EU politika k epistemickým útokům

Evropská unie nemá politiku „epistemických útoků“. Má však soubor předpisů, které poprvé ukládají povinnosti těm, kdo navrhují informační infrastrukturu – a tím zasahují do podmínek, v nichž se manipulace v populaci šíří.

Vymezení

Unijní právo se epistemickým útokům věnuje nepřímo, v několika oblastech: v regulaci digitálních služeb, umělé inteligence, ochrany osobních údajů, spotřebitelů, médií, obětí trestných činů a duševního zdraví. Posun, který tyto předpisy představují, spočívá v tom, že přesouvají odpovědnost od jednotlivého obsahu k architektuře jeho šíření; to odpovídá poznatku, že informační nepořádek není jen otázkou nepravdivých sdělení, ale především způsobu, jakým je prostředí vytváří, zesiluje a zaměřuje (Wardle a Derakhshan, 2017). Tato stránka shrnuje relevantní nástroje z pohledu veřejného zdraví; právní detaily a vztah k vnitrostátnímu právu popisuje stránka EU právo – EA rámec.

Hlavní nástroje

Nařízení o digitálních službách (DSA, nařízení (EU) 2022/2065) ukládá velmi velkým online platformám a vyhledávačům, aby pravidelně posuzovaly systémová rizika svých služeb – mimo jiné pro občanskou diskusi, volební procesy, veřejnou bezpečnost, základní práva a pro fyzické i duševní zdraví – a přijímaly opatření k jejich zmírnění (čl. 34 a 35). Platformy nesmějí používat rozhraní, která uživatele klamou nebo manipulují jejich rozhodnutími (tzv. temné vzorce, čl. 25); doporučovací systémy musejí být transparentní a velmi velké platformy musejí nabízet variantu bez profilování (čl. 27 a 38). Služby přístupné nezletilým musejí zajistit vysokou úroveň jejich soukromí, bezpečí a ochrany (čl. 28). Zvlášť významné pro veřejné zdraví je, že prověření výzkumníci mají získat přístup k datům velmi velkých platforem pro studium systémových rizik (čl. 40), což je předpoklad jakéhokoli populačního výzkumu dezinformací.

Akt o umělé inteligenci (AI Act, nařízení (EU) 2024/1689) zakazuje systémy, které používají podprahové, záměrně manipulativní nebo klamavé techniky podstatně narušující rozhodování člověka a způsobující mu značnou újmu, a systémy zneužívající zranitelnosti dané věkem, zdravotním postižením nebo sociální či ekonomickou situací (čl. 5); tyto zákazy se uplatňují od února 2025. Současně ukládá povinnosti transparentnosti: lidé mají vědět, že komunikují s AI, a uměle vytvořený nebo upravený obsah (deepfake) má být označen (čl. 50; viz Deepfake Personality, AI Personhood Claim). Akt o digitálních trzích (DMA, nařízení (EU) 2022/1925) míří na tržní moc „strážců přístupu“ a pro epistemické útoky je relevantní nepřímo, například omezením kombinování osobních údajů napříč službami bez souhlasu.

Doplňující předpisy pokrývají další části problému: obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) řeší profilování a zvláštní kategorie údajů, směrnice o nekalých obchodních praktikách (2005/29/ES) agresivní praktiky vůči spotřebitelům, evropský akt o svobodě médií (nařízení (EU) 2024/1083) nezávislost a pluralitu médií a nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy (nařízení (EU) 2024/900) placené politické sdělení. Přidává se směrnice o právech obětí (2012/29/EU), směrnice o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (2024/1385), která postihuje i formy kybernetického násilí, směrnice o ochraně oznamovatelů (2019/1937) a revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách z roku 2018 s povinnostmi v oblasti mediální gramotnosti. Vedle závazných předpisů působí měkké nástroje: kodex zásad proti šíření dezinformací (2018, posílený 2022 a začleňovaný do rámce DSA), Akční plán pro evropskou demokracii (2020), síť Evropské observatoře digitálních médií (EDMO), strategie pro lepší internet pro děti a sdělení Komise o komplexním přístupu k duševnímu zdraví (2023).

Co EU politika pokrývá a co ne

Oblast EA	Pokrytí	Mezera
Infrastruktura šíření (platformy, algoritmy)	Silné: DSA, AI Act	Vymáhání, rychlost, malé platformy a uzavřené skupiny
Manipulativní AI	Zákaz nejzávažnějších praktik	Vysoký práh „značné újmy“, obtížné dokazování
Kontrolující vztahy a skupiny	Nepřímo: oběti, násilí na ženách	Kompetence členských států, chybí obecný rámec
Pracoviště a akademie	Ochrana oznamovatelů	Psychosociální rizika řeší převážně státy
Služby duševního zdraví	Doporučení, financování projektů	Organizace péče je národní kompetencí

Aktéři a odpovědnosti

Evropská komise dozoruje velmi velké platformy podle DSA, zatímco koordinátoři digitálních služeb v členských státech dozorují ostatní poskytovatele; Úřad pro AI a vnitrostátní orgány dozoru vymáhají AI Act. Z hlediska veřejného zdraví je podstatné, aby se do posuzování systémových rizik zapojili i odborníci na duševní zdraví a aby výsledky byly dostupné výzkumu, neboť teprve regulace prostředí, nikoli jednotlivého výroku, odpovídá povaze infosféry jako sdíleného prostoru, v němž se poznání utváří (Floridi, 2014).

Rizika a pojistky

Prvním rizikem je dopad na svobodu projevu: povinnost zmírňovat rizika může vést platformy k nadměrnému odstraňování obsahu, a proto DSA obsahuje procesní záruky – odůvodnění, stížnosti a mimosoudní řešení sporů. Druhým je politizace dozoru, neboť rozhodnutí o tom, co je „riziko pro občanskou diskusi“, vyžaduje transparentní metodiky a nezávislý audit, bez nichž hrozí, že boj proti manipulaci sám poslouží jako manipulace (politická instrumentalizace; Wardle a Derakhshan, 2017). Třetím je iluze vyřešeného problému: regulace infrastruktury nenahrazuje vzdělávání, komunity a služby (rámec veřejné politiky).

Zvláštní pozornost zasluhuje mez pokrytí. Povinnosti podle DSA i AI Actu míří především na velké, veřejně přístupné služby a na nejviditelnější praktiky, zatímco uzavřené skupiny, soukromé kanály a menší platformy zůstávají z větší části mimo dosah, přestože právě v nich se buduje izolace a závislost. Ekonomický tlak na pozornost a predikci chování, který motivuje zesilování pobuřujícího obsahu, přitom působí napříč celým trhem a nezmizí jen proto, že se nejnápadnější projevy přesunou do méně viditelných prostor; regulace tak mění podmínky, ale nikoli pobídky, které jev plodí (Zuboff, 2019).

Evaluace

DSA i AI Act obsahují mechanismy přezkumu a hodnocení. Z pohledu veřejného zdraví by se mělo sledovat, zda zprávy o systémových rizicích obsahují i dopady na duševní zdraví a na zranitelné skupiny, zda přístup výzkumníků k datům funguje v praxi, jak se mění expozice uživatelů manipulativním vzorcům a zda nedochází k nepřiměřenému omezování legitimního obsahu.

Modelová situace

Výzkumný tým chce zjistit, zda doporučovací systém velké videoplatformy vede dospívající k obsahu o extrémních dietách. Podá žádost o přístup k datům podle čl. 40 DSA, předloží protokol schválený etickou komisí a plán ochrany dat. Výsledky zveřejní a Komise je může využít při posuzování, zda platforma zmírňuje rizika pro duševní zdraví nezletilých.

Kontrolní otázky pro praxi

• Obsahují zprávy o systémových rizicích i dopady na duševní zdraví a zranitelné skupiny?
• Funguje v praxi přístup výzkumníků k datům platforem?
• Jsou metodiky dozoru transparentní a přezkoumatelné?
• Pokrývají opatření i uzavřené skupiny a menší platformy?
• Doplňují národní politiky regulaci infrastruktury vzděláváním a službami?

Limitace a otevřené otázky

Vymáhání vůči globálním platformám je pomalé a nákladné a uzavřené komunikační kanály (soukromé skupiny, šifrované zprávy) stojí mimo většinu povinností – a právě tam se odehrává mnoho epistemických útoků. Otevřenou otázkou zůstává, zda regulace infrastruktury změní expozici populace měřitelně, nebo zda se manipulativní praktiky jen přesunou jinam (Floridi, 2014).

Literatura

• Floridi, L. (2014). The Fourth Revolution: How the Infosphere Is Reshaping Human Reality. Oxford University Press.
• Wardle, C., & Derakhshan, H. (2017). Information Disorder: Toward an Interdisciplinary Framework for Research and Policy Making. Council of Europe.
• Zuboff, S. (2019). The Age of Surveillance Capitalism. PublicAffairs.

Související

Sesterské stránky

• Regulace platforem – podrobněji o povinnostech platforem.
• Mezinárodní spolupráce – EU v globálním kontextu.
• Regulatorní přístup k EA – národní právní nástroje.

Cross-domain a compliance

• EA × Compliance: NIS2 – informační integrita v kybernetické bezpečnosti.
• EA × Compliance: GDPR – ochrana osobních narativů.

Techniky

• Algoritmická amplifikace – co má DSA zmírňovat.
• Koordinované neautentické chování – typické systémové riziko.

Teorie a glosář

• Floridi: Čtvrtá revoluce – infosféra jako prostor regulace.
• Deepfake – pojem.