Periferní vidění🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-14.15
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Strategie a modelování
Druh	vzorec
Anglicky	Peripheral vision
Jiné názvy	rozostřený pohled, široké vidění
Obecnější heslo	Stav vysokého výkonu
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Periferním viděním se v NLP rozumí záměrné rozšíření zrakové pozornosti z jednoho ohniska na celé zorné pole. Člověk se nedívá na konkrétní předmět, ale nechá pohled spočinout přibližně v jednom místě a zároveň vnímá to, co se děje po stranách, nahoře i dole. Fyziologicky jde o rozdíl mezi centrálním viděním, které je ostré a barevné a slouží čtení a rozlišování detailů, a periferním viděním, které je méně ostré, ale citlivé na pohyb a změny v okolí. Tento rozdíl je dobře známý a nesporný. NLP k němu přidává výklad: periferní vidění má být součástí žádoucího stavu soustředěné a otevřené pozornosti, má tlumit vnitřní dialog a usnadňovat vnímání druhých lidí. V Novém kódu je periferní vidění jednou z opor stavu vysokého výkonu i stavu nevědění (Grinder a DeLozier 1987). Pro kompendium je pojem zajímavý tím, že jedna a táž změna pozornosti se objevuje ve sportu, v meditativních praxích i v klasických hypnotických indukcích, a že její význam závisí především na tom, kdo ji navozuje a k čemu.

Původ a souvislosti🔗

Důraz na vnímání vnějšího světa provází NLP od počátku. Bandler a Grinder v raných seminářích zdůrazňovali smyslovou ostrost, tedy schopnost všímat si drobných změn v držení těla, barvě kůže, dechu a hlasu druhého člověka, a stavěli ji proti zahloubání do vlastních myšlenek a výkladů (Bandler a Grinder 1979). Rozlišení mezi pozorností obrácenou navenek a dovnitř se v NLP ustálilo jako dvojice uptime a downtime. Nový kód tuto linii rozvinul a periferní vidění učinil výslovnou součástí tělesného a pozornostního nastavení, z něhož má vycházet změna i modelování (Grinder a DeLozier 1987; Grinder a Bostic St. Clair 2001). Druhý zdroj je hypnotický. V klasických indukcích se pozornost nejprve upoutá na jeden bod a při delší fixaci se pohled přirozeně rozostří a zorné pole „rozplyne“. Erickson a Rossi popsali upoutání pozornosti jako vstupní fázi procesu, v němž se uvolňují obvyklé rámce vnímání a otevírá se prostor pro sugesci (Erickson, Rossi a Rossi 1976). Třetí zdroj jsou bojová umění a sport, kde se široký pohled učí jako způsob, jak zachytit pohyb soupeře nebo spoluhráče bez zaostřování na jednotlivosti. NLP tyto proudy spojilo, ale nepřevzalo jejich výzkum ani jejich odlišení kontextů.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má periferní vidění v NLP tři složky. Zraková složka je přesun z ohniska na celé pole. Pozornostní složka je rozprostření pozornosti, které ztěžuje soustředěné vnitřní zpracování, například vnitřní řeč nebo vybavování obrazů. Tělesná složka je uvolnění, které se s rozšířenou pozorností často spojuje, například zpomalení dechu a povolení svalového napětí v obličeji. NLP z této kombinace vyvozuje, že periferní vidění vede k zklidnění a k lepšímu přístupu ke zdrojům, a v Novém kódu ho uvádí jako jeden ze znaků stavu vysokého výkonu (Grinder a Bostic St. Clair 2001). Pozorovatel by měl rozlišovat dvě podoby, které vypadají podobně, ale mají odlišnou funkci. V první podobě člověk rozšiřuje pozornost sám, aby lépe vnímal okolí, a zůstává bdělý a orientovaný. Ve druhé podobě je rozostření pohledu navozováno zvenčí, často spolu s dlouhým monotónním mluvením, hudbou nebo tmou, a vede k pohlcení, v němž se pozornost od okolí naopak vzdaluje. První podoba odpovídá bdělé orientaci, druhá se blíží transu v hypnotickém smyslu. NLP obě podoby často označuje stejným slovem, a tím zastírá podstatný rozdíl mezi zvýšenou a sníženou kontrolou nad vlastní pozorností.

Detekční znaky🔗

Periferní vidění samo o sobě není detekčním znakem manipulace; je to běžná schopnost lidského zraku. Významné jsou okolnosti a slovní rámec, v nichž se navozuje. Prvním varovným znakem je spojení pokynu k rozostření pohledu s tvrzením, že porozumění není potřeba: „nemusíte sledovat, co říkám, stačí vnímat“. Takový rámec přesouvá posluchače z hodnocení obsahu do pohlcení prožitkem. Druhým znakem je délka a prostředí. Rozostřený pohled udržovaný desítky minut při monotónním hlase, hudbě a omezeném pohybu vytváří podmínky, v nichž část lidí zažívá pohlcení, změny vnímání času a odosobnění. Třetím znakem je výklad těchto prožitků jako důkazu zvláštní moci řečníka nebo metody. Čtvrtým znakem je opomíjení zranitelnosti. U lidí se zkušeností traumatu může dlouhé rozostření pohledu a stažení pozornosti z okolí vyvolat derealizaci nebo odpojení, tedy zážitky, které kompendium popisuje v souvislosti se škálou disociativních zážitků; Herman připomíná, že disociace je u traumatizovaných lidí naučenou obranou a její vyvolání bez bezpečného rámce může zátěž prohloubit (Herman 1992). Naopak neškodné užití se pozná podle krátkého trvání, podle toho, že člověk zůstává orientován v prostoru, a podle chybějících nároků na zvláštní účinky.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití periferního vidění je v mnoha oblastech běžné. Řidiči, cyklisté a sportovci se učí vnímat okolí v celé šíři, protože pohyb na okraji zorného pole je často důležitější než detail ve středu. Řečníci a učitelé mohou rozšířenou pozorností lépe vnímat reakce celé skupiny. V klinické praxi pracují přístupy založené na všímavosti s otevřenou, nehodnotící pozorností, a u lidí po traumatu ji uvádějí opatrně, s možností kdykoli otevřít oči, zaostřit a vrátit se do kontaktu s okolím, jak kompendium popisuje u intervencí založených na všímavosti. Takové užití je dobrovolné, krátké a posiluje orientaci. Manipulativní užití využívá periferní vidění jako vstupní bránu k pohlcení. Řečník, který posluchače vede k rozostření pohledu a současně tvrdí, že sdělení „vstupuje“ bez nutnosti porozumění, se snaží oslabit hodnocení obsahu. Takové užití navazuje na hypnotickou tradici, v níž upoutání a uvolnění pozornosti předchází sugesci (Erickson, Rossi a Rossi 1976), ale chybí mu klinický rámec, souhlas a péče o zranitelné. Rozhodující otázka zní, zda se po skončení cvičení vrací k posluchači plná kontrola nad pozorností a zda měl příležitost obsah sdělení posoudit.

Stav důkazů🔗

Fyziologické rozlišení centrálního a periferního vidění je dobře doložené. Doložené je i obecné zjištění, že rozložení a zaměření pozornosti ovlivňuje, co člověk zachytí a jak rychle reaguje. Specifická tvrzení NLP, že periferní vidění spolehlivě tlumí vnitřní dialog, vyvolává stav se zvláštními schopnostmi nebo usnadňuje změnu chování, však nejsou podložena kontrolovanými studiemi. Obecné hodnocení výzkumu NLP vyznívá nepříznivě a většina tvrzení oboru nebyla v kontrolovaných podmínkách potvrzena (Witkowski 2010). Kritici upozorňují, že NLP často spojuje skutečný jev s rozsáhlým výkladem, který z něj neplyne, a vytváří tak dojem vědeckosti bez odpovídajícího obsahu (Roderique-Davies 2009). Opatrnost je namístě i vůči tvrzení, že rozostřený pohled vede do zvláštního stavu. Výzkum hypnózy ukazuje, že velkou část jevů připisovaných zvláštnímu stavu lze vysvětlit očekáváním, motivací a sociálním kontextem (Kirsch a Lynn 1995). Prožitek zklidnění, který lidé při rozšíření pozornosti uvádějí, může být skutečný, ale jeho výklad jako specifického účinku metody zatím nemá oporu.

Obrana a zotavení🔗

Obrana proti manipulativnímu užití je jednoduchá a dostupná každému: kdykoli zaostřit, změnit polohu, podívat se na konkrétní předmět, pohnout se nebo si něco zapsat. Tyto drobné úkony vracejí kontrolu nad pozorností a přerušují pohlcení. Na seminářích a ve skupinách je legitimní nepřijmout pokyn k rozostření pohledu a sledovat řečníka obvyklým způsobem; kdo to vykládá jako odpor, vyvíjí tlak. Druhou obranou je zachytit obsah. Pokud řečník tvrdí, že porozumění není potřeba, je užitečné zapsat si jeho hlavní tvrzení a posoudit je později, mimo prostředí, které navozuje pohlcení. Psychologie přesvědčování ukazuje, že sdělení zpracovaná bez pozornosti k argumentům mění postoje méně trvale a takto vzniklé postoje snáze podléhají protiargumentům (Petty a Cacioppo 1986). Pro lidi, kteří při podobných cvičeních zažili odpojení, derealizaci nebo úzkost, je důležité vědět, že jde o známou reakci, ne o selhání. Pomáhají techniky ukotvení v přítomnosti, jako je vnímání chodidel na podlaze, pojmenování předmětů v okolí nebo kontakt s druhým člověkem. Pokud se takové zážitky opakují nebo přetrvávají, patří do péče odborníka, který zná práci s disociací (Herman 1992).

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Erickson, M. H., Rossi, E. L., & Rossi, S. I. (1976). Hypnotic Realities: The Induction of Clinical Hypnosis and Forms of Indirect Suggestion. New York: Irvington.
• Grinder, J., & Bostic St. Clair, C. (2001). Whispering in the Wind. Scotts Valley: J & C Enterprises.
• Grinder, J., & DeLozier, J. (1987). Turtles All the Way Down: Prerequisites to Personal Genius. Scotts Valley: Grinder & Associates.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Kirsch, I., & Lynn, S. J. (1995). The altered state of hypnosis: Changes in the theoretical landscape. American Psychologist, 50(10), 846–858.
• Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). Communication and Persuasion: Central and Peripheral Routes to Attitude Change. New York: Springer.
• Roderique-Davies, G. (2009). Neuro-linguistic programming: Cargo cult psychology? Journal of Applied Research in Higher Education, 1(2), 58–63.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Strategie a modelování – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Stav vysokého výkonu – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Smyslová ostrost – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Sensory acuity)
• Uptime a downtime – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Uptime and downtime)
• Trans – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Trance (concept))
• Stav vysokého výkonu – příbuzné heslo (Strategie a modelování, High-performance state)
• Stav nevědění – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Know-nothing state)

V kompendiu

• EA-8.1.7 Škála disociativních zážitků DES-II (Carlson, Putnam) – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-6.2.7 Mindfulness-based trauma intervention – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 7.5 Kognitivní vědy a EA — duální systém, predikční zpracování, embodied cognition – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Stav nevědění – předchozí heslo rodiny
• Instalace strategie – další heslo rodiny