Přeskočit na obsah

Mnohojazyčné zdroje EA

Přehled terminologických databází, klasifikací, právních textů a zdrojů pomoci dostupných ve více jazycích a zásady jejich bezpečného používání.

Mnohojazyčné zdroje EA

Rozsah: mezinárodní a české zdroje · Oblast: terminologie a praxe

Stránka je rozcestníkem k zdrojům, které jsou k dispozici ve více jazycích: terminologickým databázím, klasifikacím, právním textům a informacím pro oběti. Neuvádí odkazy na konkrétní webové adresy, které se mění; uvádí, co hledat a jak zdroj ověřit (Šarčević, 1997).

1. Účel a rozsah

Práce s manipulací a kontrolou přes jazykové hranice potřebuje tři druhy zdrojů: terminologické (jak se pojem jmenuje v jiném jazyce a právním řádu), odborné (klasifikace, doporučené postupy, literatura) a zdroje pro klienty (informace o právech a kontakty na pomoc v jazyce, kterému rozumějí). Tribe a Raval (2003) ukazují, že jazyková dostupnost služeb je podmínkou rovného přístupu k péči o duševní zdraví, a třetí skupina zdrojů je proto stejně důležitá jako první dvě.

Stránka tyto zdroje shrnuje a uzavírá terminologický blok této kapitoly; jednotlivé jazykové dvojice rozebírají stránky česko-anglická a česko-německá terminologie. Výchozím právním rámcem pro práci s oběťmi v Česku je zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, který ukládá poskytovat oběti informace srozumitelně.

2. Proč je terminologie problém

Mnohojazyčný zdroj není automaticky spolehlivý. Úřední překlady předpisů EU jsou právně rovnocenné, ale neoficiální překlady úmluv, letáků nebo webových stránek mohou být zastaralé či nepřesné (Šarčević, 1997). Strojový překlad dnes zvládá běžný text, ale u odborných pojmů, které nemají ustálený ekvivalent – gaslighting, coercive control, DARVO –, často vytvoří slovo, které v cílovém jazyce nikdo nepoužívá. Patil a Davies (2014) zjistili, že běžný online překladač převáděl lékařské věty do řady jazyků s chybami, které by mohly pacienta uvést v omyl, a Khoong a kol. (2019) došli k podobnému závěru u propouštěcích pokynů z urgentního příjmu.

Zdroje pro oběti jsou navíc nerovnoměrně rozložené: pro velké jazyky jich je dost, pro menší jazyky komunit žijících v ČR málo. Fricker (2007) by tuto nerovnost popsala jako strukturální: kdo nemá přístup k pojmům ve svém jazyce, má menší šanci svou zkušenost pojmenovat a obhájit.

Druhým problémem je bezpečnost. Vložit výpověď klienta do online překladače znamená předat citlivé osobní údaje – včetně údajů o zdraví – třetí straně, což naráží na obecné nařízení o ochraně osobních údajů, nařízení (EU) 2016/679, na zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a na povinnost mlčenlivosti. Pro oběť kontroly může být nebezpečné i to, že přeložený leták najde pachatel; viz Důvěrnost v EA detekci.

3. Přehled zdrojů

Terminologické databáze. IATE, terminologická databáze EU, uvádí termíny ve všech 24 úředních jazycích EU s odkazy na zdroje a s hodnocením spolehlivosti; u každého termínu je třeba sledovat oblast užití. EUR-Lex nabízí předpisy EU v paralelních jazykových verzích, takže lze porovnat české a cizí znění téhož článku. Glosář a tezaurus Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) pokrývá terminologii genderové rovnosti a násilí na ženách a kanadská terminologická banka TERMIUM Plus je užitečná pro anglické a francouzské právní a sociální pojmy. Šarčević (1997) připomíná, že terminologická databáze ukazuje ekvivalent v určitém kontextu, nikoli univerzální překlad.

Právní texty a judikatura. HUDOC zpřístupňuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, převážně v angličtině a francouzštině, s výběrem překladů do dalších jazyků; viz Lidská práva — EA standardy. Istanbulská úmluva (CETS č. 210) má závazné znění anglické a francouzské; česká verze je překlad, a u sporu o výklad proto rozhoduje závazné znění (Rada Evropy, 2011).

Klinické zdroje. ICD-11 Browser WHO zpřístupňuje klasifikaci v řadě jazyků a kódy je třeba ověřovat právě zde (WHO, 2019); viz WHO klinická terminologie EA. Průvodce mhGAP nabízí zjednodušené klinické postupy přeložené do mnoha jazyků, vhodné pro nespecializovanou a humanitární péči (WHO, 2016). MeSH a jeho český překlad, který udržuje Národní lékařská knihovna, slouží jako řízený slovník biomedicíny (Lipscomb, 2000); viz PubMed/MeSH výzkumná terminologie.

Zdroje pro klienty. Linka 116 006 je harmonizované evropské číslo pro oběti trestných činů; v ČR ji provozuje organizace pomoci obětem, dostupnost jazyků je však třeba ověřit. Ke zdrojům pro klienty patří i informace o právech obětí, které musí orgány podle směrnice 2012/29/EU poskytovat srozumitelně a v jazyce, jemuž oběť rozumí; viz EU právo — EA rámec a zákon č. 45/2013 Sb.

4. Typické chyby a falešní přátelé

Neoficiální překlad citovaný jako závazný. U mezinárodních smluv a judikatury je vždy třeba uvést, které znění je autentické (Šarčević, 1997). Podobně termín z IATE nelze přebírat bez kontextu: databáze uvádí termíny pro konkrétní předpisy a oblasti a termín z oblasti azylu nemusí být vhodný pro trestní řízení.

Strojový překlad citlivé výpovědi. Bez ověření tlumočníkem a bez právního základu pro předání údajů jej nelze použít; chybovost u odborných textů je doložená (Patil a Davies, 2014) a právní riziko plyne z nařízení (EU) 2016/679 i ze zákona č. 110/2019 Sb.

Překlad bez adaptace. Leták přeložený z angličtiny může odkazovat na instituce, které v ČR neexistují, například na britské ochranné příkazy; viz Mezinárodní právní terminologie EA. Summerfield (1999) upozornil obecněji, že programy přenesené z jiného prostředí bez adaptace mohou přehlížet místní zdroje pomoci. Klasifikace, směrnice a kontaktní údaje se navíc mění; tištěné materiály je proto třeba opatřit datem (WHO, 2019).

Zdroje bez autora. Mnohojazyčné weby o „narcistickém zneužívání“ či „kultech“ mohou šířit nepřesné nebo ideologicky zabarvené informace; viz Populární terminologie pro veřejnost a Delegitimizace odborných zdrojů. Takové weby často používají odborné pojmy, například donucující kontrolu (Stark, 2007), volněji, než je vymezili jejich autoři; rozhodující je proto dohledatelnost autora a zdroje, nikoli počet jazyků, v nichž text vyšel.

5. Doporučený postup

Organizace si má vytvořit ověřenou sadu zdrojů pro nejčastější jazyky klientů – informace o právech obětí, kontakty na pomoc, základní psychoedukaci – a pravidelně ji aktualizovat (Tribe a Raval, 2003). U terminologie se postupuje od oficiálního k neoficiálnímu: nejprve předpis a IATE, pak odborná literatura, nakonec obecné slovníky (Šarčević, 1997).

U klinických textů se užívají klasifikace WHO v jejich jazykových verzích a uvádí se verze (WHO, 2019). Údaje je třeba chránit: citlivé texty překládat přes smluvního tlumočníka nebo překladatele vázaného mlčenlivostí, strojový překlad používat jen pro neosobní materiály (Khoong a kol., 2019).

Materiály se předávají bezpečně: klienta je třeba se zeptat, zda si leták může vzít domů a v jaké podobě; viz Akutní informační kurace a Akutní zajištění bezpečnosti. Stark (2007) připomíná, že pachatel donucující kontroly často kontroluje i telefon a písemnosti oběti, takže i informační leták může být rizikem.

Komunitu je dobré zapojit, ale opatrně: kulturní mediátoři a organizace migrantů znají jazyk i kontext, nesmějí však být spojeni s osobou, které se klient bojí (Tribe a Raval, 2003); viz Bilingvální mostové strategie.

6. Modelová situace

Anonymizovaný kompozitní příklad. Poradna pro oběti trestných činů zjistí, že stále častěji pracuje s klienty, kteří mluví jazyky, pro něž nemá materiály. Tým sestaví seznam pěti nejčastějších jazyků a pro každý shromáždí oficiální informace o právech obětí, kontakty na tlumočníky a krátký psychoedukační text o psychickém násilí. Texty nenechá přeložit strojově, protože chybovost strojového překladu u odborných textů je doložená (Patil a Davies, 2014).

Tým objedná překlad u profesionálního překladatele a zkontroluje jej s kulturním mediátorem, který upozorní, že doslovný překlad výrazu „psychické násilí“ v jednom z jazyků zní jako „duševní nemoc“. Text proto popisuje konkrétní chování místo abstraktního pojmu, což odpovídá funkčnímu přístupu k překladu (Šarčević, 1997). Materiály dostanou datum a jednou ročně se revidují. Tým zároveň zavede pravidlo, že výpovědi klientů se do online překladačů nevkládají (srov. Kolektivní/institucionální intervence).

7. Meze a otevřené otázky

Přehled je nutně neúplný a rychle stárne; konkrétní služby a jejich jazyková nabídka se mění. Pro mnoho jazyků komunit žijících v ČR spolehlivé materiály o psychickém násilí neexistují a jejich tvorba vyžaduje zapojení samotných komunit, nikoli jen překlad českých textů (Summerfield, 1999; viz Dekoloniální epistemologie).

Otevřené je, jak využít strojový překlad a jazykové modely tak, aby pomohl dostupnosti a přitom neohrozil přesnost ani soukromí – zde se střetávají ochrana údajů, odpovědnost za chybu a potřeba rychlé pomoci (srov. EA v digitálním věku). Studie přesnosti strojového překladu ve zdravotnictví (Khoong a kol., 2019) se týkají konkrétních nástrojů a jazyků a jejich výsledky rychle zastarávají s vývojem technologie.

Literatura

  • Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford University Press.
  • Khoong, E. C., Steinbrook, E., Brown, C., & Fernandez, A. (2019). Assessing the use of Google Translate for Spanish and Chinese translations of emergency department discharge instructions. JAMA Internal Medicine.
  • Lipscomb, C. E. (2000). Medical Subject Headings (MeSH). Bulletin of the Medical Library Association.
  • Patil, S., & Davies, P. (2014). Use of Google Translate in medical communication: Evaluation of accuracy. BMJ.
  • Rada Evropy. (2011). Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (CETS č. 210). Rada Evropy.
  • Šarčević, S. (1997). New Approach to Legal Translation. Kluwer Law International.
  • Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. Oxford University Press.
  • Summerfield, D. (1999). A critique of seven assumptions behind psychological trauma programmes in war-affected areas. Social Science & Medicine.
  • Tribe, R., & Raval, H. (Eds.). (2003). Working with Interpreters in Mental Health. Brunner-Routledge.
  • World Health Organization (WHO). (2016). mhGAP Intervention Guide for Mental, Neurological and Substance Use Disorders in Non-Specialized Health Settings (version 2.0). WHO.
  • World Health Organization (WHO). (2019). International Classification of Diseases, 11th Revision (ICD-11). WHO.

Související

Terminologie

Právo a praxe

Pojmy

#kompendium #international #terminology

Odkazují sem 7

Související #terminology

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →