Model SCORE🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-13.14
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Logické úrovně a percepční pozice
Druh	vzorec
Anglicky	SCORE model
Jiné názvy	SCORE, symptomy, příčiny, výsledek, zdroje, efekty
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Model SCORE je v neurolingvistickém programování osnova pro popis problému a žádoucí změny. Název je zkratkou pěti anglických slov: symptoms, causes, outcome, resources, effects, tedy symptomy, příčiny, výsledek, zdroje a efekty. Symptomy jsou viditelné a obvykle nejnaléhavější projevy obtíže. Příčiny jsou to, co symptomy vyvolává nebo udržuje, často méně nápadné a časově vzdálenější. Výsledek je žádoucí stav, který má symptomy nahradit. Zdroje jsou to, co přechod od problému k výsledku umožňuje, například dovednosti, informace, vztahy nebo podpora. Efekty jsou dlouhodobější důsledky dosažení výsledku, tedy to, k čemu má změna sloužit. Model se v literatuře NLP připisuje Robertu Diltsovi a Toddu Epsteinovi a encyklopedie systemického NLP ho uvádí jako základní nástroj pro definování problémového prostoru (Dilts a DeLozier 2000). Model sám není technikou změny, ale mapou otázek. Pro kompendium je důležitý tím, že tutéž osnovu používá dobrý rozhovor o problému i prodejní rozhovor, který problém, jeho příčinu i řešení definuje za druhého.

Původ a souvislosti🔗

Model SCORE vznikl v prostředí NLP, které se od počátku zajímalo o strukturu cílového chování a o zpětnovazební smyčky. Pojmový základ tvoří model TOTE, podle kterého jednání probíhá jako opakované porovnávání současného stavu s cílem, dokud se rozdíl neodstraní (Miller, Galanter a Pribram 1960). Raná literatura NLP z této smyčky odvodila pojem strategie jako sledu vnitřních a vnějších kroků vedoucích k výsledku (Dilts a kol. 1980). Model SCORE na to navazuje tím, že k rozdílu mezi současným a žádoucím stavem přidává příčiny, zdroje a dlouhodobé efekty, a podle autorů tak má zabránit tomu, aby se řešily jen symptomy (Dilts a DeLozier 2000). S modelem úzce souvisí NLP pojetí dobře formulovaného výsledku a pojem model TOTE. Mimo NLP se podobné úvahy objevují v kognitivní terapii, která rozlišuje potíže, jež klient přináší, od přesvědčení a vzorců, které je udržují (Beck 1976). Systemická terapie skupiny z Pala Alta přidala důležitý poznatek, že samotné pokusy o řešení se mohou stát součástí problému a udržovat ho (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). Model SCORE leží v rodině logických úrovní a percepčních pozic proto, že v praxi NLP se jeho prvky často kombinují s otázkami po různých úrovních.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně model rozkládá problémový prostor na pět prvků a dvě osy. Časová osa vede od příčin přes symptomy k výsledku a dál k efektům. Druhá osa odlišuje to, co je, od toho, co má být, a zdroje leží na přechodu mezi nimi. Model tvrdí, že problém je neúplně definován, pokud některý z prvků chybí: kdo zná jen symptomy a výsledek, řeší povrch; kdo nezná efekty, nemá motivaci ani měřítko ekologie; kdo nezná zdroje, nemá jak se pohnout (Dilts a DeLozier 2000). Některé varianty v NLP rozkládají prvky modelu i v prostoru, takže se mezi nimi člověk pohybuje; katalog tyto varianty nepopisuje jako postup, jen jako způsob, jakým se model v praxi objevuje.

Pro obranné čtení je podstatné, kdo jednotlivé prvky pojmenovává. Model je neutrální osnova, ale každý jeho prvek je místem, kde lze do rozhovoru vložit výklad. Nejcitlivějším místem jsou příčiny. Kdo určí příčinu, určuje zároveň, jaký zdroj bude zapotřebí (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). Pokud se příčina umístí do rysu osoby, například do „nedostatku sebevědomí“ nebo „blokace“, a ne do okolností, pak se i zdroj hledá v osobě, a nejčastěji v produktu, který ji má změnit. Druhým citlivým místem jsou efekty: když se dlouhodobé důsledky výsledku líčí přehnaně, například jako proměna celého života, roste ochota zaplatit za zdroj téměř cokoli. Kompendium příbuzné posuny popisuje v technice kauzální inverze, kdy se příčina a následek zamění tak, aby odpovědnost padla na toho, kdo trpí.

Detekční znaky🔗

Zneužití modelu SCORE se pozná podle toho, že jeho prvky nepojmenovává člověk, o jehož problém jde, ale ten, kdo nabízí řešení. Rozmanité symptomy, například únava, konflikty a nespavost, se rychle svedou k jediné příčině, která leží v osobě a kterou nelze nezávisle ověřit. Výsledek se formuluje šířeji, než o co člověk stál. Zdroj, který chybí, je shodou okolností právě ten, který mluvčí prodává. Efekty se popisují v nadsázce, často s odkazem na příběhy jiných účastníků. Alternativní příčiny, například zdravotní, finanční nebo vztahové, se v rozhovoru neobjevují, nebo se odbývají jako výmluvy. Rozhovor tak má na první pohled podobu pečlivé diagnózy, ale jeho výsledek je dán předem. Struktura připomíná falešné dilema: člověk má na výběr jen mezi tím, že zůstane se svým problémem, a tím, že přijme nabízený zdroj. Cialdini popisuje, jak se lidé, kteří veřejně přijali určitý výklad nebo malý závazek, snaží zůstat v souladu s ním i při dalších rozhodnutích, což prodejní rozhovor postavený na postupném souhlasu s jednotlivými prvky problému může využít (Cialdini 2009).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití modelu SCORE je v poradenství, koučinku a terapii srozumitelné. Psycholog nebo kouč, který s klientem nejprve prochází, co ho trápí, čím to podle něj vzniká, čeho chce dosáhnout, co by mu pomohlo a co by změna ovlivnila kolem něj, pomáhá uspořádat rozhovor a zabránit předčasnému skoku k řešení. Takové užití odpovídá obecné zásadě, že porozumění problému má předcházet intervenci a že příčina se má hledat společně s klientem (Beck 1976). Legitimní užití má tyto rysy: prvky pojmenovává klient, příčiny se formulují jako otevřené hypotézy, zdroje se hledají i mimo nabídku toho, kdo rozhovor vede, a doporučení odkazuje na jiné odborníky, pokud symptomy mohou mít zdravotní nebo jinou příčinu. Manipulativní užití tyto rysy obrací. Prvky pojmenovává prodávající, příčina se umístí do osoby, zdroj se ztotožní s produktem a efekty se nafouknou. Watzlawick a spolupracovníci upozorňovali, že způsob, jakým se problém definuje, předurčuje, jaká řešení se budou zdát možná (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). Kdo ovládá definici problému, ovládá tedy i výběr řešení.

Stav důkazů🔗

Model SCORE nebyl empiricky zkoumán jako nástroj, který by vedl k lepším výsledkům než jiné způsoby strukturování rozhovoru o problému. Neexistují kontrolované studie jeho účinnosti v terapii ani v koučinku. Systematický přehled účinků NLP na zdravotní výsledky dospěl k závěru, že pro účinnost intervencí NLP není dostatek kvalitních dokladů (Sturt a kol. 2012). Kritické přehledy NLP obecně uvádějí, že tvrzení oboru jsou převážně neověřená (Witkowski 2010), a přehled zaměřený na koučink doporučuje opatrnost (Passmore a Rowson 2019). Je třeba férově dodat, že model sám nevznáší silná empirická tvrzení. Je to spíše kontrolní seznam otázek a jeho prvky odpovídají běžným součástem formulace případu v jiných terapeutických směrech. Jeho užitečnost jako osnovy tedy nezávisí na tom, zda je NLP jako celek doloženo. Jeho rizika však také nezávisejí na NLP: plynou z toho, že každá osnova problému se dá vyplnit cizím výkladem.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je oddělit popis obtíží od výkladu jejich příčin. Kdo slyší, že všechny jeho potíže mají jedinou příčinu, a to právě takovou, kterou dokáže odstranit nabízený program, má důvod k ostražitosti. Je legitimní požádat o jiné možné příčiny a o to, jak by se daly ověřit. Druhou obranou je hledat zdroje mimo nabídku: zdravotní obtíže posoudit s lékařem, psychické s psychologem nebo psychiatrem, finanční s nezávislým poradcem. Třetí obranou je posuzovat slibované efekty střízlivě a ptát se, podle čeho by šlo poznat, že výsledku nebylo dosaženo, a co se v takovém případě stane. Čtvrtou obranou je nechat si na rozhodnutí čas a probrat ho s někým, kdo na prodeji nemá zájem. U lidí, kteří opakovaně zaplatili za programy postavené na vyrobené potřebě, bývá zotavení spojeno s pocitem studu a s nedůvěrou ve vlastní úsudek. Je proto užitečné připomenout, že prodejní rozhovor byl navržen tak, aby působil, a že jeho účinek nevypovídá o inteligenci nebo hodnotě toho, na koho působil. Kompendium terapeutické přístupy, které s klientem pracují bez předem daného výkladu, shrnuje v oddílu terapeutické přístupy; motivační rozhovory výslovně stavějí na tom, že důvody ke změně i její podoba vycházejí z klienta, ne z toho, kdo rozhovor vede (Miller a Rollnick 2013).

Literatura🔗

• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Dilts, R., Grinder, J., Bandler, R., & DeLozier, J. (1980). Neuro-Linguistic Programming: Volume I. The Study of the Structure of Subjective Experience. Cupertino: Meta Publications.
• Miller, G. A., Galanter, E., & Pribram, K. H. (1960). Plans and the Structure of Behavior. New York: Holt, Rinehart and Winston.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Watzlawick, P., Weakland, J. H., & Fisch, R. (1974). Change: Principles of Problem Formation and Problem Resolution. New York: W. W. Norton.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Logické úrovně a percepční pozice – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Zdrojový stav – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Resource state)
• Model TOTE – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, TOTE model)
• Rámec výsledku – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Outcome frame)
• Dobře formulovaný výsledek – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Well-formed outcome)
• Od problému k výsledku – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Problem to outcome)

V kompendiu

• EA-5.1.12 Kauzální inverze – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.2.1 Falešné dilema – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 6.3 Terapeutické přístupy — přehled – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Trojí popis – předchozí heslo rodiny
• Disneyova strategie – další heslo rodiny