Etika výzkumné politiky EA
Výzkum epistemických útoků zkoumá lidi, jejichž autonomie byla narušena, a skupiny, které mají důvod se výzkumu bránit. Sám přitom pracuje s mocí: rozhoduje, kdo je „zmanipulovaný“, co se zveřejní a kdo z poznatků bude mít prospěch. Etika zde není formalita – je součástí metody.
Vymezení
Etika výzkumné politiky se týká pravidel, institucí a postupů, které chrání účastníky výzkumu, výzkumníky a společnost. Obecné základy jsou dobře ustavené: Helsinská deklarace Světové lékařské asociace (od roku 1964, opakovaně revidovaná), Belmontská zpráva z roku 1979 se zásadami respektu k osobám, dobročinnosti a spravedlnosti a mezinárodní etické směrnice CIOMS pro výzkum v oblasti zdraví (revize 2016). Tyto tři zásady tvoří dodnes páteř výzkumné etiky a při každém konkrétním rozhodnutí je třeba je vzájemně vyvažovat, nikoli uplatňovat mechanicky (Beauchamp a Childress, 2019). Na ochranu osobních údajů ve výzkumu se v EU vztahuje GDPR včetně zvláštních pravidel pro vědecký výzkum (čl. 89). Stránka se soustředí na otázky specifické pro epistemické útoky; praktické postupy popisují články sekce výzkumná metodologie a etický kodex výzkumníka EA.
Specifické etické problémy
Souhlas lidí s narušenou autonomií. Pokud výzkum tvrdí, že účastník je pod vlivem manipulace, zpochybňuje tím i platnost jeho souhlasu – včetně souhlasu s výzkumem. Opačná chyba je stejně závažná: odepřít dospělému člověku právo rozhodnout o účasti, protože „není svobodný“, znamená upřít mu postavení poznávajícího aktéra, a tedy spáchat jinou nespravedlnost (Fricker, 2007). Řešením je posuzovat způsobilost k souhlasu standardními postupy (porozumění, uvážení, volba) odděleně od otázky vlivu skupiny a chápat souhlas jako proces s možností kdykoli odstoupit (otázka validity souhlasu, informovaný souhlas v EA výzkumu, odvolání souhlasu).
Strážci přístupu. Ke členům uzavřených skupin se výzkumník dostane často jen přes vedení skupiny, které může výběr účastníků i jejich odpovědi ovlivnit nebo je za účast potrestat; naopak výzkum jen s bývalými členy zachytí převážně ty, kdo odešli s negativní zkušeností. Obě zkreslení jsou systematická a pramení z povahy vysoce kontrolujících skupin, které vztah ke světu kolem sebe aktivně řídí (Hassan, 2015).
Skrytý výzkum a klam. Skryté pozorování uzavřených skupin (etnografie EA skupin) nebo online komunit může být jedinou cestou k poznání, ale porušuje princip souhlasu. Etická komise by ho měla povolit jen výjimečně, s jasným odůvodněním, ochranou identit a plánem debriefingu, protože hodnota poznání nikdy automaticky nepřeváží respekt k osobám, nýbrž musí být proti němu uvážena (Beauchamp a Childress, 2019; debriefingový protokol).
Online data. Veřejně dostupné příspěvky nejsou automaticky „volně použitelné“: autoři nepočítali s výzkumem, citace umožní dohledání a sběr dat z uzavřených skupin je zásahem do soukromí. Je třeba posoudit očekávání soukromí, citlivost tématu a riziko reidentifikace, protože dostupnost dat není totéž co svolení k jejich použití (boyd a Crawford, 2012; anonymizace).
Retraumatizace. Rozhovory o zkušenosti s kontrolou mohou vyvolat akutní stav, neboť vyprávění o traumatu znovu aktivuje jeho prožitek, a protokol proto musí obsahovat postup pro zvládnutí tísně a kontakt na podporu (Herman, 1992; fenomenologický interview, retraumatizace).
Důvěrnost a povinnost jednat. Účastník může odhalit probíhající ohrožení dítěte nebo plánované násilí. Výzkumník musí předem znát své zákonné povinnosti a sdělit účastníkům, kde končí důvěrnost (povinné oznámení).
Bezpečnost výzkumníků. Výzkumníci čelí obtěžování, žalobám a online kampaním; instituce by měly mít plán podpory a ochrany (datová bezpečnost).
Publikace a poškození. Popis malé skupiny nebo vzácného případu může umožnit identifikaci účastníků a zveřejnění mechanismů může posloužit k jejich zneužití (publikační etika, dual-use poznání).
Instituce a postupy
| Prvek | Funkce | Odkaz |
|---|---|---|
| Etická komise | Nezávislé posouzení protokolu, průběžný dohled | IRB protokol pro EA výzkum, vícestupňové IRB |
| Plán ochrany dat | Minimalizace, pseudonymizace, oddělené uložení identit | datová bezpečnost |
| Bezpečnostní protokol | Reakce na tíseň, ohrožení, krizi | reakce na dekompenzaci |
| Poradní skupina zasažených | Hodnocení přijatelnosti, interpretace výsledků | participativní přístup |
| Deklarace střetu zájmů | Transparentnost financování a vazeb | conflict of interest |
Principy pro výzkumnou politiku
Spravedlnost vyžaduje rozložit zátěž i přínosy výzkumu tak, aby zranitelné skupiny nebyly zkoumány jen proto, že jsou dostupné, ani vylučovány jen proto, že je to obtížné, neboť obě krajnosti jsou porušením zásady rovného zacházení (Beauchamp a Childress, 2019; výzkum zranitelných populací). Respekt ke skupinám znamená, že i skupina s vysokou kontrolou má členy, jejichž důstojnost je třeba chránit, takže se popisuje jejich jednání, nikoli „povaha“ lidí. Prospěch pro zasažené žádá, aby se výsledky vracely do služeb a ke komunitám, z nichž vzešly, a přiměřenost dohledu připomíná, že etické posouzení má odpovídat riziku, protože přehnaná byrokracie vytlačuje výzkum citlivých témat a s ním i poznání.
Rizika a pojistky
Historické selhání varuje nejsilněji: studie v Tuskegee ukazuje, jak výzkumné instituce dokázaly desítky let zneužívat důvěru zranitelných lidí, a právě reakce na podobné případy dala vzniknout dnešním zásadám výzkumné etiky (Tuskegee Study; Beauchamp a Childress, 2019). Druhým rizikem je výzkum jako nástroj sporu, tedy studie objednaná jednou stranou konfliktu – rodinou, skupinou či institucí (výzkumná exploatace). Třetím je etika jako formalita, protože schválení komisí nenahrazuje průběžnou reflexi výzkumníka v průběhu celé studie.
Evaluace
Etiku výzkumné politiky lze hodnotit podle existence a kvality etických komisí s odborností pro citlivé téma, podle hlášených nežádoucích událostí ve výzkumu, zkušenosti účastníků (dotaz po skončení účasti) a podle toho, zda publikace dodržují standardy anonymizace. Měřítkem kvality je také to, zda poradní skupina zasažených měla na výzkum skutečný vliv, nebo zda plnila jen roli formální; pouze reálná účast totiž proměňuje výzkum z postupu prováděného „na lidech“ v postup prováděný „s nimi“.
Modelová situace
Tým plánuje rozhovory s bývalými členy uzavřené skupiny. Etická komise požaduje změny: oddělit kontaktní údaje od přepisů, nabídnout účastníkům možnost autorizovat citace, připravit postup pro situaci, kdy účastník popíše ohrožení dítěte, a zajistit kontakt na terapeuta. Poradní skupina bývalých členů upozorní, že slovo „kult“ v náborovém letáku odradí lidi s ambivalentní zkušeností; tým formulaci změní, aby vzorek nebyl jednostranný.
Kontrolní otázky pro praxi
- Je způsobilost k souhlasu posuzována odděleně od otázky vlivu skupiny?
- Ví účastník, kde končí důvěrnost a co výzkumník musí oznámit?
- Je zváženo riziko reidentifikace u malých skupin a online citací?
- Má výzkumný tým plán pro tíseň účastníků i pro ochranu sebe sama?
- Vracejí se výsledky do služeb a komunit, z nichž vzešly?
Limitace a otevřené otázky
Etické komise často nemají zkušenost s výzkumem uzavřených skupin a online prostředí a mezinárodní projekty narážejí na rozdílné právní povinnosti hlášení a ochrany dat. Otevřenou otázkou zůstává, jak zkoumat skupiny, které výzkum odmítají, aniž by výzkum sám porušil autonomii jejich členů (Beauchamp a Childress, 2019).
Literatura
- Beauchamp, T. L., & Childress, J. F. (2019). Principles of Biomedical Ethics (8. vyd.). Oxford University Press.
- boyd, d., & Crawford, K. (2012). Critical Questions for Big Data. Information, Communication & Society, 15(5).
- Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford University Press.
- Hassan, S. (2015). Combating Cult Mind Control. Freedom of Mind Press.
- Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. Basic Books.
Související
Sesterské stránky
- Financování výzkumu EA – podmínky nezávislosti.
- Kohortové studie – dlouhodobé etické závazky.
- Populační screening – etika aktivního vyhledávání.
Kritika
- Důvěrnost v EA detekci – kde končí mlčenlivost.
- Publikační etika v EA literatuře – odpovědné zveřejňování.
Rámec kompendia
- Etické aspekty a upozornění – etický rámec celé knihy.
- Institucionální etická rada – institucionální model.
Glosář
- IRB review – etické posouzení.
- Informed consent – souhlas jako proces.