Rámec „jako by“🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-08.06
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Reframing a rámce
Druh	vzorec
Anglicky	As-if frame
Jiné názvy	rámec jako by, hypotetický rámec
Obecnější heslo	Rámec
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Rámec „jako by“ je konverzační vzorec, při kterém mluvčí vyzve druhého, aby uvažoval nebo mluvil tak, jako by určitá podmínka platila: jako by už cíle dosáhl, jako by znal odpověď, kterou podle svých slov nezná, nebo jako by překážka, o které mluví, neexistovala. Typickými formulacemi jsou „kdybyste věděl…“, „představte si, že už…“ nebo „řekněme, že by to šlo…“. V literatuře NLP patří tento rámec k základním konverzačním rámcům a slouží k tomu, aby se obešlo „nevím“ nebo „nejde to“ a rozhovor se posunul k obsahu, který by jinak zůstal nevyslovený (O'Connor a Seymour 1990). Strukturálně jde o hypotetickou nebo kontrafaktuální konstrukci, tedy o jazykový prostředek, který kompendium samostatně popisuje u kontrafaktuálních podmínek. Pro kompendium je rámec významný proto, že hypotéza, kterou si člověk na výzvu představí, nemusí zůstat hypotézou: může se změnit v přesvědčení o budoucnosti, v závazek, nebo v dojem vzpomínky na něco, co se nestalo.

Původ a souvislosti🔗

Myšlenka, že užitečné může být jednat podle předpokladu, o němž víme, že nemusí platit, má v dějinách filozofie a psychoterapie dlouhou tradici. Hans Vaihinger v roce 1911 vydal filozofii „jako by“, podle níž lidské myšlení pracuje s vědomými fikcemi, které jsou nepravdivé nebo neověřitelné, a přesto užitečné. Na tuto myšlenku navazoval Alfred Adler, který klienty vyzýval, aby se zkusmo chovali, jako by již byli takovými, jakými chtějí být. V ericksonovské hypnoterapii má rámec obdobu v pseudoorientaci v čase, při níž si klient v transu představuje budoucnost, v níž je obtíž už vyřešena; Ericksonova práce se sugescí ukazuje, jak silně představa usměrňuje prožívání (Erickson a Rossi 1979). NLP rámec převzalo jako konverzační nástroj a spojilo ho s prací na cílech a s takzvaným budoucím přehráváním (O'Connor a Seymour 1990). Mimo NLP pracuje s představou a hrou rolí kognitivně-behaviorální terapie, například když klient zkouší, jak by situace vypadala, kdyby jednal podle jiného přesvědčení, a výsledek pak hodnotí podle zkušenosti (Beck 1976). Kognitivní psychologie zároveň upozorňuje, že snadnost, s jakou si člověk určitou situaci představí, ovlivňuje i to, jak pravděpodobná se mu zdá (Tversky a Kahneman 1974).

Struktura vzorce🔗

Struktura rámce má tři prvky. Prvním je výchozí blokáda: člověk říká, že něco neví, nemůže nebo si to neumí představit. Druhým je hypotetická podmínka, kterou mluvčí nabídne a která blokádu dočasně ruší („kdyby to věděl“, „kdyby to šlo“). Třetím je obsah, který posluchač v rámci podmínky vytvoří: odpověď, plán, popis budoucnosti nebo obraz minulosti. Mechanismus, který NLP rámci připisuje, je obejití vnitřní kontroly: hypotetická forma snižuje riziko, a proto člověk vysloví i to, co by jinak zadržel. Pro analýzu je rozhodující, kam se rámec obrací. Obrací-li se do budoucnosti a k jednání posluchače, vytváří prostor pro úvahu, kterou lze následně porovnat se skutečností. Obrací-li se do minulosti, mění se situace podstatně: představa minulé události vytvořená na výzvu se může smísit se vzpomínkou. Loftus a Palmer ukázali, že pouhá formulace otázky dokáže ovlivnit nejen odhad svědků, ale i to, co si o události později „pamatují“ (Loftus a Palmer 1974). Rámec „jako by“ obrácený k minulosti tak není neutrální úvaha, ale riziko kontaminace paměti. Třetí směr se obrací k rozhodnutí: když si člověk představí, jako by věc už vlastnil nebo jako by smlouvu už podepsal, mění se jeho výchozí bod a odmítnutí začíná působit jako ztráta něčeho, co už má.

Detekční znaky🔗

Rámec se pozná podle hypotetických konstrukcí, které následují bezprostředně po vyjádření nejistoty nebo odmítnutí. Manipulativní užití má několik typických podob. V obchodní komunikaci se objevuje výzva představit si, jak bude člověk produkt používat, ještě dřív, než se rozhodl; kompendium se jí věnuje u budoucího přehrávání v prodeji. V rozhovorech o minulosti, zejména o údajně zapomenutých traumatech, se objevuje výzva „jen si představit“, co by se mohlo stát, s ujištěním, že nezáleží na tom, zda je to pravda. V uzavřených skupinách se rámec obrací negativně: člen je vyzýván, aby si představil, co by se stalo, kdyby odešel, a představa katastrofy se stává argumentem pro setrvání. Hassan popsal takové vytváření strachu z odchodu jako jeden z mechanismů, jimiž destruktivní skupiny udržují členy (Hassan 1988), a kompendium popisuje příbuzný vzorec u implantace budoucího vydírání. Společným znakem všech podob je, že představa vytvořená v hypotetickém rámci se později používá jako fakt: „sám jste si to představil“, „sám jste řekl, že by to šlo“.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití rámce obrací pozornost k budoucímu jednání a ponechává posluchači plné právo představu zhodnotit. Koučka, která se klientky bojící se mluvit na poradě zeptá, co by řekla, kdyby věděla, že ji nikdo nebude soudit, jí pomáhá rozlišit, co chce sdělit, od toho, čeho se bojí. Terapeut, který s klientem zkoumá, jak by se choval, kdyby nevěřil, že selže, připravuje behaviorální experiment, jehož výsledek se pak posoudí podle skutečnosti (Beck 1976). Legitimní užití je otevřené, směřuje k posluchačovým cílům a nevyvozuje z představy závazek. Manipulativní užití buď představu obrací k minulosti a vydává ji za vzpomínku, nebo ji obrací k rozhodnutí a vytváří z ní pocit vlastnictví či závazku, nebo ji používá k vyvolání strachu. Hraničním případem je vyšetřovací rozhovor, kde hypotetické otázky mohou pomoci rozpomenout se, ale zároveň mohou vložit detail, který svědek neviděl; doporučení vyhýbat se v rozhovorech se svědky sugestivním formulacím vychází mimo jiné z výzkumu vlivu formulace otázek na výpověď (Loftus a Palmer 1974).

Stav důkazů🔗

O rámci „jako by“ jako samostatné technice NLP nejsou k dispozici kontrolované studie a obecné přehledy výzkumu NLP nenacházejí pro jeho techniky přesvědčivé doklady (Witkowski 2010; Sturt a kol. 2012). Lépe zkoumané jsou mechanismy, o které se vzorec opírá. Vliv představivosti na odhad pravděpodobnosti je součástí výzkumu heuristik (Tversky a Kahneman 1974) a vliv formulace na paměť patří k nejlépe doloženým poznatkům psychologie svědectví (Loftus a Palmer 1974). Další výzkum paměti ukázal, že opakované představování si události může zvyšovat jistotu, že se skutečně stala, což je hlavní důvod klinické opatrnosti u technik pracujících s imaginací minulosti. Výzkum hypnózy dodává, že imaginativní sugesce působí i bez zvláštního stavu vědomí a jejich účinek je silně spojen s očekáváním (Kirsch a Lynn 1995). Pro čtenáře z toho plyne, že rámec je účinný právě tam, kde je nejrizikovější, a že jeho přínos pro práci s cíli nebyl samostatně ověřen.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je držet hypotézu jako hypotézu. Kdo je vyzván, aby si něco představil, může tak učinit a zároveň trvat na tom, že představa není závazek ani vzpomínka. Užitečné je všimnout si, kterým směrem se rámec obrací: výzva k představě budoucího vlastního jednání je obvykle neškodná, výzva k „představě“ minulé události nebo k představě vlastnictví v průběhu prodeje zaslouží zvýšenou opatrnost. U vzpomínek platí, že obraz vytvořený na výzvu nelze považovat za doklad; při podezření na zapomenuté trauma je vhodné obrátit se na odborníka, který sugestivní postupy nepoužívá. Při rozhodování pomáhá odstup: představa „už to mám“ slábne, když člověk rozhodnutí odloží a znovu ho posoudí podle faktů. Lidé, kteří odešli ze skupin, kde se rámec používal k vyvolání strachu z odchodu, často potřebují čas, aby katastrofické představy rozlišili od skutečných rizik; Singerová a Lalichová popisují přetrvávající strachy jako běžnou součást období po odchodu (Singer a Lalich 1995). V klinické práci se proto s takovými představami pracuje tak, že se porovnávají s tím, co se skutečně stalo, a nevytvářejí se nové představy, které by staré nahradily.

Literatura🔗

• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Erickson, M. H., & Rossi, E. L. (1979). Hypnotherapy: An Exploratory Casebook. New York: Irvington.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Kirsch, I., & Lynn, S. J. (1995). The altered state of hypnosis: Changes in the theoretical landscape. American Psychologist, 50(10), 846–858.
• Loftus, E. F., & Palmer, J. C. (1974). Reconstruction of automobile destruction: An example of the interaction between language and memory. Journal of Verbal Learning and Verbal Behavior, 13(5), 585–589.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1974). Judgment under uncertainty: Heuristics and biases. Science, 185(4157), 1124–1131.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Reframing a rámce – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Rámec – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Předpoklady jako pracovní hypotézy – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Presuppositions as working assumptions)
• Rámec – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Frame (concept))
• Pseudoorientace v čase – příbuzné heslo (Ericksonovská hypnóza, Pseudo-orientation in time)
• Kontrafaktuální podmínky – příbuzné heslo (Jazykové presupozice, Counterfactual conditionals)
• Rámec výsledku – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Outcome frame)
• Vložení cíle do budoucnosti – příbuzné heslo (Časová osa, Placing a goal in the future)
• Budoucí přehrávání – příbuzné heslo (Časová osa, Future pacing)
• Výzva „představte si“ – příbuzné heslo (Jazykové vzorce, Imagine)
• Budoucí přehrávání v prodeji – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, Future pacing in sales)

V kompendiu

• EA-2.2.10 Implantace budoucího vydírání – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-6.2.1 Trauma-focused CBT protokol – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-7.3.1 Kahneman: Systém 1 a 2 – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Rámec souhlasu – předchozí heslo rodiny
• Rámec výsledku – další heslo rodiny