Přeskočit na obsah

Strategie lásky

Představa NLP, že člověk se cítí milován jen určitým smyslovým kanálem: kde pomáhá párům porozumět si a kde se mění v páku zahlcení a odnímání náklonnosti.

Riziko: high

Strategie lásky🔗

PoleHodnota
IdentifikátorNLP-14.08
KatalogNLP vzorce
RodinaStrategie a modelování
Druhvzorec
AnglickyLove strategy
Jiné názvystrategie pocitu, že jsem milován
Obecnější hesloStrategie
Užitípřevážně vlivové
Riziko zneužitívysoké
Vazba na Vaknin 2008odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textutext čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Strategie lásky je v populární literatuře a na seminářích navazujících na neurolingvistické programování označení pro domnělý postup, podle něhož člověk pozná, že je milován. Tvrzení zní, že každý člověk má převažující smyslový kanál, kterým náklonnost přijímá: někdo potřebuje vidět projevy pozornosti, například dárky nebo pohledy, jiný potřebuje slyšet určitá slova a určitý tón, další potřebuje dotek a fyzickou blízkost. Pokud partner projevuje náklonnost jiným kanálem, než jaký druhý potřebuje, může se člověk cítit nemilován, i když je o něj pečováno. Pojem navazuje na obecný model strategie jako sledu smyslových reprezentací (Dilts a kol. 1980) a na kognitivní model TOTE: pocit „jsem milován“ je výstupem testu, který porovnává to, co člověk od druhého dostává, s vnitřním kritériem (Miller, Galanter a Pribram 1960). Katalog vzorec řadí mezi převážně vlivové s vysokým rizikem zneužití. Myšlenka, že partneři vyjadřují a přijímají náklonnost různě, je srozumitelná a v párové práci užitečná. V rukou člověka, který usiluje o kontrolu, se však znalost kanálu, kterým druhý prožívá lásku, stává pákou: lze ho jím nejprve zahltit a pak náklonnost odnímat.

Původ a souvislosti🔗

NLP se partnerskými vztahy zabývalo od svých počátků. Leslie Cameron-Bandlerová aplikovala rané modely oboru, především reprezentační systémy a strategie, na párovou terapii a popisovala, jak nedorozumění mezi partnery mohou vznikat z rozdílů ve způsobu, jakým kdo vnímá a vyjadřuje zkušenost (Cameron-Bandler 1978). Kořeny tohoto zájmu sahají k rodinné terapii Virginie Satirové, z jejíž práce NLP čerpalo; Satirová zdůrazňovala, že rodinná komunikace utváří sebehodnotu jejích členů a že nejasně vyjádřená náklonnost může působit jako její nedostatek (Satir 1972). Pojem „strategie lásky“ v užším smyslu se rozšířil spíše na seminářích a v popularizačních příručkách než v odborné literatuře oboru; tento katalog proto neuvádí konkrétní primární zdroj, který by ho definoval, a popisuje ho jako ustálenou představu prostředí NLP. Zvláštní místo má v takzvané komunitě umění svádění, kde se znalost toho, čím se druhý cítí milován, prezentuje jako nástroj získání a udržení partnera; katalog tento kontext rozebírá v hesle NLP v komunitě umění svádění.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má strategie lásky podle tohoto výkladu dvě složky. První je kanál, kterým musí náklonnost přicházet, aby byla rozpoznána: zrakový, sluchový nebo tělesný. Druhou je kritérium, tedy konkrétní podoba projevu, kterou člověk zažil jako přesvědčivou, často v raném období vztahu nebo v dětství. Pocit, že je milován, vzniká, když projev odpovídá kanálu i kritériu. Ve vlivovém užití se tato stavba stává mapou. Kdo kanál a kritérium zjistí, ať přímými otázkami, nebo pozorováním, může je naplnit tak intenzivně, že vznikne pocit výjimečného porozumění, a může je pak cíleně odebírat. Sled zahlcení a odnímání má výraznou strukturu: náklonnost přichází přesně tam, kde ji člověk potřebuje, a mizí právě ve chvílích, kdy nesouhlasí, odmítá nebo se stýká s jinými lidmi. Takové nepředvídatelné střídání přízně a jejího odnětí popisuje literatura o traumatu jako jeden z prostředků, jimiž pachatel oběť váže na sebe a odděluje ji od ostatních (Herman 1992).

Pozorovatel by měl vidět, že tento sled nevyžaduje teorii NLP, ale dává jí nebezpečně přesný jazyk. Střídání odměny a jejího odnímání patří k dobře popsaným mechanismům kontrolujících vztahů. Stark ukazuje, že donucující kontrola v partnerských vztazích nespočívá v jednotlivých incidentech, ale ve vzorci, který postupně omezuje svobodu, kontakty a sebeurčení oběti, a že se kontrola prolíná s běžným partnerským životem, takže zvenčí často nevypadá jako násilí (Stark 2007). Kompendium tento mechanismus popisuje u pěstování citového dluhu. Katalog jeho souvislost s podmiňováním rozebírá v hesle kotvení v kontrolujících vztazích.

Detekční znaky🔗

Vlivové užití strategie lásky se pozná podle tří fází. V první se partner nápadně zajímá o to, čím se druhý cítí milován, a ptá se na dřívější vztahy, na dětství a na to, co mu v nich chybělo. Ve druhé fázi následuje zahlcení přesně tímto typem projevů: každodenní zprávy a chvála, pokud jde o slova, neustálá fyzická blízkost, pokud jde o dotek, dárky a pozornost, pokud jde o viditelné projevy. Člověk má pocit, že konečně potkal někoho, kdo mu rozumí „jako nikdo předtím“. Ve třetí fázi se projevy začnou objevovat a mizet podle toho, jak se člověk chová; náklonnost se vrací po omluvě, ústupku nebo přerušení kontaktu s někým, koho partner nemá rád. Varovným znakem je i to, že partner o zjištěném kanálu mluví jako o slabině („vím, co potřebuješ“) a že nesouhlas trestá právě jeho odejmutím. Herman popisuje, jak střídání vřelosti a hrozby v prostředí kontroly vytváří silnou vazbu na toho, kdo kontrolu vykonává (Herman 1992). Pro okolí bývá patrné postupné stahování člověka z dřívějších vztahů a jeho rostoucí úzkost z nálady partnera.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití je vzájemné a otevřené. Pár, který v terapii zjistí, že jeden z partnerů projevuje náklonnost hlavně činy a druhý ji potřebuje slyšet, může na tomto poznání stavět lepší porozumění. Podstatné je, že poznání slouží potřebám obou, je vyjednané a nesouhlas se netrestá. Satirová kladla důraz na komunikaci, ve které členové rodiny vyjadřují city přímo a srozumitelně (Satir 1972). Takové užití nepotřebuje představu stálé strategie; stačí ochota ptát se, co druhému dělá dobře. Manipulativní užití je jednostranné a slouží moci jednoho z partnerů. Znalost kanálu se používá k vytvoření rychlé a silné vazby a později k jejímu udržení odnímáním. Ve vztazích s kontrolou se tento postup často spojuje s izolací, sledováním a přepisováním výkladu konfliktů. Rozlišující otázky jsou tři: je znalost toho, co druhému dělá dobře, používána k jeho prospěchu, nebo k jeho podřízení; zůstávají projevy náklonnosti stabilní i ve chvílích nesouhlasu; a může člověk vztah opustit, aniž by mu hrozilo ponížení nebo ztráta všech vazeb?

Stav důkazů🔗

Pro specifické tvrzení, že každý člověk má stálou „strategii lásky“ vázanou na jeden smyslový kanál, nejsou v bibliografii katalogu k dispozici žádné kontrolované studie. Tvrzení stojí na modelu preferovaného reprezentačního systému, jehož výzkum podporu nenašel (Sharpley 1984), a na obecném pojmu strategie, který nebyl jako diagnostický nástroj ověřen (Witkowski 2010). Kritický akademický přehled oboru připouští, že modely NLP mohou v praxi sloužit jako pracovní heuristiky pro rozhovor, ale zdůrazňuje, že jejich specifická tvrzení postrádají empirickou oporu (Tosey a Mathison 2009). Naproti tomu mechanismus, který vlivové užití využívá, tedy střídání náklonnosti a jejího odnímání jako prostředek kontroly, je v literatuře o domácím násilí a donucující kontrole popsán podrobně (Stark 2007; Herman 1992). Riziko tedy nespočívá v tom, že by NLP odhalilo tajemství lásky, ale v tom, že dává jazyk a sebevědomí postupu, který je škodlivý bez ohledu na teorii.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je posuzovat vztah podle jednání ve chvílích nesouhlasu, ne podle intenzity projevů na začátku. Velmi rychlé a přesně „trefené“ zahlcení náklonností, spojené s pocitem, že druhý člověk rozumí jako nikdo předtím, je důvodem ke zpomalení, ne k urychlení vztahu. Druhou obranou je udržovat vztahy mimo partnerství. Přátelé a rodina jsou vnějšími ověřovateli, kteří si všimnou změn dřív než člověk sám, a jejich ztráta je jedním z hlavních znaků kontrolujícího vztahu (Stark 2007). Třetí obranou je pojmenovat cyklus: pokud se náklonnost vrací jen po omluvě nebo ústupku, nejde o lásku, ale o podmiňování. Zotavení po odchodu z takového vztahu bývá dlouhé, protože vazba vytvořená střídáním vřelosti a odnímání je silná. Herman zdůrazňuje, že obnova začíná zajištěním bezpečí, pokračuje zpracováním prožitého a vede k opětovnému navázání vztahů s ostatními (Herman 1992). Kompendium specifické postupy pomoci lidem po zkušenosti s domácím násilím popisuje u protokolu pro domácí násilí. Párovým terapeutům a koučům, kteří s představou smyslových kanálů pracují, lze doporučit, aby ji používali jen jako otázku pro oba partnery a nikdy jako nástroj, kterým jeden z nich získává převahu.

Literatura🔗

  • Cameron-Bandler, L. (1978). They Lived Happily Ever After: A Book about Achieving Happy Endings in Coupling. Cupertino: Meta Publications.
  • Dilts, R., Grinder, J., Bandler, R., & DeLozier, J. (1980). Neuro-Linguistic Programming: Volume I. The Study of the Structure of Subjective Experience. Cupertino: Meta Publications.
  • Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
  • Miller, G. A., Galanter, E., & Pribram, K. H. (1960). Plans and the Structure of Behavior. New York: Holt, Rinehart and Winston.
  • Satir, V. (1972). Peoplemaking. Palo Alto: Science and Behavior Books.
  • Sharpley, C. F. (1984). Predicate matching in NLP: A review of research on the preferred representational system. Journal of Counseling Psychology, 31(2), 238–248.
  • Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. New York: Oxford University Press.
  • Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
  • Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

  • Strategie a modelování – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
  • Strategie – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

V kompendiu

V katalogu

Každé heslo katalogu je hvězda, rodiny jsou souhvězdí. Zvýrazněné jsou heslo NLP-14.08 a jeho obecnější, užší a příbuzná hesla; klepnutím na hvězdu otevřete jiné heslo.

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →