Úroveň přesvědčení a hodnot🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-13.05
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Logické úrovně a percepční pozice
Druh	pojem
Anglicky	Beliefs and values level
Jiné názvy	proč, úroveň motivace
Obecnější heslo	Logické úrovně
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Úroveň přesvědčení a hodnot je v modelu logických úrovní střední vrstva, nad schopnostmi a pod identitou. Zahrnuje to, co člověk pokládá za pravdivé o sobě, o druhých a o světě, a to, co pokládá za důležité a žádoucí. Odpovídá na otázku „proč“. Podle Diltse přesvědčení a hodnoty poskytují motivaci a povolení: určují, zda člověk vůbec začne rozvíjet nějakou schopnost a zda bude určité chování považovat za správné (Dilts 1990; Dilts a DeLozier 2000). NLP rozlišuje několik druhů přesvědčení, zejména přesvědčení o příčině, o významu a o identitě, a pracuje s hodnotami jako s kritérii, podle kterých člověk hodnotí situace a rozhoduje se (Dilts 1990; Dilts 1999). Pro kompendium je tato úroveň zásadní, protože je to vrstva, na které se nejzřetelněji střetává změna, o kterou člověk sám stojí, se změnou, kterou mu vnucuje někdo jiný. Hodnota, která člověka chrání, se dá přeznačit na omezení, a to, co je v jednom rámci zdravá hranice, se v jiném rámci líčí jako překážka růstu.

Původ a souvislosti🔗

Práce s přesvědčeními má v psychoterapii starší a lépe doloženou tradici než v NLP. Ellis v racionálně emoční terapii popsal, že emoční tíseň nevzniká přímo z událostí, ale z přesvědčení, kterými je člověk vykládá, a že zvlášť škodlivá jsou přesvědčení absolutní, formulovaná jako požadavky (Ellis 1962). Beck v kognitivní terapii ukázal, jak automatické myšlenky a hlubší kognitivní schémata udržují depresi a úzkost, a vypracoval postupy, ve kterých klient svá přesvědčení testuje jako hypotézy (Beck 1976). NLP s přesvědčeními pracovalo od svých počátků jako se součástí mapy světa, a Dilts je na přelomu osmdesátých a devadesátých let učinil hlavním tématem své práce. V knihách o změně přesvědčení a o vztahu přesvědčení ke zdraví spojil model logických úrovní s představou, že limitující přesvědčení lze identifikovat a nahradit (Dilts 1990; Dilts, Hallbom a Smith 1990). Pozdější práce o jazykových vzorcích přesvědčování popisuje strukturu přesvědčení jako vazbu mezi pozorováním, významem a hodnotou a nabízí soubor jazykových postupů, kterými lze tuto vazbu posunout (Dilts 1999). Katalog tyto postupy popisuje v rodině Sleight of Mouth, zejména u hierarchie kritérií.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně stojí pojem této úrovně na třech tvrzeních. Prvním je funkce povolení: přesvědčení určují, co člověk pokládá za možné a co za dovolené, a tím otevírají nebo zavírají přístup k nižším úrovním. Druhým je funkce kritéria: hodnoty slouží jako měřítko, podle kterého člověk posuzuje, zda je něco dobré, a obvykle jsou uspořádány do hierarchie, ve které jedna hodnota v konfliktu převáží druhou. Třetím je funkce rámce: přesvědčení neříkají jen, co je pravda, ale i jak vykládat nové zkušenosti, takže se mohou samy potvrzovat (Dilts 1990). Na tato tvrzení navazuje NLP pojem limitujícího přesvědčení, tedy přesvědčení, které člověku brání dosáhnout cíle.

Pro defenzivní čtení je klíčové, kdo rozhoduje o tom, které přesvědčení je limitující. V terapeutickém rámci je to otázka, kterou si klient klade sám vzhledem ke svým cílům. Mimo tento rámec se pojem snadno obrací: za limitující lze prohlásit každé přesvědčení, které stojí v cestě zájmům druhé strany, například zásadu nesdílet peníze s neznámými, nevzdávat se vztahů s rodinou nebo neskrývat informace před blízkými. Lifton popsal, jak totalitní prostředí nadřazuje doktrínu osobní zkušenosti a jak se vlastní morální soudy člověka přeznačují na pozůstatky starého, nečistého já (Lifton 1961). Festinger ukázal, že lidé mají sklon upravovat přesvědčení tak, aby odpovídala tomu, co už udělali, což znamená, že přesvědčení lze měnit i přes chování, kterým se člověk zaváže (Festinger 1957).

Detekční znaky🔗

Neškodná práce s přesvědčeními a hodnotami se pozná podle toho, že hodnoty člověka se pojmenovávají jeho vlastními slovy, že se zkoumá, jak spolu souvisejí, a že rozhodnutí o jejich pořadí zůstává jemu. Kariérní poradce, který klientce shrne, že jí záleží na samostatnosti i na jistotě, a nechá ji zvážit, co má větší váhu, takto postupuje. Varovné znaky se týkají směru změny. Hodnoty, které chrání člověka před ztrátou peněz, vztahů nebo soukromí, se systematicky označují za strach, omezení, programování z dětství nebo nízkou úroveň vědomí. Nová přesvědčení, která se nabízejí místo nich, přesně odpovídají zájmům skupiny nebo mluvčího. Kritéria, podle kterých se hodnotí správné jednání, se přesouvají zvenčí: o tom, co je dobré, rozhoduje vůdce, metoda nebo skupina, a vlastní svědomí člověka se líčí jako nespolehlivé. Kompendium tento vzorec popisuje u axiologického resetu a u morálního pozastavení sebe. U člověka, jehož hodnoty byly takto přepsány, se objevuje pocit viny při jednání podle starých zásad, nejistota ve vlastním morálním úsudku a závislost na schválení autority (Singer a Lalich 1995).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití úrovně přesvědčení a hodnot odpovídá tomu, co dělají dobře popsané psychoterapeutické školy. Klient zkoumá svá přesvědčení jako hypotézy, srovnává je se zkušeností a sám rozhoduje, která z nich si ponechá (Beck 1976). Motivační rozhovor pracuje s hodnotami klienta tak, že pomáhá zviditelnit rozpor mezi tím, na čem mu záleží, a tím, jak jedná, a výslovně odmítá vnucovat mu vlastní hodnoty nebo rozhodnutí (Miller a Rollnick 2013). Takové užití posiluje autonomii. Manipulativní užití má tři podoby. První je přeznačení: ochranné hodnoty se vydávají za limitující přesvědčení, a jejich opuštění se tak jeví jako osobní růst. Druhou je výměna kritérií: hodnoty člověka se nahrazují hodnotami skupiny, ale slovník se nemění, takže „svoboda“, „pravda“ nebo „láska“ znamenají najednou poslušnost, doktrínu a oddanost vůdci. Třetí je využití konzistence: když člověk jednou vyjádří hodnotu, připomíná se mu později, že jednání, které po něm mluvčí žádá, z této hodnoty plyne, a odmítnutí se líčí jako nedůslednost (Cialdini 2009). Rozdíl se pozná podle toho, komu změna přesvědčení prospívá a zda by člověk mohl staré přesvědčení ponechat bez následků.

Stav důkazů🔗

Tvrzení NLP, že limitující přesvědčení lze rychle identifikovat a nahradit pomocí technik oboru a že taková změna má měřitelné účinky na výkon nebo zdraví, nebylo kontrolovaným výzkumem doloženo. Systematický přehled studií NLP zaměřený na zdravotní výsledky nenašel dostatek kvalitních důkazů, které by účinnost metod oboru prokazovaly (Sturt a kol. 2012). Kritické přehledy celého oboru dospívají k podobnému závěru a upozorňují, že mnohá tvrzení NLP jsou formulována tak, že je obtížné je vyvrátit (Sharpley 1987; Witkowski 2010). Na druhé straně je dobře doloženo, že přesvědčení ovlivňují prožívání a jednání a že systematická práce s nimi v rámci kognitivně behaviorální terapie pomáhá u řady obtíží. Tato evidence se však týká postupů kognitivní terapie, ne technik NLP, a nelze ji na ně přenášet. Poznatky o kognitivní disonanci navíc ukazují, že přesvědčení se mění i zdola, přes jednání (Festinger 1957), což komplikuje Diltsův obraz, ve kterém přesvědčení řídí nižší úrovně.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je ptát se, komu změna přesvědčení prospívá. Hodnota, jejíž opuštění přináší zisk hlavně druhé straně, například zásada neposkytovat peníze bez rozmyslu nebo neodcizovat se rodině, není překážkou růstu, ale ochranou, a člověk má právo ji ponechat. Druhou obranou je sledovat význam slov. Když se pojmy jako svoboda nebo pravda začnou ve skupině používat jinak než mimo ni, je užitečné si vlastní význam zapsat a srovnávat ho s tím, jak se slovo používá kolem. Lifton tento posun popsal jako zatížení jazyka, ve kterém se složité otázky uzavírají hotovými frázemi (Lifton 1961). Třetí obranou je udržovat vlastní kritéria správného jednání a konzultovat morální otázky s lidmi mimo skupinu. Zotavení po zkušenosti, ve které byly hodnoty soustavně přepisovány, zahrnuje znovuobjevení vlastních zásad, často spojené s pocitem viny a zmatku, a postupné obnovení důvěry ve vlastní morální úsudek. Klinická literatura doporučuje, aby tento proces probíhal v bezpečném vztahu, který člověku nevnucuje nový systém hodnot místo starého (Herman 1992). Kompendium se tématu věnuje u přepisu hodnoticích kritérií. Navazující úroveň popisuje heslo úroveň identity.

Literatura🔗

• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Dilts, R. (1990). Changing Belief Systems with NLP. Cupertino: Meta Publications.
• Dilts, R. (1999). Sleight of Mouth: The Magic of Conversational Belief Change. Capitola: Meta Publications.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Dilts, R., Hallbom, T., & Smith, S. (1990). Beliefs: Pathways to Health and Well-Being. Portland: Metamorphous Press.
• Ellis, A. (1962). Reason and Emotion in Psychotherapy. New York: Lyle Stuart.
• Festinger, L. (1957). A Theory of Cognitive Dissonance. Stanford: Stanford University Press.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• Sharpley, C. F. (1987). Research findings on neurolinguistic programming: Nonsupportive data or an untestable theory? Journal of Counseling Psychology, 34(1), 103–107.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Logické úrovně a percepční pozice – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Logické úrovně – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Hierarchie kritérií – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Hierarchy of criteria)
• Úroveň schopností – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Capability level)
• Úroveň identity – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Identity level)
• Cyklus změny přesvědčení – příbuzné heslo (Přesvědčení, Belief change cycle)
• Limitující přesvědčení – příbuzné heslo (Přesvědčení, Limiting beliefs)
• Beznaděj, bezmoc a pocit bezcennosti – příbuzné heslo (Přesvědčení, Hopelessness, helplessness, worthlessness)
• Přesvědčení jako součást mapy – příbuzné heslo (Přesvědčení, Beliefs as part of the map)
• Změna hodnot – příbuzné heslo (Přesvědčení, Changing values)
• Kritéria – příbuzné heslo (Metaprogramy, Criteria)
• Sladění hodnot – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Value matching)

V kompendiu

• EA-4.4.6 Axiological self-reset – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-2.4.5 Přepis hodnoticích kritérií – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-4.4.7 Moral self-suspension – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Úroveň schopností – předchozí heslo rodiny
• Úroveň identity – další heslo rodiny