Stav vysokého výkonu🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-14.12
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Strategie a modelování
Druh	vzorec
Anglicky	High-performance state
Jiné názvy	high performance state, stav nejvyšší výkonnosti
Obecnější heslo	Nový kód NLP
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Stavem vysokého výkonu se v Novém kódu NLP označuje rozpoložení, v němž má člověk podle autorů tohoto směru nejlepší přístup ke svým schopnostem. Popisuje se souborem pozorovatelných i prožitkových znaků: široké, periferní vidění místo úzkého zaostření, vyvážený a symetrický postoj těla, klidný dech, utlumený vnitřní komentář a příjemný, nespecifický pocit připravenosti. Na rozdíl od zdrojového stavu klasického NLP, který se vybavuje ze vzpomínky na konkrétní úspěšný zážitek, má být stav vysokého výkonu „bez obsahu“, tedy nezávislý na určité vzpomínce či dovednosti, a proto použitelný v libovolném kontextu (Grinder a Bostic St. Clair 2001). Nový kód mu přisuzuje ústřední roli: změna chování má podle něj probíhat právě v tomto stavu, protože v něm nevědomé procesy mohou vybírat nové reakce bez rušení vědomým plánováním (Grinder a DeLozier 1987). Pojem stojí na pomezí sportovní psychologie, meditativních tradic a seminární kultury osobního rozvoje. Pro kompendium je zajímavý tím, že stejné slovo označuje jednou skromné cvičení pozornosti a jindy uměle vybičované nadšení, které se prodává jako „skutečný potenciál“ člověka.

Původ a souvislosti🔗

Myšlenka, že výkon závisí na rozpoložení, je mnohem starší než NLP. Raní autoři NLP ji převzali v podobě pojmu stavu, který lze vybavit a svázat s určitým podnětem, a postavili na ní kotvení (Bandler a Grinder 1979). Nový kód šel o krok dál. Grinder a DeLozierová kritizovali, že klasické formáty pracují se stavy vázanými na obsah konkrétních vzpomínek, a navrhli hledat stav, který je obecnější a vzniká spíše z určitého uspořádání pozornosti a těla než z obsahu vybavené zkušenosti (Grinder a DeLozier 1987). Ve stejné době se ve sportovní psychologii zkoumal vztah mezi mírou aktivace a výkonem a v psychologii pozitivních zážitků se popisoval stav plynutí, tedy pohlcení činností, při němž mizí sebereflexe a čas ubíhá jinak. Nový kód s těmito proudy sdílí intuici, ale nevychází z jejich výzkumu a nepoužívá jejich měřicí nástroje. Grinder a Bostic St. Clairová později stav vysokého výkonu spojili s takzvanými hrami, které mají stav spolehlivě navodit, a s představou, že stav je předpokladem i pro modelování cizí dovednosti (Grinder a Bostic St. Clair 2001). Encyklopedie systemického NLP zařazuje pojem do širší rodiny prací se stavem a pozorností (Dilts a DeLozier 2000).

Struktura vzorce🔗

Strukturálně je stav vysokého výkonu popsán jako kombinace tří složek. První je organizace pozornosti: periferní vidění a orientace navenek, kterou NLP nazývá uptime, místo zahloubání do vnitřních obrazů a slov. Druhá je tělesná: rovnoměrně rozložená váha, uvolněné svalstvo, symetrie pohybu. Třetí je kognitivní: ztišení vnitřního dialogu, které Nový kód považuje za klíčové, protože vnitřní komentář podle něj nese staré hodnocení a pochybnosti (Grinder a DeLozier 1987). K navození stavu slouží činnosti, které zaměstnají pozornost na hraně zvládnutelnosti, například koordinační úlohy spojené s řečí, jako je abecední hra. Podle výkladu Nového kódu taková zátěž nedovolí obvyklému komentáři běžet a uvolní místo pro celistvější fungování. Navozený stav se pak spojuje s kontextem, v němž chce člověk jednat lépe, a změnu chování má provést nevědomí bez vědomého návrhu (Grinder a Bostic St. Clair 2001). Pozorovatel by si měl všimnout, že celý popis stojí na dvou krocích výkladu: nejprve se běžný zážitek soustředění pojmenuje jako zvláštní stav s vlastnostmi, které jsou víc než součet jeho složek, a pak se tomuto stavu připíše schopnost měnit chování. První krok je popisný a lze s ním souhlasit, druhý je kauzální tvrzení, které vyžaduje doklad.

Detekční znaky🔗

Neškodné užití se pozná podle skromného slovníku a podle toho, že člověk stav navozuje sám pro sebe a pro svou činnost. Problematické užití má odlišné znaky. Na velkých seminářích se stav vysokého výkonu často zaměňuje s kolektivně vybuzeným nadšením: hlasitá hudba, skandování, fyzická aktivita, dlouhé bloky bez přestávky a vystupňovaná intenzita řečníka. Výsledný prožitek se pak označuje za „vrcholový stav“ nebo za „skutečné já“ účastníka, což je výklad, který mu vnucuje řečník. Dalším znakem je spojení stavu s naléhavostí: řečník připomíná, že stav mimo sál vyprchá, a nabízí okamžité rozhodnutí, typicky přihlášku do dražšího výcviku. Tím se pomíjivost prožitku mění v tlak, který kompendium jinde popisuje v souvislosti s efektem guru na seminářích. Třetím znakem je přenesení odpovědnosti za neúspěch na účastníka: když změna nevydrží, vysvětlí se to tím, že člověk „nebyl dost ve stavu“ nebo že se „vrátil do starých vzorců“, a doporučí se další kurz. Čtvrtým znakem, typickým pro pracovní prostředí, je stav vysokého výkonu jako norma, kterou má zaměstnanec trvale splňovat; únava a pochybnost se pak vykládají jako osobní selhání. Tato dynamika odpovídá konfiguraci, kterou kompendium popisuje jako totalizaci skrze výkon a roli. Psychologie vlivu upozorňuje, že rozhodování pod časovým tlakem a v kolektivním nadšení se opírá více o sociální vodítka než o věcné posouzení (Cialdini 2009).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití pracuje s pojmem jako s pracovním popisem dobré připravenosti. Hudebník, sportovec nebo řečník, který si před výkonem vytvoří krátký rituál, uvolní tělo a rozšíří pozornost na celý prostor, dělá něco, co zná sportovní příprava i bez NLP. Rozhodující je, že metodu řídí sám, že ji posuzuje podle vlastního výkonu a že nepřisuzuje stavu mimořádnou moc. Podobně v terapii může krátké cvičení pozornosti pomoci klientovi vystoupit z úzkostného zahloubání, pokud se nabízí jako možnost a nevydává se za léčbu. Takové užití je blízké postupům, které pracují s rozptýlením pozornosti a se zklidněním těla, například s nácvikem relaxace v behaviorální terapii (Wolpe 1958). Manipulativní užití má tři podoby. V první se stav navozuje skupinově a využívá se k prodeji nebo k získání závazku. Ve druhé se z něj stává měřítko hodnoty člověka, které nelze trvale splnit, takže účastník zůstává v pocitu nedostatečnosti a závislosti na dalších výcvicích. Ve třetí se tvrdí, že ve stavu vysokého výkonu lze obejít vědomé zvažování, a tím se otevírá prostor pro přijímání sdělení bez kritiky. Ve všech třech je stav prostředkem pro cíl někoho jiného.

Stav důkazů🔗

Pro tvrzení, že existuje specifický stav vysokého výkonu s vlastnostmi popsanými v Novém kódu a že jeho navození vede k trvalé změně chování, nejsou k dispozici kontrolované studie. Komise Národní rady pro výzkum USA, která koncem osmdesátých let posuzovala techniky slibující zvýšení lidského výkonu, nenašla pro NLP vědeckou oporu a jeho tvrzení označila za nedoložená (Druckman a Swets 1988). Witkowski ve svém přehledu výzkumu NLP konstatuje, že kontrolované studie klíčová tvrzení oboru převážně nepodporují (Witkowski 2010). Kritický přehled pro koučink upozorňuje, že metody NLP užívané v rozvoji výkonu nemají dostatečnou empirickou základnu (Passmore a Rowson 2019). Poučná je i analogie z výzkumu hypnózy, kde se dlouho debatovalo, zda existuje zvláštní změněný stav vědomí; řada badatelů dospěla k tomu, že mnoho jevů lze vysvětlit očekáváním, motivací a sociálním kontextem bez předpokladu zvláštního stavu (Kirsch a Lynn 1995). Stejná opatrnost je namístě u stavu vysokého výkonu. Subjektivní svědectví účastníků seminářů, že se cítili „jako nikdy“, nejsou dokladem účinku, protože silný prožitek, očekávání a selektivní paměť na úspěchy vytvářejí přesvědčení i tam, kde trvalá změna nenastala (Gilovich 1991). Naopak obecné poznatky o tom, že pozornost, tělesné napětí a míra aktivace ovlivňují výkon, jsou v psychologii dobře zavedené, jen se nevážou na specifické formáty NLP.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je oddělit prožitek od rozhodnutí. Silný pocit síly nebo jasnosti na semináři je skutečný prožitek, ale není informací o tom, zda je nabízený kurz dobrou investicí nebo zda se změna udrží. Rozhodnutí o penězích a závazcích je rozumné odkládat na dobu, kdy prožitek odezní, a dělat je mimo prostor, kde působí řečník a skupina. Druhou obranou je ptát se po měřítku. Pokud se tvrdí, že stav zvyšuje výkon, lze se ptát, podle čeho se to pozná, v jakém časovém horizontu a zda existují údaje o lidech, kterým to nepomohlo. Třetí obranou je odmítnout stav jako normu. Únava, pochybnost a pokles výkonu patří k běžnému lidskému fungování a nejsou osobním selháním. U lidí, kteří léta žili v prostředí vyžadujícím trvalé „vrcholové nasazení“, se v klinické praxi objevuje vyčerpání, stud za běžné výkyvy a závislost na vnějším potvrzení. Zotavení zahrnuje obnovu realistických měřítek, odpočinku a vztahů, v nichž hodnota člověka nezávisí na výkonu (Herman 1992). Prevence spočívá v předem získaném povědomí o tom, jak skupinové prostředí a časový tlak ovlivňují úsudek; takové „očkování“ proti přesvědčování snižuje účinek tlaku, když přijde (McGuire 1964).

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Gilovich, T. (1991). How We Know What Isn't So: The Fallibility of Human Reason in Everyday Life. New York: Free Press.
• Grinder, J., & Bostic St. Clair, C. (2001). Whispering in the Wind. Scotts Valley: J & C Enterprises.
• Grinder, J., & DeLozier, J. (1987). Turtles All the Way Down: Prerequisites to Personal Genius. Scotts Valley: Grinder & Associates.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Kirsch, I., & Lynn, S. J. (1995). The altered state of hypnosis: Changes in the theoretical landscape. American Psychologist, 50(10), 846–858.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.
• Wolpe, J. (1958). Psychotherapy by Reciprocal Inhibition. Stanford: Stanford University Press.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Strategie a modelování – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Nový kód NLP – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem
• Periferní vidění – zvláštní případ tohoto hesla

Příbuzná hesla

• Stav – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, State)
• Zdrojový stav – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Resource state)
• Nový kód NLP – příbuzné heslo (Strategie a modelování, NLP New Code)
• Abecední hra – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Alphabet game)
• Stav nevědění – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Know-nothing state)
• Periferní vidění – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Peripheral vision)
• Velké motivační semináře – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, Large-group seminars)

V kompendiu

• Scénář K: pokročilá konfigurace – totalizace skrze výkon a roli – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.6.1 Vzorec guru a adept – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 7.5 Kognitivní vědy a EA — duální systém, predikční zpracování, embodied cognition – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Nový kód NLP – předchozí heslo rodiny
• Abecední hra – další heslo rodiny