Rámec ekologie🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-08.08
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Reframing a rámce
Druh	vzorec
Anglicky	Ecology frame
Jiné názvy	ekologický rámec
Obecnější heslo	Rámec
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Rámec ekologie je konverzační vzorec, který před přijetím změny nebo rozhodnutí klade otázku po jejích důsledcích pro širší celek: pro další cíle a hodnoty člověka, pro jeho vztahy, zdraví, práci a okolí. Typickými otázkami jsou „co by se změnilo, kdybyste toho dosáhl?“, „co byste tím mohl ztratit?“ nebo „je to v souladu s tím, na čem vám záleží?“. NLP rámec odvozuje z předpokladu, že změna má respektovat celek systému, a v praxi ho spojuje s takzvanou ekologickou kontrolou na konci technik i s posuzováním cílů (O'Connor a Seymour 1990). Rámec je v NLP pojímán jako pojistka: má zabránit tomu, aby změna vyřešila jeden problém za cenu jiných. Pro kompendium je vzorec důležitý tím, že otázku po důsledcích lze položit otevřeně, nebo ji lze položit tak, aby odpověď byla předem dána, a z pojistky se pak stává brzda, která člověka udržuje tam, kde ho chce mít ten, kdo se ptá.

Původ a souvislosti🔗

Pojem ekologie převzalo NLP od Gregoryho Batesona, který v souboru esejů o „ekologii mysli“ popisoval myšlení, rodinu i společnost jako systémy vzájemně provázaných procesů, v nichž zásah do jedné části nečekaně mění jiné (Bateson 1972). Bateson varoval zejména před vědomým účelovým jednáním, které sleduje krátkodobý cíl a přehlíží širší souvislosti systému. Rodinní terapeuti z jeho okruhu zdůrazňovali, že symptom člena rodiny může plnit funkci pro celek a že jeho odstranění bez ohledu na systém vede k novým obtížím (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). Satirová popisovala rodinu jako soustavu, v níž se změna jednoho člověka promítá do všech ostatních (Satir 1972). NLP tyto myšlenky převedlo do jednoduché konverzační podoby: před každou změnou se má ověřit, zda je „ekologická“, tedy zda nenaruší jiné potřeby nebo vztahy (Bandler a Grinder 1982). V šestikrokovém reframingu je tato kontrola součástí postupu jako otázka, zda se proti změně neozývá jiná „část“ osobnosti. Mimo NLP odpovídá rámci ekologie požadavek informovaného rozhodnutí v medicíně a poradenství: člověk má znát a zvážit důsledky volby, o které rozhoduje.

Struktura vzorce🔗

Rámec má tři prvky. Prvním je zamýšlená změna nebo rozhodnutí. Druhým je vymezení celku, vůči němuž se důsledky posuzují: život člověka, jeho rodina, tým, organizace nebo společenství. Třetím je kritérium, podle kterého se rozhoduje, zda je změna „v souladu“. Mechanismus, který NLP rámci připisuje, je ochrana před nezamýšlenými důsledky: rozhodnutí, která obstojí v širším pohledu, mají být stabilnější a méně často vedou k návratu původní obtíže. Pro analýzu jsou rozhodující druhý a třetí prvek, tedy kdo vymezuje celek a kdo určuje kritérium. V otevřeném užití je vymezuje člověk, jehož se rozhodnutí týká, a mluvčí jen pomáhá, aby na nic nezapomněl. V manipulativním užití vymezuje celek mluvčí, a to tak, že do něj zahrne sebe nebo svou skupinu a přisoudí jejím zájmům největší váhu. Kritérium „souladu“ se pak mlčky ztotožní s tím, co mluvčí považuje za správné. Otázka „je to ekologické?“ přestává být otázkou a stává se výtkou. Z pohledu teorie komunikace jde o posun z obsahové roviny na vztahovou: místo rozboru důsledků se posuzuje loajalita (Watzlawick, Beavin a Jackson 1967).

Detekční znaky🔗

Manipulativní rámec ekologie se objevuje zejména v okamžiku, kdy člověk oznamuje odchod: ze vztahu, ze skupiny, z kurzu nebo z organizace. Otázky po důsledcích jsou v té chvíli jednostranné: zaměřují se na to, co odchod způsobí druhým, a nikoli na to, co setrvání způsobuje odcházejícímu. Celek, o jehož „ekologii“ jde, je vymezen tak, že skupina je jeho nedílnou součástí („tvá rodina, my a tvé poslání“). Objevuje se slovník souladu, harmonie a celistvosti, který odchod staví do role narušení něčeho cenného. Rozhodnutí se odkládá s odkazem na to, že ještě nebylo „dostatečně prověřeno“, a prověřování probíhá vždy se členy skupiny. Lifton popsal, jak totální prostředí podřizuje jednotlivce nárokům celku a jak odchod staví do role zrady (Lifton 1961), a Hassan upozorňoval, že destruktivní skupiny pěstují v členech strach z důsledků odchodu (Hassan 1988). V blízkých vztazích se vzorec objevuje jako připomínání, co by odchod „udělal dětem“ nebo „rodině“, v situacích, kdy pro odcházejícího a často i pro děti je skutečným rizikem setrvání. U posluchače se dlouhodobě projevuje pocit, že jeho vlastní potřeby nejsou součástí celku, o jehož rovnováhu jde.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití rámce je známé z lékařské a poradenské praxe. Praktický lékař, který s pacientem zvažujícím práci v zahraničí probere, co by to znamenalo pro jeho zdraví a rodinu, a výslovně řekne, že rozhodnutí je na něm, podporuje informované rozhodnutí. V terapii pomáhá otázka po širších důsledcích odhalit ambivalenci, kterou je dobré vyslechnout a respektovat (Miller a Rollnick 2013). Legitimní užití má tyto znaky: celek vymezuje člověk sám, otázky jsou otevřené a nevedou k předem dané odpovědi, zahrnují i náklady setrvání a rozhodnutí zůstává tomu, koho se týká. Manipulativní užití tyto znaky obrací. Celek vymezuje mluvčí, otázky směřují jen k nákladům změny a rozhodnutí se odkládá, dokud nepadne to „správné“. Odborně zvlášť citlivé je, když rámec ekologie používá terapeut nebo lektor, který má na rozhodnutí klienta vlastní zájem, například na pokračování kurzu. V takové situaci by měl být střet zájmů výslovně pojmenován. Kompendium se tématu svobodného rozhodnutí a jeho odvolatelnosti věnuje u odvolání souhlasu.

Vztah k posuzování rozhodovací způsobilosti🔗

V klinické a právní praxi se otázka, zda člověk zvážil důsledky svého rozhodnutí, objevuje i při posuzování rozhodovací způsobilosti. Tam však slouží k ověření, že člověk rozumí informacím, dokáže je vztáhnout na svou situaci a umí svou volbu zdůvodnit, nikoli k posouzení, zda je jeho volba „správná“. Tento rozdíl je pro rozpoznání manipulativního rámce ekologie užitečný. Kdo se ptá na důsledky proto, aby ověřil porozumění, akceptuje i rozhodnutí, se kterým nesouhlasí. Kdo se ptá proto, aby rozhodnutí změnil, považuje za nedostatečně promyšlenou každou volbu, která nevyjde podle jeho představ. Kompendium popisuje standardy takového posouzení u schopnosti rozhodovat; respekt k autonomii klienta i tam, kde poradce jeho volbu nesdílí, zdůrazňují také motivační rozhovory (Miller a Rollnick 2013).

Stav důkazů🔗

Rámec ekologie nebyl jako technika NLP empiricky zkoumán. Přehledy výzkumu NLP konstatují, že jeho techniky obecně postrádají kontrolované ověření (Witkowski 2010), a hodnocení NLP pro oblast koučinku doporučuje opatrnost při jejich užívání (Passmore a Rowson 2019). Samotná myšlenka, že rozhodnutí má zohlednit širší důsledky, nepotřebuje zvláštní důkaz o účinnosti techniky, protože jde o normativní požadavek dobrého rozhodování, který v medicíně odpovídá informovanému souhlasu. Systémové pojetí rodiny a vztahů, z něhož rámec čerpá, má v psychoterapii dlouhou tradici (Bateson 1972), ale ani ono neposkytuje doklad, že konkrétní otázky NLP vedou k lepším rozhodnutím než běžná poradenská rozvaha. Empiricky nepodložené jsou zejména tvrzení, že „neekologická“ změna se sama vrátí nebo vyvolá nový symptom, které se v literatuře NLP objevují jako samozřejmost (Bandler a Grinder 1982).

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je vrátit si právo vymezit celek. Kdo je dotazován na „ekologii“ svého rozhodnutí, může se ptát, kdo do celku patří a proč v něm není i jeho vlastní zdraví, bezpečí a svoboda. Užitečné je doplnit jednostranné otázky o chybějící stranu: co mě stojí setrvání? Kontrolní otázkou je také, zda mluvčí má na rozhodnutí vlastní zájem; pokud ano, je rozumné probrat důsledky s někým, kdo ho nemá. Při odchodu ze skupiny nebo vztahu pomáhá mít oporu mimo ně a předem si ujasnit, že rozhodnutí nemusí být „schváleno“ těmi, které opouštím. Singerová a Lalichová popisují, že lidé po odchodu z manipulativních skupin často trpí pocity viny vůči skupině i rodině a potřebují pomoc s jejich rozlišením od skutečné odpovědnosti (Singer a Lalich 1995). Klinická práce v období po odchodu proto obnovuje schopnost rozhodovat podle vlastních hodnot a posuzuje převzaté pojmy „harmonie“ či „souladu“ podle toho, komu ve skutečnosti sloužily (Herman 1992). Kompendium se postupům pro tuto fázi věnuje u práce s lidmi po odchodu ze skupiny.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1982). Reframing: Neuro-Linguistic Programming and the Transformation of Meaning. Moab: Real People Press.
• Bateson, G. (1972). Steps to an Ecology of Mind. San Francisco: Chandler.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Satir, V. (1972). Peoplemaking. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Watzlawick, P., Beavin, J. H., & Jackson, D. D. (1967). Pragmatics of Human Communication. New York: W. W. Norton.
• Watzlawick, P., Weakland, J. H., & Fisch, R. (1974). Change: Principles of Problem Formation and Problem Resolution. New York: W. W. Norton.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Reframing a rámce – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Rámec – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Změna má respektovat celek systému – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Change must respect the whole system (ecology))
• Ekologická kontrola – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Ecology check)
• Šestikrokový reframing – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Six-step reframing)
• Rámec výsledku – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Outcome frame)
• Kartézské otázky – příbuzné heslo (Přesvědčení, Cartesian questions)
• Ekologie cíle – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Ecology of the outcome)

V kompendiu

• EA-4.2.6 Consent withdrawal – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-8.1.10 Posouzení schopnosti rozhodovat – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-6.4.2 Post-cult protokol – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Rámec výsledku – předchozí heslo rodiny
• Rámec zpětného shrnutí – další heslo rodiny