Manipulativní reframing v blízkých vztazích🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-21.16
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Vliv a zneužití NLP
Druh	vzorec
Anglicky	Manipulative reframing in close relationships
Jiné názvy	přerámování kontroly na péči, přepis významu v partnerském vztahu
Obecnější heslo	Reframing
Užití	převážně vlivové
Riziko zneužití	vysoké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Manipulativním reframingem v blízkých vztazích kompendium označuje vzorec, při kterém jedna osoba ve vztahu soustavně mění význam událostí, chování a pocitů tak, aby její kontrola vypadala jako péče, škoda jako zásluha a odpor druhé osoby jako porucha, vina nebo nevděk. Reframing jako takový je technika změny rámce, ve kterém se událost chápe: změní se význam, aniž by se změnila událost sama (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). NLP ho rozpracovalo do podoby kontextového a obsahového přerámování a použilo ho v terapii (Bandler a Grinder 1982). V kontrolujícím vztahu se však rámec nenabízí jako možnost, kterou lze odmítnout, ale vnucuje se jako jediný přípustný výklad. Vzorec proto nelze posuzovat podle jednotlivých výroků; podstatné je, že se opakuje, že směřuje vždy jedním směrem a že postupně odebírá druhé osobě právo na vlastní popis toho, co se děje. Kompendium ho chápe jako jazykovou složku širšího vzorce, který Stark popsal jako coercive control (Stark 2007).

Původ a souvislosti🔗

Pojem reframingu pochází z terapie rodinných systémů a z prací palo-altské školy, kde sloužil k tomu, aby se rodina mohla vymanit z výkladu, který udržoval problém (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). Do NLP se dostal jako soubor technik, které mají klientovi pomoci najít jiný význam chování nebo jiný kontext, v němž je chování užitečné (Bandler a Grinder 1982). Popis v hesle obsahový reframing ukazuje, že jde o techniku, která sama nemá směr: může rozšířit možnosti volby, nebo je zúžit. Výzkum domácího násilí a kontrolujících vztahů popsal z druhé strany, jak pachatelé ovládají význam toho, co se ve vztahu děje. Stark ukázal, že coercive control není součtem jednotlivých incidentů, ale vzorcem, který zahrnuje zastrašování, izolaci, ponižování a regulaci každodenního života, a že jeho podstatou je omezení svobody druhé osoby (Stark 2007). Herman popsala, jak se v podmínkách psychické nadvlády mění vnímání oběti, jak se střídá hrozba s občasnou laskavostí a jak oběť postupně přejímá výklad pachatele (Herman 1992). Manipulativní reframing je jazykovým nástrojem, kterým se tato nadvláda zdůvodňuje a skrývá.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má vzorec několik opakujících se podob. První je přejmenování kontroly na péči: sledování, omezování kontaktů nebo financí se vykládá jako projev lásky nebo ochrany. Druhá je přejmenování odporu na poruchu: námitky, smutek nebo hněv druhé osoby se vykládají jako přecitlivělost, nemoc, nevděk nebo důkaz, že „něco skrývá“. Třetí je přenos odpovědnosti: škodlivé chování kontrolující osoby se vykládá jako reakce, kterou druhá osoba vyvolala. Čtvrtá je zpětný přepis historie: dřívější události, včetně těch, na které si druhá osoba pamatuje jinak, se dodatečně opatřují novým významem, jak popisuje heslo dodatečné rámování. Společným jmenovatelem je asymetrie. Výklad kontrolující osoby se nepodrobuje žádné pochybnosti, zatímco zkušenost druhé osoby se trvale prohlašuje za zkreslenou. V tom se vzorec setkává s asymetrickým užitím principu, který rozebírá heslo mapa není území. Herman zdůrazňuje, že nadvláda se neopírá jen o strach, ale i o to, že oběť je vedena k tomu, aby sama ospravedlňovala chování pachatele (Herman 1992). Reframing je jedním z prostředků, kterými se takové ospravedlňování vytváří.

Detekční znaky🔗

Pozorovatelné znaky lze sledovat v jazyce vztahu, v chování kontrolující osoby a v prožívání druhé osoby. V jazyce se objevuje stálý směr výkladu: cokoli kontrolující osoba dělá, má dobrý důvod, a cokoli druhá osoba namítá, má důvod špatný. Námitky se nevyvracejí, ale převádějí na charakter toho, kdo je vznesl. Pojmy lásky, péče nebo starosti se používají právě u chování, které omezuje. V chování se objevuje kontrola telefonu, financí, kontaktů a pohybu, kterou Stark popisuje jako součást coercive control (Stark 2007). U druhé osoby se postupně objevuje nejistota ve vlastním vnímání, potřeba ptát se kontrolující osoby, zda něco „opravdu bylo tak“, omlouvání jejího chování před okolím a ztráta vlastních slov pro to, co se děje. Kompendium tyto projevy u obecnějšího jevu popisuje v detekční signatuře gaslightingu. Pro odborníka je důležité, že oběť často popisuje vztah jazykem pachatele, a to nemusí znamenat, že s ním souhlasí. Znamená to, že jiný jazyk jí byl postupně odebrán (Herman 1992).

Odlišení od příbuzných jevů🔗

Ne každé přerámování ve vztahu je manipulace. Partneři si běžně nabízejí jiný pohled na událost, a pokud je takový pohled otevřený, vzájemný a lze ho odmítnout, patří ke zdravé komunikaci. Párová terapie s přerámováním pracuje záměrně, aby partneři viděli chování druhého v jiném světle; i tam však platí, že nový výklad nesmí sloužit k ospravedlnění násilí. Manipulativní reframing je třeba odlišit i od běžného konfliktu, v němž obě strany hájí svůj výklad a obě se občas mýlí. Rozhodující není jeden výrok, ale vzorec v čase: zda se výklad vždy přiklání k jedné straně, zda je spojen s omezováním svobody a zda druhá strana ztrácí možnost se bránit (Stark 2007). Odlišit je třeba také klinické stavy. Nejistota ve vlastní paměti u oběti není sama o sobě známkou kognitivní poruchy a její posouzení musí brát v úvahu vztahový kontext, jak připomíná kompendium u protokolu pro domácí násilí.

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní přerámování ve vztahu je symetrické, nabízené a ověřitelné. Partner, který řekne, že možná poznámku druhého slyšel jinak, než byla myšlena, a zeptá se, co jí druhý chtěl říci, nabízí rámec, který lze přijmout i odmítnout, a ponechává druhému právo na vlastní zkušenost. V terapii slouží přerámování k tomu, aby klient získal více možností, a jeho úspěch se posuzuje podle toho, zda klientovi ulevilo (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). Manipulativní užití je asymetrické, vnucené a nevyvratitelné. Nový význam se nepředkládá jako otázka, ale jako konečný výklad, a odpor proti němu se sám vykládá jako potvrzení. Nejde přitom nutně o vědomé použití techniky: pachatel nemusí znát slovo reframing, a přesto jedná podle téže struktury. Kompendium proto nehodnotí znalost techniky, ale účinek. Rozlišovací otázky zní: platí výklad pro obě strany stejně? Slouží rozšíření možností, nebo ospravedlnění omezení? Může druhá osoba nesouhlasit bez trestu (Stark 2007)?

Stav důkazů🔗

Neexistuje výzkum, který by zkoumal manipulativní reframing jako techniku NLP ve vztazích. Jeho popis se proto opírá o dvě oblasti. První je výzkum rámování, který doložil, že stejná informace podaná v jiném rámci vede k odlišným úsudkům a rozhodnutím (Tversky a Kahneman 1981). Druhou je klinický a sociologický výzkum kontrolujících vztahů, který popsal vzorce nadvlády, izolace a ponižování a jejich dopady na duševní zdraví obětí (Stark 2007; Herman 1992). Terapeutické techniky přerámování v podání NLP nemají přesvědčivou podporu v kontrolovaných studiích (Witkowski 2010) a obecné tvrzení NLP o účinnosti jeho technik se v systematickém přehledu zdravotních výsledků nepotvrdilo (Sturt a kol. 2012). Pro kompendium z toho plyne střízlivý závěr: síla rámce nad úsudkem je dobře doložena, ale k jejímu zneužití není potřeba žádná specifická technika. Proto se detekce soustředí na vzorec ve vztahu, ne na to, zda pachatel zná pojmy NLP.

Obrana a zotavení🔗

Obrana začíná oddělením chování od jeho nálepky. Sledování zpráv zůstává sledováním a omezování kontaktů zůstává omezováním, ať je nazýváno jakkoli. Užitečné je vést si vlastní záznamy o tom, co se stalo, kdy a jak, odděleně od toho, jak to bylo vysvětleno, protože takové záznamy brání zpětnému přepisu (Stark 2007). Důležitý je kontakt s lidmi mimo vztah, kteří mohou potvrdit, že vnímání oběti je v běžném rozsahu, a s odbornými službami, například poradnami pro oběti domácího násilí. Bezpečnost má přednost před konfrontací: pokud ve vztahu hrozí násilí, není namístě přerámování vyvracet, ale plánovat bezpečí s odbornou pomocí. Herman popisuje zotavení jako postup, který začíná obnovou bezpečí, pokračuje zpracováním toho, co se stalo, a vrcholí obnovou vztahů a vlastního místa ve světě (Herman 1992). Pro manipulativní reframing je zvlášť důležitá druhá fáze, v níž člověk znovu získává vlastní slova pro svou zkušenost a pojmenovává kontrolu jako kontrolu. Odborník by se měl vyvarovat dalšího přerámování zkušenosti oběti, i když míněného dobře, a dávat přednost validaci a obnově vlastního úsudku.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1982). Reframing: Neuro-Linguistic Programming and the Transformation of Meaning. Moab: Real People Press.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. New York: Oxford University Press.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1981). The framing of decisions and the psychology of choice. Science, 211(4481), 453–458.
• Watzlawick, P., Weakland, J. H., & Fisch, R. (1974). Change: Principles of Problem Formation and Problem Resolution. New York: W. W. Norton.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Vliv a zneužití NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Reframing – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Mapa není území – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, The map is not the territory)
• Každé chování má pozitivní záměr – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Every behaviour has a positive intention)
• Záměr – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Intention)
• Reframing – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Reframing)
• Kontextový reframing – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Context reframing)
• Významový reframing – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Content (meaning) reframing)
• Dodatečné rámcování – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Post-framing)
• Kotvení v kontrolujících vztazích – příbuzné heslo (Kotvení, Anchoring in controlling relationships)
• Strategie lásky – příbuzné heslo (Strategie a modelování, Love strategy)
• Hledání pozitivního záměru části – příbuzné heslo (Práce s částmi, Eliciting a part's positive intention)
• NLP v komunitě „umění svádění“ – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, NLP in the seduction community)

V kompendiu

• EA-8.2.5 Starkův rámec coercive control – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Detekční signatura: Gaslighting vzorec – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-6.4.6 Domácí násilí (DV) protokol – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.3.2 Strategická reinterpretace – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Zrcadlení v podvodech – předchozí heslo rodiny
• Hypnotický jazyk v online obsahu – další heslo rodiny