Zarovnání logických úrovní🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-13.01
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Logické úrovně a percepční pozice
Druh	vzorec
Anglicky	Logical level alignment
Jiné názvy	sladění neurologických úrovní, alignment úrovní
Obecnější heslo	Logické úrovně
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	střední
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Zarovnání logických úrovní je vzorec, ve kterém se člověk s průvodcem postupně zabývá všemi úrovněmi Diltsova modelu, od prostředí přes chování, schopnosti, přesvědčení a hodnoty a identitu až k úrovni poslání, a hledá mezi nimi soulad. Vzorec vychází z předpokladu, že člověk jedná nejsoustředěněji a cítí se nejcelistvěji tehdy, když to, kde a co dělá, odpovídá tomu, co umí, čemu věří, kým se cítí být a k čemu většímu se vztahuje (Dilts 1990; Dilts a DeLozier 2000). Nesoulad mezi úrovněmi se v tomto rámci chápe jako zdroj vnitřního napětí, váhání a vyčerpání. Vzorec se používá v terapii, v koučinku a velmi často v organizačním rozvoji a ve výcviku lídrů. Pro kompendium je zajímavý tím, že pracuje s prožitkem celistvosti a smyslu, který je silný a příjemný. Takový prožitek může člověku pomoci pojmenovat, co je pro něj důležité. Může ale také sloužit jako emoční kotva, ke které se později připojí požadavky skupiny nebo organizace. Obecný model, na kterém vzorec stojí, popisuje heslo logické úrovně; tato stránka se zabývá vzorcem, který model převádí do zážitkové podoby.

Původ a souvislosti🔗

Robert Dilts rozvíjel model úrovní v osmdesátých letech a představil ho v knihách o práci s přesvědčeními a se zdravím (Dilts 1990; Dilts, Hallbom a Smith 1990). Jako inspiraci uváděl Gregoryho Batesona a jeho logické kategorie učení, tedy hierarchii, ve které vyšší úroveň učení mění kontext, v němž probíhá učení nižší (Bateson 1972). Myšlenka souladu má přitom starší kořeny mimo NLP. Carl Rogers popsal kongruenci jako shodu mezi sebepojetím a skutečnou zkušeností a nesoulad mezi nimi pokládal za jádro psychické tísně (Rogers 1951). Virginia Satirová sledovala, jak se v rodinné komunikaci rozchází to, co člověk říká, s tím, co dává najevo tělem a tónem, a za cíl terapie pokládala sjednocené, souladné vyjadřování (Satir 1972). NLP od těchto autorů převzalo pojem kongruence a Diltsův vzorec ho rozložil do vrstev. V encyklopedii systemického NLP se zarovnání popisuje jako jeden ze základních postupů, který se má hodit pro osobní rozhodování, týmovou práci i pro formulování vize organizace (Dilts a DeLozier 2000). Rozšíření do firemního prostředí je pro defenzivní čtení podstatné: vzorec se tam setkává s mocenskou asymetrií mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, se kterou terapeutický rámec nepočítá.

Struktura vzorce🔗

Strukturálně má vzorec tři části. První je prostorové nebo časové rozvržení úrovní: úrovně se obvykle představují jako po sobě jdoucí místa nebo stupně, kterými člověk prochází, a ke každé se váže typická otázka po kontextu, jednání, dovednosti, důvodu, sebepojetí a smyslu. Druhá část je vzestup: člověk se pohybuje od konkrétních okolností k abstraktnějším významům a na vrcholu se má dostat k prožitku, který NLP popisuje jako spojení s něčím, co přesahuje jednotlivce. Třetí část je sestup: prožitek z nejvyšší úrovně se přenáší zpět dolů a má proměnit, jak člověk chápe svou identitu, přesvědčení, dovednosti a nakonec i každodenní jednání (Dilts a DeLozier 2000). Vzorec tedy předpokládá, že změna se šíří shora dolů a že vyšší úrovně organizují nižší.

Z hlediska psychologie vlivu stojí za pozornost, že vzorec spojuje tři silné prvky. Je to postupné zvyšování abstrakce, při kterém konkrétní a ověřitelné otázky ustupují otázkám po smyslu a identitě. Je to intenzivní, často emočně nabitý prožitek na vrcholu, který se snadno připíše metodě nebo průvodci. A je to závěrečný přenos, ve kterém se z prožitku vyvozují závazky pro chování. Výzkum přesvědčování popisuje, že závazek přijatý aktivně a vyjádřený veřejně má sklon se udržovat, protože člověk chce zůstat konzistentní se svým dřívějším slovem (Cialdini 2009). Vzorec sám o sobě nemusí být manipulativní. Jeho stavba však vytváří místo, kam lze manipulativní obsah vložit, pokud obsah vyšších úrovní neurčuje člověk sám.

Detekční znaky🔗

Vzorec se v praxi pozná podle charakteristického průchodu otázkami od „kde a kdy“ přes „co děláte“ a „jak to děláte“ k otázkám „proč je to pro vás důležité“, „kým jste, když to děláte“ a „čemu většímu to slouží“. Často se pracuje s prostorem, s pohybem po místnosti nebo s kartami na podlaze, a s výrazným zpomalením a ztišením na vyšších úrovních. Samotné tyto rysy nejsou varovné. Varovné znaky se týkají toho, kdo vyplňuje obsah. Obsah úrovně identity a poslání nepřichází od člověka, ale je předem nabídnut: firemní hodnoty, poslání hnutí, vize zakladatele. Prožitek souladu se po cvičení používá jako argument v jiných rozhovorech, například při vyjednávání o mzdě nebo pracovní době, kdy se připomíná, kým člověk „ve skutečnosti je“. Námitky na nižších úrovních, tedy k podmínkám, času a penězům, se odbývají jako nesoulad, který je třeba odstranit, a ne jako legitimní zájem. Ve skupinách se zarovnání opakuje a stupňuje, takže člověk prochází vyššími úrovněmi pravidelně a vždy s týmž obsahem. Tyto rysy odpovídají tomu, co kompendium popisuje ve vzorci guru a adepta a v kultu vedení v korporaci: vyšší smysl se stává měnou, kterou se platí za ústupky v každodenním životě (Hassan 1988).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní užití je takové, ve kterém obsah všech úrovní pochází od člověka a průvodce slouží jen jako nosič otázek. Klient, který si uvědomí, že jeho hodnota péče o rodinu se rozchází s tím, jak tráví večery, získává informaci, se kterou může naložit podle sebe. Podobně motivační rozhovor pracuje s rozporem mezi hodnotami a chováním a výslovně nechává rozhodnutí na klientovi, protože vnější tlak by podle autorů vyvolal odpor a oslabil vlastní motivaci (Miller a Rollnick 2013). V organizacích může zarovnání sloužit k tomu, aby tým pojmenoval, na čem se skutečně shodne, pokud zůstává možné říci, že se na něčem neshodne. Manipulativní užití nastává, když se prožitek celistvosti spojí s obsahem, který určuje druhá strana, a když se pak použije proti zájmům člověka na nižších úrovních. Zaměstnanec, který na workshopu prožil „své poslání“ formulované vedením, může mít potíž požadovat přiměřenou odměnu, protože požadavek najednou vypadá jako zrada sebe sama. V uzavřených skupinách se týž mechanismus prohlubuje: identita a poslání se obsazují doktrínou a nižší úrovně, tedy bydlení, finance a vztahy, se jim podřizují (Lifton 1961). Rozhodující otázka pro pozorovatele zní, zda by člověk mohl ze cvičení odejít s obsahem, který se průvodci nelíbí, a zda by to nemělo následky.

Stav důkazů🔗

Pro zarovnání logických úrovní neexistuje kontrolovaný výzkum, který by prokázal, že vzorec vede k trvalé změně chování, k lepšímu zdraví nebo k vyšší výkonnosti ve srovnání s jinými postupy. Systematický přehled účinků NLP na zdravotní výsledky nenašel dostatek kvalitních studií, ze kterých by šlo vyvodit závěr o účinnosti metod NLP (Sturt a kol. 2012). Přehled pro oblast koučinku, kde se vzorec používá hojně, konstatuje, že výzkum NLP v koučinku je málo početný a metodologicky slabý (Passmore a Rowson 2019). Witkowski po rozboru databáze studií NLP dospěl k závěru, že většina empirických prací tvrzení oboru nepodporuje (Witkowski 2010). Předpoklad, že změna se šíří shora dolů, je navíc v napětí s dobře doloženými poznatky sociální psychologie. Ty ukazují, že změna chování může vést ke změně postoje a sebepojetí: člověk, který jednal v rozporu se svým postojem, má sklon postoj upravit, aby nesoulad zmírnil (Festinger 1957), a člověk, který vyhověl malé žádosti, začne sám sebe vnímat jako někoho, kdo takovým žádostem vyhovuje (Freedman a Fraser 1966). Úrovně se tedy ovlivňují oběma směry. Prožitek souladu, který účastníci popisují, je skutečný, ale nedokládá, že vzorec funguje tak, jak model tvrdí.

Obrana a zotavení🔗

Základní obranou je oddělit prožitek od závazku. Silný pocit smyslu na konci cvičení je legitimní zkušenost, ale sám o sobě nezakládá povinnost přijmout pracovní podmínky, poplatky nebo pravidla skupiny. Užitečné je dát si mezi prožitkem a rozhodnutím čas a rozhodnutí probrat s někým mimo skupinu nebo organizaci. Druhou obranou je ptát se, kdo napsal obsah vyšších úrovní. Pokud identita a poslání, ke kterým cvičení vedlo, přesně odpovídají firemní nebo skupinové doktríně, je namístě opatrnost. Třetí obranou je hájit nižší úrovně jako rovnocenné: čas, peníze, spánek a vztahy nejsou nízké zájmy, ale podmínky, bez kterých žádné poslání dlouhodobě neobstojí. Singerová a Lalichová popisují, že ve skupinách s vysokou mírou kontroly bývá vyčerpání a ztráta kontaktu s blízkými jedním z prvních konkrétních signálů, že vyšší rámec člověka spotřebovává (Singer a Lalich 1995). U lidí, kteří odešli ze skupiny nebo organizace, kde se zarovnání používalo jako nástroj loajality, zotavení zahrnuje znovuobjevení vlastních hodnot a vlastní formulace smyslu. Kompendium tento proces popisuje u identitární substituce. Praktici, kteří vzorec používají, by měli výslovně chránit právo klienta na vlastní obsah všech úrovní a nepoužívat výsledek cvičení v dalších rozhovorech, kde mají nad klientem moc.

Literatura🔗

• Bateson, G. (1972). Steps to an Ecology of Mind. San Francisco: Chandler.
• Cialdini, R. B. (2009). Influence: Science and Practice (5. vyd.). Boston: Pearson.
• Dilts, R. (1990). Changing Belief Systems with NLP. Cupertino: Meta Publications.
• Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
• Dilts, R., Hallbom, T., & Smith, S. (1990). Beliefs: Pathways to Health and Well-Being. Portland: Metamorphous Press.
• Festinger, L. (1957). A Theory of Cognitive Dissonance. Stanford: Stanford University Press.
• Freedman, J. L., & Fraser, S. C. (1966). Compliance without pressure: The foot-in-the-door technique. Journal of Personality and Social Psychology, 4(2), 195–202.
• Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
• Passmore, J., & Rowson, T. S. (2019). Neuro-linguistic programming: A critical review of NLP research and the application of NLP in coaching. International Coaching Psychology Review, 14(1), 57–69.
• Rogers, C. R. (1951). Client-Centered Therapy. Boston: Houghton Mifflin.
• Satir, V. (1972). Peoplemaking. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Logické úrovně a percepční pozice – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Logické úrovně – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem

Příbuzná hesla

• Změna má respektovat celek systému – příbuzné heslo (Předpoklady NLP, Change must respect the whole system (ecology))
• Logické úrovně – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Logical levels (concept))
• Kongruence – příbuzné heslo (Základní pojmy NLP, Congruence)
• Úroveň prostředí – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Environment level)
• Úroveň identity – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Identity level)
• Úroveň poslání – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Spiritual (purpose) level)
• Záměna logických úrovní – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Confusing logical levels)
• NLP v koučinku a rozvoji – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, NLP in coaching)

V kompendiu

• EA-5.3.1 Identitární substituce – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Případ 61: Kult vedení v nadnárodní korporaci – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-1.6.1 Vzorec guru a adept – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Úroveň prostředí – další heslo rodiny