Bilingvální mostové strategie

Rozsah: praxe v jazykově smíšeném prostředí · Oblast: terminologie a komunikace

Stránka popisuje, jak vést rozhovor, terapii nebo forenzní výpověď, když klient a odborník nesdílejí první jazyk – s tlumočníkem, v druhém jazyce klienta nebo v kombinaci obou (Tribe a Raval, 2003). Zaměřuje se na situace, kdy jde o popis manipulace a kontroly, tedy o zkušenost, kterou je obtížné sdělit i ve vlastním jazyce.

1. Účel a rozsah

Lidé, kteří prošli dlouhodobou manipulací, často nemají pro svou zkušenost slova ani v mateřštině; Fricker (2007) tento stav popisuje jako hermeneutickou nespravedlnost, kdy společnosti chybí pojem, jímž by zkušenost šla vyjádřit (viz epistemická injustice). Když se k tomu přidá jazyková bariéra, riziko nedorozumění roste: klient zjednoduší, tlumočník zhladí, odborník zapíše něco jiného, než bylo řečeno.

Mostovou strategií rozumíme soubor postupů, které tuto mezeru zmenšují – od výběru tlumočníka po dvojjazyčnou dokumentaci. Systematické přehledy ukazují, že profesionální tlumočení zlepšuje kvalitu péče ve srovnání s tlumočením ad hoc (Flores, 2005; Karliner a kol., 2007). Stránka je určena terapeutům, lékařům, sociálním pracovníkům, policistům a advokátům. Pro uprchlíky a migranty je klíčový protokol EA-6.4.3, pro domácí násilí protokol EA-6.4.6.

2. Proč je terminologie problém

Jazyk a paměť. Výzkum autobiografické paměti u dvojjazyčných lidí naznačuje, že vzpomínky bývají snáze dostupné v jazyce, v němž byly prožity (Marian a Neisser, 2000). Schrauf a Rubin (1998) zjistili podobný vzorec u starších imigrantů, jejichž vzpomínky se vázaly k jazyku období, kdy vznikly. Kdo zažil kontrolu v jednom jazyce a vypovídá ve druhém, může působit méně souvisle, aniž by to cokoli vypovídalo o jeho věrohodnosti.

Jazyk a emoce. Druhý jazyk často poskytuje emoční odstup (Pavlenko, 2005). Dewaele (2010) dokládá, že vícejazyční lidé vnímají emoční výrazy v mateřštině jako silnější, a Keysar, Hayakawa a An (2012) ukázali, že rozhodování v cizím jazyce je méně ovlivněno emočním rámováním. To může pomoci mluvit o bolestných věcech – nebo vést k tomu, že výpověď zní ploše a odborník podcení závažnost. Přepínání jazyků (code-switching) v průběhu rozhovoru je proto informace, ne chyba.

Jazyk jako nástroj kontroly. V některých vztazích je jazyk sám součástí kontroly: pachatel ovládá úřední jazyk a oběť ne, a stává se tak jejím jediným „tlumočníkem“ ke světu. Stark (2007) řadí takové omezování přístupu ke zdrojům a k lidem mezi základní taktiky donucující kontroly. Přizvání rodinného příslušníka k tlumočení je pak nejen odborně, ale i bezpečnostně chybou; srov. coercive control a protokol akutní sociální rekonekce.

3. Nástroje mostu mezi jazyky

Základním nástrojem je profesionální tlumočník, který převádí přesně a bez vlastních zájmů; v soudních věcech jde o soudního tlumočníka, jehož postavení v Česku upravuje zákon č. 354/2019 Sb. Pöchhacker (2004) rozlišuje tlumočení konferenční, soudní a komunitní a ukazuje, že každé má jiné normy přesnosti a jinou roli tlumočníka.

Komunitní tlumočník nebo interkulturní pracovník přidává k převodu kulturní kontext, jeho role se však nesmí míchat s advokacií za jednu stranu (Tribe a Raval, 2003). Dvojjazyčný glosář zajišťuje jednotné termíny v týmu a ve spisu (viz Česko-anglická terminologie), doslovný záznam klíčových výroků zachovává původní znění, což je důležité pro forenzní dokumentaci.

Vysvětlující model, jak jej popsal Kleinman (1980), ukazuje, jak klient sám rozumí tomu, co se děje, a jakými slovy o tom dokáže mluvit (viz Kulturní překlad EA pojmů). Přeložené informační materiály o právech oběti a kontaktech na pomoc doplňují ústní komunikaci (viz Mnohojazyčné zdroje EA); podle čl. 7 směrnice 2012/29/EU má oběť právo na tlumočení a překlad.

4. Typické chyby a falešní přátelé

Tlumočí dítě, partner nebo „kamarád z komunity“. Střet zájmů, ohrožení důvěrnosti a přenášení tlaku jsou nevyhnutelné; u dětí navíc jde o zátěž, kterou nemají nést. V situacích manipulace a domácího násilí je to vyloučeno (Tribe a Raval, 2003). Flores (2005) dokládá, že tlumočení ad hoc vede k více chybám s klinickým dopadem než tlumočení profesionální.

Tlumočník shrnuje. „Říká, že měli problémy“ místo doslovného převodu ztrácí přesně ty detaily, na nichž stojí rozpoznání vzorce. Před sezením je proto třeba domluvit převod v první osobě a bez vynechávek (Pöchhacker, 2004). Stejně tak má odborník oslovovat přímo klienta a udržovat s ním kontakt; tlumočník je kanál, ne účastník.

Termín přeložený doslovně. „Gaslighting“ nebo „coercive control“ v jazyce, kde nemají ustálený ekvivalent, mohou znít jako nesmysl. Je lepší popsat chování, ne nálepku, protože funkce chování – izolace, kontrola, ponižování – je přenositelná mezi jazyky (Stark, 2007).

Plynulost zaměněna za porozumění. Klient, který dobře mluví česky v běžných situacích, nemusí rozumět otázkám o duševních stavech nebo právnímu poučení (Karliner a kol., 2007). Emoční slovník druhého jazyka bývá chudší než slovník praktický (Pavlenko, 2005).

Nezohlednění tlumočníka. Tlumočení výpovědí o násilí je zátěž a může vést k retraumatizaci klienta i k sekundární traumatizaci tlumočníka; Splevins a kol. (2010) popisují, jak tlumočníci prožívají zprostředkované trauma, ale i růst. Tlumočník potřebuje přípravu i možnost rozboru (srov. Supervizní rámce).

5. Doporučený postup

Na začátku je třeba zjistit preferovaný jazyk – a to pro různé účely zvlášť: pro běžnou komunikaci, pro mluvení o citech, pro čtení dokumentů (Pavlenko, 2005). Dále je nutné ověřit, že tlumočník není z okruhu klienta; u menších jazykových komunit se klienta zeptat, zda tlumočníka nezná, a nabídnout tlumočení na dálku (Tribe a Raval, 2003).

Před sezením proběhne briefing: téma, citlivost, potřeba doslovnosti, pravidla důvěrnosti a klíčové termíny z glosáře. Rozhovor se vede v krátkých úsecích, s jednou otázkou najednou a s ověřováním porozumění vlastními slovy klienta (Pöchhacker, 2004); viz Screeningový strukturální rozhovor a Forenzní rozhovor.

Pokud klient chce některé věci říct v mateřštině, je dobré nechat je tlumočit a nenutit ho zůstat v druhém jazyce; vzpomínky prožité v mateřštině mohou být právě v ní nejdostupnější (Marian a Neisser, 2000). Ve zprávě se uvede, v jakém jazyce rozhovor proběhl, kdo tlumočil a které výroky jsou zaznamenány v originále.

Po sezení následuje debriefing s tlumočníkem: co bylo obtížné převést a kde mohlo dojít k posunu významu. Rozbor slouží i ochraně tlumočníka před kumulací zátěže (Splevins a kol., 2010).

6. Modelová situace

Anonymizovaný kompozitní příklad. Žena, která žije v ČR několik let a česky mluví obstojně, přichází do intervenčního centra. První rozhovor proběhne česky. Pracovnice si všimne, že žena o partnerovi mluví stroze a věcně a na otázky o strachu odpovídá „to je normální“. Nabídne jí rozhovor s profesionální tlumočnicí jejího prvního jazyka, přes videohovor, aby se vyloučilo, že se znají. Emoční odstup druhého jazyka, který popsala Pavlenko (2005), tu zakrýval závažnost.

V mateřštině žena popíše řadu situací podrobněji a s viditelným emočním zatížením: partner jí brání učit se česky, vyřizuje za ni všechny úřady a říká jí, že bez něj „neexistuje“. Jde o izolaci a kontrolu přístupu ke zdrojům v tom smyslu, jak je popsal Stark (2007). Pracovnice doplní zápis o doslovné výroky v obou jazycích, poznamená, že první, česká verze výpovědi byla mnohem kratší, a vysvětlí to jazykovou situací, ne nevěrohodností (srov. Posuzování věrohodnosti). Navazuje Akutní zajištění bezpečnosti.

7. Meze a otevřené otázky

Profesionální tlumočení je v řadě služeb nedostupné nebo nehrazené a pro malé jazyky často chybí tlumočníci úplně (Tribe a Raval, 2003). Strojový překlad nabízí rychlé řešení, ale u citlivých výpovědí ohrožuje přesnost i ochranu osobních údajů (srov. Důvěrnost v EA detekci).

Výzkum o tom, jak jazyk výpovědi ovlivňuje posouzení věrohodnosti obětí psychického násilí, je omezený a převážně z anglofonních zemí; Fricker (2007) by připomněla, že snížená věrohodnost kvůli přízvuku nebo nejisté gramatice je typickou nespravedlností svědectví. Otevřená je i otázka, jak pracovat s klienty, kteří mají dva „první“ jazyky a pro různé části svého života užívají jiný (Schrauf a Rubin, 1998).

Literatura

• Dewaele, J.-M. (2010). Emotions in Multiple Languages. Palgrave Macmillan.
• Flores, G. (2005). The impact of medical interpreter services on the quality of health care: A systematic review. Medical Care Research and Review.
• Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford University Press.
• Karliner, L. S., Jacobs, E. A., Chen, A. H., & Mutha, S. (2007). Do professional interpreters improve clinical care for patients with limited English proficiency? A systematic review of the literature. Health Services Research.
• Keysar, B., Hayakawa, S. L., & An, S. G. (2012). The foreign-language effect: Thinking in a foreign tongue reduces decision biases. Psychological Science.
• Kleinman, A. (1980). Patients and Healers in the Context of Culture. University of California Press.
• Marian, V., & Neisser, U. (2000). Language-dependent recall of autobiographical memories. Journal of Experimental Psychology: General.
• Pavlenko, A. (2005). Emotions and Multilingualism. Cambridge University Press.
• Pöchhacker, F. (2004). Introducing Interpreting Studies. Routledge.
• Schrauf, R. W., & Rubin, D. C. (1998). Bilingual autobiographical memory in older adult immigrants: A test of cognitive explanations of the reminiscence bump and the linguistic encoding of memories. Journal of Memory and Language.
• Splevins, K. A., Cohen, K., Joseph, S., Murray, C., & Bowley, J. (2010). Vicarious posttraumatic growth among interpreters. Qualitative Health Research.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. Oxford University Press.
• Tribe, R., & Raval, H. (Eds.). (2003). Working with Interpreters in Mental Health. Brunner-Routledge.

Související

Terminologie

• Kulturní překlad EA pojmů – když chybí pojem, ne jen slovo.
• Česko-německá terminologie EA – příklad dvojjazyčné právní práce.

Právo a praxe

• Azyl a EA – tlumočení v azylovém řízení.
• Výpověď oběti – zásady záznamu výpovědi.
• Uprchlík v EA-emergency – akutní situace s jazykovou bariérou.

Pojmy a kritika

• Kulturní zaujatost EA kategorií – předpoklady, které se přenášejí spolu s jazykem.
• Retraumatizace – riziko opakovaného vyprávění přes tlumočníka.
• Vztahové kotvy – obnova sítě v novém jazykovém prostředí.