Úroveň schopností🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-13.04
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Logické úrovně a percepční pozice
Druh	pojem
Anglicky	Capability level
Jiné názvy	úroveň dovedností, jak
Obecnější heslo	Logické úrovně
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Úroveň schopností je v modelu logických úrovní třetí vrstva zdola, mezi chováním a přesvědčeními. Zahrnuje dovednosti, znalosti a vnitřní postupy, kterými člověk své chování řídí: jak si věci představuje, jak plánuje, jak se rozhoduje a jak se učí. Odpovídá na otázku „jak“. Podle Diltse jsou schopnosti most mezi vnitřním světem a vnějším jednáním: umožňují, aby se přesvědčení a záměry proměnily v konkrétní chování v konkrétním prostředí (Dilts 1990; Dilts a DeLozier 2000). V NLP se úroveň schopností spojuje především s pojmem strategie, tedy s představou, že dovednost má vnitřní strukturu, sled kroků v myšlení a vnímání, kterou lze popsat a přenést na jiného člověka. Pro kompendium je úroveň schopností důležitá tím, že rozhoduje o tom, zda člověk chápe svůj nedostatek jako něco, co se může naučit, nebo jako trvalou vlastnost. A také tím, komu člověk své schopnosti připisuje: sobě, nebo metodě a skupině, bez které by je údajně ztratil.

Původ a souvislosti🔗

Úroveň schopností v NLP stojí na dvou starších myšlenkových proudech. Prvním je kognitivní pojetí jednání jako plánu se zpětnou vazbou, které Miller, Galanter a Pribram shrnuli v modelu TOTE: člověk testuje stav, jedná, znovu testuje a končí, když je cíl dosažen (Miller, Galanter a Pribram 1960). Druhým je důraz rané NLP na modelování, tedy na popis toho, jak výjimečně úspěšní lidé, zejména terapeuti, dělají to, co dělají. První souborná učebnice NLP spojila oba proudy do pojmu strategie, který popisuje dovednost jako sled vnitřních reprezentací a testů (Dilts a kol. 1980). Dilts pak tento přístup aplikoval na historické osobnosti a v sérii knih o strategiích geniality se pokoušel rekonstruovat, jak myslili například Aristotelés, Mozart nebo Walt Disney (Dilts 1994). Úroveň schopností v modelu logických úrovní je tedy místem, kam NLP umisťuje své nástroje modelování excelence. Z dějin oboru je však třeba připomenout, že rekonstrukce strategií historických osob vychází z jejich textů a dobových svědectví, ne z pozorování, a jde proto o interpretaci, ne o doložený popis jejich myšlení.

Struktura vzorce🔗

Pojem úrovně schopností plní v NLP tři funkce. První je rozlišení mezi tím, co člověk dělá, a tím, jak to dělá: totéž chování může vycházet z různých vnitřních postupů a tentýž postup se může projevit různým chováním. Druhá funkce je přenositelnost: pokud má schopnost strukturu, lze ji podle NLP popsat a naučit, a nedostatek schopnosti se tak mění v nedostatek informace o postupu. Třetí funkce je hierarchická: schopnosti jsou podle modelu řízeny přesvědčeními, takže člověk, který nevěří, že něco dokáže, nebude rozvíjet odpovídající dovednost, i když by k ní měl přístup (Dilts 1990).

Pro defenzivní čtení je klíčová hranice mezi schopností a identitou. Výrok „tohle zatím neumíš“ zůstává na úrovni schopnosti a nechává otevřenou cestu k učení. Výrok „na tohle nemáš“ nebo „nejsi na to stavěný“ ji opouští a mění nedostatek dovednosti v trvalou vlastnost osoby. Ellis popsal mezi iracionálními přesvědčeními, která vedou k emoční tísni, představu, že člověk musí být ve všem důležitém zcela kompetentní, aby měl hodnotu (Ellis 1962). Tato představa spojuje úroveň schopností s úrovní identity: každý nedostatek schopnosti se prožívá jako ohrožení vlastní hodnoty. Druhá hranice vede mezi schopností a jejím zdrojem. Pokud se schopnost připíše metodě, učiteli nebo skupině, a ne člověku, který ji ovládá, vzniká závislost: odchod od zdroje se jeví jako ztráta dovednosti.

Detekční znaky🔗

Neškodné užití pojmu se pozná podle toho, že nedostatek se popisuje jako dovednost, kterou lze rozvíjet, a že se uvádí, jak by se rozvíjet dala. Školitelka, která doktorandovi řekne, že struktura argumentu je dovednost a ne talent, chrání jeho prostor k učení. Varovné znaky jsou tři. Prvním je povýšení nedostatku na identitu, tedy soudy o tom, že člověk na něco „nemá“, které se opakují bez ohledu na jeho skutečný pokrok. Druhým je přivlastnění schopnosti: lektor, guru nebo skupina připomínají, že všechno, co člověk umí, se naučil u nich, že venku by mu to nikdo neuznal a že bez metody by o dovednost přišel. Třetím je posouvání měřítek. Kdykoli člověk dosáhne cíle, objeví se nová úroveň, kterou ještě nezvládá, a jeho schopnost se tak nikdy neuzná za dostatečnou. Kompendium tento vzorec popisuje u pěstování sebepochybnosti a u přepisu hodnoticích kritérií. U člověka, vůči kterému se tyto znaky opakují, se objevuje nejistota ve vlastních schopnostech, obava rozhodovat samostatně a sklon žádat potvrzení od autority. Literatura o kultovních skupinách popisuje vytváření pocitu bezmoci a závislosti jako jednu z podmínek nátlakového vlivu (Singer a Lalich 1995).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití úrovně schopností spočívá v tom, že obtíž se pojmenuje jako dovednost a člověk dostane informace a příležitosti, jak ji rozvíjet. Takové užití odpovídá dobré pedagogické praxi: oddělit výkon od nadání, popsat, co konkrétně chybí, a dát prostor k nácviku. V klinickém kontextu odpovídá práci s přesvědčeními o vlastní neschopnosti, kterou kognitivní terapie popisuje jako součást depresivního vidění sebe, světa a budoucnosti (Beck 1976). Manipulativní užití má dvě hlavní podoby. První je podkopávání: schopnost se soustavně zpochybňuje a měřítka se posouvají tak, aby člověk zůstal v pozici žáka, který potřebuje vedení. Druhou podobou je vázání schopnosti na zdroj. Výcviky, které slibují mimořádné dovednosti, mohou budovat přesvědčení, že tyto dovednosti fungují jen uvnitř metody, pod dohledem lektora nebo s pomocí dalších placených stupňů. Odchod pak znamená nejen ztrátu vztahů, ale i ztrátu toho, co člověk považuje za svou kompetenci. Rozdíl mezi oběma užitími se pozná podle toho, zda vede k větší samostatnosti člověka, nebo k větší závislosti na tom, kdo schopnost hodnotí.

Stav důkazů🔗

Tvrzení NLP, že schopnosti mají popsatelnou vnitřní strukturu, kterou lze modelovat a rychle přenést, nebylo empiricky doloženo. Zpráva Národní rady pro výzkum Spojených států, která na žádost armády hodnotila techniky zlepšování výkonu, nenašla pro NLP podporu ani v jeho teoretických předpokladech, ani v jeho účinnosti při zlepšování dovedností (Druckman a Swets 1988). Witkowski dospěl po rozboru výzkumné databáze NLP k závěru, že většina studií tvrzení oboru nepodporuje (Witkowski 2010). Rekonstrukce strategií historických osobností vycházejí z jejich textů a dobových svědectví (Dilts 1994), a jako interpretace je proto nelze ověřit pozorováním. Obecná myšlenka, že dovednosti mají strukturu a že se dají učit, je v psychologii samozřejmá a nepatří NLP. Psychologie učení a expertnosti ji však ověřuje jinými metodami a s jinými výsledky, než jaké slibují výcviky NLP: dovednost podle ní vzniká dlouhým nácvikem se zpětnou vazbou, ne jednorázovým přenosem strategie. Rozumné je číst úroveň schopností jako užitečné rozlišení mezi tím, co člověk umí, a tím, kým je, a nebrat vážně sliby rychlého převzetí cizích schopností.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je trvat na tom, že schopnost patří tomu, kdo ji ovládá. Dovednost naučená ve skupině nebo u lektora zůstává člověku i po odchodu a dá se ověřit jinde, u nezávislých lidí a v jiném prostředí. Druhou obranou je hlídat hranici mezi schopností a identitou: nedostatek dovednosti vypovídá o tom, co se člověk ještě nenaučil, ne o tom, kým je, a výroky, které tuto hranici opakovaně překračují, jsou signálem k pozornosti. Ellisovo rozlišení mezi hodnocením výkonu a hodnocením celé osoby nabízí pro tuto obranu dobře popsaný základ (Ellis 1962). Třetí obranou je sledovat posouvání měřítek. Kdo si zapisuje, jaké cíle měl a čeho dosáhl, má oporu proti tvrzení, že je stále na začátku. Zotavení po zkušenosti, ve které byly schopnosti soustavně zpochybňovány nebo připisovány skupině, zahrnuje postupné znovuobjevování vlastní kompetence v bezpečných situacích a budování důvěry ve vlastní úsudek (Herman 1992). Kompendium popisuje krajní podobu podkopávání schopností u implantace existenciální bezmoci. Navazující úroveň popisuje heslo úroveň přesvědčení a hodnot.

Literatura🔗

• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Dilts, R. (1990). Changing Belief Systems with NLP. Cupertino: Meta Publications.
• Dilts, R. (1994). Strategies of Genius, Volume I: Aristotle, Sherlock Holmes, Walt Disney, Wolfgang Amadeus Mozart. Capitola: Meta Publications.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Dilts, R., Grinder, J., Bandler, R., & DeLozier, J. (1980). Neuro-Linguistic Programming: Volume I. The Study of the Structure of Subjective Experience. Cupertino: Meta Publications.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Ellis, A. (1962). Reason and Emotion in Psychotherapy. New York: Lyle Stuart.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Miller, G. A., Galanter, E., & Pribram, K. H. (1960). Plans and the Structure of Behavior. New York: Holt, Rinehart and Winston.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Logické úrovně a percepční pozice – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Logické úrovně – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Strategie – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Strategy (concept))
• Model TOTE – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, TOTE model)
• Úroveň chování – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Behaviour level)
• Úroveň přesvědčení a hodnot – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Beliefs and values level)
• Modelování excelence – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Modelling excellence)

V kompendiu

• EA-2.5.3 Pěstování sebepochybnosti – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-2.5.10 Implantace existenciální bezmoci – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-2.4.5 Přepis hodnoticích kritérií – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Úroveň chování – předchozí heslo rodiny
• Úroveň přesvědčení a hodnot – další heslo rodiny