Přeskočit na obsah

Trh certifikací NLP

Stupňovitý trh kurzů a certifikátů NLP bez jednotné akreditace: jak funguje, proč přitahuje, jak vytváří tlak na další investice a jak certifikát posoudit.

Riziko: moderate

Trh certifikací NLP🔗

PoleHodnota
IdentifikátorNLP-21.12
KatalogNLP vzorce
RodinaVliv a zneužití NLP
Druhpojem
AnglickyThe NLP certification market
Jiné názvyNLP Practitioner a Master Practitioner, certifikační žebříček NLP
Užitípřevážně vlivové
Riziko zneužitístřední
Vazba na Vaknin 2008odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textutext čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Trhem certifikací NLP kompendium označuje komerční soustavu kurzů, které absolventům udělují stupně jako Practitioner, Master Practitioner a Trainer, případně další specializace. Jde o pojem, nikoli o techniku: popisuje institucionální prostředí, v němž se NLP šíří, a mechanismy, kterými toto prostředí působí na účastníky. Podstatné je, že NLP nemá jednu profesní komoru ani jednotný standard. Certifikáty vydávají soukromé školy, sdružení a jednotliví lektoři, kteří si navzájem mohou, ale nemusejí uznávat výcviky, a obsah stejně nazvaného stupně se mezi nimi liší (Tosey a Mathison 2009). Certifikát tak dokládá absolvování kurzu u konkrétního poskytovatele, nikoli kvalifikaci ověřenou nezávislou institucí. Pro čtenáře kompendia je pojem důležitý ze dvou důvodů. Za prvé, stupňovitá struktura s rostoucí cenou a se slibem hlubšího porozumění na vyšší úrovni vytváří tlak na pokračování, který má dobře popsané psychologické mechanismy. Za druhé, certifikát se mimo obor snadno zaměňuje za odbornou kvalifikaci, a to zvlášť tam, kde jeho držitel nabízí služby blízké psychoterapii.

Původ a souvislosti🔗

Kurzy NLP se začaly nabízet už koncem sedmdesátých let, kdy zakladatelé a jejich první žáci vedli semináře pro terapeuty a brzy i pro širokou veřejnost (Bandler a Grinder 1979). S rozšířením zájmu se objevily školy, které si vytvořily vlastní osnovy a vlastní certifikační řády. Spory mezi zakladateli a dalšími aktéry o práva k názvu a k jeho ochraně, vedené v devadesátých letech, nevedly k tomu, že by název měl jediného vlastníka, a pole zůstalo roztříštěné. Tosey a Mathison popisují NLP jako hnutí s několika komunitami a školami, bez jednotné autority, která by stanovila, co do oboru patří, a s volnou vazbou na akademické prostředí (Tosey a Mathison 2009). Roderique-Davies upozorňuje, že NLP pronikalo i do vzdělávání a do profesního výcviku, přestože jeho tvrzení nebyla potvrzena, a že si přitom vypůjčuje vnější znaky vědy bez jejího obsahu (Roderique-Davies 2009). Pro tento rys kompendium používá také heslo kargokultovní psychologie. Trh certifikací se tak vyvinul jako samostatný ekonomický prostor, jehož pravidla určují poskytovatelé sami.

Struktura vzorce🔗

Strukturu trhu lze popsat jako žebříček s několika rysy. Stupně na sebe navazují a každý vyšší je podmíněn předchozím, takže vstupní investice se stává důvodem k dalším. Obsah vyšších stupňů se často líčí jako to, co teprve umožní skutečné porozumění, čímž se hodnota již zaplaceného kurzu zpětně snižuje. Nejvyšší stupně dávají absolventům právo samy certifikovat další lidi, takže se trh rozšiřuje i tím, že z účastníků se stávají prodejci. Tento rys se podobá struktuře, kterou kompendium popisuje u rekonfigurace kvalifikačních standardů: kdo vydává osvědčení, určuje také, co se považuje za odbornost. Psychologicky na účastníky působí několik dobře popsaných mechanismů. Závazek a snaha zůstat konzistentní s dřívějším rozhodnutím zvyšují ochotu pokračovat, sociální důkaz skupiny absolventů dodává nabídce věrohodnost a autorita trenéra nahrazuje nezávislé hodnocení obsahu (Cialdini 2009). Teorie kognitivní disonance předpovídá, že kdo do něčeho vložil čas a peníze, má sklon hodnotu této investice zvyšovat, aby nemusel připustit, že byla zbytečná (Festinger 1957). Výsledkem je soustava, která se umí obnovovat i bez vnějšího ověření svých tvrzení.

Detekční znaky🔗

Na úrovni nabídky jsou varovnými znaky sliby, že certifikát otevírá dveře k profesi terapeuta nebo kouče, aniž by bylo řečeno, že nejde o akreditovanou kvalifikaci, a tvrzení, že skutečné výsledky přijdou až na dalším stupni. Dalším znakem je nejasnost, kdo certifikát uděluje a podle jakého standardu, a nemožnost porovnat obsah kurzů mezi poskytovateli. Na úrovni kurzu se objevuje silný důraz na zážitek, na skupinovou identitu absolventů a na osobní příběh trenéra, zatímco odkazy na výzkum chybějí nebo se omezují na tvrzení, že „věda to potvrzuje“, bez konkrétní studie (Roderique-Davies 2009). Na úrovni absolventa se varovný znak pozná tak, že nabízí služby v oblastech duševního zdraví s odkazem na certifikát NLP a tento certifikát prezentuje jako rovnocenný klinickému vzdělání. U účastníka samého lze sledovat rostoucí finanční závazky, zdůvodňování dalších výdajů tím, co už bylo vynaloženo, a pocit, že odchod by znamenal zradu skupiny nebo ztrátu identity. Kde se tyto znaky spojí s charismatickým lektorem, přechází pojem do vzorce, který popisuje heslo efekt guru na seminářích.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní podoba kurzu NLP je možná a vypadá jako jakýkoli jiný kurz komunikačních dovedností: má jasně popsaný obsah, cenu a rozsah, otevřeně říká, že certifikát není odbornou kvalifikací, a netvrdí víc, než výzkum podporuje. Účastník ví, za co platí, a může kurz posoudit podle toho, co se v něm skutečně naučil. Takové kurzy nemusejí být škodlivé a mohou být pro některé lidi užitečné jako podnět k přemýšlení o komunikaci (Tosey a Mathison 2009). Manipulativní podoba využívá žebříček k tomu, aby účastník platil za příslib, který se neustále posouvá. Hodnota kurzu se odvozuje od dalšího kurzu, pochybnosti se vykládají jako nedostatek odhodlání a absolvent je motivován získávat další účastníky. Hranice nevede mezi kurzem a nekurzem, ale mezi transparentní nabídkou a nabídkou, která pracuje s obavou z utopených nákladů a se skupinovým tlakem (Cialdini 2009). Zvláštní riziko představuje situace, kdy certifikovaný absolvent bez klinického vzdělání pracuje s lidmi v krizi, protože tam neověřená metoda může oddálit potřebnou léčbu.

Vztah k technikám kompendia🔗

Trh certifikací se v kompendiu dotýká několika technik, které popisují, jak instituce nebo uzavřené okruhy určují, co se považuje za odbornost. Podobnost s rekonfigurací kvalifikačních standardů spočívá v tom, že poskytovatel sám vytváří měřítko, podle kterého se jeho absolventi hodnotí, a toto měřítko se pak předkládá veřejnosti jako srovnatelné s akademickou nebo klinickou kvalifikací. Podobnost s terminologickou mystifikací spočívá v tom, že jazyk certifikovaných stupňů a speciálních pojmů dodává kurzu zdání odbornosti, které zvenku nelze snadno prověřit. Kazuistika investorského kultu kolem obchodního „guru“ ukazuje, jak se podobná stupňovitá struktura, spojená s rostoucími platbami a se slibem zasvěcení, může vyvinout v uzavřené společenství. Kompendium tím netvrdí, že každý poskytovatel kurzů NLP takové rysy má. Upozorňuje na to, že struktura trhu bez vnější kontroly je pro ně otevřená a že na ochranu účastníka je proto třeba hledět stejně pozorně jako na obsah kurzu (Tosey a Mathison 2009).

Stav důkazů🔗

O trhu certifikací jako takovém neexistuje rozsáhlý empirický výzkum. Ověřitelné je však to, co se na tomto trhu prodává: techniky NLP. Ty podle kritických přehledů nemají přesvědčivou výzkumnou podporu. Witkowski po rozboru databáze výzkumů NLP konstatuje, že většina kontrolovaných studií jeho tvrzení nepodporuje, a označuje obor za pseudovědecký (Witkowski 2010). Panel odborníků oslovený metodou Delphi zařadil NLP mezi zdiskreditované přístupy v léčbě závislostí (Norcross, Koocher a Garofalo 2006). Kritický přehled pro oblast koučinku doporučuje opatrnost a upozorňuje na nedostatek kvalitních studií (Passmore a Rowson 2019). Certifikát tedy nemůže dokládat kompetenci v metodě s prokázaným účinkem, protože takový účinek prokázán není. Pro posouzení certifikátů z toho plyne jednoduché pravidlo: certifikát dokládá absolvování kurzu, a otázka, zda obsah kurzu funguje, se musí řešit odděleně, s pomocí nezávislého výzkumu, nikoli podle stupně, který si poskytovatel sám udělil.

Obrana a zotavení🔗

Před vstupem do certifikačního programu je užitečné zjistit, kdo certifikát vydává, zda ho uznává některá nezávislá instituce, jaký je celkový rozsah a cena všech stupňů a jaké jsou podmínky odstoupení. Rozhodnutí o dalším stupni je rozumné posuzovat samostatně, jako by předchozí investice neexistovala: co konkrétně už umím, co mi další stupeň přinese a jak bych to ověřil. Takové oddělení oslabuje tlak utopených nákladů, který vysvětluje teorie disonance (Festinger 1957). Zaměstnavatelé a klienti by měli certifikát NLP číst jako doklad o kurzu, nikoli jako odbornou kvalifikaci, a u služeb v oblasti duševního zdraví vyžadovat klinické vzdělání a odborný dohled. Kdo do certifikačního žebříčku vložil mnoho peněz a času a nyní pochybuje, často prožívá stud a potřebu svou investici obhájit. Pomáhá pojmenovat mechanismus, nikoli sebe obviňovat: soustava je postavena tak, aby odchod byl obtížný (Cialdini 2009). Zotavení zahrnuje návrat k nezávislým zdrojům, rozhovor s lidmi mimo komunitu absolventů a v případě, že s členstvím souvisela i ztráta vztahů nebo identity, odbornou pomoc, jak ji kompendium popisuje u zotavení z uzavřených skupin. Za užitečné lze přitom ponechat to, co se osvědčilo v praxi, a oddělit to od tvrzení, která obstát nemohou.

Literatura🔗

  • Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
  • Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
  • Festinger, L. (1957). A Theory of Cognitive Dissonance. Stanford: Stanford University Press.
  • Norcross, J. C., Koocher, G. P., & Garofalo, A. (2006). Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice, 37(5), 515–522.
  • Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
  • Roderique-Davies, G. (2009). Neuro-linguistic programming: Cargo cult psychology? Journal of Applied Research in Higher Education, 1(2), 58–63.
  • Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
  • Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

Příbuzná hesla

V kompendiu

V katalogu

Každé heslo katalogu je hvězda, rodiny jsou souhvězdí. Zvýrazněné jsou heslo NLP-21.12 a jeho obecnější, užší a příbuzná hesla; klepnutím na hvězdu otevřete jiné heslo.

Okolí stránky

Otevřít v Mapě knihy →