Rámec WHO pro EA

Je třeba začít opravou: Světová zdravotnická organizace žádný rámec pro epistemické útoky nemá a pojem „EA“ v jejích dokumentech nefiguruje. Má ale řadu nástrojů, které se týkají jednotlivých částí problému – a jejich propojení je užitečnější než vymýšlení nového rámce.

Vymezení

Tato stránka mapuje, kde se epistemické útoky a jejich následky stýkají s prací Světové zdravotnické organizace: v klasifikaci nemocí, v duševním zdraví, v prevenci násilí, v prevenci sebevražd a v práci s informačním prostředím během zdravotních krizí. Cílem je ukázat, na co lze navázat v národní politice (rámec veřejné politiky) a kde zůstávají mezery.

Relevantní nástroje WHO

Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-11), platná od roku 2022, nabízí pro následky dlouhodobých epistemických útoků jako nejbližší diagnózu komplexní posttraumatickou stresovou poruchu (6B41), která vedle symptomů PTSD zahrnuje poruchy regulace afektu, negativní sebepojetí a obtíže ve vztazích; tento konstrukt navazuje na klinický popis komplexního traumatu po dlouhodobé zajetí a kontrole, který do literatury uvedla Judith Hermanová (Herman, 1992; C-PTSD, ICD-11 Complex Trauma). Relevantní jsou také disociativní poruchy a kapitola o faktorech ovlivňujících zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami. Samotný epistemický útok kódovatelný není – a podle kompendia ani být nemusí: jde o kontext a mechanismus, ne o diagnózu (diferenciální diagnostika).

V oblasti duševního zdraví zdůrazňují Komplexní akční plán duševního zdraví (původně 2013–2020, prodloužený do roku 2030) a World Mental Health Report z roku 2022 komunitní péči, lidská práva a sociální determinanty. Iniciativa QualityRights prosazuje péči bez donucení a s respektem k autonomii, což je pro epistemické útoky zásadní připomínka, že léčba sama nesmí reprodukovat kontrolu, před níž člověk přichází (coerce léčba a EA framework); program mhGAP přitom poskytuje nespecialistům postupy pro nejčastější duševní poruchy.

Prevenci násilí určuje World Report on Violence and Health z roku 2002, který zavedl ekologický model násilí (jednotlivec, vztah, komunita, společnost) a do typologie zahrnul i psychické násilí (Krug a kol., 2002). Na něj navazuje rámec RESPECT z roku 2019 pro prevenci násilí na ženách, jenž pracuje s faktory překrývajícími se s coercive control: vztahovými dovednostmi, posílením postavení žen, službami, bezpečným prostředím a změnou postojů. Pro prevenci sebevražd jsou přímo použitelné přístup LIVE LIFE z roku 2021 a doporučení pro odpovědné referování o sebevraždách v médiích, zejména tam, kde epistemický útok vede k sebevražednému riziku (atribuce mortality). Během pandemie covidu-19 rozvinula organizace koncepci infodemického managementu – naslouchání informačnímu prostředí, srozumitelné komunikace, posilování odolnosti komunit a spolupráce s platformami –, což je nejbližší institucionální obdoba populačního přístupu k epistemickým útokům (populační dopad dezinformací). Rámec pro pochopení toho, proč jsou ochranné zdroje vůči epistemickým útokům rozloženy nerovnoměrně, poskytuje zpráva Komise pro sociální determinanty zdraví Closing the Gap in a Generation z roku 2008, která ukázala, že rozdíly ve zdraví sledují sociální gradient (Marmot, 2010).

Žádný z těchto nástrojů přitom nepokrývá epistemický útok jako celek. Klasifikace zachycuje následek (trauma), nikoli mechanismus; programy prevence násilí pracují převážně s fyzickým a sexuálním násilím a psychická kontrola v nich bývá okrajová; infodemický management se soustředí na obsah a jeho šíření, méně na dlouhodobé poškození úsudku jednotlivce. Hodnota rámce WHO proto neleží v jediném dokumentu, nýbrž v možnosti zasadit různé části problému do společné struktury – ekologického modelu, který násilí vykládá jako výsledek souhry úrovní od jednotlivce po společnost, a tím odpovídá i vrstevnaté povaze epistemické kontroly (Krug a kol., 2002).

Ekologický model aplikovaný na EA

Úroveň	Rizikové faktory	Možné intervence
Jednotlivec	Izolace, předchozí trauma, krize	Psychoedukace, metakognitivní kultivace
Vztahy	Závislost, kontrola, trauma bonding	Podpora blízkých, bystander intervence
Komunita	Uzavřené skupiny, absence služeb	Komunitní resilience, outreach
Společnost	Design platforem, nerovnost, slabé instituce	Regulace platforem, vzdělávací politika

Co by propojení vyžadovalo

Propojení nástrojů Světové zdravotnické organizace s pojmy kompendia by vyžadovalo společný slovník, tedy převod pojmů do terminologie WHO a MeSH (WHO klinická terminologie, PubMed/MeSH terminologie). Dále by znamenalo integraci do existujících programů – zařazení psychického násilí do programů prevence násilí, epistemického rozměru do infodemického managementu a rozpoznání kontroly do mhGAP – namísto budování paralelní agendy. Potřebná jsou i data, konkrétně zařazení otázek na kontrolu informací a izolaci do populačních šetření (odhady prevalence), a ochrana práv, v níž by zásady QualityRights sloužily jako měřítko pro všechny služby pro zasažené.

Překladem terminologie se přitom nelze spokojit s prostým přiřazením slov. Pojmy kompendia popisují mechanismus a kontext, zatímco diagnostický jazyk WHO popisuje stav jedince; mezi nimi je třeba zachovat rozdíl, aby se z popisu prostředí nestala nálepka na člověku. Smyslem propojení není rozšiřovat diagnózy, nýbrž umožnit, aby služba, výzkum i politika hovořily o téže skutečnosti srovnatelně – a aby přitom zůstalo zřejmé, že poškození schopnosti poznávat je důsledkem jednání druhých, nikoli vlastností poškozeného (Fricker, 2007).

Rizika a pojistky

Prvním rizikem je globalizace kulturně specifických pojmů: konstrukty vzniklé v euroamerickém kontextu nemusejí sedět jinde (kulturní zaujatost EA kategorií, dekoloniální epistemologie). Druhým je medikalizace, tedy přesun politického nebo sociálního problému do ordinace zařazením do zdravotnického rámce. Třetím je zneužití autority: odkaz na „WHO“ dodává tvrzením váhu, a tvrdit existenci rámce WHO, který neexistuje, je samo epistemickým přestupkem – i proto tato stránka začíná opravou (Fricker, 2007).

Evaluace

Propojení s nástroji WHO by se hodnotilo podle toho, zda národní plány duševního zdraví a prevence násilí výslovně zahrnují psychickou kontrolu a manipulaci, zda služby používají srovnatelné definice a zda populační šetření obsahují příslušné otázky. Užitečným ukazatelem je také to, nakolik se do posuzování rizik a do tvorby doporučení zapojují lidé s vlastní zkušeností, protože jejich hlas je nejpřímějším měřítkem toho, zda systém rozumí tomu, co má řešit, a zda jim nevnucuje cizí výklad jejich situace (Fricker, 2007).

Modelová situace

Národní pracovní skupina pro duševní zdraví připravuje revizi strategie. Místo samostatné kapitoly „epistemické útoky“ navrhne doplnit tři existující části: do prevence násilí psychickou kontrolu s odkazem na ekologický model WHO, do krizových služeb rozpoznání kontrolujícího vztahu a skupiny a do komunikace ve zdravotních krizích principy infodemického managementu. Každá změna dostane ukazatel a odpovědný subjekt.

Kontrolní otázky pro praxi

• Navazuje národní politika na existující programy WHO místo vytváření paralelních?
• Zahrnují plány prevence násilí výslovně psychickou kontrolu?
• Odpovídají služby zásadám péče bez donucení?
• Je terminologie převedena srozumitelně do klinické a výzkumné praxe?
• Netvrdí dokument existenci mezinárodního rámce, který neexistuje?

Limitace a otevřené otázky

Dokumenty WHO jsou doporučující a jejich naplnění závisí na státech, zatímco pojmová nejednotnost mezi oblastmi (násilí, duševní zdraví, informace) ztěžuje koordinaci. Otevřenou otázkou zůstává, zda epistemický rozměr patří do zdravotní politiky, nebo spíše do politiky vzdělávání a demokracie – a kdo má být „vlastníkem“ problému.

Literatura

• Fricker, M. (2007). Epistemic Injustice: Power and the Ethics of Knowing. Oxford University Press.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. Basic Books.
• Krug, E. G., Dahlberg, L. L., Mercy, J. A., Zwi, A. B., & Lozano, R. (2002). World Report on Violence and Health. World Health Organization.
• Marmot, M. (2010). Fair Society, Healthy Lives: The Marmot Review. Institute of Health Equity.

Související

Sesterské stránky

• Politika duševního zdraví a EA – národní uplatnění.
• Mezinárodní spolupráce v EA – multilaterální rámec.
• EU politika – regionální úroveň.

Klinika

• DSM-5-TR Trauma & Stressor-Related Disorders – alternativní klasifikace.
• Herman Recovery Stages – fáze zotavení (Herman, 1992).

Kritika

• Kritická psychiatrie – skepse vůči rozšiřování diagnóz.
• Trauma-informovaný framework – alternativní rámec.

Glosář

• Complex trauma – nejbližší klinický konstrukt.