Trojí popis🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-13.13
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Logické úrovně a percepční pozice
Druh	vzorec
Anglicky	Triple description
Jiné názvy	popis ze tří pozic, triple description
Obecnější heslo	Percepční pozice
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Trojí popis je v neurolingvistickém programování označení pro popis téže situace nebo vztahu ze tří percepčních pozic: z vlastní, z pozice druhého a z pozice nezúčastněného pozorovatele. Pojem zavedli John Grinder a Judith DeLozierová v rámci takzvaného nového kódu NLP a tvrdili, že každý z popisů přináší informace, které ostatní neobsahují, a že teprve jejich srovnání dává úplnější obraz vztahu (Grinder a DeLozier 1987). Trojí popis není nová perspektiva vedle tří pozic, ale způsob, jak s nimi zacházet: jejich výsledky se kladou vedle sebe a hledají se rozdíly mezi nimi. Na rozdíl od obecného pojmu percepční pozice, který pozice jen pojmenovává, je trojí popis vzorec práce s nimi, a proto ho katalog vede jako vzorec. Pro kompendium je důležitý ze dvou důvodů. Pokud se trojí popis provádí poctivě, podporuje epistemickou pokoru, protože ukazuje, že vlastní pohled je jen jedním z několika. Pokud se provádí pod vedením někoho, kdo zná výsledek předem, vytváří zdání nezávislého ověření, které ve skutečnosti neexistuje.

Původ a souvislosti🔗

Pojem navazuje na myšlenku Gregoryho Batesona, že hlubší poznání vzniká srovnáním dvou různých popisů téhož, podobně jako vidění hloubky vzniká ze srovnání obrazů dvou očí. Bateson tuto myšlenku nazýval dvojím popisem a rozvedl ji v pozdním díle; navazuje na jeho obecnější pojetí informace jako rozdílu, který něco mění (Bateson 1972). Grinder a DeLozierová přidali třetí pohled a celé rozlišení převedli do praxe nového kódu, kde slouží k modelování a ke zlepšení komunikace ve vztazích (Grinder a DeLozier 1987). Z teorie komunikace je známá příbuzná myšlenka, že účastníci interakce člení její průběh každý jinak a že kruhový vzorec jejich vzájemných reakcí je vidět až zvenčí (Watzlawick, Beavin a Jackson 1967). Pozdější literatura systemického NLP trojí popis uvádí mezi základními postupy oboru a rozvíjí z něj složitější vzorce, například meta-zrcadlo (Dilts a DeLozier 2000). Souvislost s novým kódem katalog rozebírá v hesle nový kód NLP.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má trojí popis tři složky a jedno srovnání. První složkou je popis z první pozice, tedy co člověk sám prožíval a potřeboval. Druhou je popis z druhé pozice, tedy jak situaci podle jeho představy prožíval protějšek. Třetí je popis z třetí pozice, tedy jaký vzorec vidí pozorovatel mezi oběma stranami. Srovnání pak hledá rozdíly: co je vidět jen z jedné pozice, kde si popisy odporují a co z toho plyne pro další jednání. Podle NLP má hodnotu právě rozdíl, ne shoda, protože rozdíl ukazuje slepá místa každé jednotlivé perspektivy (Grinder a DeLozier 1987).

Pro obranné čtení je podstatné si uvědomit, odkud tři popisy pocházejí. Všechny vytváří tentýž člověk. Druhá a třetí pozice nejsou svědectvím druhého nebo pozorovatele, ale představami, které si o nich vytváří ten, kdo trojí popis provádí. Trojí popis proto není triangulací v tom smyslu, v jakém ji zná vyšetřování nebo výzkum, kde se porovnávají nezávislé zdroje. Pokud je vytváření popisů vedeno někým dalším, například lektorem nebo vedoucím skupiny, a ten popisy usměrňuje dotazy, opravami nebo hodnocením, mohou se všechny tři pohledy sbíhat k závěru, který byl stanoven dopředu; výzkum sugestivních otázek ukazuje, že už formulace dotazu dokáže posunout popis toho, co člověk sám viděl (Loftus a Palmer 1974). Jejich shoda se pak vydává za doklad, že „ze všech stran“ vychází totéž. Tento mechanismus souvisí s tím, co kompendium popisuje jako perspektivistický kolaps, kdy se pluralita pohledů navenek zachovává, ale fakticky se zredukuje na jediný.

Detekční znaky🔗

Poctivý trojí popis se pozná podle otevřenosti výsledku a podle toho, že rozdíly mezi popisy jsou vítány. Zneužitý trojí popis má jiné znaky. Vedoucí cvičení opravuje popis z druhé nebo třetí pozice, dokud neodpovídá jeho představě: „takhle to ona určitě neviděla“, „zvenku by to vypadalo jinak“. Popis z první pozice se odbývá jako zaujatý a popisy z ostatních pozic se povyšují na objektivní. Na konci zazní závěr, že „ze všech tří pozic“ vyplývá, že účastník se mýlil, že má změnit postoj, omluvit se nebo přijmout výklad skupiny. Shoda popisů se předkládá jako důkaz, ačkoli vznikly pod tlakem jednoho člověka. Ve skupinovém prostředí se trojí popis někdy předvádí před ostatními účastníky, takže na jednotlivce působí i přítomnost publika. Kompendium podobnou dynamiku, kdy se pod rouškou mnohosti pohledů prosazuje jediný, popisuje i v technice internalizace radikálního relativismu, kde rovnocennost všech perspektiv slouží k tomu, aby žádná vlastní perspektiva neměla váhu. U účastníka, který prošel opakovaným zneužitým trojím popisem, se může objevit nejistota ve vlastním úsudku a přesvědčení, že vlastní pohled je vždy ten nejméně spolehlivý. Herman popisuje podobnou ztrátu důvěry ve vlastní vnímání jako důsledek prostředí, kde je výklad událostí soustavně přebírán druhými (Herman 1992).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití trojího popisu je v supervizi, mediaci, párové terapii a v koučinku srozumitelné. Supervizor, který s pracovníkem prochází jeho prožitek, pravděpodobný prožitek klienta a vzorec mezi nimi, pomáhá rozpoznat vlastní zapojení a slepá místa; kompendium o tom pojednává v oddílu supervizní rámce. V mediaci může každá strana zkusit popsat situaci i z pohledu druhé a mediátor dbá na to, aby oba popisy byly ověřeny u toho, koho se týkají. V párové terapii pomáhá popis zvenčí rozpoznat kruhový vzorec, ve kterém každý reaguje na druhého a nikdo nezačal (Watzlawick, Beavin a Jackson 1967). Legitimní užití má tyto rysy: výsledek je otevřený, rozdíly mezi popisy se zkoumají, představy o druhém se ověřují u druhého a závěr zůstává na tom, kdo trojí popis vytváří. Manipulativní užití tyto rysy obrací. Výsledek je dán předem, popisy se usměrňují, představy o druhém se neověřují a shoda se vydává za objektivní důkaz. Tosey a Mathison upozorňují, že modely NLP mají značnou rétorickou přesvědčivost a že záleží na tom, k čemu se v dané situaci používají (Tosey a Mathison 2009). U trojího popisu je tato přesvědčivost zvlášť silná, protože pojem „tři pohledy“ evokuje nestrannost.

Stav důkazů🔗

Trojí popis nebyl jako samostatný postup kontrolovaně zkoumán. Neexistují studie, které by ukázaly, že popis ze tří pozic v pojetí NLP vede k přesnějšímu porozumění vztahu nebo k lepším výsledkům v terapii či koučinku než jiné způsoby reflexe. Kritické přehledy NLP uvádějí, že většina tvrzení oboru zůstává neověřená a že kontrolovaných studií je málo (Witkowski 2010). Přehled zaměřený na koučink konstatuje nedostatek kvalitního výzkumu a doporučuje opatrnost při používání technik NLP (Passmore a Rowson 2019). Obecnější myšlenky, na které trojí popis navazuje, mají lepší zázemí, ale nepocházejí z NLP: teorie komunikace popisuje rozdílné členění interakce jejími účastníky (Watzlawick, Beavin a Jackson 1967) a výzkum úsudku ukazuje, že vnější pohled může opravit chyby pohledu zevnitř (Kahneman 2011). Z výzkumu úsudku však také plyne varování: lidé bývají ve svých odhadech cizích myšlenek a záměrů přesvědčenější, než odpovídá jejich přesnosti (Gilovich 1991). Popis z druhé pozice je proto vždy hypotéza, ne poznatek, a trojí popis nemůže nahradit rozhovor s tím, o koho jde, ani nezávislé ověření událostí.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je pamatovat, že tři popisy pocházejí od jednoho člověka. Kdo je veden k trojímu popisu, může trvat na tom, že popis z druhé pozice je jeho představou o druhém, a ne výpovědí druhého, a že se má ověřit u druhého. Druhou obranou je odmítnout předem daný výsledek: pokud vedoucí cvičení opravuje popisy, dokud neodpovídají jeho výkladu, nejde o trojí popis, ale o vnucení jednoho pohledu. Je legitimní to pojmenovat a cvičení ukončit. Třetí obranou je hledat skutečnou triangulaci: výpovědi jiných lidí, záznamy, dokumenty a časovou osu událostí, tedy zdroje, které na vedoucím nezávisejí. U lidí, kteří prošli prostředím, kde se mnohost pohledů opakovaně používala k potlačení jejich vlastního, je zotavení spojeno s obnovou důvěry ve vlastní vnímání. Herman zdůrazňuje, že tato obnova probíhá ve vztazích, kde má člověk znovu právo na svůj popis událostí (Herman 1992). Teprve potom má smysl k vlastnímu pohledu přidávat další, a to dobrovolně, s otevřeným výsledkem a s možností se k vlastnímu pohledu vrátit.

Literatura🔗

• Bateson, G. (1972). Steps to an Ecology of Mind. San Francisco: Chandler.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Gilovich, T. (1991). How We Know What Isn't So: The Fallibility of Human Reason in Everyday Life. New York: Free Press.
• Grinder, J., & DeLozier, J. (1987). Turtles All the Way Down: Prerequisites to Personal Genius. Scotts Valley: Grinder & Associates.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. New York: Farrar, Straus and Giroux.
• Loftus, E. F., & Palmer, J. C. (1974). Reconstruction of automobile destruction: An example of the interaction between language and memory. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 13(5), 585–589.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Watzlawick, P., Beavin, J. H., & Jackson, D. D. (1967). Pragmatics of Human Communication. New York: W. W. Norton.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Logické úrovně a percepční pozice – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Percepční pozice – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Percepční pozice – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Perceptual positions (concept))
• Meta-zrcadlo – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Meta-mirror)
• První pozice – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, First position)
• Druhá pozice – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Second position)
• Třetí pozice – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Third position)
• Čtvrtá pozice – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Fourth position)
• Disneyova strategie – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Disney strategy)
• Nový kód NLP – příbuzné heslo (Strategie a modelování, NLP New Code)

V kompendiu

• 6.6 Supervizní rámce v klinické praxi EA – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-5.2.8 Perspektivistický kolaps – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-2.5.4 Internalizace radikálního relativismu – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Čtvrtá pozice – předchozí heslo rodiny
• Model SCORE – další heslo rodiny