NLP v koučinku a rozvoji🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-21.11
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Vliv a zneužití NLP
Druh	vzorec
Anglicky	NLP in coaching
Jiné názvy	NLP koučink, rozvojové programy s NLP
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Heslem „NLP v koučinku a rozvoji“ kompendium označuje použití technik a pojmů neurolingvistického programování v individuálním koučinku, v manažerských programech a ve firemním vzdělávání. Nejde o jedinou techniku, ale o soubor praktik, které se do koučinku přenesly spolu s jazykem NLP: formulaci cílů jako dobře vymezených výsledků, práci s přesvědčeními, přerámování problému, vybavování „zdrojových stavů“ a navazování raportu. Úvodní učebnice NLP představovaly obor právě jako sadu psychologických dovedností pro porozumění lidem a pro jejich ovlivňování v práci i v osobním životě (O'Connor a Seymour 1990). Pro kompendium je heslo důležité tím, že koučink je vztah s nerovnováhou informací, často placený zaměstnavatelem a obvykle bez odborného dohledu, jaký se vyžaduje u psychoterapie. Tytéž techniky proto mohou klientovi pomoci strukturovat uvažování, ale mohou také vytvořit závislost na kouči, přesunout odpovědnost za neúspěch na klienta a otevřít prostor pro práci s tématy, na která koučink nestačí.

Původ a souvislosti🔗

NLP vzniklo v sedmdesátých letech jako pokus popsat, co dělají výjimečně úspěšní terapeuti, a převést to do naučitelných vzorců (Bandler a Grinder 1975). Brzy se však jeho těžiště posunulo mimo terapii: k obchodu, řízení, prodeji a osobnímu rozvoji. Tosey a Mathison popisují NLP jako jev, který se rozšířil hlavně v oblasti vzdělávání dospělých, managementu a koučinku, kde se jeho atraktivita opírá o praktičnost a o příslib rychlé změny, nikoli o výzkum (Tosey a Mathison 2009). Koučink se jako profese formoval ve stejném období a z NLP převzal řadu nástrojů, zejména práci s cílem, jak ji popisuje heslo dobře formulovaný výsledek, a předpoklad, že úspěšné chování lze modelovat a předat. Na druhé straně se koučink postupně opřel i o empiricky ověřené přístupy z psychologie, například o motivační rozhovor, který staví na spolupráci, na vyvolávání vlastních důvodů klienta ke změně a na respektu k jeho autonomii (Miller a Rollnick 2013). Rozdíl mezi těmito dvěma liniemi je pro posouzení konkrétního programu podstatný: jedna se opírá o výzkum výsledků, druhá převážně o svědectví a o autoritu školitelů.

Struktura vzorce🔗

Typický koučovací program s prvky NLP má rozpoznatelnou strukturu. Na začátku stojí formulace cíle podle kritérií, která NLP vyžaduje: cíl má být formulován pozitivně, smyslově ověřitelný a pod kontrolou klienta. Následuje práce s tím, co klientovi „brání“, obvykle s přesvědčeními, která se označí za limitující, a s emočními stavy, které se mají nahradit užitečnějšími. Konec spolupráce se často spojuje s takzvaným budoucím přehráváním, tedy s představou, jak bude klient v budoucnu jednat jinak (O'Connor a Seymour 1990). Strukturálně tu působí tři vrstvy. První je jazyková: kouč přeformulovává klientova slova, klade otázky s předpoklady a nabízí nové rámce. Druhá je vztahová: raport a důvěra se budují záměrně, a proto mohou být silnější, než odpovídá délce vztahu. Třetí je výkladová: předpoklady NLP, například že „neexistuje selhání, jen zpětná vazba“, určují, jak se interpretuje každý výsledek. Právě tato třetí vrstva rozhoduje o tom, zda program zůstane otevřený, nebo se uzavře. Pokud se každý neúspěch vykládá jako odpor nebo jako „ještě nedokončená změna“, metoda se stává nevyvratitelnou, což kritici NLP opakovaně uváděli jako jeho základní metodologický problém (Sharpley 1987).

Detekční znaky🔗

Pozorovatel pozná problematické užití podle několika znaků. Kouč odmítá hovořit o důkazech pro své metody a místo nich nabízí příběhy úspěšných klientů. Neúspěch spolupráce se přičítá klientovi, jeho „nevědomému odporu“ nebo „sekundárnímu zisku“, a nikdy metodě. Kouč vstupuje do témat, která patří do psychoterapie nebo psychiatrie, například do práce s traumatem, depresí nebo závislostí, a prezentuje techniky NLP jako rychlejší náhradu léčby. Ve firemním prostředí se objevuje dvojí loajalita: kouč placený zaměstnavatelem pracuje s osobními přesvědčeními zaměstnance a výsledky sdílí s vedením, aniž by to bylo předem jasně dohodnuto. Dalším znakem je postupné prodlužování spolupráce a nabízení navazujících výcviků, viz trh certifikací NLP. U klienta se v takovém vztahu může objevit pocit, že bez kouče nedokáže rozhodovat, vina za to, že změna „nefunguje“, a ostych spolupráci ukončit. Tyto znaky se podobají vzorci, který kompendium popisuje jako vztah guru a adepta, i když v koučinku obvykle zůstávají v mírnější podobě (Tosey a Mathison 2009).

Odlišení od příbuzných jevů🔗

Koučink s prvky NLP je třeba odlišit od psychoterapie, od mentoringu a od firemního hodnocení. Psychoterapie pracuje s duševními obtížemi, vyžaduje odborné vzdělání a podléhá profesní regulaci a supervizi; koučink se má týkat cílů zdravého klienta a při známkách duševní poruchy má odkázat jinam. Mentoring předává zkušenost konkrétního oboru a jeho autorita se opírá o tuto zkušenost, nikoli o tvrzení o skrytých mechanismech mysli. Firemní hodnocení slouží zaměstnavateli, kdežto koučink by měl sloužit klientovi; pokud se obě role smísí, ztrácí klient bezpečný prostor a otevírá se možnost, že se techniky práce s přesvědčeními použijí k dosažení souhlasu. Pro kompendium je důležité i odlišení od uzavřených skupin. Firemní program, který vytváří zvláštní slovník, oddanost zakladateli a rostoucí tlak na účast, se může posunout k jevu, který popisuje kazuistika kultu vedení v nadnárodní korporaci. Samotné použití technik NLP takový posun nezpůsobuje, ale v prostředí bez vnější kontroly ho může usnadnit (Tosey a Mathison 2009).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití se pozná podle toho, že techniky slouží klientovu vlastnímu uvažování a že kritéria úspěchu patří klientovi. Strukturovaná otázka na cíl, rozlišení pozorování od výkladu nebo nabídnutí jiného úhlu pohledu mohou být užitečné, pokud je klient může odmítnout a pokud se otevřeně říká, že jde o pracovní nástroje bez silného výzkumného zázemí. Takové užití má blízko k přístupům zaměřeným na klienta, které zdůrazňují autentický vztah, přijetí a klientovo vlastní tempo (Rogers 1951). Manipulativní užití nastává tam, kde se techniky obrátí proti klientovi nebo slouží zájmu třetí strany. Patří sem používání raportu a přerámování k tomu, aby zaměstnanec přijal rozhodnutí vedení jako „svůj vlastní cíl“, dále výklad jakékoli kritiky jako osobního bloku a konečně prodej dalších služeb pomocí obav, že bez nich klient o dosažené změny přijde. Hranici nevyznačuje technika sama, ale tři otázky: komu výsledek slouží, kdo určuje kritéria a zda klient může bez následků odejít. Pro koučink, který se odvolává na psychologické poznatky, platí i požadavek, aby se netvrdilo víc, než výzkum dovoluje (Passmore a Rowson 2019).

Stav důkazů🔗

Výzkum účinnosti NLP v koučinku je slabý. Passmore a Rowson v kritickém přehledu konstatují, že kvalitních studií je velmi málo, že základní tvrzení NLP nebyla potvrzena a že koučovací psychologové by měli být při používání technik NLP opatrní (Passmore a Rowson 2019). Systematický přehled studií o zdravotních výsledcích nenašel dostatečné důkazy, že intervence NLP zlepšují zdraví (Sturt a kol. 2012). Witkowski po rozboru databáze výzkumů dospěl k závěru, že většina empirických studií tvrzení NLP nepodporuje (Witkowski 2010). Starší hodnocení pro americkou armádu přineslo podobný verdikt pro oblast zvyšování výkonu (Druckman a Swets 1988). Z toho neplyne, že každá koučovací spolupráce s prvky NLP je neúčinná. Obecné složky koučinku, jako je pozornost, jasný cíl a pravidelná reflexe, mohou pomáhat bez ohledu na to, jak se nazývají. Plyne z toho však, že specifický přínos technik NLP nad tyto obecné složky prokázán není, a tvrzení o rychlé a hluboké změně proto nelze přijímat jako doložená. Podrobněji se výzkumu věnuje heslo NLP v koučinku ve výzkumu.

Obrana a zotavení🔗

Obranou klienta i objednatele je trvat na transparentnosti. Před začátkem spolupráce je rozumné vědět, z jakého přístupu kouč vychází, jaké má vzdělání a supervizi, jak se bude hodnotit výsledek a kdo uvidí informace ze sezení. Pokud kouč tvrdí, že jeho metoda funguje u každého, nebo že neúspěch je vždy vinou klienta, je to důvod ke zpozornění (Sharpley 1987). Užitečné je vlastní zapisování cílů a průběžné hodnocení podle vlastních kritérií, protože brání tomu, aby se význam výsledků přepisoval zvenčí. Organizace, které koučink nakupují, by měly oddělit rozvoj zaměstnance od hodnocení jeho výkonu a dbát na to, aby kouč odkázal na odbornou péči, kdykoli se objeví známky duševní poruchy. Na supervizi a na hranice kompetence, jak je kompendium popisuje u supervizních rámců, se v koučinku hledí méně než v psychoterapii, a proto je třeba je vyžadovat. Klient, u něhož spolupráce zanechala pocit selhání nebo závislosti, potřebuje především obnovu důvěry ve vlastní úsudek: rozlišit, co mu skutečně pomohlo, od toho, co se mu jen vykládalo jako pokrok. V tom pomáhá rozhovor s člověkem mimo vztah a v závažnějších případech přístup, který staví na autonomii a na klientových vlastních důvodech, jak je zná motivační rozhovor (Miller a Rollnick 2013).

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Rogers, C. R. (1951). Client-Centered Therapy. Boston: Houghton Mifflin.
• Sharpley, C. F. (1987). Research findings on neurolinguistic programming: Nonsupportive data or an untestable theory? Journal of Counseling Psychology, 34(1), 103–107.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Vliv a zneužití NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel

Příbuzná hesla

• Lidé mají zdroje, které potřebují – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, People have the resources they need)
• Co dokáže jeden, lze se naučit – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Excellence can be modelled)
• Zarovnání logických úrovní – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Logical level alignment)
• Motivační strategie – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Motivation strategy)
• Metaprogramy v náboru a řízení – příbuzné heslo (Metaprogramy, Meta-programs in recruitment and management)
• Změna metaprogramů – příbuzné heslo (Metaprogramy, Changing meta-programs)
• Dobře formulovaný výsledek – příbuzné heslo (Cíle a výsledky, Well-formed outcome)
• Trh certifikací NLP – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, The NLP certification market)
• Efekt guru na seminářích – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, Guru effect in seminars)
• Výzkum NLP v koučinku – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, Research on NLP in coaching)

V kompendiu

• EA-1.6.1 Vzorec guru a adept – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• 6.6 Supervizní rámce v klinické praxi EA – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Případ 61: Kult vedení v nadnárodní korporaci – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• NLP v reklamě – předchozí heslo rodiny
• Trh certifikací NLP – další heslo rodiny