Výzkum NLP v koučinku🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-22.09
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Kritické hodnocení NLP
Druh	pojem
Anglicky	Research on NLP in coaching
Jiné názvy	NLP a psychologie koučování
Obecnější heslo	Stav důkazů o NLP
Užití	výkladový pojem
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Výzkumem NLP v koučinku se rozumí soubor studií a přehledových prací, které posuzují, zda techniky neurolingvistického programování používané v koučování a v rozvoji pracovníků přinášejí doložitelný užitek. Pojem je třeba odlišit od samotné praxe, kterou katalog popisuje na stránce NLP v koučinku a rozvoji: tam jde o to, jak se NLP v koučinku projevuje, zde o to, co o jeho účincích víme. Koučink je oblastí, kde se NLP rozšířilo snad nejvíc, a zároveň oblastí, kde je výzkum NLP nejřidší. Kritický přehled literatury dospěl k závěru, že kvalitních studií, které by účinnost NLP v koučovacím kontextu doložily, je velmi málo, a doporučil opatrnost při jeho používání (Passmore a Rowson 2019). Pro kompendium je pojem důležitý proto, že koučink probíhá v asymetrickém a často důvěrném vztahu, mimo regulaci zdravotnických profesí, a tvrzení o účinnosti v něm slouží jako prodejní argument.

Původ a souvislosti🔗

NLP se od počátku prezentovalo nejen jako terapeutický přístup, ale jako obecná technologie komunikace a dosahování výsledků. Už rané texty zakladatelů mluvily o modelování excelence, které má být přenositelné do jakékoli oblasti lidské činnosti (Bandler a Grinder 1979). Popularizační učebnice ze začátku devadesátých let pak NLP nabídly manažerům, obchodníkům a lidem v osobním rozvoji jako soubor praktických dovedností (O'Connor a Seymour 1990). Když se v následujících desetiletích rozvinul koučink jako samostatná profese, NLP se stalo jedním z nejčastějších obsahů jeho výcviků: nabízí srozumitelný slovník, přehledné modely cílů a stavů a pocit rychlé změny. Souběžně vznikla psychologie koučování jako akademický obor, který se snaží koučink postavit na ověřených poznatcích, a v jejím rámci se objevily i kritické analýzy NLP. Tosey a Mathison zaujali vstřícnější postoj: považují NLP za významný fenomén praxe manažerského a profesního rozvoje, který stojí za pochopení, a zároveň uznávají, že jeho empirická základna je slabá (Tosey a Mathison 2009). Passmore a Rowson se naopak zaměřili na otázku, zda výzkum podporuje používání NLP v koučinku, a dospěli k závěru, že ji současná data nepodporují (Passmore a Rowson 2019).

Struktura vzorce🔗

Jako pojem má výzkum NLP v koučinku typickou strukturu mezery mezi rozšířením a doklady. Na jedné straně je široká nabídka výcviků, certifikací a koučovacích služeb, které NLP uvádějí jako jádro své metody. Na druhé straně je malý počet studií, které kritické přehledy hodnotí jako metodologicky slabé (Passmore a Rowson 2019; Sturt a kol. 2012). Slabiny, které se v takovém výzkumu obvykle objevují, jsou malé vzorky, chybějící kontrolní skupina, krátké nebo žádné sledování a měření spokojenosti místo měření změny chování. Tato mezera se vyplňuje jinými druhy podkladů: výpověďmi klientů, příběhy úspěchu, počtem absolventů a hierarchií certifikátů, kterou katalog popisuje u trhu certifikací NLP. Žádný z těchto podkladů neodpovídá na otázku, zda by se klientovi vedlo stejně dobře s jiným koučem, s jinou metodou nebo bez koučinku. K tomu jsou třeba srovnávací studie, a ty v oblasti NLP téměř chybějí (Witkowski 2010). Druhým strukturálním rysem je obtížnost oddělit účinek techniky od účinku vztahu. Koučink, stejně jako psychoterapie, pracuje s pozorností, přijetím a strukturou rozhovoru; tyto společné faktory mají vlastní, dobře popsaný význam (Rogers 1951). Pokud klient po koučinku s NLP hlásí zlepšení, nelze bez kontroly říci, zda je způsobila technika, vztah, vlastní rozhodnutí klienta nebo běžný průběh života.

Detekční znaky🔗

Nabídku, která s výzkumem NLP v koučinku zachází zkresleně, lze poznat podle několika znaků. Slibuje zaručený nebo rychlý výsledek a dokládá ho referencemi, ne studiemi. Používá formulace jako „vědecky podložená metoda“ nebo „neurověda změny“ bez odkazu na konkrétní publikovaný výzkum. Certifikát kouče prezentuje jako záruku kvality, ačkoli ho vydala organizace, která zároveň prodává výcvik. Na otázku po důkazech odpovídá tím, že koučink „je o zkušenosti, ne o statistice“, nebo tím, že účinek nelze měřit, protože je individuální. Varovné je také, když kouč na základě krátkého rozhovoru vyvozuje závěry o „programech“, „filtrech“ nebo „hodnotách“ klienta a staví na nich doporučení, a když nejistota klienta je vykládána jako odpor, který je třeba překonat. Takové prvky přesouvají autoritu z dat na osobu kouče a připomínají dynamiku, kterou kompendium popisuje u vzorce guru a adept. Kritická literatura upozorňuje, že spoléhání na svědectví místo kontrolovaných dat je obecným znakem pseudovědeckých přístupů (Lilienfeld, Lynn a Lohr 2015).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití výzkumu je rozhodovací. Klient, personální oddělení nebo profesní organizace kouče mohou stav výzkumu použít k tomu, aby nastavili realistická očekávání a vybírali metody podle dokladů. Kouč, který techniky z výcviku NLP používá, je může nabídnout jako pomocný nástroj, pokud klientovi pravdivě řekne, že jejich účinnost výzkum nedoložil, a pokud práce zůstává zaměřená na cíle klienta, ne na předvádění metody. Pro oblasti, kde existují přístupy s lepší empirickou oporou, například motivační rozhovor pro práci s ambivalencí vůči změně, je rozumné dát jim přednost (Miller a Rollnick 2013). Manipulativní užití má dvě podoby. První je zamlčení: nabídka se tváří, jako by výzkum existoval a byl příznivý. Druhá je obrácení důkazního břemene: chybějící studie se vydávají za důkaz, že metoda je „před dobou“ nebo že ji akademici nechápou. V obou případech klient nemá podklad pro informované rozhodnutí. Rozhodující otázkou je, zda klient mohl metodu odmítnout s plnou znalostí stavu důkazů (Passmore a Rowson 2019).

Proč koučink vyžaduje zvláštní opatrnost🔗

Koučink stojí na pomezí poradenství, vzdělávání a psychoterapie, ale na rozdíl od psychoterapie obvykle nepodléhá profesní regulaci, povinné supervizi ani etickému kodexu, který by vymáhal nezávislý orgán. Klient do koučinku často vstupuje v citlivé situaci: po ztrátě práce, při konfliktu na pracovišti, v osobní krizi nebo pod tlakem zaměstnavatele, který koučink platí. V takové situaci je vnímavější k příslibu rychlé změny a méně ochotný zpochybňovat autoritu, které se svěřil. Pokud kouč nerozpozná, že problém klienta přesahuje rámec koučinku, například jde o depresi nebo o důsledky traumatu, může technika slibující „přeprogramování“ oddálit vhodnou odbornou pomoc, a právě oddálení účinné péče řadí metodologie klinické psychologie k hlavním škodám neověřených postupů (Lilienfeld, Lynn a Lohr 2015). Tato rizika nejsou specifická pro NLP, ale nadsazená tvrzení o účinnosti je zvětšují, protože posilují dojem, že kouč disponuje metodou, která si poradí s čímkoli.

Stav důkazů🔗

Stav důkazů lze shrnout stručně: kontrolovaných studií NLP v koučinku je málo, jejich kvalita je převážně nízká a nedovolují tvrdit, že NLP přináší víc než jiné formy koučinku (Passmore a Rowson 2019). Širší přehledy výzkumu NLP vedou ke stejnému závěru. Witkowski v analýze databáze výzkumů zjistil, že většina kontrolovaných studií tvrzení NLP nepodpořila (Witkowski 2010). Systematický přehled účinků NLP na zdravotní ukazatele nenašel dostatečný počet kvalitních studií, z nichž by bylo možné účinek doložit (Sturt a kol. 2012). Tosey a Mathison, kteří k NLP přistupují vstřícněji, také připouštějí, že akademický výzkum oboru je omezený (Tosey a Mathison 2009). K tomu patří ještě jedna poznámka: z nedostatku důkazů neplyne, že klienti koučů s výcvikem NLP nemohou mít z koučinku užitek. Plyne z něj, že takový užitek nelze připsat specificky technikám NLP a že tvrzení, která to dělají, nejsou podložená.

Obrana a zotavení🔗

Obrana klienta začíná u otázek, které lze položit před začátkem spolupráce: jakou metodu kouč používá, jaké doklady o ní zná, kdo vydal jeho certifikát a podle jakých standardů, jak se pozná, že koučink nepomáhá, a co se v takovém případě stane. Kouč, který na tyto otázky odpovídá otevřeně, dává klientovi prostor; kouč, který je vykládá jako nedůvěru nebo odpor, dává najevo, že prostor neposkytne. Organizace, které koučink nakupují, mohou trvat na popisu metody, na sledování výsledků a na oddělení hodnocení od dodavatele (Passmore a Rowson 2019). Lidé, kteří prošli koučinkem nebo výcvikem s nadsazenými sliby, často neprožívají vážnou újmu, ale zklamání, finanční ztrátu a někdy pocit, že selhali, protože „metoda funguje u všech“. Je užitečné tento pocit pojmenovat jako důsledek nepravdivého slibu, ne jako vlastní selhání. V závažnějších případech, kdy se koučovací vztah proměnil v závislost na osobě kouče nebo na skupině kolem výcviku, mohou pomoci postupy popsané v kompendiu u zotavení z vlivových skupin, zejména obnova vlastního úsudku a vztahů mimo skupinu (Hassan 1988).

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1979). Frogs into Princes: Neuro Linguistic Programming. Moab: Real People Press.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Lilienfeld, S. O., Lynn, S. J., & Lohr, J. M. (Eds.) (2015). Science and Pseudoscience in Clinical Psychology (2. vyd.). New York: Guilford Press.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• O'Connor, J., & Seymour, J. (1990). Introducing Neuro-Linguistic Programming: Psychological Skills for Understanding and Influencing People. London: Thorsons.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Rogers, C. R. (1951). Client-Centered Therapy. Boston: Houghton Mifflin.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Tosey, P., & Mathison, J. (2009). Neuro-Linguistic Programming: A Critical Appreciation for Managers and Developers. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Kritické hodnocení NLP – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Stav důkazů o NLP – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• NLP v koučinku a rozvoji – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, NLP in coaching)
• Trh certifikací NLP – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, The NLP certification market)
• Efekt guru na seminářích – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, Guru effect in seminars)
• Systematický přehled účinků na zdraví – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, Systematic review of health outcomes)
• Databáze výzkumu NLP – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, NLP research database)
• Jak číst tvrzení NLP – příbuzné heslo (Kritické hodnocení NLP, How to read NLP claims)

V kompendiu

• Organizační obrana – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.6.1 Vzorec guru a adept – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-8.3.4 Empirická výzkumná báze – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Hodnocení Národní rady pro výzkum USA – předchozí heslo rodiny
• Falzifikovatelnost NLP – další heslo rodiny