Nový kód NLP🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-14.11
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Strategie a modelování
Druh	pojem
Anglicky	NLP New Code
Jiné názvy	New Code, nový kód
Užití	převážně terapeutické
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Nový kód NLP je označení, které John Grinder a Judith DeLozierová v polovině osmdesátých let zavedli pro přepracovanou podobu neurolingvistického programování. Původní soubor vzorců ze sedmdesátých let, tedy meta-model, Milton-model, kotvení, reframing a práci se strategiemi, začali nazývat „klasickým kódem“ a vytkli mu několik slabin. Podle nich se v klasickém kódu příliš spoléhalo na vědomé rozhodování praktika i klienta o tom, jaké nové chování má nahradit staré, a málo se dbalo na celek systému, do něhož změna zasahuje (Grinder a DeLozier 1987). Nový kód proto přesouvá těžiště ze změny jednotlivého chování na změnu stavu, pozornosti a percepčních filtrů a výběr nové reakce přenechává tomu, co autoři nazývají nevědomím. Vědomé mysli zůstává určení záměru, tedy toho, čeho má změna dosáhnout. Pozdější systematizace s Carmen Bostic St. Clairovou k tomu přidala ostré rozlišení mezi modelováním, které autoři považují za vlastní jádro NLP, a aplikacemi, které z modelování vzešly (Grinder a Bostic St. Clair 2001). Pro kompendium je Nový kód důležitý dvojím způsobem: jako pokus samotných zakladatelů o kritiku vlastního oboru a jako soubor pojmů, které se v seminární praxi snadno mění v rétoriku zpochybňující kritické myšlení.

Původ a souvislosti🔗

Nový kód se zformoval v době, kdy se Bandler a Grinder rozešli a obor se rozštěpil na několik škol s vlastními výcviky a certifikáty. Grinder s DeLozierovou rozvíjeli svou verzi v seminářích, jejichž záznam vyšel jako kniha s názvem, který odkazuje na známou anekdotu o želvách nesoucích svět (Grinder a DeLozier 1987). Hlavním teoretickým zdrojem je Gregory Bateson, s nímž se Grinder i Bandler v sedmdesátých letech stýkali v Santa Cruz. Bateson v eseji o účincích vědomého záměru varoval, že vědomí vidí jen výseky kruhových systémů, a když podle těchto výseků jedná, narušuje rovnováhu celku, ať jde o organismus, rodinu nebo ekosystém (Bateson 1972). Nový kód tuto myšlenku převádí do praxe změny: pokud vědomí vybírá nové chování, vybírá je z omezené mapy a může přehlédnout funkce starého chování. Z Batesona pochází i důraz na kontext, na logické typy učení a na pojem mysli jako vlastnosti systému, nikoli jen jednotlivce. Vedle toho Nový kód navazuje na ericksonovskou tradici, v níž se změna připisuje nevědomým procesům a terapeut mluví spíše k nim než k vědomému úsudku (Erickson, Rossi a Rossi 1976). V pozdější knize Grinder a Bostic St. Clairová kritizují velkou část toho, co se pod hlavičkou NLP vyučuje, jako opakování formátů bez porozumění epistemologii, z níž vznikly (Grinder a Bostic St. Clair 2001). Encyklopedie systemického NLP pak Nový kód zařazuje vedle dalších směrů jako jednu z linií, do nichž se obor rozvětvil (Dilts a DeLozier 2000).

Struktura vzorce🔗

Nový kód není jedna technika, ale soubor předpokladů o tom, jak má změna probíhat. Strukturálně ho lze popsat třemi rysy. Prvním je rozdělení rolí mezi vědomí a nevědomí: vědomí formuluje záměr, nevědomí vybírá prostředky, a praktik se má vyhnout tomu, aby obsah nového chování navrhoval sám (Grinder a DeLozier 1987). Druhým rysem je prvenství stavu. Změna se nemá dít ve stavu, v němž člověk prožívá problém, ale ve zvláštním stavu soustředění a otevřené pozornosti, který se v této tradici nazývá stav vysokého výkonu a k němuž patří široké periferní vidění, ztišení vnitřního dialogu a vyvážené držení těla. K navození stavu slouží takzvané hry, například abecední hra, které zaměstnávají pozornost natolik, že podle autorů vytlačí obvyklé vzorce vnitřního komentáře. Třetím rysem je důraz na percepční filtry a na střídání úhlů pohledu, s nímž se obvykle spojuje takzvaný trojí popis, tedy vnímání situace z vlastní pozice, z pozice druhého a z pozice pozorovatele. Grinder a Bostic St. Clairová k tomu přidávají metodologickou vrstvu: modelování má začínat nevědomým převzetím dovednosti a teprve poté jejím popisem, takže kód je vždy až dodatečnou mapou toho, co modelující už umí (Grinder a Bostic St. Clair 2001). Celek tedy stojí na dvou nevyslovených předpokladech, které stojí za povšimnutí: že existuje nevědomá instance, která volí lépe než vědomý úsudek, a že ji lze spolehlivě odlišit od zvyku, sugesce nebo přání praktika.

Detekční znaky🔗

Nový kód se v rozhovoru nebo na semináři pozná podle slovníku i podle dynamiky. Ze slovníku jsou typické obraty o „starém kódu“ vědomé mysli, o tom, že je třeba „nechat to na nevědomí“, o „stavu“, v němž se teprve může něco změnit, a o hrách, které mají „vypnout hlavu“. Samy o sobě tyto obraty nesvědčí o manipulaci. Varovným znakem je teprve jejich užití vůči otázkám a námitkám. Když účastník žádá vysvětlení, jak se metoda ověřuje, a dostane odpověď, že ptaní je projev vědomé mysli, která „překáží“, pak se z teoretického předpokladu stává štít proti kritice. Taková odpověď nese rysy, které kompendium popisuje jako imunizaci proti falsifikaci: každý neúspěch se vysvětlí tím, že člověk ještě „nebyl ve stavu“ nebo že „zasahoval vědomím“, a každý úspěch se připíše metodě. Druhým znakem je asymetrie mezi tím, co se o nevědomí tvrdí, a tím, kdo o něm rozhoduje. Formálně má volbu provádět nevědomí klienta, prakticky však o tom, zda volba proběhla „správně“, rozhoduje lektor podle neverbálních signálů, které vykládá sám. Třetím znakem je silná vazba na osobu učitele a na hierarchii výcviků, kde se hloubka porozumění měří stupněm certifikace, což je dynamika, kterou kompendium rozebírá ve vzorci guru a adept (Tosey a Mathison 2009).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Některé myšlenky Nového kódu mají rozumné jádro. Batesonovské varování, že vědomý záměr vidí jen část systému, je cenná připomínka pro každého, kdo navrhuje změnu v rodině, organizaci nebo vlastním životě (Bateson 1972). Odpovídá mu i požadavek, aby se změna posuzovala z hlediska celku, který NLP jinde nazývá ekologickou kontrolou. Rovněž střídání perspektiv a důraz na to, aby praktik nevnucoval klientovi obsah řešení, mají blízko k nedirektivním přístupům v psychoterapii, v nichž se řešení hledá v klientově vlastní zkušenosti (Rogers 1951). Legitimní užití tedy bere Nový kód jako soubor pracovních hypotéz o pozornosti a o mezích vědomého plánování, nabízí cvičení jako dobrovolná a výsledky posuzuje podle toho, co klient sám pozoruje ve svém životě. Manipulativní užití obrací stejné pojmy proti autonomii. Odkaz na nevědomou volbu slouží k tomu, aby se námitky vykládaly jako odpor, cvičení navozující stav se zařazují bezprostředně před rozhodnutí o koupi dalšího stupně výcviku a člověk se učí nedůvěřovat vlastnímu zvažování. Rozdíl nespočívá v technice, ale v tom, komu slouží odklad vědomého úsudku a zda se úsudek po skončení cvičení skutečně vrací ke slovu. V prostředí uzavřených skupin může rétorika „staré vědomé mysli“ splynout s mechanismy, které Lifton popsal jako vytváření doktríny nadřazené zkušenosti jednotlivce (Lifton 1961).

Stav důkazů🔗

O Novém kódu jako celku neexistují kontrolované studie, které by prokázaly, že vede k lepším výsledkům než klasické formáty NLP nebo než obvyklé psychologické postupy. Literatura, z níž se o něm čerpá, je převážně tvořena záznamy seminářů a výklady samotných autorů (Grinder a DeLozier 1987; Grinder a Bostic St. Clair 2001). Obecné hodnocení NLP je přitom nepříznivé. Komise Národní rady pro výzkum USA, která posuzovala techniky slibující zvýšení lidského výkonu, nenašla pro tvrzení NLP vědeckou oporu (Druckman a Swets 1988). Witkowski prošel databázi výzkumů NLP a konstatoval, že kontrolované studie jeho klíčová tvrzení většinou nepodporují (Witkowski 2010). Tosey a Mathison upozorňují, že akademický výzkum NLP je řídký a že obor se rozvíjí hlavně v komerčních výcvicích mimo univerzitní kontrolu (Tosey a Mathison 2009). Pro Nový kód z toho plyne opatrný závěr: některé jeho dílčí myšlenky, například význam pozornosti a stavu pro výkon nebo meze vědomé kontroly, mají obecnou oporu v kognitivní psychologii, kde se rozlišuje rychlé automatické a pomalé uvážlivé zpracování (Kahneman 2011). Z této obecné opory však neplyne, že konkrétní hry, formáty a představa nevědomí jako moudré volící instance mají prokázaný účinek. Tvrzení, že nevědomí zvolí lépe, je navíc formulováno tak, že ho prakticky nelze vyvrátit, což kritici NLP opakovaně uvádějí jako metodologický problém oboru (Sharpley 1987).

Obrana a zotavení🔗

První obranou je rozlišovat myšlenku od institucionální praxe, v níž se šíří. Je možné souhlasit s tím, že vědomý plán vidí jen část celku, a přesto trvat na tom, že metoda musí umět říct, podle čeho se pozná její neúspěch. Kdo se na semináři setká s odpovědí, že otázky jsou projevem „starého kódu“, má dobrý důvod odstoupit a hledat informace mimo okruh lidí, kteří na výcviku vydělávají. Druhou obranou je oddělovat stav od rozhodnutí. Cvičení, která navozují uvolněné a soustředěné rozpoložení, mohou být příjemná, ale rozhodnutí o penězích, závazcích a vztazích patří do doby, kdy stav odezní a člověk má čas zvážit fakta. Výzkum přesvědčování ukazuje, že když klesá schopnost nebo motivace k pečlivému zvažování, rozhodují se lidé víc podle povrchových vodítek, jako je nadšení okolí nebo autorita řečníka (Petty a Cacioppo 1986). Třetí obranou je vrátit vědomému úsudku jeho roli. Vědomé zvažování není nepřítel změny, ale nástroj, kterým člověk ověřuje, zda změna odpovídá jeho hodnotám. U lidí, kteří dlouhodobě pobývali v prostředí, kde se kritické myšlení soustavně znevažovalo, se v klinické praxi pracuje s obnovou důvěry ve vlastní úsudek v bezpečném vztahu, nikoli s dalšími technikami obcházejícími vědomí (Herman 1992). Odborník, který s Novým kódem pracuje, by měl jeho předpoklady sdělovat jako hypotézy, nabízet cvičení jako dobrovolná a výslovně podporovat klientovo právo metodu zpochybnit.

Literatura🔗

• Bateson, G. (1972). Steps to an Ecology of Mind. San Francisco: Chandler.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Erickson, M. H., Rossi, E. L., & Rossi, S. I. (1976). Hypnotic Realities: The Induction of Clinical Hypnosis and Forms of Indirect Suggestion. New York: Irvington.
• Grinder, J., & Bostic St. Clair, C. (2001). Whispering in the Wind. Scotts Valley: J & C Enterprises.
• Grinder, J., & DeLozier, J. (1987). Turtles All the Way Down: Prerequisites to Personal Genius. Scotts Valley: Grinder & Associates.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). Communication and Persuasion: Central and Peripheral Routes to Attitude Change. New York: Springer.
• Rogers, C. R. (1951). Client-Centered Therapy. Boston: Houghton Mifflin.
• Sharpley, C. F. (1987). Research findings on neurolinguistic programming: Nonsupportive data or an untestable theory? Journal of Counseling Psychology, 34(1), 103–107.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Strategie a modelování – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Stav vysokého výkonu – zvláštní případ tohoto hesla
• Abecední hra – zvláštní případ tohoto hesla
• Stav nevědění – zvláštní případ tohoto hesla

Příbuzná hesla

• Ekologická kontrola – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Ecology check)
• Modelování – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Modelling (concept))
• Uptime a downtime – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Uptime and downtime)
• Trojí popis – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Triple description)
• Strategie učení – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Learning strategy)
• Modelování excelence – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Modelling excellence)
• Stav vysokého výkonu – příbuzné heslo (Strategie a modelování, High-performance state)
• Abecední hra – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Alphabet game)
• Stav nevědění – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Know-nothing state)
• Nevědomé modelování – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Unconscious uptake modelling)
• Historie NLP – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, History of NLP)

V kompendiu

• EA-1.3.1 Imunizace proti falsifikaci – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.6.1 Vzorec guru a adept – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 7.5 Kognitivní vědy a EA — duální systém, predikční zpracování, embodied cognition – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Modelování excelence – předchozí heslo rodiny
• Stav vysokého výkonu – další heslo rodiny