Populární terminologie pro veřejnost

Rozsah: veřejný a online diskurz · Oblast: terminologie

Stránka sleduje pojmy, které z odborné řeči přešly do sociálních sítí, podcastů a svépomocné literatury. Neposmívá se jim: často dávají lidem první slova pro to, co zažili (Fricker, 2007). Ukazuje ale, jak se jejich význam posouvá a jaká rizika z toho plynou (Haslam, 2016).

1. Účel a rozsah

Odborníci se dnes s klienty, kteří přicházejí s hotovým slovníkem, setkávají denně: „partner je narcis“, „gaslightuje mě“, „jsem v toxickém vztahu“, „máme trauma bond“. Tyto výrazy nejsou nesmyslné; jsou to zkratky, jimiž lidé popisují skutečné zkušenosti. Fricker (2007) by v nich viděla pokus zaplnit hermeneutickou mezeru – chybějící pojem pro zkušenost, kterou společnost dosud neuměla pojmenovat. Pro praxi je důležité umět je přeložit zpět do pozorovatelných vzorců a zároveň vědět, kdy slovo říká víc, než situace unese.

Stránka je určena klinikům, novinářům, pedagogům a pracovníkům prevence. Navazuje na EN překladové výzvy EA, protože většina populárních výrazů přichází z angličtiny, a na rozbor pojmové inflace, který podal Haslam (2016).

2. Proč je terminologie problém

Posun významu. Slovo gaslighting původně označovalo dlouhodobé, cílené podkopávání důvěry člověka ve vlastní vnímání a paměť ve vztahu závislosti; název pochází ze hry Patricka Hamiltona Gas Light z roku 1938 a jejích filmových adaptací. Abramson (2014) i Sweet (2019) trvají na tom, že podstatou gaslightingu je snaha připravit druhého o důvěru ve vlastní úsudek, nikoli pouhá lež. Slovník Merriam-Webster jej vyhlásil slovem roku 2022 – a v běžném užití dnes často znamená jakoukoli lež, nesouhlas nebo odlišnou vzpomínku.

Podobně „narcis“ přestal odkazovat k poruše osobnosti a stal se obecnou nadávkou pro sobeckého člověka, i když odborná literatura rozlišuje několik podob narcismu a jejich vztah k poruše (Miller a kol., 2017). Slovo toxic vyhlásil Oxford Dictionaries slovem roku 2018.

Pojmová inflace. Psycholog Nick Haslam popsal concept creep – postupné rozšiřování pojmů škody (trauma, šikana, zneužívání) na mírnější jevy (Haslam, 2016). Rozšíření může zviditelnit přehlížené formy psychického násilí, ale také otupit pojmy natolik, že skutečná oběť nemá čím odlišit svou zkušenost od běžné hádky.

Diagnóza na dálku. Psychiatrie zná tzv. Goldwaterovo pravidlo Americké psychiatrické asociace z roku 1973, podle něhož psychiatr nemá veřejně diagnostikovat osobu, kterou nevyšetřil (Lilienfeld, Miller a Lynam, 2018). Populární diskurz takové pravidlo nemá: označit bývalého partnera, rodiče nebo politika za „narcistického psychopata“ je snadné, ale neověřitelné.

Zbraň v rukou manipulátora. Populární slovník mohou použít i ti, kdo manipulují: obvinit oběť, že ona „gaslightuje“, nebo se sám prohlásit za oběť „narcistického zneužívání“. To je vzorec DARVO – popírání, útok a obrácení rolí oběti a pachatele –, jak jej popsala Freyd (1997), jen v novém jazyce.

3. Přehled ekvivalentů

Tabulka převádí populární výrazy na odborné protějšky a na otázky, které pomáhají odlišit vzorec od nálepky; vychází z prací o gaslightingu (Sweet, 2019), traumatickém poutu (Dutton a Painter, 1981) a donucující kontrole (Stark, 2007).

Populární výraz	Odborný protějšek	Na co se ptát
„narcis“, „narcistický vztah“	vzorce kontroly, devalvace, nedostatek empatie; diagnóza poruchy osobnosti jen po vyšetření	co přesně druhá osoba dělá a jak často
„gaslightuje mě“	gaslighting v užším smyslu	jde o opakované popírání doložitelných událostí s dopadem na důvěru ve vlastní paměť?
„toxický vztah“	konfliktní vztah, psychické násilí, coercive control	je přítomen strach, izolace, omezování svobody?
„love bombing“	love bombing	střídá se zahrnování pozorností s jejím náhlým odnětím jako trestem?
„trauma bond“	traumatické pouto	je vazba posilována střídáním ubližování a úlevy?
„mám trauma“	traumatická zkušenost; PTSD či komplexní PTSD jen podle kritérií	jaké jsou současné příznaky a dopady na fungování
„ghosting“, „breadcrumbing“	ukončení kontaktu, nekonzistentní komunikace	bolestné, ale samo o sobě nemusí být manipulací
„silent treatment“	trestající mlčení; může být součástí psychického násilí	je mlčení nástrojem trestu a kontroly, nebo potřebou odstupu?
„red flag“	rizikový ukazatel	izolovaný znak není vzorec
„flying monkeys“	zapojení třetích osob do tlaku na oběť	srov. koordinovaný tlak skupiny

Pojem traumatického pouta přitom má přesný původ: Dutton a Painter (1981) jím popsali silnou vazbu, která vzniká při střídání týrání a laskavosti v nerovném vztahu. Populární „trauma bond“ tuto podmínku často vynechává a označuje jakoukoli bolestnou vazbu.

4. Typické chyby a falešní přátelé

Přijmout nálepku, nebo ji odmítnout. Obojí je chyba. Klientovu nálepku je užitečné respektovat jako vyjádření zkušenosti a společně ji rozložit na konkrétní chování; Stark (2007) ukazuje, že teprve popis chování v čase odhalí, zda jde o vzorec kontroly.

„Odborně se tomu neříká gaslighting, takže to není problém.“ Nesprávné použití slova neznamená, že zkušenost neexistuje. Zpochybnění termínu nesmí přejít ve zpochybnění oběti – to by byla epistemická injustice, konkrétně nespravedlnost svědectví, kdy se výpovědi přisoudí menší váha, než si zaslouží (Fricker, 2007).

Patologizace běžných konfliktů. Ne každá neshoda je manipulace a ne každý sobecký člověk má poruchu osobnosti; viz Patologizace normálních variací. Haslam (2016) upozorňuje, že rozšiřování pojmů škody může vést k tomu, že lidé začnou běžné nepříjemnosti prožívat jako vážnou újmu.

Psychologie z videí. Krátká videa o „pěti znacích narcise“ mívají vysoký dosah a nejistou přesnost. Mohou pomoci rozpoznat vzorec, ale také vytvořit epistemickou bublinu, v níž každý rozchod potvrzuje hotový výklad; Nguyen (2020) odlišuje takovou bublinu, kde chybí jiné hlasy, od echo komory, kde jsou jiné hlasy aktivně zdiskreditovány.

Média. Titulky typu „toxický narcis“ u trestních kauz stigmatizují lidi s duševním onemocněním a přitom nic nevysvětlují. Pro zpravodajství o sebevraždách existují doporučení WHO pro média (WHO, 2017); obdobná citlivost se hodí i u témat násilí.

5. Doporučený postup

Základní otázkou je „co se stalo“, ne „co to je“. Nálepku je třeba převést na popis: kdo, co, kdy, jak často, s jakým dopadem; tento posun od kategorie k chování odpovídá kritériím donucující kontroly (Stark, 2007). Jazyk klienta se respektuje, ale v dokumentaci se užívají přesné pojmy a klientova slova se jasně odlišují od odborného závěru.

Nepřítomné osoby se nediagnostikují. O druhé osobě se mluví jen v rovině chování, v duchu Goldwaterova pravidla (Lilienfeld, Miller a Lynam, 2018); viz Collateral interview pro ověřování z více zdrojů.

Místo algoritmicky doporučovaného obsahu je vhodné nabídnout ověřené texty organizací pomoci obětem (viz Mnohojazyčné zdroje EA), protože algoritmický výběr spíš uzavírá do bubliny (Nguyen, 2020). Ve veřejné komunikaci je třeba kalibrovat: novinář, pedagog nebo osvětová kampaň by měli rozlišovat mezi „nepříjemným“, „škodlivým“ a „trestným“ a vyhýbat se diagnózám z titulků (Haslam, 2016); viz Programy mediální gramotnosti.

6. Modelová situace

Anonymizovaný kompozitní příklad. Dvacetiletý student přichází do poradny s tím, že jeho bývalá partnerka je „narcis“ a celý vztah byl „love bombing a gaslighting“. Poradkyně nálepky nezpochybní ani nepotvrdí. Požádá o konkrétní situace. Ukáže se, že partnerka na začátku vztahu projevovala velkou náklonnost, později se vztah zhoršil, oba se hádali a ona jej jednou obvinila ze lži, kterou on považuje za pravdu. Chybí izolace, strach i systematické popírání doložitelných událostí, tedy znaky, které Sweet (2019) i Stark (2007) považují za podstatné.

Poradkyně s ním mluví o bolesti z rozchodu, o tom, co by pro něj byly varovné znaky v budoucnu, a o tom, jak videa, která sledoval, jeho výklad zesílila. V jiném případě by stejný postup mohl odhalit skutečnou donucující kontrolu – proto jej poradkyně používá vždy a předem nic nepředpokládá, aby se vyhnula nespravedlnosti svědectví v jednom i druhém směru (Fricker, 2007).

7. Meze a otevřené otázky

Populární jazyk se mění rychleji, než ho odborná literatura stihne popsat, a každé doporučení zastará. Nevíme dost o tom, zda masové šíření pojmů jako gaslighting přispělo spíše k dřívějšímu vyhledání pomoci, nebo k inflaci obvinění; pravděpodobně obojí, v různých skupinách různě (Haslam, 2016).

Otevřená je i otázka, kdo má právo na slovo: odborná komunita, která pojmy vytvořila, nebo lidé, kteří je používají k pojmenování vlastní zkušenosti (viz Mad Studies perspektiva). Fricker (2007) připomíná, že pojmy, jimiž lidé rozumějí své zkušenosti, vznikají společně, a že vyloučení dotčených z jejich tvorby je samo formou nespravedlnosti.

Literatura

• Abramson, K. (2014). Turning up the lights on gaslighting. Philosophical Perspectives.
• Dutton, D. G., & Painter, S. L. (1981). Traumatic bonding: The development of emotional attachments in battered women and other relationships of intermittent abuse. Victimology.
• Freyd, J. J. (1997). Violations of power, adaptive blindness, and betrayal trauma theory. Feminism & Psychology.
• Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford University Press.
• Haslam, N. (2016). Concept creep: Psychology's expanding concepts of harm and pathology. Psychological Inquiry.
• Lilienfeld, S. O., Miller, J. D., & Lynam, D. R. (2018). The Goldwater Rule: Perspectives from, and implications for, psychological science. Perspectives on Psychological Science.
• Miller, J. D., Lynam, D. R., Hyatt, C. S., & Campbell, W. K. (2017). Controversies in narcissism. Annual Review of Clinical Psychology.
• Nguyen, C. T. (2020). Echo chambers and epistemic bubbles. Episteme.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. Oxford University Press.
• Sweet, P. L. (2019). The sociology of gaslighting. American Sociological Review.
• World Health Organization (WHO). (2017). Preventing Suicide: A Resource for Media Professionals – Update 2017. WHO.

Související

Terminologie

• Česko-anglická terminologie EA – odborné ekvivalenty populárních výrazů.
• WHO klinická terminologie EA – co je a co není diagnóza.

Kritické perspektivy

• Riziko falešně pozitivních detekcí – když nálepka předběhne fakta.
• Stigmatizace skrze EA kategorie – dopad nálepek na lidi s duševním onemocněním.
• Riziko obětování oběti – když zpochybnění slova zasáhne člověka.

Případy a praxe

• Gaslighting partnerský – vzorec v užším, odborném smyslu.
• Online radikalizace – jak algoritmy zesilují hotové výklady.
• Subakutní detekční trénink – jak učit rozpoznávání bez paranoie.