Úroveň poslání🔗
| Pole | Hodnota |
|---|---|
| Identifikátor | NLP-13.07 |
| Katalog | NLP vzorce |
| Rodina | Logické úrovně a percepční pozice |
| Druh | pojem |
| Anglicky | Spiritual (purpose) level |
| Jiné názvy | duchovní úroveň, úroveň za identitou, úroveň vize |
| Obecnější heslo | Logické úrovně |
| Užití | terapeutické i vlivové |
| Riziko zneužití | vysoké |
| Vazba na Vaknin 2008 | odvozená: obsah knihy nebyl ověřen |
| Stav textu | text čeká na odbornou recenzi |
Definice🔗
Úroveň poslání je v modelu logických úrovní nejvyšší vrstva, která leží nad identitou. Dilts ji v různých výkladech nazývá duchovní úrovní, úrovní za identitou, úrovní vize nebo poslání. Zahrnuje vztah člověka k větším systémům, jejichž je součástí: k rodině, ke společenství, k profesi, k lidstvu nebo k tomu, co člověk prožívá jako posvátné. Odpovídá na otázky „pro koho“ a „k čemu“ (Dilts 1990; Dilts a DeLozier 2000). Podle modelu tato úroveň dává smysl všem úrovním pod ní: identita, přesvědčení, schopnosti a chování se uspořádají, když člověk ví, čemu jeho život slouží. Pro kompendium je úroveň poslání nejcitlivější vrstvou modelu. Otázky smyslu jsou legitimní a pro mnoho lidí zásadní, zvlášť v krizích, v nemoci nebo na konci života. Zároveň je to úroveň, na kterou se odvolávají uzavřené skupiny, když po členech žádají oběti: vyšší poslání v jejich rétorice ospravedlňuje ztrátu peněz, spánku, vztahů a vlastního úsudku. Vzorec, který s touto úrovní pracuje zážitkově, popisuje heslo zarovnání logických úrovní.
Původ a souvislosti🔗
Představa, že jednotlivec je součástí většího systému a že jeho mysl nekončí na hranici těla, je jedním z hlavních témat Gregoryho Batesona. Bateson tvrdil, že mysl je imanentní celému systému vztahů, ve kterém organismus žije, a že oddělování jednotlivce od jeho ekologického a sociálního prostředí je epistemologická chyba s praktickými důsledky (Bateson 1972). Dilts se na Batesona odvolával a úroveň poslání v jeho modelu nese stopy této systemické myšlenky. Obsahově však jde o jiný pojem. Bateson popisoval vlastnost systémů a nevytvářel z ní úroveň, na kterou by se dalo v rozhovoru vstoupit, kdežto Dilts z ní učinil prožitkovou kategorii, se kterou pracuje průvodce (Dilts a DeLozier 2000). NLP tím vstoupilo do oblasti, kterou dříve obývaly náboženství, filozofie a existenciální psychoterapie. Pro dějiny oboru je podstatné, že tento krok proběhl v době, kdy se NLP šířilo v podobě komerčních seminářů a rozvojových programů, a úroveň poslání se tak stala součástí nabídky, kterou si lidé kupují. Kompendium se riziky tohoto spojení věnuje v hesle efekt guru na seminářích.
Struktura vzorce🔗
Strukturálně má úroveň poslání tři rysy. První je přesah: obsah této úrovně se netýká člověka samotného, ale něčeho, co ho přesahuje, a proto se prožívá jako silnější než osobní zájem. Druhý je organizační funkce: podle modelu poslání určuje, kým člověk má být, čemu má věřit a co má dělat, takže se z něj odvozují požadavky na všechny nižší úrovně. Třetí je nedostupnost ověření: o tom, zda je poslání pravé, nelze rozhodnout pozorováním, protože se netýká faktů, ale smyslu (Dilts 1990). Tyto tři rysy dávají úrovni poslání sílu. Kdo obsadí obsah této úrovně, získává argument, proti kterému nelze snadno namítat, protože námitky z nižších úrovní, tedy únava, peníze, vztahy nebo pochybnost, se v jeho světle jeví jako malé.
Lifton popsal v totalitních systémech dvě kritéria, která odpovídají právě této struktuře. Posvátná věda prohlašuje doktrínu skupiny za konečnou morální i pravdivostní autoritu, o které se nediskutuje. Rozhodování o existenci rozděluje lidi na ty, kdo mají právo existovat, protože jsou uvnitř, a ty, kdo ho nemají (Lifton 1961). Singerová a Lalichová uvádějí mezi podmínkami nátlakového vlivu uzavřený systém logiky, ve kterém nelze zpochybnit základní předpoklady skupiny, protože jejich zpochybnění se samo vykládá jako doklad nedostatku víry nebo porozumění (Singer a Lalich 1995). Úroveň poslání v tomto smyslu není nebezpečná sama o sobě. Nebezpečná je ve chvíli, kdy její obsah určuje jiný člověk nebo skupina a kdy se z ní odvozují požadavky, které člověk nemůže odmítnout.
Detekční znaky🔗
Legitimní práce s posláním se pozná podle toho, že otázka smyslu se člověku otevírá jako jeho vlastní a že nikdo nemá připravenou odpověď, kterou by měl přijmout. Klinická psycholožka, která pacientovi po léčbě řekne, že na otázku, k čemu jeho život směřuje, nemusí odpovědět hned, takto postupuje. Varovné znaky se týkají obsahu a jeho použití. Poslání přichází hotové, formulované vůdcem nebo zakladatelem, a jeho přijetí se spojuje s příslušností ke skupině. Odkaz na poslání se objevuje právě ve chvílích, kdy člověk vznáší požadavek na nižší úrovni: chce si odpočinout, dostat zaplaceno, vidět rodinu nebo si něco ověřit. Pochybnost o poslání se líčí jako slabost, zrada nebo ztráta duchovní úrovně. Ztráty, které člověk kvůli poslání utrpí, se vykládají jako oběť, která potvrzuje jeho hodnotu. Svět se dělí na ty, kdo poslání vidí, a ty, kdo ho nevidí. Hassan popisuje, jak skupiny s vysokou mírou kontroly spojují členství s pocitem výjimečného úkolu a jak tento pocit ztěžuje odchod (Hassan 1988). Kompendium tyto znaky ukazuje v případech duchovní totalizace pod autoritou náboženského vedoucího a kultu v humanitární neziskové organizaci.
Legitimní a manipulativní užití🔗
Legitimní užití úrovně poslání respektuje, že smysl života je otázka, na kterou si odpovídá každý sám, a že jeho hledání může být součástí zdravého vývoje i zotavení z krize. V paliativní péči, v práci s lidmi po ztrátě nebo v profesním poradenství mohou otázky po smyslu pomoci člověku znovu najít směr. V organizacích může sdílené poslání dávat práci smysl, pokud zůstává možné s ním nesouhlasit a pokud nenahrazuje férové podmínky. Motivační rozhovor ukazuje, že práce s tím, na čem člověku nejvíc záleží, může podpořit změnu, pokud obsah i rozhodnutí zůstávají klientovi (Miller a Rollnick 2013). Manipulativní užití má tři podoby. První je obsazení: skupina dodá hotové poslání a ztotožní ho s identitou člena. Druhá je převaha: poslání se používá jako argument proti nárokům nižších úrovní, takže odměna, odpočinek, bezpečí a vztahy se vykládají jako nízké zájmy. Třetí je nevyvratitelnost: protože se poslání nedá ověřit, každé selhání skupiny se dá vysvětlit nedostatečnou oddaností členů, a každá pochybnost jejich nízkou úrovní. Rozdíl mezi užitími se pozná podle toho, zda poslání slouží lidem, nebo lidé slouží poslání a těm, kdo ho vykládají.
Stav důkazů🔗
Pro existenci úrovně poslání jako samostatné vrstvy lidské zkušenosti, která organizuje identitu a nižší úrovně, neexistují empirické důkazy. Dilts ji popisuje jako prožitkovou kategorii, ne jako ověřenou strukturu (Dilts a DeLozier 2000). Kritické přehledy NLP konstatují, že tvrzení oboru jsou převážně neověřená a že obor si často vypůjčuje vědecky znějící rámce bez odpovídající evidence (Witkowski 2010; Roderique-Davies 2009). Přehled pseudovědeckých postupů v klinické psychologii upozorňuje, že metody, které slibují hluboké osobní proměny bez kontrolovaného ověření, představují pro klienty riziko, protože mohou odvádět od účinné péče a vytvářet závislost na poskytovateli (Lilienfeld, Lynn a Lohr 2015). Nezávisle na NLP je dobře doloženo, že skupiny, které spojují členství s výjimečným posláním, mohou vyvíjet silný nátlak a že ten se projevuje ztrátou autonomie a vazeb mimo skupinu (Lifton 1961; Singer a Lalich 1995). Pro čtenáře kompendia z toho plyne, že úroveň poslání je spíše jazykem pro mluvení o smyslu než teorií, a že její síla nevypovídá nic o pravdivosti obsahu, kterým se naplní.
Obrana a zotavení🔗
Základní obranou je posuzovat poslání podle toho, jak skupina zachází s lidmi. Smysluplný cíl nevyžaduje, aby se člověk vzdal spánku, zdraví, peněz a vztahů mimo skupinu, a skupina, která to vyžaduje, používá poslání jako nástroj. Druhou obranou je trvat na tom, že nižší úrovně mají vlastní váhu. Únava, pochybnost a potřeba odměny nejsou znaky nízké duchovní úrovně, ale informace o tom, co se s člověkem děje. Třetí obranou je udržet si právo na vlastní formulaci smyslu, i kdyby se lišila od formulace skupiny, a sdílet otázky smyslu s lidmi, kteří z odpovědi nemají prospěch. Zotavení po odchodu ze skupiny, která obsadila úroveň poslání, bývá zvlášť náročné, protože člověk ztrácí nejen vztahy, ale i rámec, který dával smysl jeho obětem. Klinická literatura popisuje, že k zotavení po dlouhodobé kontrole patří truchlení nad ztracenými lety a postupné vytvoření vlastního smyslu, který nezávisí na autoritě (Herman 1992). Kompendium tento proces ukazuje v případu zotavení ze spirituálního kultu a v hesle šest podmínek myšlenkové reformy.
Literatura🔗
- Bateson, G. (1972). Steps to an Ecology of Mind. San Francisco: Chandler.
- Dilts, R. (1990). Changing Belief Systems with NLP. Cupertino: Meta Publications.
- Dilts, R., & DeLozier, J. (2000). Encyclopedia of Systemic Neuro-Linguistic Programming and NLP New Coding. Scotts Valley: NLP University Press.
- Hassan, S. (1988). Combatting Cult Mind Control. Rochester: Park Street Press.
- Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. New York: Basic Books.
- Lifton, R. J. (1961). Thought Reform and the Psychology of Totalism: A Study of „Brainwashing“ in China. New York: W. W. Norton.
- Lilienfeld, S. O., Lynn, S. J., & Lohr, J. M. (Eds.) (2015). Science and Pseudoscience in Clinical Psychology (2. vyd.). New York: Guilford Press.
- Miller, W. R., & Rollnick, S. (2013). Motivational Interviewing: Helping People Change (3. vyd.). New York: Guilford Press.
- Roderique-Davies, G. (2009). Neuro-linguistic programming: Cargo cult psychology? Journal of Applied Research in Higher Education, 1(2), 58–63.
- Singer, M. T., & Lalich, J. (1995). Cults in Our Midst. San Francisco: Jossey-Bass.
- Witkowski, T. (2010). Thirty-five years of research on neuro-linguistic programming. NLP research data base. State of the art or pseudoscientific decoration? Polish Psychological Bulletin, 41(2), 58–66.
Související🔗
Rodina a hierarchie
- Logické úrovně a percepční pozice – rodina, do níž heslo patří, s přehledem všech jejích hesel
- Logické úrovně – obecnější heslo, jehož je toto heslo zvláštním případem
Příbuzná hesla
- Zarovnání logických úrovní – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Logical level alignment)
- Úroveň identity – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Identity level)
- Čtvrtá pozice – příbuzné heslo (Logické úrovně a percepční pozice, Fourth position)
- NLP v sektách a kultovních skupinách – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, NLP in cults)
- Efekt guru na seminářích – příbuzné heslo (Vliv a zneužití NLP, Guru effect in seminars)
V kompendiu
- Případ 49: Duchovní totalizace pod autoritou náboženského vedoucího – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
- Případ 50: Zotavení ze spirituálního kultu – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
- EA-8.2.3 Šest podmínek myšlenkové reformy (Singerová) – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
- Případ 64: Kult v humanitární neziskové organizaci – stránka knihy, na které se toto heslo projevuje nebo s ní souvisí
V katalogu
- Úroveň identity – předchozí heslo rodiny
- Meta-zrcadlo – další heslo rodiny
Odkazují sem 10
Související #nlp-urovne-a-pozice
Heslo v katalogu
Rodina Logické úrovně a percepční pozice →Každé heslo katalogu je hvězda, rodiny jsou souhvězdí. Zvýrazněné jsou heslo NLP-13.07 a jeho obecnější, užší a příbuzná hesla; klepnutím na hvězdu otevřete jiné heslo.