Ruský vliv — vzorce EA

Region: Ruská federace a její vnější informační působení · Oblast: státní informační operace

Stránka popisuje praktiky ruského státu a jeho institucí, nikoli obyvatele Ruska nebo rusky mluvící lidi. Ti jsou naopak často prvními oběťmi domácí propagandy, cenzury a perzekuce (Pomerantsev, 2014). Pro rusky mluvící komunity v sousedních zemích viz Pobaltí.

1. Kontext

Sovětský stát vybudoval rozsáhlý aparát pro řízení informací. Vedle cenzury a stalinských monstrprocesů, které vynucovaly veřejná doznání k vymyšleným zločinům, šlo o tzv. aktivní opatření: padělky, podvržené zprávy a jejich šíření přes zahraniční média (Andrew a Mitrokhin, 1999; Rid, 2020). Nejznámější je kampaň z 80. let, podle níž virus HIV vyvinula americká armáda (viz AIDS dezinformace); její průběh od podvržené zprávy po světový ohlas rekonstruoval Boghardt (2009). Ve vědě se ideologický zásah do poznání projevil v lysenkismu, který stál kariéry i životy biologů (Soyfer, 1994).

Zvláštní místo má represivní psychiatrie. Disidenti byli v 60.–80. letech diagnostikováni s „pomalu probíhající schizofrenií“, široce pojatou diagnózou, a drženi ve speciálních psychiatrických nemocnicích; Serbského institut v Moskvě sehrál v posudcích klíčovou roli (Bloch a Reddaway, 1977). Sovětská psychiatrická společnost z tohoto důvodu v roce 1983 vystoupila ze Světové psychiatrické asociace, aby předešla vyloučení (van Voren, 2010). Pro tuto knihu je to nejčistší příklad, kdy instituce určená k ochraně duševního zdraví prohlásí nesouhlas za nemoc.

Po roce 2000 stát postupně ovládl celostátní televize, přijal zákony o „zahraničních agentech“ v roce 2012 a o „nežádoucích organizacích“ v roce 2015 a v roce 2021 nechal soudně zlikvidovat organizaci Memorial, která dokumentovala sovětské represe a o rok později obdržela Nobelovu cenu míru. Po invazi na Ukrajinu v únoru 2022 přibyly zákony trestající „diskreditaci“ armády a šíření „nepravdivých informací“ o ní. Snyder (2018) tento vývoj popisuje jako přechod od politiky založené na faktech k politice „věčnosti“, v níž je minulost i přítomnost předmětem státní fikce.

2. Strukturální zranitelnosti

Zde jde o zranitelnosti cílových prostředí, nikoli o vlastnosti konkrétního národa. Blokace nezávislých médií a sociálních sítí v Rusku a trestní postih za odlišný výklad války vytvářejí podmínky epistemické monokultury; Pomerantsev (2014) popsal už před válkou televizní prostředí, v němž přestává záležet na tom, co je pravda, a zbývá jen otázka, kdo vypráví přesvědčivěji.

Miliony lidí mají příbuzné na obou stranách informační hranice; spor o fakta se tak stává sporem o vztah a rodiny se rozpadají podél linie, kterou vytyčila státní televize. Kampaně v zahraničí se zároveň zaměřují tam, kde už existuje nedůvěra v instituce, sociální napětí nebo spor o migraci: Rid (2020) zdůrazňuje, že aktivní opatření vždy pracovala se skutečnými trhlinami ve společnosti, nikoli s vymyšlenými.

Ekonomika pozornosti tyto trhliny zvětšuje. Platformy odměňují emočně silný obsah, což zvýhodňuje provokativní narativy (algoritmická amplifikace), a koordinovaná kampaň proto nemusí vytvořit velký dosah sama. Wardle a Derakhshan (2017) rozlišují fázi vytvoření, výroby a šíření sdělení od jeho dalšího sdílení publikem, které často dosah teprve vytváří.

3. Typické vzorce EA

Záplava nepravd. Christopher Paul a Miriam Matthews popsali model firehose of falsehood: velký objem sdělení, mnoho kanálů, rychlost, opakování a lhostejnost k objektivní realitě i k vlastní konzistenci (Paul a Matthews, 2016). Po sestřelení letu MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014 nebo po otravě Sergeje Skripala v Salisbury v roce 2018 se objevilo mnoho navzájem neslučitelných verzí. Cílem nebylo přesvědčit o jedné, ale vyvolat dojem, že pravdu nelze zjistit – indukovanou pochybnost a informační přetížení v masovém měřítku. Pomerantsev a Weiss (2014) tento posun nazvali The Menace of Unreality.

Průmyslová výroba obsahu. Internet Research Agency v Petrohradu (viz případ IRA) provozovala falešné účty a skupiny na amerických sociálních sítích; v roce 2018 ji obvinil zvláštní vyšetřovatel USA a její činnost popisuje i jeho závěrečná zpráva (Mueller, 2019). Novější kampaň označovaná jako Doppelgänger, odhalená v roce 2022, kopírovala weby známých evropských médií. Techniky popisují farmy trolů, sítě loutkových účtů a koordinované neautentické chování.

Kompromat a otrava důvěry. Zveřejňování skutečných i upravených soukromých materiálů slouží k delegitimizaci kritiků; Rid (2020) ukazuje, že kombinace pravdivého a podvrženého materiálu je pro aktivní opatření typická, protože pravdivá část propůjčuje věrohodnost celku. S nástupem generativní AI roste riziko deepfake nahrávek.

Nadnárodní represe. Novináři a aktivisté v exilu bývají označeni za „zahraniční agenty“, jejich příbuzní v Rusku čelí tlaku, objevují se výhrůžky a doxing. Schenkkan a Linzer (2021) řadí Rusko mezi státy, které tzv. nadnárodní represi (transnational repression) provádějí soustavně. Otrava Alexeje Navalného nervově paralytickou látkou novičok v roce 2020 a jeho smrt ve vězení v roce 2024 ukázaly, že hranice mezi informační a fyzickou represí je tenká.

Přepisování identity. Mezinárodní trestní soud vydal v roce 2023 zatykač mimo jiné na ruského prezidenta kvůli nezákonné deportaci ukrajinských dětí. Převýchova dětí v cizím prostředí je extrémní formou rozkladu identity, jejíž mechanismus – izolace, nový jazyk a nová loajalita – v interpretaci této knihy připomíná myšlenkovou reformu, jak ji popsal Lifton (1961).

4. Ochranné faktory

Nezávislá ruská média v exilu a dokumentační práce lidskoprávních organizací zachovávají rusky psaný veřejný prostor mimo státní kontrolu. Pomerantsev (2014) popsal, jak se v ruském mediálním prostředí stírá rozdíl mezi pravdou a inscenací; exilová média tento rozdíl pro rusky mluvící publikum udržují. Otevřené zdroje a investigace (OSINT) dokázaly rekonstruovat průběh MH17 i otrav a ukázaly, že pravdu zjistit lze, pokud jsou data veřejná a metoda transparentní (Higgins, 2021).

Odbornost na straně obrany – státní služby pro odhalování zahraničního vměšování, akademická centra a ověřovatelé faktů – doplňuje prebunking a mediální výchova, které učí rozpoznat techniky dřív, než se člověk setká s konkrétní nepravdou (Roozenbeek a van der Linden, 2019; srov. detekční trénink). Neméně důležité jsou osobní vztahy přes informační hranici, pokud se je podaří udržet bez nutnosti vyhrát spor o fakta; Herman (1992) ukazuje, že spojení s druhými je podmínkou odolnosti vůči traumatu i jeho následkům.

5. Klinická praxe

Rusky mluvící klient nemá být automaticky vnímán jako nositel určitého politického postoje. Starší klienti ze zemí bývalého SSSR mohou mít kvůli represivní psychiatrii hlubokou nedůvěru k psychiatrům (van Voren, 2010); vysvětlení práv, důvěrnosti a dobrovolnosti léčby (informovaný souhlas) je proto zvláště důležité.

U exulantů a novinářů je hypervigilance často realistická. Klinik ji nemá patologizovat, ale pomoci odlišit konkrétní riziko od generalizované úzkosti (Herman, 1992); vhodný je protokol pro novináře a bezpečnostní plán. U bývalých politických vězňů viz protokol pro politické vězně; u lidí, kteří odmítli vojenskou službu a žádají o ochranu, se uplatní azylová problematika.

Diferenciálně odlišujte realistické ohrožení, komplexní PTSD, morální zranění u veteránů a paranoidní poruchu (viz diferenciální diagnostika EA vs. psychóza). Schenkkan a Linzer (2021) dokládají, že pronásledování exulantů je skutečné a soustavné, takže podezření na paranoiu vyžaduje nejprve ověřit fakta.

6. Právní a institucionální rámec

EU od března 2022 zakazuje šíření RT a Sputniku a sankce postupně rozšiřuje na další subjekty. Nařízení (EU) 2022/2065 o digitálních službách ukládá velmi velkým platformám posuzovat systémová rizika včetně manipulace s volbami (viz EU právo); Wardle a Derakhshan (2017) rozlišují omyl, záměrnou nepravdu a zneužití pravdivé informace; pro přiměřenost zásahů do svobody projevu je toto rozlišení podstatné.

Rusko bylo v březnu 2022 vyloučeno z Rady Evropy a v září 2022 přestalo být smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech. Není stranou Římského statutu, přesto Mezinárodní trestní soud stíhá zločiny spáchané na území Ukrajiny (viz mezinárodní trestní právo). Výhrůžky a pronásledování exulantů se v hostitelských zemích posuzují podle místního práva, v Německu například podle § 238 a § 241 StGB, v Česku podle zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.

7. Modelová situace

Anonymizovaný kompozitní příklad. Novinářka, která odešla z Ruska do země EU, vyhledá psychoterapii kvůli nespavosti a výpadkům koncentrace. Anonymní účty zveřejnily její adresu, na sociálních sítích koluje upravené video, které ji zesměšňuje, a její matku doma navštívila policie. Začíná pochybovat, zda svou práci „nepřehání“ – přesně ten účinek, který Schenkkan a Linzer (2021) spojují s nadnárodní represí: umlčet kritiky i za hranicemi státu.

Terapeut nejprve ověří bezpečnost a pomůže sepsat dokumentaci incidentů (viz uchování důkazů), propojí ji s organizací na ochranu novinářů a teprve pak pracuje s pocitem viny vůči matce. Výslovně pojmenuje, že pochybnost o sobě je zamýšleným účinkem kampaně, nikoli důkazem její chyby; tento postup odpovídá fázovému modelu, který popsala Herman (1992): nejprve bezpečí, pak zpracování.

8. Meze a otevřené otázky

Ne každý proruský nebo protizápadní názor je výsledkem informační operace; takové zjednodušení by bylo kategoriální chybou a mohlo by sloužit k umlčení legitimní kritiky. Atribuce kampaní je technicky náročná a často pravděpodobnostní (Rid, 2020). Kniha proto odlišuje doložené operace od podezření.

Otevřená je i otázka, jak měřit dopad kampaní na duševní zdraví a nakolik je odolnost věcí jednotlivce a nakolik prostředí. Výzkum prebunkingu ukazuje účinek v experimentech (Roozenbeek a van der Linden, 2019), ale o jeho trvání a o přenosu do každodenního života víme zatím málo.

Literatura

• Andrew, C., & Mitrokhin, V. (1999). The Sword and the Shield: The Mitrokhin Archive and the Secret History of the KGB. Basic Books.
• Bloch, S., & Reddaway, P. (1977). Russia's Political Hospitals: The Abuse of Psychiatry in the Soviet Union. Victor Gollancz.
• Boghardt, T. (2009). Soviet Bloc intelligence and its AIDS disinformation campaign. Studies in Intelligence.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. Basic Books.
• Higgins, E. (2021). We Are Bellingcat: An Intelligence Agency for the People. Bloomsbury.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism. W. W. Norton.
• Mueller, R. S. (2019). Report on the Investigation into Russian Interference in the 2016 Presidential Election. U.S. Department of Justice.
• Paul, C., & Matthews, M. (2016). The Russian „Firehose of Falsehood“ Propaganda Model. RAND Corporation.
• Pomerantsev, P. (2014). Nothing Is True and Everything Is Possible: The Surreal Heart of the New Russia. PublicAffairs.
• Pomerantsev, P., & Weiss, M. (2014). The Menace of Unreality: How the Kremlin Weaponizes Information, Culture and Money. Institute of Modern Russia.
• Rid, T. (2020). Active Measures: The Secret History of Disinformation and Political Warfare. Farrar, Straus and Giroux.
• Roozenbeek, J., & van der Linden, S. (2019). Fake news game confers psychological resistance against online misinformation. Palgrave Communications.
• Schenkkan, N., & Linzer, I. (2021). Out of Sight, Not Out of Reach: The Global Scale and Scope of Transnational Repression. Freedom House.
• Snyder, T. (2018). The Road to Unfreedom: Russia, Europe, America. Tim Duggan Books.
• Soyfer, V. N. (1994). Lysenko and the Tragedy of Soviet Science. Rutgers University Press.
• van Voren, R. (2010). Political abuse of psychiatry – an historical overview. Schizophrenia Bulletin.
• Wardle, C., & Derakhshan, H. (2017). Information Disorder: Toward an Interdisciplinary Framework for Research and Policymaking. Rada Evropy.

Související

Regiony a rámce

• Pobaltí — vzorce EA – hybridní působení a rusky mluvící menšiny.
• Česká republika — vzorce EA – dopady na střední Evropu.
• Německo — vzorce EA – kampaně zaměřené na německé publikum.

Historické případy

• Sovětská aktivní opatření – historický základ dnešních technik.
• Internet Research Agency – doložená online operace.
• Východoněmecká Zersetzung – spřízněná praxe rozkladu osobnosti v satelitním státě.

Pojmy a teorie

• Záplava nepravd – model RAND.
• Literatura o informační válce – výběr odborných zdrojů.
• Snyder: O tyranii – občanská obrana proti státní lži.