Významový reframing🔗

Pole	Hodnota
Identifikátor	NLP-08.03
Katalog	NLP vzorce
Rodina	Reframing a rámce
Druh	vzorec
Anglicky	Content (meaning) reframing
Jiné názvy	obsahový reframing, reframing významu
Obecnější heslo	Reframing
Užití	terapeutické i vlivové
Riziko zneužití	vysoké
Vazba na Vaknin 2008	odvozená: obsah knihy nebyl ověřen
Stav textu	text čeká na odbornou recenzi

Definice🔗

Významový, v literatuře NLP také obsahový reframing je varianta přerámování, při níž zůstává situace beze změny a mění se význam, který se chování nebo události přisuzuje. Kde kontextový reframing hledá jiné místo, na kterém je chování užitečné, významový reframing se ptá, co jiného by stejné chování mohlo znamenat právě tady (Bandler a Grinder 1982). Výchozím bodem bývá spojení pozorovatelného jevu s výkladem, který člověk považuje za samozřejmý: „když mlčí, znamená to, že se zlobí“, „když pláču, jsem slabý“. Meta-model NLP takové spojení označuje jako komplexní ekvivalenci, tedy přesvědčení, že jedna věc znamená druhou (Bandler a Grinder 1975). Významový reframing toto spojení uvolní a nabídne jiné. Pro kompendium je to nejrizikovější varianta přerámování, protože právě změna významu umožňuje vykládat ublížení jako dar, kontrolu jako péči a stížnost jako nevděk.

Původ a souvislosti🔗

Kořeny vzorce leží ve strategické a rodinné terapii. Watzlawick a spolupracovníci popisovali přerámování jako změnu pojmového nebo emočního rámce, která ponechává fakta a mění jejich smysl, a zdůrazňovali, že nový rámec musí k faktům pasovat stejně dobře jako původní, jinak ho člověk nepřijme (Watzlawick, Weakland a Fisch 1974). Ericksonova práce, jak ji zachytil Haley, ukazovala terapeuta, který klientovo chování nepotlačuje, ale dává mu nový smysl a využívá ho (Haley 1973). NLP tento přístup systematizovalo a spojilo s předpokladem, že každé chování má pozitivní záměr; významový reframing tak často hledá dobrý úmysl nebo hodnotu, kterou chování slouží (Bandler a Grinder 1982). Navazující jazykové vzorce Sleight of Mouth tutéž operaci rozkládají na řadu verbálních variant, například redefinici pojmu nebo přesun pozornosti k záměru (Dilts 1999). Mimo terapii je s významovým reframingem příbuzný výzkum rámování v rozhodování. Tversky a Kahneman ukázali, že lidé volí odlišně podle toho, zda je tentýž výsledek popsán jako zachráněné, nebo jako ztracené životy (Tversky a Kahneman 1981). V jejich případě se nemění význam chování, ale popis výsledku; obě linie však spojuje zjištění, že na formulaci záleží víc, než by racionální model úsudku předpokládal.

Struktura vzorce🔗

Struktura má tři vrstvy: pozorovatelný jev, dosavadní význam a nový význam. Pozorovatelný jev se nezpochybňuje; to je rozdíl oproti popírání nebo překrucování faktů. Mění se jen vazba mezi jevem a jeho výkladem. Nový význam bývá formulován jako samozřejmost („to přece znamená, že…“), jako otázka („nemohlo by to znamenat…?“) nebo jako přesun pozornosti od chování k jeho domnělému účelu. Pro analýzu je rozhodující, čí jev se vykládá. Pokud přerámování míří na prožitek nebo chování posluchače, například na jeho pláč, strach nebo selhání, mění jeho vztah k sobě samému. Pokud míří na chování mluvčího, mění posluchačův vztah k tomu, co mu mluvčí dělá. Druhý případ je strukturálně blízký gaslightingu: fakt sám se nepopírá, ale jeho význam pro posluchače se přepíše tak, že jeho reakce přestane být oprávněná. Teorie kognitivní disonance vysvětluje, proč bývá takový výklad přitažlivý i pro toho, komu škodí: člověk, který ve vztahu nebo skupině mnoho investoval, snižuje napětí mezi svou investicí a utrpěním tím, že utrpení přisoudí smysl (Festinger 1957). Manipulativní významový reframing nabízí právě takový smysl.

Detekční znaky🔗

Manipulativní užití se pozná podle toho, že nový význam přichází jako reakce na stížnost a vykládá chování mluvčího v jeho prospěch. Typické dvojice jsou „nezájem znamená dávání prostoru“, „ponižování znamená upřímnost“, „žárlivost znamená lásku“, „trest znamená výchovu“. Často se k tomu přidává převrácení odpovědnosti: kdo by výklad „správně pochopil“, necítil by se ublížen, takže bolest posluchače je dokladem jeho nepochopení. V uzavřených skupinách se týž vzorec uplatňuje na utrpení člena: vyčerpání se vykládá jako očista, pochybnost jako zkouška víry, izolace od rodiny jako růst (Lifton 1961). U člověka dlouhodobě vystaveného tomuto vzorci se objevuje rozpolcenost mezi tím, co cítí, a tím, co si „má myslet“, a sklon nejprve hledat chybu ve vlastní reakci. Detekční signatura gaslightingu v kompendiu popisuje související znaky narušené důvěry ve vlastní vnímání. Ve vztazích s coercive control slouží přepisování významu k tomu, aby omezování svobody vypadalo jako projev starosti, a právě proto zůstává dlouho nepojmenováno (Stark 2007).

Legitimní a manipulativní užití🔗

Legitimní významový reframing patří k běžným terapeutickým dovednostem. Terapeut, který truchlícímu klientovi nabídne, že jeho pláč může znamenat i dovolení si truchlit, snižuje stud za přirozenou reakci. Kognitivní terapie hledá s klientem výklady, které odpovídají důkazům lépe než automatické negativní myšlenky (Beck 1976), a podobně racionálně-emoční terapie zpochybňuje iracionální přesvědčení o významu událostí (Ellis 1962). Legitimní užití má tři rysy: týká se prožitku klienta, je otevřené k odmítnutí a neomlouvá cizí škodlivé jednání. Manipulativní užití je zrcadlovým obrazem: týká se jednání mluvčího, je podáno jako jediný správný výklad a jeho výsledkem je, že škoda přestane být škodou. Mezi těmito póly leží situace, kdy dobře míněný výklad vede k bagatelizaci, například když okolí oběti násilí nabízí, že pachatel „to tak nemyslel“. Ani tam nejde o záměrnou manipulaci, ale účinek je podobný: posluchač ztrácí oporu pro to, aby situaci pojmenoval jako ublížení. Rozdíl mezi pomocí a manipulací proto neleží v jazykové podobě, ale v tom, kdo z nového významu těží a zda ho posluchač může bez následků odmítnout.

Vztah k technikám kompendia🔗

V taxonomii kompendia odpovídá manipulativní významový reframing především strategické reinterpretaci, tedy soustavnému přepisování smyslu událostí tak, aby sloužil interpretovi. Rozdíl je v měřítku: reinterpretace se v kompendiu popisuje jako dlouhodobá strategie, kdežto reframing je jednotlivý komunikační tah, ze kterého se taková strategie skládá. Jednotlivé přerámování proto ještě nemusí znamenat manipulaci; varovným signálem je teprve opakování, při němž se výklady soustavně vztahují k chování téže osoby a vždy vyznívají v její prospěch. Pro posouzení v klinické nebo vyšetřovací praxi je proto užitečné sledovat posloupnost výkladů v čase, nikoli jednotlivý výrok, a všímat si, zda se mění i vztah posluchače k vlastním vzpomínkám a reakcím (Herman 1992).

Stav důkazů🔗

Specifická technika významového reframingu tak, jak ji popisuje NLP, nebyla v kontrolovaných studiích samostatně ověřena. Hodnocení NLP pro Národní radu pro výzkum USA nenašlo pro jeho hlavní tvrzení empirickou podporu (Druckman a Swets 1988) a systematický přehled účinků NLP na zdraví dospěl k závěru, že důkazy jsou nedostatečné (Sturt a kol. 2012). Odborníci oslovení v delfské studii řadili NLP při léčbě psychických poruch mezi metody, které považují za pravděpodobně zdiskreditované (Norcross, Koocher a Garofalo 2006). Naproti tomu přehodnocování významu událostí jako součást kognitivně-behaviorálních přístupů má dobré empirické zázemí v rámci celých léčebných programů (Beck 1976). Dobře doložený je i efekt rámování v rozhodování (Tversky a Kahneman 1981). Obecný mechanismus, že změna výkladu mění emoce a volby, tedy podporu má; tvrzení, že jej NLP zvládá specifickou a lepší cestou, ji nemá.

Obrana a zotavení🔗

Obrana stojí na oddělení tří vrstev: co se stalo, jak to na mě působilo a co to podle někoho znamená. První dvě vrstvy patří tomu, kdo situaci prožil, a nový význam je nemůže zrušit. Pomáhá zapisovat si události a vlastní reakce dřív, než přijde výklad druhé strany, a sledovat, zda se výklady opakovaně vztahují právě k chování mluvčího. Užitečné kontrolní otázky zní: Mění nový význam něco na tom, co mi bylo uděláno? Komu prospívá? Mohu ho odmítnout, aniž bych byl potrestán? Výzkum očkování proti přesvědčování ukazuje, že předem poznaný argumentační vzorec ztrácí část své síly (McGuire 1964), a programy rozpoznávání manipulativních technik tento poznatek uplatňují v praxi (van der Linden 2023). V zotavení je důležité navrátit jevům jejich vlastní jména: co bylo ponížením, bylo ponížením, i když bylo dlouho nazýváno upřímností. Herman popisuje, že obnova pocitu bezpečí a možnost vyprávět vlastní příběh vlastními slovy patří k prvním stadiím zotavení po traumatu ve vztahu (Herman 1992). Klinik, který s takovým klientem pracuje, se proto vyhýbá nabízení dalších „pozitivních“ výkladů ublížení a nejprve pomáhá klientovi ustálit popis toho, co se stalo.

Literatura🔗

• Bandler, R., & Grinder, J. (1975). The Structure of Magic I: A Book about Language and Therapy. Palo Alto: Science and Behavior Books.
• Bandler, R., & Grinder, J. (1982). Reframing: Neuro-Linguistic Programming and the Transformation of Meaning. Moab: Real People Press.
• Beck, A. T. (1976). Cognitive Therapy and the Emotional Disorders. New York: International Universities Press.
• Dilts, R. (1999). Sleight of Mouth: The Magic of Conversational Belief Change. Capitola: Meta Publications.
• Druckman, D., & Swets, J. A. (Eds.) (1988). Enhancing Human Performance: Issues, Theories, and Techniques. Washington, DC: National Academy Press.
• Ellis, A. (1962). Reason and Emotion in Psychotherapy. New York: Lyle Stuart.
• Festinger, L. (1957). A Theory of Cognitive Dissonance. Stanford: Stanford University Press.
• Haley, J. (1973). Uncommon Therapy: The Psychiatric Techniques of Milton H. Erickson, M.D. New York: W. W. Norton.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
• Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
• McGuire, W. J. (1964). Inducing resistance to persuasion: Some contemporary approaches. In L. Berkowitz (Ed.), Advances in Experimental Social Psychology (Vol. 1, pp. 191–229). New York: Academic Press.
• Norcross, J. C., Koocher, G. P., & Garofalo, A. (2006). Discredited psychological treatments and tests: A Delphi poll. Professional Psychology: Research and Practice, 37(5), 515–522.
• Stark, E. (2007). Coercive Control: How Men Entrap Women in Personal Life. New York: Oxford University Press.
• Sturt, J., Ali, S., Robertson, W., Metcalfe, D., Grove, A., Bourne, C., & Bridle, C. (2012). Neurolinguistic programming: A systematic review of the effects on health outcomes. British Journal of General Practice, 62(604), e757–e764.
• Tversky, A., & Kahneman, D. (1981). The framing of decisions and the psychology of choice. Science, 211(4481), 453–458.
• Watzlawick, P., Weakland, J. H., & Fisch, R. (1974). Change: Principles of Problem Formation and Problem Resolution. New York: W. W. Norton.
• van der Linden, S. (2023). Foolproof: Why Misinformation Infects Our Minds and How to Build Immunity. London: 4th Estate.

Související🔗

Rodina a hierarchie

• Reframing a rámce – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
• Reframing – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem
• Přerámování selhání na zpětnou vazbu – zvláštní případ tohoto hesla

Příbuzná hesla

• Komplexní ekvivalence – příbuzné heslo (Meta-model, Complex equivalence)
• Sleight of Mouth – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Sleight of Mouth)
• Záměr – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Intention)
• Redefinice – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Redefine)
• Analogie – příbuzné heslo (Sleight of Mouth, Analogy)
• Kontextový reframing – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Context reframing)
• Kontrastní rámec – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Contrast frame)
• Dodatečné rámcování – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Post-framing)
• Přerámování selhání na zpětnou vazbu – příbuzné heslo (Reframing a rámce, Failure into feedback)
• Přesvědčení o významu – příbuzné heslo (Přesvědčení, Beliefs about meaning)
• Záměna „ale“ za „a“ – příbuzné heslo (Jazykové vzorce, But versus and)
• Manipulativní reframing v blízkých vztazích – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, Manipulative reframing in close relationships)

V kompendiu

• EA-1.3.2 Strategická reinterpretace – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• Detekční signatura: Gaslighting vzorec – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
• EA-8.2.5 Starkův rámec coercive control – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí

V katalogu

• Kontextový reframing – předchozí heslo rodiny
• Šestikrokový reframing – další heslo rodiny