Falzifikovatelnost NLP🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-22.10
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Kritické hodnocení NLP
Druh	pojem
Anglicky	Falsifiability of NLP
Jiné názvy	nevyvratitelnost NLP, testovatelnost NLP
Obecnější heslo	NLP jako pseudověda
Užití	výkladový pojem
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Falzifikovatelnost NLP je otázka, zda lze tvrzení neurolingvistického programování formulovat tak, aby je nějaké myslitelné pozorování mohlo vyvrátit, a zda je obor ochoten takové pozorování přijmout. Pojem vychází z kritéria, které do filozofie vědy uvedl Karl Popper a které kompendium rozebírá na stránce Popper: Falsifikace: empirické tvrzení musí zakazovat některé výsledky, jinak o světě nic neříká. U NLP je otázka naléhavá ze dvou důvodů. Část jeho tvrzení byla formulována testovatelně a testy nevyšla dobře. Jiná část, zejména takzvané předpoklady, je formulována tak, že každý neúspěch lze přičíst něčemu jinému než metodě. Sharpley vtělil dilema už do názvu své práce: jsou výsledky výzkumu NLP nepříznivé, nebo je teorie netestovatelná (Sharpley 1987)? Pro obor je nepříznivá kterákoli odpověď, a právě proto se v kritické literatuře k této otázce opakovaně vrací.

Původ a souvislosti🔗

Rané texty NLP představovaly obor jako popis pozorovatelných pravidelností: smyslová slova v řeči mají odrážet převládající reprezentační systém, pohyby očí mají ukazovat, ke kterému systému člověk právě přistupuje, a přizpůsobení se jazyku druhého má zvyšovat důvěru (Bandler a Grinder 1979; Dilts a kol. 1980). Taková tvrzení jsou falzifikovatelná a v sedmdesátých a osmdesátých letech je výzkumníci skutečně testovali. Sharpley ve svém přehledu nenašel pro tvrzení o preferovaném reprezentačním systému a o shodě predikátů přesvědčivou podporu (Sharpley 1984). Část zastánců NLP reagovala námitkou, že výzkumníci nerozuměli metodě nebo ji neprováděli tak, jak ji učí zkušení praktici. Sharpley na to odpověděl úvahou, která se stala jádrem debaty: pokud lze NLP správně provést jen tak, že to žádný nezávislý výzkumník nedokáže ověřit, pak se tvrzení vymyká empirickému testu (Sharpley 1987). Pozdější práce, například test tvrzení, že pohyby očí prozrazují lež, ukázaly, že kde je hypotéza formulována jasně, dá se otestovat a v daném případě neobstojí (Wiseman a kol. 2012).

Struktura vzorce🔗

Strukturálně jde o přechod mezi dvěma druhy tvrzení. Testovatelné tvrzení říká, co se stane a co se nestane: lidé s údajně vizuální preferencí budou na vizuální predikáty reagovat lépe než na jiné. Imunizované tvrzení si ponechá stejná slova, ale přidá podmínky, které nelze nezávisle ověřit: technika funguje, pokud ji praktik provede se správnou kalibrací, ve správném stavu a v raportu, a pokud klient nemá skrytou část, která se změně brání. Každý neúspěch pak doloží, že některá podmínka nebyla splněna, a žádný neúspěch nedoloží, že metoda nefunguje. Kritická literatura popisuje toto užívání dodatečných vysvětlení jako typický znak pseudovědeckých přístupů (Lilienfeld, Lynn a Lohr 2015). V NLP mají k imunizaci zvláštní nástroj: předpoklady jako neexistuje selhání, jen zpětná vazba nebo „když něco nefunguje, udělej něco jiného“ (O'Connor a Seymour 1990). V praxi jednotlivého rozhovoru mohou být rozumnou pracovní maximou, protože podporují pružnost. Jakmile se však uplatní na hodnocení metody samé, mění každý negativní výsledek na podnět k dalšímu zkoušení a znemožňují závěr, že technika neúčinkuje. Lakatos by takový vývoj popsal jako degenerující výzkumný program, který chrání své jádro přidáváním pomocných hypotéz, aniž by předpovídal nové jevy.

Detekční znaky🔗

Imunizaci tvrzení NLP lze rozpoznat v rozhovoru i v textu. Mluvčí na otázku po studiích odpovídá, že výzkumníci metodu „nepochopili“, a nedodá, jak by ji pochopený výzkum testoval. Negativní výsledek se připíše nedostatečné kvalifikaci, chybějící kalibraci, odporu klienta nebo „nevhodnému kontextu“, ale pozitivní výsledek se připíše metodě. Tvrzení se v čase posouvá: když se ukáže, že pohyby očí nepředpovídají smyslový systém, prohlásí se, že každý člověk má své vlastní uspořádání, které je třeba kalibrovat individuálně, takže žádné obecné tvrzení už nezbývá. Předpoklady se vydávají za „užitečné“, nikoli za pravdivé, ale v reklamě se o nich mluví jako o objevech. Kompendium popisuje stejný mechanismus obecně jako imunizaci proti falsifikaci; u NLP je zvláštní tím, že nástroje imunizace jsou součástí samotné doktríny. Nepříznivých výsledků se přitom nashromáždilo dost na to, aby revizi tvrzení vyžadovaly (Witkowski 2010); populární učebnice a výcviky je však do velké míry nepromítají.

Tři druhy tvrzení🔗

Pro posouzení falzifikovatelnosti je užitečné tvrzení NLP třídit do tří skupin. První skupinu tvoří filozofická východiska, například že mapa není území nebo že zkušenost má strukturu. Ta nejsou empirickými hypotézami a falzifikace na ně nedopadá (Popper 1959); lze je posuzovat jen podle vnitřní soudržnosti a podle toho, zda z nich něco plyne. Druhou skupinu tvoří popisná tvrzení o lidech: že smyslová slova odrážejí převládající systém, že pohyby očí souvisejí s druhem vybavování nebo že lidé mají stálé metaprogramy. Ta jsou testovatelná a právě jich se týká většina výzkumu (Sharpley 1984; Sharpley 1987). Třetí skupinu tvoří tvrzení o účinku technik, například že určitý postup odstraní fobii nebo změní přesvědčení. I ta jsou testovatelná, ale vyžadují náročnější studie s kontrolní skupinou a sledováním. Imunizace spočívá v tom, že se tvrzení druhé a třetí skupiny při kritice stáhnou do první skupiny („jde jen o užitečný model“) a v reklamě se z ní znovu vynoří jako ověřené výsledky. Kdo tento pohyb mezi skupinami sleduje, pozná imunizaci i bez znalosti jednotlivých studií.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití pojmu je analytické. Výzkumník, klinik nebo učitel kritického myšlení se ptá, které z tvrzení NLP jsou empirické, jak by je bylo možné testovat a co testy ukázaly. Takové užití je férové k NLP i k jeho kritikům: uznává, že část tvrzení byla formulována jasně a dala se proto vyvrátit, a odlišuje je od filozofických východisek, u nichž falzifikace není na místě. Sama literatura NLP předpoklady často představuje jako užitečná pracovní přesvědčení, ne jako ověřené pravdy; pak ale nesmějí sloužit jako doklad účinnosti. Manipulativní užití je obrácené: nevyvratitelnost se vydává za sílu. Tvrzení, které „nemůže selhat“, působí přesvědčivě, a kdo ho přijme, ztrácí měřítko, podle kterého by poznal, že mu metoda nepomáhá. Ve vztahu, kde jedna strana určuje, co se počítá jako úspěch, může nevyvratitelný rámec udržovat člověka v kurzu, terapii nebo skupině dlouho poté, co by sám usoudil, že nic nepřináší. Festinger ukázal, jak lidé investovaní do přesvědčení vykládají protichůdné zkušenosti tak, aby přesvědčení zachovali (Festinger 1957).

Stav důkazů🔗

Tam, kde se tvrzení NLP podařilo formulovat testovatelně, výzkum je převážně nepodpořil. To platí pro preferovaný reprezentační systém a shodu predikátů (Sharpley 1984; Sharpley 1987), pro oční přístupové signály jako vodítko k odhalení lži (Wiseman a kol. 2012) i pro širší soubor kontrolovaných studií, které prošel Witkowski (Witkowski 2010). Systematický přehled účinků na zdraví nenašel dost kvalitních studií, aby bylo možné o účinnosti rozhodnout (Sturt a kol. 2012). U dalších tvrzení se otázka nedostala tak daleko, protože nebyla formulována tak, aby se dala testovat. Výsledný obraz je asymetrický: testovatelná jádra neobstála a zbytek se testu vyhýbá. To samo o sobě nedokazuje, že každá technika pod značkou NLP je bez účinku; dokazuje to, že obor nedodal tvrzení, která by byla zároveň testovatelná a podpořená.

Obrana a zotavení🔗

Nejúčinnější obranou je zeptat se předem, co by se muselo stát, aby mluvčí uznal, že metoda nefunguje. Pokud odpověď neexistuje, nejde o empirické tvrzení, ale o přesvědčení, a tak je s ním také dobré zacházet. Druhou obranou je stanovit si vlastní měřítko úspěchu před začátkem kurzu, terapie nebo koučinku, zapsat si ho a po dohodnuté době ho porovnat se skutečností, nezávisle na výkladu praktika. Třetí obranou je sledovat asymetrii připisování: pokud se úspěchy přičítají metodě a neúspěchy vám, je rámec nastaven tak, aby metoda nemohla prohrát (Gilovich 1991). Lidé, kteří v takovém rámci strávili delší dobu, popisují pocit, že selhávají opakovaně a vlastní vinou; zotavení proto zahrnuje i zpětné přerámování těchto zkušeností jako výsledku nevyvratitelné doktríny, ne osobní neschopnosti. Pomáhá rozhovor s někým mimo prostředí, kde doktrína platí, a postupný návrat k vlastním kritériím toho, co je zlepšení (Hassan 1988).

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Dilts, R., Grinder, J., Bandler, R., & DeLozier, J. (1980). Neuro-Linguistic Programming: Volume I. The Study of the Structure of Subjective Experience. Cupertino: Meta Publications.
• Festinger, L. (1957). A Theory of Cognitive Dissonance. Stanford: Stanford University Press.
• Gilovich, T. (1991). How We Know What Isn't So: The Fallibility of Human Reason in Everyday Life. New York: Free Press.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Lilienfeld, S. O., Lynn, S. J., & Lohr, J. M. (Eds.) (2015). Science and Pseudoscience in Clinical Psychology (2. vyd.). New York: Guilford Press.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Popper, K. R. (1959). The Logic of Scientific Discovery. London: Hutchinson.
• Sharpley, C. F. (1984). Predicate matching in NLP: A review of research on the preferred representational system. Journal of Counseling Psychology, 31(2), 238–248.
• Sharpley, C. F. (1987). Research findings on neurolinguistic programming: Nonsupportive data or an untestable theory? Journal of Counseling Psychology, 34(1), 103–107.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Wiseman, R., Watt, C., ten Brinke, L., Porter, S., Couper, S.-L., & Rankin, C. (2012). The eyes don't have it: Lie detection and neuro-linguistic programming. PLoS ONE, 7(7), e40259.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Kritické hodnocení NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• NLP jako pseudověda – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Odvolání na nevědomost – příbuzné heslo (Argumentační fauly: Klamy relevance, Appeal to ignorance)
• Nefalzifikovatelné tvrzení – příbuzné heslo (Argumentační fauly: Klamy předpokladu, Unfalsifiability)
• Neexistuje selhání, jen zpětná vazba – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, There is no failure, only feedback)
• Když něco nefunguje, udělej něco jiného – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, If it is not working, do something else)
• Předpoklady jako pracovní hypotézy – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Presuppositions as working assumptions)
• Rámec důkazu – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Evidence frame)
• Přerámování selhání na zpětnou vazbu – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Failure into feedback)
• Testování kotvy – příbuzné heslo (Kotvení, Testing an anchor)
• NLP jako pseudověda – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, NLP as pseudoscience)
• NLP jako kargokultovní psychologie – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, NLP as cargo-cult psychology)
• Jak číst tvrzení NLP – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, How to read NLP claims)

V kompendiu

• EA-7.2.3 Popper: Falsifikace – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.3.1 Imunizace proti falsifikaci – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Rychlá karta EA-1.3.1: Imunizace proti falsifikaci – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Výzkum NLP v koučinku – předchozí heslo rodiny
• Historie NLP – další heslo rodiny