Databáze výzkumu NLP🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-22.07
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Kritické hodnocení NLP
Druh	pojem
Anglicky	NLP research database
Jiné názvy	NLP Research Data Base
Obecnější heslo	Stav důkazů o NLP
Užití	výkladový pojem
Riziko zneužití	nízké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Databází výzkumu NLP se v katalogu rozumí bibliografický soubor prací o neurolingvistickém programování, který sestavilo prostředí samotného NLP s cílem doložit, že obor má výzkumnou základnu. Pojem zahrnuje i nejznámější rozbor této databáze, v němž Witkowski prošel její obsah, vyčlenil empirické studie a roztřídil je podle toho, zda tvrzení NLP podporují, nebo ne (Witkowski 2010). Důležitost databáze spočívá v tom, že představuje výběr samotných zastánců: pokud by měla existovat přesvědčivá empirická podpora NLP, dalo by se čekat, že se objeví právě zde. Rozbor ukázal, že většina záznamů nejsou empirické studie a že mezi studiemi převažují výsledky, které tvrzení NLP nepodporují. Stránka popisuje databázi a rozbor, a zároveň slouží jako obecné poučení o tom, jak číst rozsáhlé seznamy literatury, kterými se kontroverzní metody prokazují.

Původ a souvislosti🔗

Po negativních přehledech z osmdesátých let, které nenašly oporu pro klíčová tvrzení NLP (Sharpley 1984; Sharpley 1987; Heap 1988), a po posudku Národní rady pro výzkum USA (Druckman a Swets 1988) se v prostředí NLP objevila snaha doložit, že výzkum existuje a že je ho mnoho. Výsledkem byly bibliografické soubory, které shromažďovaly disertace, časopisecké články, sborníkové příspěvky a další texty, v nichž se NLP zmiňuje nebo zkoumá. Takové soubory mají legitimní dokumentační hodnotu, ale samy o sobě neříkají nic o tom, co zjištěné práce prokázaly.

Witkowski, polský psycholog, který se soustavně zabývá pseudovědou v psychologii, pracoval s databází sestavenou zastánci NLP. Tato volba má metodologickou výhodu: odpadá námitka, že kritik vybral jen nepříznivé práce. Rozbor publikoval v roce 2010 pod názvem, který shrnuje jeho otázku: zda jde o stav vědeckého poznání, nebo o pseudovědeckou dekoraci (Witkowski 2010). Jeho práce patří k často citovaným kritickým hodnocením NLP a její závěr je v souladu s pozdějším kritickým přehledem pro koučink (Passmore a Rowson 2019).

Struktura vzorce🔗

Logika rozboru je jednoduchá a dobře přenosná na jiné oblasti. Rozbor nejprve odděluje záznamy, které jsou empirickými studiemi, od záznamů, které jsou teoretickými texty, popisy případů, propagačními materiály nebo zmínkami bez vlastních dat. Už toto oddělení ukázalo, že empirické studie tvoří v databázi menšinu (Witkowski 2010). Poté posuzuje, co každá empirická studie zjistila: zda její výsledek tvrzení NLP podporuje, nepodporuje, nebo je nejednoznačný. Witkowski dospěl k tomu, že nepodpůrné výsledky převažují nad podpůrnými, a upozornil i na metodologické slabiny části prací.

Třetí rovinou je kvalita. I tam, kde studie výsledek příznivý pro NLP přinesla, je třeba se ptát, jak byla velká, zda měla kontrolní skupinu, zda hodnotitelé věděli, kdo jakou intervenci dostal, a zda byla publikována v recenzovaném časopise, tedy otázky, které metodologie klinické psychologie klade každému tvrzení o účinnosti (Lilienfeld, Lynn a Lohr 2015). Seznam, v němž se tyto otázky nekladou, může vytvářet dojem výzkumné báze, která ve skutečnosti chybí. Obecně platí, že počet záznamů v seznamu literatury nevypovídá o síle důkazů; rozhoduje počet a kvalita studií a jejich výsledek. Kompendium tento princip uplatňuje i na stránce o empirické výzkumné bázi.

Detekční znaky🔗

Z rozboru plyne několik znaků, podle nichž lze rozpoznat zavádějící užití seznamů literatury. Prvním je argument počtem: „existují stovky studií“, aniž se řekne, kolik z nich je empirických a co zjistily. Druhým je směšování druhů textů: disertace, příručky, články v oborových zpravodajích a recenzované studie se uvádějí jako rovnocenné. Třetím je citace bez výsledku: dílo se uvede jako „výzkum NLP“, ačkoli jeho výsledek tvrzení NLP nepodporuje. Čtvrtým je chybějící zmínka o přehledech: seznam neobsahuje souhrnná hodnocení, nebo je odbývá jako zaujatá. Pátým je odkaz na databázi bez odkazu na její rozbor, který ukázal, že empirické studie tvoří menšinu záznamů (Witkowski 2010).

Tyto znaky odpovídají obecným zkreslením úsudku. Dlouhý seznam působí přesvědčivě díky heuristice dostupnosti a dojmu konsenzu, a lidé mají sklon přijímat informace, které potvrzují to, čemu chtějí věřit (Tversky a Kahneman 1974; Gilovich 1991). Kdo seznam sestavuje se záměrem přesvědčit, nemusí ani lhát; stačí, když neodliší počet od síly. Podrobněji se těmto zkreslením věnuje přehled kognitivních biasů.

Seznam literatury jako argument🔗

Případ databáze NLP ilustruje obecnější jev, který se v kompendiu opakuje: seznam zdrojů může fungovat jako argument, aniž by kdokoli četl, co zdroje říkají. Rozsah bibliografie vyvolává dojem, že otázka je prozkoumaná a vyřešená, a čtenář, který nemá možnost seznam projít, přenáší důvěru z délky seznamu na tvrzení, které má seznam podpírat. Tento přenos je o to snazší, oč odborněji seznam vypadá. Metodologie klinické psychologie proto zdůrazňuje, že rozhodující není množství publikací, ale to, zda tvrzení obstála v testech, které je mohly vyvrátit (Lilienfeld, Lynn a Lohr 2015). Pro čtenáře z toho plyne jednoduché pravidlo pozornosti: u každého seznamu literatury hledat přehled, který jeho obsah zhodnotil, a teprve podle něj usuzovat o síle důkazů.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití databáze je dokumentační a výzkumné. Bibliografie usnadňuje rešerši, ukazuje historii oboru a umožňuje kritické rozbory, jako je Witkowského práce. Legitimní je také užití rozboru ve výuce metodologie, kde slouží jako modelový příklad toho, jak se posuzuje, zda seznam literatury tvoří skutečnou výzkumnou bázi. Tosey a Mathison, kteří k NLP přistupují vstřícněji než Witkowski, rovněž konstatují, že obor dosud nevytvořil výzkumnou základnu odpovídající svým nárokům (Tosey a Mathison 2009).

Manipulativní užití nastává tam, kde se databáze uvádí jako doklad účinnosti. V propagaci výcviků a terapií se objevuje tvrzení, že metoda je „podložena stovkami studií“, a odkaz na databázi má tento dojem posílit; právě takové užití míní otázka, zda databáze není jen pseudovědeckou dekorací (Witkowski 2010). Čtenář, který nemá čas ani přístup k literatuře, nemůže tvrzení ověřit a spolehne se na jeho rozsah. Tento postup je příbuzný s vytvářením zdání odborné hloubky, které kompendium popisuje jinde. Opačným zneužitím je paušální odmítnutí všech prací v databázi jako bezcenných, ačkoli mezi nimi jsou i kvalitní studie, a to právě ty, které tvrzení NLP testovaly a nepodpořily.

Stav důkazů🔗

Witkowského rozbor je hlavním empirickým dokladem o obsahu databáze a jeho závěry jsou jednoznačné: empirické studie tvoří menšinu záznamů, mezi studiemi převažují nepodpůrné výsledky a obor vykazuje rysy pseudovědy (Witkowski 2010). Tento obraz odpovídá starším přehledům, které nenašly oporu pro tvrzení o reprezentačních systémech a pohybech očí (Sharpley 1987; Heap 1988), i pozdějšímu systematickému přehledu účinků na zdraví, který nenašel dostatek kvalitních studií (Sturt a kol. 2012). Kritický přehled pro koučink dospívá k témuž závěru, že výzkumná báze NLP je slabá (Passmore a Rowson 2019).

Mezi rozboru je třeba přiznat. Klasifikace studií na podpůrné a nepodpůrné vyžaduje úsudek a jiný hodnotitel by mohl některé práce zařadit jinak. Databáze odráží stav k určitému okamžiku a nové práce mohly přibýt. Tyto meze však nemění hlavní zjištění, protože by k jeho zvrácení bylo zapotřebí, aby přibyly kvalitní studie s podpůrným výsledkem, a takové pozdější přehledy nezaznamenaly (Sturt a kol. 2012; Passmore a Rowson 2019). Stav celého výzkumu shrnuje stránka stav důkazů o NLP.

Obrana a zotavení🔗

Obranou proti argumentu počtem je ptát se na tři věci: kolik z uvedených prací jsou empirické studie, jaký byl jejich výsledek a jaká byla jejich kvalita. Pokud mluvčí odpovědi nezná, je rozumné jeho tvrzení o „stovkách studií“ nepovažovat za doklad. U rozhodnutí s důsledky pro zdraví, peníze nebo vztahy je vhodné hledat souhrnné přehledy a posudky nezávislých institucí, ne seznamy sestavené poskytovatelem služby. Výzkum odolnosti vůči přesvědčování ukazuje, že předem získaná znalost typických argumentačních postupů snižuje jejich účinek (McGuire 1964).

Pro odborníky, kteří se na databázi v minulosti odvolávali v dobré víře, je užitečné vědět, že omyl nebyl ojedinělý a že dlouhý seznam literatury přesvědčí i vzdělané čtenáře: sklon přijímat doklady pro to, čemu chceme věřit, se netýká jen laiků (Gilovich 1991). Náprava spočívá v tom, že se odkaz na databázi nahradí odkazem na rozbor a na přehledy a že se klientům a kolegům otevřeně sdělí, co výzkum zjistil. Taková oprava posiluje důvěru více než lpění na argumentu, který neobstál. Souvislost s obecnými kritérii pseudovědy rozebírá stránka NLP jako pseudověda.

Literatura🔗

• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Gilovich, T. (1991). How We Know What Isn't So: The Fallibility of Human Reason in Everyday Life. New York: Free Press.
• Heap, M. (1988). Neurolinguistic programming: An interim verdict. In M. Heap (Ed.), Hypnosis: Current Clinical, Experimental and Forensic Practices (pp. 268–280). London: Croom Helm.
• Lilienfeld, S. O., Lynn, S. J., & Lohr, J. M. (Eds.) (2015). Science and Pseudoscience in Clinical Psychology (2. vyd.). New York: Guilford Press.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Sharpley, C. F. (1984). Predicate matching in NLP: A review of research on the preferred representational system. Journal of Counseling Psychology, 31(2), 238–248.
• Sharpley, C. F. (1987). Research findings on neurolinguistic programming: Nonsupportive data or an untestable theory? Journal of Counseling Psychology, 34(1), 103–107.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1974). Judgment under uncertainty: Heuristics and biases. Science, 185(4157), 1124–1131.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Kritické hodnocení NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Stav důkazů o NLP – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Výzkum preferovaného reprezentačního systému – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, Research on the preferred representational system)
• NLP jako pseudověda – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, NLP as pseudoscience)
• Hodnocení Národní rady pro výzkum USA – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, US National Research Council appraisal)
• Výzkum NLP v koučinku – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, Research on NLP in coaching)
• Jak číst tvrzení NLP – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, How to read NLP claims)

V kompendiu

• EA-8.3.4 Empirická výzkumná báze – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 2.4 Metodologické poznámky k taxonomii – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Kognitivní biasy – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Systematický přehled účinků na zdraví – předchozí heslo rodiny
• Hodnocení Národní rady pro výzkum USA – další heslo rodiny