EA-8.3.3 Filozofický kánon
Identifikace
| Pole | Hodnota |
|---|---|
| EA kód | EA-8.3.3 |
| Kategorie | 8. Přílohy |
| Podkategorie | 8.3 Bibliografie |
| Typ zdroje | Referenční / bibliografický |
| Úroveň přístupu | L1 (veřejná) |
Tato stránka je položkou bibliografie knihy, nikoli technikou: kód EA-8.3.x označuje oddíl doporučené literatury v přílohách.
Charakteristika zdroje
Šest děl, z nichž rámec EA přebírá normativní pojmy:
- Arendt (1951) Origins of Totalitarianism. Rozbor totalitního panství jako spojení ideologie a teroru, které ničí prostor společného světa a izoluje jednotlivce; Arendtová ukazuje, že ideálním poddaným takového panství je člověk, pro něhož přestal platit rozdíl mezi faktem a fikcí. Česky vyšlo jako Původ totalitarismu.
- Foucault (1975) Discipline and Punish. Genealogie disciplinární moci: dohled, normalizace, zkouška a panoptikum jako model moci, která se zvnitřňuje a utváří, co člověk o sobě ví. Česky Dohlížet a trestat.
- Habermas (1981) Theory of Communicative Action. Teorie jednání orientovaného na dorozumění, které stojí na vznesených a zpochybnitelných nárocích na platnost (pravdivost, správnost, upřímnost); proti ní stojí strategické jednání a zkreslená komunikace.
- Fricker (2007) Epistemic Injustice. Rozlišení svědecké nespravedlnosti (mluvčímu se kvůli předsudku přiznává méně důvěryhodnosti) a hermeneutické nespravedlnosti (chybějí sdílené pojmy, jimiž by člověk svou zkušenost pochopil a sdělil).
- Mill (1859) On Liberty. Princip újmy jako hranice oprávněného zásahu do svobody jednotlivce a obhajoba svobody myšlení a diskuse: pravdivé přesvědčení, které nesmí být zpochybněno, se mění v „mrtvé dogma“. Česky O svobodě.
- Korsgaard (1996) Sources of Normativity. Normativita jako výkon reflexivní struktury vědomí: důvody jednání má člověk proto, že se může od svých podnětů odstoupit a posoudit je z hlediska své praktické identity.
Klíčové komponenty
| Autor | Ústřední pojem | Co dává rámci EA |
|---|---|---|
| Arendt | totalitarismus, izolace, ztráta společného světa | jazyk pro stav, kdy oběť ztrácí měřítko reality (7.8 Politická a ideologická EA) |
| Foucault | disciplína, biomoc | popis moci, která neodebírá svobodu násilím, ale formuje sebepojetí (EA-7.1.2) |
| Habermas | deliberativní demokracie, zkreslená komunikace | měřítko, podle něhož lze rozpoznat strategické zneužití rozhovoru (EA-7.1.4) |
| Fricker | epistemická nespravedlnost | pojmenování újmy na člověku jako poznávajícím (EA-7.2.1) |
| Mill | svoboda, autonomie | normativní hranice mezi přesvědčováním a zásahem do autonomie |
| Korsgaard | normativita, jednatelství | výklad, proč je rozklad schopnosti reflektovat vlastní důvody újmou na jednatelství |
Pojem biomoci Foucault plně rozvíjí až v navazujících pracích; v Dohlížet a trestat je těžištěm disciplinární moc.
Aplikace v kontextu EA
Kánon tvoří normativní rámec teoretických reflexí EA-7.x. Kniha mu přiřazuje tyto vazby:
- Fricker → EA-2.x, epistemická manipulace: epistemická injustice vysvětluje, proč systematické zpochybňování důvěryhodnosti člověka není jen urážka, ale poškození jeho postavení jako zdroje poznání.
- Habermas → EA-1.x, informační manipulace: ideál komunikace bez nátlaku slouží jako srovnávací měřítko, vůči němuž je zkreslení vidět.
- Foucault → EA-3.x, dominance: dohled a normalizace popisují kontrolu, která se přesouvá dovnitř postiženého.
- Arendt → EA-5.x, ultramární a státní techniky: rozbor totalitního panství (EA-7.1.5 a 7.18 Arendt: Banalita zla) dává pojmy pro kolektivní rozměr anihilace.
Pro klinika a vyšetřovatele je kánon užitečný hlavně jako slovník: umožňuje pojmenovat, co je na určitém vzorci zacházení s člověkem špatné, i tam, kde právní nebo diagnostické kategorie zatím mlčí.
Validační status
Jde o kanonická díla filozofie mysli, politické filozofie a epistemologie, soustavně citovaná a vykládaná v odborné literatuře. Fricker (2007) je zakládajícím textem samostatné subdisciplíny zkoumající epistemickou nespravedlnost. Počty citací, které původní verze stránky uváděla, se nepodařilo doložit, a proto se zde neuvádějí.
Limitace
- Vysoká míra abstrakce: četba vyžaduje filozofické vzdělání a převod do klinické praxe není přímý.
- Kulturní ukotvení: jde o západní filozofický kánon; jiné intelektuální tradice v něm chybějí (srov. kulturní zaujatost kategorií EA).
- Méně přímé klinické a forenzní uplatnění: díla neposkytují detekční znaky ani postupy intervence; ty kniha čerpá z klinické literatury.
Vztah k jiným zdrojům
Teoretický základ pro EA-7.x teoretické reflexe. Doplňuje EA-8.3.7 Interdisciplinární antologii a EA-8.3.10 Literaturu informační války; empirickou protiváhu tvoří EA-8.3.4.
Literatura
- Arendt, H. (1951). The Origins of Totalitarianism. Harcourt, Brace & Co.
- Foucault, M. (1975). Surveiller et punir: Naissance de la prison. Gallimard (česky Dohlížet a trestat).
- Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford University Press.
- Habermas, J. (1981). Theorie des kommunikativen Handelns. Suhrkamp.
- Korsgaard, C. M. (1996). The Sources of Normativity. Cambridge University Press.
- Mill, J. S. (1859). On Liberty. John W. Parker and Son.
Kontakt a příspěvky
Autor: Tomáš Korcak (korczis) | Licence: GHL
- GitHub | Wiki | LinkedIn | Kontakt
- Propagační web | Kompendium
Příloha rámce EA | EA-8.3.3 | Verze 1.0
Související
Bibliografie
- Bibliografie a primární literatura – úplný seznam literatury knihy.
- EA-8.3.4 Empirická výzkumná báze – empirický protějšek normativního kánonu.
- EA-8.3.7 Interdisciplinární antologie – sociologické a neurovědní doplnění.
Teoretické reflexe
- 7.1 Filosofický rámec EA – Foucault a Habermas v kontextu knihy.
- 7.3 Sociální epistemologie EA – Fricker mezi dalšími sociálními epistemology.
- EA-7.2.1 Fricker: Epistemická nespravedlnost – podrobný rozbor díla.
- EA-7.1.5 Arendtová: Banalita zla – Arendtová a krize úsudku.
Pojmy
- Epistemická injustice – heslo glosáře k Frickerové.
- Propaganda – pojem, k němuž směřují Arendtová i Habermas.