Předstíraná empatie🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-18.16
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Raport a kalibrace
Druh	vzorec
Anglicky	Simulated empathy
Jiné názvy	pseudoempatie, strategická empatie
Obecnější heslo	Raport jako nástroj vlivu
Užití	převážně vlivové
Riziko zneužití	vysoké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Předstíraná empatie je vzorec, ve kterém mluvčí napodobuje vnější projevy porozumění a soucitu, tedy pozorné naslouchání, zrcadlení citového tónu, shrnování slov druhého, výroky o tom, jak dobře mu rozumí, a nárokování si podobné zkušenosti, aniž by tyto projevy sloužily zájmům druhého. Jejich účelem je vytvořit důvěru, kterou lze následně využít. V katalogu je vzorec zařazen jako zvláštní případ vzorce raport jako nástroj vlivu: zatímco instrumentální raport pracuje s podobností a souzněním obecně, předstíraná empatie cílí na nejcitlivější místo, na potřebu být pochopen v bolesti, ztrátě nebo nejistotě. Techniky, ze kterých se skládá, nepocházejí jen z NLP. Reflektivní naslouchání a shrnování jsou součástí poradenských přístupů, jejichž autoři je chápali jako výraz skutečného zájmu o druhého (Rogers 1951). NLP je zpracovalo jako dovednosti, které se dají naučit a použít nezávisle na tom, co mluvčí cítí, a právě tato oddělitelnost formy od postoje otevírá prostor pro zneužití (Bandler a Grinder 1979).

Původ a souvislosti🔗

Pojetí empatie jako jádra pomáhajícího vztahu formuloval Carl Rogers. Empatické porozumění v jeho pojetí znamená snahu vnímat svět klienta tak, jak ho klient prožívá, a sdělovat mu toto porozumění, přičemž klíčová je opravdovost terapeuta (Rogers 1951). Bandler a Grinder se v raných pracích zajímali o to, co dělají úspěšní terapeuti, a popisovali jejich práci jako soubor pozorovatelných vzorců chování a jazyka, které lze modelovat a přenést na jiné (Bandler a Grinder 1975; Bandler a Grinder 1979). Z tohoto přístupu vyplynulo, že projevy porozumění, sladění tónu a vracení slov klienta se dají učit jako techniky. Pozdější literatura NLP popsala vcítění do druhého jako zaujetí takzvané druhé percepční pozice, tedy pohledu z místa druhého člověka (Grinder a DeLozier 1987). Současné poradenské přístupy s reflektivním nasloucháním pracují dál, ale zdůrazňují etické ukotvení. Autoři motivačních rozhovorů výslovně uvádějí, že soucit, tedy aktivní zaměření na dobro klienta, patří k základnímu postoji přístupu a že bez něj se techniky mohou stát nástrojem manipulace (Miller a Rollnick 2013). Předstíraná empatie je právě tato forma bez postoje.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má předstíraná empatie čtyři prvky. Prvním je pozorné naslouchání, které je nápadně intenzivní a zaměřené na zranitelná místa: ztrátu, osamělost, zklamání, strach. Druhým je zrcadlení citového tónu: mluvčí ztiší hlas, zpomalí, přizpůsobí výraz a vrací druhému jeho slova, často ve formě zpětného shrnutí. Třetím je nárok na shodnou zkušenost: „prožil jsem přesně totéž“, „vím přesně, jak se cítíte“. Čtvrtým prvkem je převod: v okamžiku, kdy druhý prožívá úlevu z pochopení, se objeví návrh, který slouží mluvčímu, a soucit se k němu připne jako záruka. Mechanismus stojí na dvou silných lidských potřebách. První je potřeba být pochopen. Kdo prožívá bolest, vnímá porozumění jako dar a má sklon ho oplatit. Cialdini popsal reciprocitu jako jeden ze základních principů vlivu: přijatá laskavost vytváří pocit závazku, který přetrvává i tehdy, když laskavost nebyla vyžádána (Cialdini 2009). Druhou potřebou je důvěra k tomu, kdo se zdá podobný. Výzkum ukázal, že napodobování zvyšuje sympatii a že lidé s vyšší schopností vcítění napodobují druhé spontánně více (Chartrand a Bargh 1999). Předstíraná empatie napodobuje vnější projev tohoto spojení a druhý ho čte jako znak skutečného vcítění.

Detekční znaky🔗

Předstíraná empatie se pozná podle několika znaků, z nichž žádný sám nestačí, ale jejich souběh je výmluvný. Porozumění přichází nezvykle rychle a je nezvykle úplné: mluvčí po krátkém rozhovoru tvrdí, že přesně ví, co druhý prožívá. Nárok na shodnou zkušenost se objeví vždy poté, co druhý svou zkušenost popsal, a je podáván v obecných obrysech, bez konkrétních detailů. Projevy soucitu jsou intenzivní, ale nezůstávají otevřené: brzy vedou k jedinému řešení, které mluvčí sám nabízí nebo prodává. Objevuje se časový tlak, odůvodněný bolestí druhého: „nemůžete takhle trpět ani o den déle“. Při odmítnutí se soucit mění ve zklamání nebo v náznak, že druhý svou situaci nebere vážně. V náboru do uzavřených skupin se tento vzorec objevuje jako zahrnování vřelostí a pozorností, které Singer a Lalich popsaly jako typický prvek získávání nových členů (Singer a Lalich 1995). Kompendium s ním souvisí i u latentní emocionální modulace, kde se emoční ladění druhého ovlivňuje bez jeho vědomí. Odlišujícím znakem skutečné empatie je naopak to, že uznává hranice vlastního porozumění, ptá se a nic za sebe nežádá.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití technik empatického naslouchání je jádrem poradenství, psychoterapie, sociální práce a medicíny. Pracovník, který se učí lépe shrnovat a vracet slova klienta, zlepšuje svou práci, i když se to zpočátku učí jako dovednost. Rozhodující je, komu porozumění slouží: klientovi, jeho rozhodování a jeho tempu. Rogers kladl postoj terapeuta před techniku a upozorňoval, že technika odtržená od skutečného přijetí klienta ztrácí smysl (Rogers 1951). Legitimní užití také uznává hranice: pracovník nepředstírá zkušenost, kterou nemá, a neslibuje, že rozumí úplně.

Manipulativní užití odpojuje projevy empatie od zájmu o druhého a používá je jako vstupní bránu. Typickým prostředím jsou podvody, ve kterých se cílí na lidi po ztrátě, na osamělé seniory nebo na lidi v krizi, dále prodej drahých rozvojových programů a nábor do uzavřených skupin. Literatura o kultech uvádí, že lidé bývají nejsnáze získáni v přechodných a zranitelných obdobích, například po ztrátě blízkého, rozchodu nebo stěhování (Singer a Lalich 1995). Zvláště citlivé je užití v pomáhajících profesích, kde klient očekává, že porozumění je opravdové, a kde zneužití důvěry zasahuje hluboko. Kompendium proto pokládá za manipulativní každé užití, ve kterém by se vzorec rozpadl, kdyby mluvčí otevřeně řekl, k čemu porozumění slouží.

Stav důkazů🔗

O předstírané empatii jako technice NLP neexistuje kontrolovaný výzkum. Klinická literatura pokládá empatii za ústřední složku pomáhajícího vztahu a autoři motivačních rozhovorů uvádějí, že empatie pracovníka souvisí s výsledky klientů; obě tradice ji však chápou jako postoj spojený s opravdovostí, ne jako napodobitelnou techniku (Rogers 1951; Miller a Rollnick 2013). Mechanismy, na nichž předstíraná empatie stojí, jsou doloženy mimo NLP: reciprocita a sympatie zvyšují ochotu vyhovět (Cialdini 2009) a napodobování zvyšuje sympatii (Chartrand a Bargh 1999). Obecné hodnocení NLP zůstává nepříznivé a přehledy upozorňují, že tvrzení oboru o zvýšení vlivu nebyla kontrolovaně potvrzena (Witkowski 2010; Passmore a Rowson 2019). Kritické hodnocení NLP pro manažery připomíná, že důraz oboru na techniku a výsledek bez odpovídající etické reflexe je jedním z jeho trvalých problémů (Tosey a Mathison 2009). Kompendium z toho vyvozuje, že nebezpečí předstírané empatie nevyplývá z výjimečné účinnosti technik NLP, ale z toho, že napodobuje vnější podobu jedné z nejsilnějších lidských zkušeností, a ta působí i tehdy, když je napodobená.

Obrana a zotavení🔗

Obrana začíná rozlišením mezi pocitem porozumění a tím, co z něj má vyplynout. Pocit, že mi někdo rozumí, je cenný, ale sám o sobě není důvodem k rozhodnutí. Pokud po intenzivním projevu soucitu přichází návrh, který slouží mluvčímu, je rozumné rozhodnutí odložit a probrat ho s někým, kdo s mluvčím nemá nic společného. Druhou obranou je sledovat, zda porozumění uznává své hranice. Kdo tvrdí, že rozumí úplně a ví, co potřebujete, často rozumí méně, než tvrdí. Třetí obranou je zkouška odmítnutí: skutečná empatie odmítnutí návrhu snese a nemění se ve výčitky. U lidí, kteří byli předstíranou empatií zneužiti, je zotavení často náročné, protože se zranění týká samotné schopnosti důvěřovat. Člověk pochybuje nejen o tom, kdo ho podvedl, ale i o vlastní schopnosti poznat upřímnost. Klinická práce se proto zaměřuje na zpracování studu, na rozlišení mezi naivitou a normální lidskou potřebou porozumění a na obnovu kalibrované důvěry, jak ji kompendium popisuje u epistemické důvěry, nedůvěry a důvěřivosti. Cílem není naučit se nevěřit nikomu, ale opět rozlišovat vztahy, ve kterých porozumění nic nestojí, od vztahů, ve kterých je nabízeno za cenu. Herman popisuje obnovu schopnosti navazovat vztahy jako závěrečnou fázi zotavení po traumatu, které narušilo důvěru (Herman 1992).

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Chartrand, T. L., & Bargh, J. A. (1999). The chameleon effect: The perception–behavior link and social interaction. Journal of Personality and Social Psychology, 76(6), 893–910.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Grinder, J., & DeLozier, J. (1987). Turtles All the Way Down: Prerequisites to Personal Genius. Scotts Valley: Grinder & Associates.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Rogers, C. R. (1951). Client-Centered Therapy. Boston: Houghton Mifflin.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Raport a kalibrace – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Raport jako nástroj vlivu – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Odvolání na soucit – příbuzné heslo (Argumentační fauly: Klamy relevance, Appeal to pity)
• Lichotka – příbuzné heslo (Argumentační fauly: Klamy relevance, Appeal to flattery)
• Respekt k modelu světa druhého – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Respect for the other person's model of the world)
• Raport – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Rapport)
• Čtení myšlenek – příbuzné heslo (Meta-model, Mind reading)
• Čtení myšlenek v Milton-modelu – příbuzné heslo (Milton-model, Mind reading (Milton Model))
• Druhá pozice – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Second position)
• Já a druzí – příbuzné heslo (Metaprogramy, Self and other)
• Zrcadlení – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Mirroring)
• Zpětné shrnutí – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Backtracking)
• Sladění hodnot – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Value matching)
• Raport jako nástroj vlivu – příbuzné heslo (Raport a kalibrace, Rapport as an influence tool)
• NLP v komunitě „umění svádění“ – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, NLP in the seduction community)
• Zrcadlení v podvodech – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, Mirroring in scams)

V kompendiu

• EA-2.2.7 Pěstování citového dluhu – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.4.2 Latentní emocionální modulace – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-8.1.5 Epistemická důvěra, nedůvěra a důvěřivost – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Čtení řeči těla v NLP – předchozí heslo rodiny