Co dokáže jeden, lze se naučit🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-01.13
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Předpoklady NLP
Druh	princip
Anglicky	Excellence can be modelled
Jiné názvy	co dokáže jeden, dokáže každý
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Předpoklad modelovatelnosti tvrdí, že pokud někdo dokáže něco mimořádně dobře, lze strukturu jeho výkonu popsat a předat druhým. V populární podobě zní „co dokáže jeden, dokáže každý“ nebo „co dokáže jeden, lze se naučit“. Pro NLP nejde o okrajovou myšlenku: obor se sám definoval jako metoda modelování lidské excelence a jeho zakladatelé vykládali svou ranou práci jako zachycení vzorců, podle kterých pracovali vynikající terapeuti (Bandler a Grinder 1975). Předpoklad má dvě vrstvy, které je třeba držet odděleně. Slabší vrstva říká, že dovednosti mají strukturu, kterou lze pozorovat a částečně učit; to je téměř samozřejmost, na které stojí každé učňovství. Silnější vrstva říká, že rozhodující složky výkonu jsou přenositelné na kohokoli a v krátkém čase, pokud se správně zachytí vnitřní strategie vzoru. Tato silnější vrstva je empiricky nepodložená a právě ona dělá z předpokladu prodejní argument. Pro kompendium je důležitá také tím, jak zachází s neúspěchem: kdo se nenaučil, „nemodeloval dobře“, a odpovědnost za nesplněný slib tak přechází na žáka.

Původ a souvislosti🔗

Bandler a Grinder v sedmdesátých letech studovali jazykové chování psychoterapeutů, kteří byli považováni za mimořádně úspěšné, především Fritze Perlse a Virginie Satirové, a z jejich promluv odvodili soubor jazykových rozlišení, z nichž vznikl meta-model (Bandler a Grinder 1975; Grinder a Bandler 1976). Kořeny lze sledovat i v jejich vlastních pramenech: Perlsovy semináře gestalt terapie vyšly knižně jako přepisy živé práce se skupinou (Perls 1969) a Satirová popisovala komunikační vzorce v rodinách tak, aby je mohli poznat i laici (Satir 1972). Další krok představovalo modelování hypnotických postupů Miltona Ericksona, které vyústilo v takzvaný Milton-model (Bandler a Grinder 1975b). Pozdější autoři rozšířili myšlenku na modelování „strategií“ historických osobností a podnikatelů. Dilts popisuje rekonstrukci myšlenkových postupů slavných postav z jejich textů a životopisů jako cestu k přenositelným strategiím tvořivosti (Dilts 1994). Grinder se později k modelování vrátil jako k jádru oboru a zdůrazňoval rozdíl mezi modelováním samotným a pouhým používáním technik, které z něj kdysi vzešly (Grinder a Bostic St. Clair 2001). Podrobněji se metodě věnuje stránka modelování excelence.

Struktura vzorce🔗

Předpoklad má podobu sylogismu. Výkon je produktem vnitřní struktury, tedy posloupnosti vnímání, představ, rozhodnutí a jednání. Struktura je popsatelná. Co je popsatelné, lze nainstalovat jinému. Z toho plyne, že rozdíl mezi mistrem a začátečníkem je především rozdíl ve strategii, nikoli v letech praxe, vrozených dispozicích nebo okolnostech. NLP k popisu struktury užívá model TOTE a pojem strategie (Dilts a kol. 1980; Miller, Galanter a Pribram 1960). Slabé místo sylogismu leží v posledním kroku úvahy. I kdyby šlo strukturu výkonu popsat, nevyplývá z toho, že znalost popisu postačí k výkonu. Dovednost zahrnuje také procedurální paměť, nashromážděné zkušenosti s tisíci případy a schopnost rozpoznávat situace, které nelze plně verbalizovat; výzkum úsudku pod nejistotou ukazuje, jak velká část odborného rozhodování probíhá rychlými, intuitivními procesy, které mají své zdroje i své chyby (Kahneman 2011).

Ve vlivové podobě předpokladu se k sylogismu přidávají dva prvky. Prvním je konkrétní vzor, obvykle sám mluvčí nebo jeho učitel, jehož úspěch se prezentuje jako doklad metody. Druhým je atribuce neúspěchu: pokud žák výsledku nedosáhne, nezpochybňuje to metodu, jen kvalitu jeho modelování nebo jeho vnitřní bloky. Kombinace obou prvků vytváří uzavřený systém, ve kterém úspěch potvrzuje metodu a neúspěch potvrzuje, že žák potřebuje další kurz. Ochranu tvrzení pomocnými hypotézami, které je činí nevyvratitelnými, řadí literatura o pseudovědě mezi její varovné znaky (Lilienfeld, Lynn a Lohr 2015). Tato struktura odpovídá vztahu, který kompendium popisuje jako vzorec guru a adept.

Detekční znaky🔗

Pozorovatelné znaky vlivového užití jsou poměrně stálé. Úspěch vzoru se uvádí bez srovnávací skupiny: zmiňují se ti, kdo uspěli, nikoli ti, kdo prošli stejným programem a neuspěli. Mluvčí slibuje přenos výsledku, ne jen dovednosti, tedy bohatství, zdraví nebo vztahový úspěch, a nabízí časový rámec, který neodpovídá tomu, jak dlouho trvá osvojení složitých dovedností jinde. Okolnosti, které výkon vzoru umožnily, jako kapitál, kontakty, vzdělání nebo náhoda, se v příběhu ztrácejí. Selhání účastníků se vykládá jako jejich osobní nedostatek. Gilovich ukazuje, jak snadno lidé usuzují z neúplných vzorků a přehlížejí případy, které by závěr zpochybnily, zvlášť když jim příběh dává smysl (Gilovich 1991). Dalším znakem je hierarchie certifikátů: kdo chce modelovat „opravdu“, potřebuje další stupeň výcviku, a vzor stojí na jejím vrcholu. Tyto znaky se často objevují spolu s jevy, které katalog popisuje na stránkách o efektu guru a o trhu certifikací.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití stojí na slabé vrstvě předpokladu. Učení pozorováním zkušenějších je stará a osvědčená forma předávání dovedností: supervize, stáže, rozbor nahrávek nebo strukturované pozorování expertů jsou běžnou součástí výcviku lékařů, terapeutů i řemeslníků. V tomto rámci se dovednost rozkládá na části, aby se dala trénovat, ale nikdo nepředpokládá, že popis nahradí praxi. Raná práce Bandlera a Grindera měla v tomto smyslu i heuristickou hodnotu: upozornila na jazykové jemnosti práce terapeutů, které do té doby nebyly systematicky popsány (Bandler a Grinder 1975). Tosey a Mathison oceňují modelování jako zajímavý přístup ke zkoumání praktických znalostí, zároveň však konstatují, že jeho metodologie zůstala nedostatečně popsaná a těžko opakovatelná (Tosey a Mathison 2009).

Manipulativní užití stojí na silné vrstvě. Slibuje, že kdokoli převezme výsledek vzoru, a z tohoto slibu dělá produkt. Rizikem není jen finanční ztráta. Kdo uvěří, že jeho neúspěch je výhradně důsledkem vlastního selhání v modelování, ztrácí schopnost rozpoznat strukturální příčiny, přisuzuje si vinu za okolnosti, které neovlivní, a stává se závislým na dalších stupních výcviku. V uzavřených skupinách může předpoklad sloužit k tomu, aby se vůdce stal jediným legitimním vzorem a jeho způsob myšlení normou, kterou mají členové napodobit, což odpovídá liftonovskému požadavku přizpůsobit vnitřní život ideálu skupiny (Lifton 1961).

Stav důkazů🔗

Neexistuje kontrolovaný výzkum, který by ukázal, že modelování v pojetí NLP vede ke spolehlivému přenosu mimořádného výkonu. Hodnocení, které pro armádu Spojených států vypracovala Národní rada pro výzkum, zkoumalo NLP mezi technikami zlepšování lidského výkonu a nenašlo pro jeho tvrzení empirickou oporu (Druckman a Swets 1988). Pozdější přehledy dospívají ke stejnému závěru o oboru jako celku (Witkowski 2010; Passmore a Rowson 2019). Roderique-Davies přirovnává NLP ke kargokultu: přebírá vnější podobu vědeckého postupu, terminologii a jistotu tvrzení, aniž by vytvářelo ověřitelné výsledky (Roderique-Davies 2009). Pro předpoklad modelovatelnosti je toto přirovnání zvlášť výstižné, protože modelování podle NLP samo může kopírovat povrchové rysy výkonu vzoru, aniž by zachytilo, co ho skutečně způsobuje. Slabá vrstva předpokladu, tedy že dovednosti mají strukturu a lze je částečně učit, je v obecné psychologii učení nesporná. Z ní však neplyne nic o specifických technikách NLP ani o slibech, které se s nimi prodávají.

Obrana a zotavení🔗

Obrana začíná oddělením obou vrstev předpokladu. U nabídky kurzu nebo programu je legitimní ptát se, zda slibuje dovednost, nebo výsledek, kolik lidí programem prošlo, kolik z nich výsledku dosáhlo a jak se to zjišťovalo. Odpověď složená jen z příběhů úspěšných je informací sama o sobě, protože chybí ti, kdo neuspěli (Gilovich 1991). Pomáhá také rozebrat příběh vzoru: jaké okolnosti mu kromě strategie pomohly a které z nich jsou přenositelné. Pokud kurz pracuje s tlakem na rychlé rozhodnutí, s omezenou nabídkou nebo s exkluzivitou, jde o známé nástroje přesvědčování, které s obsahem nabídky nesouvisejí (Cialdini 2009).

U lidí, kteří v takových programech strávili roky a investovali do nich peníze i identitu, bývá součástí zotavení odčlenění vlastní hodnoty od výsledků, které jim byly slíbeny. Pocit, že neúspěch dokazuje osobní vadu, je předvídatelným důsledkem struktury, v níž byla odpovědnost systematicky přesouvána na žáka. Literatura o odchodu z manipulativních skupin zdůrazňuje, že porozumění tomu, jak skupina tento mechanismus vytvářela, pomáhá rozpustit stud a obnovit realistický obraz sebe sama (Singer a Lalich 1995). Pro praktiky, kteří s modelováním pracují poctivě, z toho plyne jednoduchá zásada: formulovat, co lze naučit, jak dlouho to trvá a co přenést nelze, a neprezentovat vlastní úspěch jako důkaz metody.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Bandler, R., & Grinder, J. (1975b). Patterns of the Hypnotic Techniques of Milton H. Erickson, M.D., Volume 1. Cupertino: Meta Publications.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Dilts, R. (1994). Strategies of Genius, Volume I: Aristotle, Sherlock Holmes, Walt Disney, Wolfgang Amadeus Mozart. Capitola: Meta Publications.
• Dilts, R., Grinder, J., Bandler, R., & DeLozier, J. (1980). Neuro-Linguistic Programming: Volume I. The Study of the Structure of Subjective Experience. Cupertino: Meta Publications.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Gilovich, T. (1991). How We Know What Isn't So: The Fallibility of Human Reason in Everyday Life. New York: Free Press.
• Grinder, J., & Bandler, R. (1976). The Structure of Magic II: A Book about Communication and Change. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Grinder, J., & Bostic St. Clair, C. (2001). Whispering in the Wind. Scotts Valley: J & C Enterprises.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Lilienfeld, S. O., Lynn, S. J., & Lohr, J. M. (Eds.) (2015). Science and Pseudoscience in Clinical Psychology (2. vyd.). New York: Guilford Press.
• Miller, G. A., Galanter, E., & Pribram, K. H. (1960). Plans and the Structure of Behavior. New York: Holt, Rinehart and Winston.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Perls, F. S. (1969). Gestalt Therapy Verbatim. Lafayette: Real People Press.
• Roderique-Davies, G. (2009). Neuro-linguistic programming: Cargo cult psychology? Journal of Applied Research in Higher Education, 1(2), 58–63.
• Satir, V. (1972). Peoplemaking. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Předpoklady NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Zkušenost má strukturu – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Experience has a structure)
• Modelování – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Modelling (concept))
• Strategie geniality – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Strategies of genius)
• Modelování excelence – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Modelling excellence)
• NLP v koučinku a rozvoji – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, NLP in coaching)
• Trh certifikací NLP – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, The NLP certification market)
• Efekt guru na seminářích – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, Guru effect in seminars)

V kompendiu

• EA-1.6.1 Vzorec guru a adept – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Případ 63: Investorský kult kolem obchodního „guru“ – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Když něco nefunguje, udělej něco jiného – předchozí heslo rodiny
• Nelze nekomunikovat – další heslo rodiny