět, kdy neplatí a jak může být zneužit, aby se omezilo jeho plížení na stále mírnější situace (Haslam, 2016); příklady nabízejí vzdělávací scénáře.

Pátou pojistkou je průhledná terminologie. Vlastní termíny knihy se vysvětlují obecně srozumitelným jazykem a kód techniky nenahrazuje popis; tím se omezí symbolická výhoda těch, kdo slovník ovládají (Bourdieu, 1991).

Šestou pojistkou je zdůvodněná dostupnost. U každé části knihy se otevřeně uvede, proč je veřejná nebo vyhrazená, aby rozhodnutí o přístupu nebylo samo skrytým výkonem moci (Foucault, 1980).

Co zůstává otevřené

Lze vůbec vytvořit slovník, který chrání slabší a zároveň neposiluje výřečné, když podle Bourdieua každý jazyk nese rozložení kapitálu těch, kdo ho používají (Bourdieu, 1991)? Jak se má odborník zachovat, když obě strany mluví jazykem obětí a nezávislá data chybějí? A je dilema otevřenosti řešitelné, nebo jen spravovatelné, a kdo má právo ho spravovat? Hackingův smyčkový efekt naznačuje ještě jednu otázku: jak se změní samotné jevy, které kniha popisuje, když se její slovník rozšíří (Hacking, 1999).

Literatura

• Bourdieu, P. (1991). Language and Symbolic Power. Harvard University Press.
• Foucault, M. (1980). Power/Knowledge: Selected Interviews and Other Writings 1972–1977 (C. Gordon, Ed.). Pantheon.
• Freyd, J. J. (1997). Violations of power, adaptive blindness and betrayal trauma theory. Feminism & Psychology, 7(1).
• Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford University Press.
• Hacking, I. (1999). The Social Construction of What? Harvard University Press.
• Haslam, N. (2016). Concept creep: Psychology's expanding concepts of harm and pathology. Psychological Inquiry, 27(1).
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism. W. W. Norton.
• Sweet, P. L. (2019). The sociology of gaslighting. American Sociological Review, 84(5).

Související

Kritické perspektivy

• Mocenská asymetrie v aplikaci EA – institucionální strana moci.
• Politická instrumentalizace EA – slovník jako zbraň ve veřejném sporu.
• Kruhové uvažování v detekci EA – proč nálepka nedokazuje sama sebe.

Kapitoly a techniky

• 1.3 Etické aspekty a upozornění – kniha jako poznání s dvojím užitím.
• 1.5 Bezpečnostní klasifikace přístupu – jak kniha přístup omezuje.
• EA-1.1.3 Terminologická mystifikace – technika, které se vlastní slovník nesmí podobat.

Pojmy

• DARVO – obracení rolí, které slovník usnadňuje.
• Loading the language – Liftonův znak totalistického jazyka.
• Dual-use poznání – obecný rámec dilematu.
• Moc-vědění – moc, která se skrývá v odborném jazyce.