Druhá pozice🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-13.10
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Logické úrovně a percepční pozice
Druh	pojem
Anglicky	Second position
Jiné názvy	pozice druhého, pozice ty
Obecnější heslo	Percepční pozice
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	vysoké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Druhá pozice je v neurolingvistickém programování označení pro pokus vnímat situaci tak, jak ji vnímá druhý člověk: z jeho místa, s jeho emocemi, potřebami a hodnotami. Kdo se do ní vciťuje, mluví obvykle za druhého, „jako on vidím…“, nebo o něm ve druhé osobě, „tobě v tu chvíli vadilo…“. V trojici percepčních pozic stojí mezi vlastním pohledem a pohledem nezúčastněného pozorovatele (Grinder a DeLozier 1987). Literatura systemického NLP popisuje druhou pozici jako dočasné ztotožnění s druhým, které má přinést informace z vlastní pozice nedostupné, a spojuje ji s raportem, tedy se vzájemným naladěním účastníků rozhovoru (Dilts a DeLozier 2000). Podstatné je, že druhá pozice nikdy není přímým přístupem k mysli druhého. Je to představa, kterou si o jeho prožívání vytváří ten, kdo se vciťuje, z vlastních zkušeností, z pozorování a z toho, co druhý řekl. Pro kompendium je pojem důležitý třikrát: jako jádro skutečné empatie, jako nástroj, jímž vlivový praktik zjišťuje, co na druhého zabere, a jako požadavek, kterým se po člověku chce, aby se vcítil do toho, kdo mu ubližuje, a z jeho pohledu mu dal za pravdu.

Původ a souvislosti🔗

Snaha porozumět druhému zevnitř jeho zkušenosti má v psychoterapii dlouhou tradici. Carl Rogers pokládal za jádro terapeutického vztahu úsilí terapeuta vnímat svět klienta z jeho vnitřního rámce a sdělovat mu toto porozumění (Rogers 1951). Gestalt terapie pracovala s technikou, kdy klient střídal místa a mluvil hlasem druhého člověka nebo části vlastního snu, aby zakusil, co z druhé strany vypadá jinak (Perls 1969). Tvůrci NLP od konce sedmdesátých let popisovali, jak terapeuti s dobrým vztahem ke klientům sladují tempo řeči, držení těla a volbu slov s klientem, a tento jev nazvali raportem (Bandler a Grinder 1979). Grinder a DeLozierová pak v rámci nového kódu vymezili druhou pozici jako samostatné hledisko v trojici pozic a zdůraznili, že teprve srovnání popisů z různých pozic dává úplnější obraz vztahu (Grinder a DeLozier 1987). Mimo NLP se příbuzné jevy zkoumají pod jinými názvy. Sociální psychologie ukázala, že lidé nevědomě napodobují výrazy a pohyby svého protějšku a že takové napodobení zvyšuje vzájemnou sympatii (Chartrand a Bargh 1999). Motivační rozhovory staví na přesné empatii, tedy na schopnosti zachytit a vrátit klientovi smysl toho, co říká (Miller a Rollnick 2013). Obecný pojem percepčních pozic katalog popisuje v hesle percepční pozice.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má druhá pozice čtyři prvky. Prvním je opuštění vlastního hlediska: člověk na čas odkládá své soudy a potřeby. Druhým je přejímání vnějších znaků druhého, jeho tempa, postoje a slovníku, které má podle NLP usnadnit vstup do jeho prožívání; v praxi se tento přechod často spojuje i se změnou místa v prostoru. Třetím je vytvoření popisu z pohledu druhého. Čtvrtým je návrat do vlastní pozice, kde se popis porovná s vlastním pohledem (Dilts a DeLozier 2000). Výsledkem celé operace je hypotéza o druhém. Její kvalita závisí na tom, jak dobře ji lze ověřit u samotného druhého, a na tom, nakolik se do ní promítají vlastní předpoklady toho, kdo se vciťuje.

Z obranného hlediska se druhá pozice zneužívá ve třech směrech. Prvním je vliv: praktik vstupuje do pozice druhého ne proto, aby mu porozuměl, ale aby odhalil jeho hodnoty, obavy a touhy a podle nich sestavil sdělení, které ho pohne požadovaným směrem. Tento směr navazuje na raport jako nástroj vlivu a na předstíranou empatii. Druhým směrem je vynucené vcítění: člověk je vyzván, aby se vcítil do mluvčího, výsledek vcítění je stanoven předem a mluvčí sám do pozice druhého nevstupuje. Třetím směrem je nárok na druhou pozici: mluvčí tvrdí, že přesně ví, co druhý prožívá a potřebuje, a tím si osobuje právo za něj rozhodovat. Tento nárok má strukturu, kterou meta-model popisuje jako čtení myšlenek (Bandler a Grinder 1975). Kompendium příbuzné mechanismy rozebírá v technice mentalizační disrupce.

Detekční znaky🔗

Vynucené vcítění se pozná podle jednostrannosti a předepsaného výsledku. Mluvčí opakovaně vyzývá, aby se člověk „vžil do jeho situace“, ale sám se o pohled druhého nezajímá. Z vcítění má vyplynout, že stížnost, nesouhlas nebo bolest byly přehnané nebo nespravedlivé. Když člověk po vcítění na svém pohledu trvá, slyší, že se nevcítil „doopravdy“. Varovným znakem je také výzva k vcítění do toho, kdo ubližuje, vyslovená dřív, než byla uznána zkušenost toho, komu bylo ublíženo. Nárok na druhou pozici se pozná podle vět „vím přesně, jak se cítíte“, „znám vás lépe než vy sám“ nebo „ve skutečnosti chcete…“, po nichž následuje doporučení výhodné pro mluvčího. Vlivové užití se pozná hůř, protože navenek vypadá jako pozornost. Znaky jsou nepřiměřeně rychlá blízkost, nápadné přebírání vlastních slov a gest, otázky, které míří na obavy a touhy víc, než situace vyžaduje, a sdělení, které je druhému „ušité na míru“ tak přesně, že se mu těžko odporuje. U člověka, vůči němuž se vynucené vcítění opakuje, se objevuje automatické omlouvání druhého, obtíž vnímat vlastní potřeby a sklon posuzovat situace nejprve očima toho, kdo má ve vztahu moc. Herman popisuje, jak se v podmínkách dlouhodobé kontroly oběť naučí pozorně sledovat nálady a přání toho, kdo ji ovládá, protože na tom závisí její bezpečí (Herman 1992). Kompendium tento obraz rozvádí v signatuře gaslightingu.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití druhé pozice je v pomáhajících profesích, v mediaci a v běžných vztazích každodenní. Terapeut se snaží porozumět světu klienta, aby mu mohl pomoci, a své porozumění mu vrací k opravě. Mediátor vede strany k tomu, aby slyšely, jak situaci vidí protějšek, a dbá na to, aby to platilo pro obě. Rodič se snaží pochopit, proč dítě reaguje tak, jak reaguje. Legitimní užití má společné rysy: je vzájemné nebo alespoň nevynucené, jeho výsledek je otevřený, představa o druhém se ověřuje u druhého a porozumění se neplete se souhlasem (Rogers 1951). Manipulativní užití tyto rysy obrací. Porozumění slouží jako zdroj informací o slabinách druhého. Výzva k vcítění slouží k tomu, aby se vlastní pohled rozpustil v pohledu mluvčího. Tvrzené porozumění slouží jako argument autority. Stark popisuje donucující kontrolu jako soustavné řízení každodenního života kontrolovaného člověka, při kterém se jeho pozornost trvale upíná k požadavkům toho, kdo kontroluje (Stark 2007). V takovém prostředí není druhá pozice dovedností, ale podmínkou přežití, a její „rozvíjení“ by bylo dalším posílením asymetrie.

Stav důkazů🔗

Pro obecné tvrzení, že lidé umějí do jisté míry odhadovat prožívání druhých a že empatické porozumění přispívá k dobrému terapeutickému vztahu, existuje opora v psychologii, ale tento výzkum nepochází z NLP a používá vlastní pojmy a metody (Miller a Rollnick 2013). Specifická tvrzení NLP o druhé pozici, například že přejímání postoje a tempa druhého spolehlivě otevírá přístup k jeho prožívání, ověřena nebyla. Přehled raných výzkumů NLP nenašel podporu ani pro příbuzné tvrzení, že sladění se s preferovaným smyslovým kanálem klienta zlepšuje raport a výsledky (Sharpley 1987). Výzkum nevědomého napodobování ukazuje, že napodobení zvyšuje sympatii, ale netvrdí, že by vedlo k přesnějšímu porozumění druhému (Chartrand a Bargh 1999). Výzkum lidského úsudku navíc připomíná, že lidé bývají ve svých odhadech cizích myšlenek a motivů přesvědčenější, než odpovídá jejich skutečné přesnosti (Gilovich 1991). Kritické přehledy NLP konstatují, že kontrolovaných studií je málo a že většina tvrzení oboru zůstává neověřená (Witkowski 2010; Passmore a Rowson 2019). Druhou pozici je proto rozumné číst jako užitečnou výzvu k zájmu o druhého, ne jako metodu, která dává jisté poznání jeho mysli.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je oddělit porozumění od souhlasu. Kdo je vyzván, aby se vžil do druhého, může to udělat a zároveň říci, že jeho vlastní pohled tím nepřestává platit a že porozumění důvodům druhého neznamená omluvu jeho jednání. Druhou obranou je trvat na vzájemnosti: je legitimní požádat, aby se mluvčí stejně vážně zabýval pohledem druhé strany. Třetí obranou je zacházet s tvrzeným porozuměním jako s hypotézou. Na větu „vím přesně, jak se cítíte“ lze odpovědět, že o vlastních pocitech rozhoduje dotyčný sám, a rozhodnutí opřít o vlastní kritéria a o nezávislé informace. Čtvrtou obranou proti vlivovému užití je zpomalit, když blízkost vzniká nápadně rychle, a vrátit se k obsahu nabídky. U lidí, kteří dlouho žili ve vztahu, kde se jejich pozornost upínala k potřebám kontrolujícího, je zotavení spojeno s obnovou vlastní pozice, kterou rozebírá heslo první pozice. Herman zdůrazňuje, že zotavení začíná obnovou bezpečí a vlastní autonomie a že teprve potom může být užitečné rozšiřovat pohled o perspektivy jiných (Herman 1992). Pomáhající profesionál by proto neměl klienta s čerstvou zkušeností zneužívání vést k tomu, aby situaci nahlížel očima pachatele, dokud o to klient sám nestojí.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Chartrand, T. L., & Bargh, J. A. (1999). The chameleon effect: The perception–behavior link and social interaction. Journal of Personality and Social Psychology, 76(6), 893–910.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Gilovich, T. (1991). How We Know What Isn't So: The Fallibility of Human Reason in Everyday Life. New York: Free Press.
• Grinder, J., & DeLozier, J. (1987). Turtles All the Way Down: Prerequisites to Personal Genius. Scotts Valley: Grinder & Associates.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Perls, F. S. (1969). Gestalt Therapy Verbatim. Lafayette: Real People Press.
• Rogers, C. R. (1951). Client-Centered Therapy. Boston: Houghton Mifflin.
• Sharpley, C. F. (1987). Research findings on neurolinguistic programming: Nonsupportive data or an untestable theory? Journal of Counseling Psychology, 34(1), 103–107.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. New York: Oxford University Press.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Logické úrovně a percepční pozice – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Percepční pozice – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Percepční pozice – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Perceptual positions (concept))
• Čtení myšlenek – příbuzné heslo (Meta-model, Mind reading)
• Vzorec odpuštění – příbuzné heslo (Disociace, fobie a trauma, Forgiveness pattern)
• Meta-zrcadlo – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Meta-mirror)
• První pozice – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, First position)
• Třetí pozice – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Third position)
• Trojí popis – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Triple description)
• Zrcadlení – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Mirroring)
• Raport jako nástroj vlivu – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Rapport as an influence tool)
• Předstíraná empatie – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Simulated empathy)

V kompendiu

• EA-5.3.10 Perspektivní substituce – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-5.3.15 Mentalizační disrupce – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Detekční signatura: Gaslighting vzorec – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• První pozice – předchozí heslo rodiny
• Třetí pozice – další heslo rodiny