EA-4.2.4 IRB review multi-tier

Pole	Hodnota
EA kód	EA-4.2.4
Kategorie	4. Terminální protokoly
Subkategorie	4.2 Bezpečnostní protokoly
Přístupová úroveň	L2 (omezená — výhradně pro kvalifikovanou klinickou, forenzní a doktrinální analýzu)
Riziková úroveň	Vysoká — terminální protokoly vyžadují přísný supervizní rámec, IRB přezkum a doložitelnou klinickou kompetenci
Reverzibilita	Střední — návrat vyžaduje supervidovanou rekonstrukční fázi v řádu měsíců až let
Rodičovská kapitola	Kapitola 4 — Terminální protokoly

Definice

IRB review multi-tier představuje vícepatrový etický přezkum protokolu nezávislými komisemi před spuštěním a v průběhu jeho operace. V rámci kompendia je technika klasifikována jako terminální protokol — operace, jejíž důsledky pro subjekt jsou strukturálně nevratné bez explicitní rekonstrukční fáze a jejíž aplikace mimo přísně supervizní rámec naplňuje definici poškození. Že se formální souhlas komise může zcela míjet s tím, co se účastníkům skutečně dělo, doložil na publikovaných studiích Beecher (1966).

Stránka slouží rozpoznání vzorce, nikoli jeho provedení.

Rámec stanoví doktrinální rámec knihy a etický kodex.

Struktura vzorce

Pozorovatel pozná funkční přezkum podle stop, které po něm zůstávají. Existují zamítnutá i podstatně upravená podání, z protokolu je patrné, co bylo sporné, a rozhodnutí odkazuje na důvod, nikoli na osobu (Belmont Report, 1979).

Zajatý přezkum vypadá jinak. Chrání instituci spíš než účastníky, pracuje poradně bez závazné pravomoci a jeho členové mají zájmový vztah k posuzovaným programům. Jak daleko může profesní organizace zajít, když tento posun proběhne, popisuje zpráva o zapojení psychologů do výslechových programů (Hoffman a kol., 2015).

Retrospektivně se znaky objevují v pořadí: nejprve se zkrátí zdůvodnění, pak přestanou existovat zamítnutí a nakonec se sporné body do protokolu vůbec nedostanou. Popsané pořadí je pozorovaný sled znaků, nikoli postup. Měřítkem zůstává nezávislé posouzení poměru přínosu a rizika (Emanuel, Wendler a Grady, 2000).

Interpretace knihy: rozhodující není, co člověk prožil, ale zda si o tom smí myslet něco jiného.

Měřítko stanoví etické aspekty a metodologické poznámky.

Bezpečnostní rámec

Vícepatrový přezkum je zde předmětem popisu, nikoli pravomocí; pojistky níže jsou čteny skrze svou nepřítomnost.

Pojistka	Co znamená její nepřítomnost
IRB přezkum	Nikdo mimo dané uspořádání nevážil jeho přínos proti riziku a o takovém vážení neexistuje záznam
Informovaný souhlas	Zúčastněný nevěděl, čemu je vystaven, a odstoupení pro něj nebylo dostupné bez ztráty
Průběžné sledování stavu	Zhoršení stavu nikdo nezaznamenává a vyjde najevo až tehdy, když na ně upozorní sám zasažený
Shoda na tom, kdy přestat	Nikdo se předem neshodl na tom, co by platilo za okamžik zastavení, a rozhoduje o tom ten, kdo zátěž vede
Nezávislý audit	Uspořádání nikdo zvenčí nepřezkoumal a nikdo mimo ně nemá jak je zastavit
Dokumentační řetězec	Co se dělo, nelze doložit jinak než výpovědí toho, kdo uspořádání vedl (chain of custody)
Kanál pro oznamovatele	Námitku nelze vznést nikde jinde než u toho, proti komu míří, a je rozpoznatelná podle svého autora

Okolnosti, které posuzované uspořádání vylučují

Přezkum je na této stránce předmětem rozpoznávání, nikoli pravomocí, kterou by stránka propůjčovala: žádné uspořádání tu není označeno za legitimní a pro zátěžový protokol tohoto druhu to platí dvojnásob. Nároky, které Emanuel, Wendler a Grady (2000) na eticky přijatelný výzkum kladou, zavazují zadavatele a komisi — jsou tedy tím, co se posuzuje, ne výsledkem posouzení, a oprávněním pro čtenáře nejsou v žádném případě. Co z toho plyne pro práci se stránkou, stanoví etické aspekty a etický kodex.

Rozdíl mezi nárokem a povolením je u přezkumu patrnější než kdekoli jinde. Nárok lze vznést vůči uspořádání, které se dá poměřit zvenčí; povolení by muselo vyjít od někoho uvnitř, a právě takové postavení si tato stránka nebere. Drží se čtení, jež popisují etické aspekty, a okolnosti níže jsou proto zapsány jako to, co uspořádání vylučuje, nikoli jako podmínky, jejichž splnění by k něčemu otevíralo cestu.

Vylučující okolnost	Proč posuzované uspořádání vylučuje
Komise bez rozpočtu a bez vlastního personálu	Závisí na posuzovaném útvaru, takže nezávislé posouzení poměru přínosu a rizika nemůže proběhnout
Členové se zájmovým vztahem k posuzovaným programům	Přezkum pak chrání instituci, a ne účastníky, jimž má sloužit
Poradní stanovisko bez pravomoci protokol pozastavit	Nález nemá následek, a pojistkou tudíž není
Účastníci v závislém postavení vůči zadavateli protokolu	Podepsaný souhlas nelze v takovém postavení číst jako svobodný
Bezpečnostní, komerční nebo politický tlak na výsledek přezkumu	Ohýbá se nejdřív to, co chrání nejslabší stranu, protože ta tlak nevyvíjí

Klinické markery (neúmyslná manifestace)

Následující znaky jsou to, co klinik, supervizor nebo vyšetřující pozoruje u člověka, který prošel nestrukturovaným ekvivalentem protokolu — v kultovním prostředí, v abusivním vztahu nebo v neetické instituci. Jde o rozpad vztahu k vlastnímu příběhu, jak ho popsala Herman (1992).

Marker	Indikuje
Subjekt popisuje epizody dezorientace bez identifikovatelného spouštěče	Možnou expozici nestrukturovanému ekvivalentu protokolu
Změny v narativní koherenci sebepopisu napříč konzultacemi	Probíhající identitní destabilizaci
Zvýšená závislost na externí validaci pro běžné rozhodnutí	Erozi self-funkce
Rozporuplné biografické údaje při opakovaných anamnézách	Aktivní rekontextualizační tlak
Sociální izolace s jediným referenčním zdrojem autority	Strukturální rizikový kontext
Časová dezorientace ve vztahu k vlastnímu životnímu příběhu	Indukovanou temporální disrupci

Detekce vyžaduje diferenciální diagnózu vůči primárním psychiatrickým stavům (disociativní poruchy, PTSD, psychotická spektra) a vůči legitimní transformativní zkušenosti; přehled doložených případů, kdy dobře míněná intervence poškodila, ukazuje, jak snadno se obojí zamění (Lilienfeld, 2007).

Odlišení od neškodných jevů

Od neškodných jevů se vzorec odlišuje tím, co po něm zůstává. Náročný výcvik, otřesná zkušenost i hluboká změna hodnot samy o sobě nic neznamenají; poznávacím znakem je ztráta schopnosti vlastní zkušenost zpochybnit a vyprávět ji jinak než jediným předepsaným způsobem (Herman, 1992).

Druhým rozlišovacím hlediskem je dohledatelnost. Legitimní rámec po sobě nechává zápis: kdo posoudil poměr přínosu a rizika, co bylo sporné a za jakých podmínek se mělo zastavit. Kde takový zápis chybí, nelze o supervidovaném protokolu mluvit bez ohledu na to, jak se prostředí samo popisuje (Belmont Report, 1979).

Rizikové kontexty

Rizikovým kontextem je komise bez rozpočtu a bez vlastního personálu. Závislost na posuzovaném útvaru se promítne do toho, co se vůbec dostane na pořad jednání (Emanuel, Wendler a Grady, 2000).

Druhým rizikovým kontextem je vnější tlak — bezpečnostní, komerční nebo politický. Právě v něm se etický rámec ohýbá nejdřív a nejvíc (Hoffman a kol., 2015).

Co nález o přezkumu neurčuje

Schválení funkční komise neurčuje, co se účastníkům skutečně dělo. Beecher (1966) založil svou kritiku právě na studiích, které formální cestou prošly; přezkum posuzuje záměr v dokumentaci, ne provedení v čase, a souhlas komise proto není dokladem o průběhu. Opačný úsudek je stejně nespolehlivý: chybějící zápis bývá známkou nepořádku v evidenci, nikoli nutně zajatého přezkumu, a malá komise může mít málo zamítnutí prostě proto, že k ní přichází málo podání. Rozlišení vyžaduje srovnání v čase, ne jediný výřez. A nic z toho neurčuje odpovědnost jednotlivých členů – Hoffman a kol. (2015) ji dohledali až rekonstrukcí korespondence.

Vztah k jiným technikám

Stránka	Vztah
EA-4.2.1 Pre-engagement screening	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.2 Real-time monitoring	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.3 Post-engagement reintegration	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.5 Whistleblower protection	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.2.6 Consent withdrawal	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA-4.3.1 Systematic conceptual disassembly	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA 1 3 1 IMUNIZACE PROTI FALSIFIKACI	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA 1 2 1 FALESNE DILEMA	Stránka ze stejného okruhu knihy.
EA 5 1 2 KONCEPTUALNI NIHILACE	Stránka ze stejného okruhu knihy.

Literatura

• Beecher, H. K. (1966). Ethics and clinical research. New England Journal of Medicine.
• Emanuel, E. J., Wendler, D., & Grady, C. (2000). What makes clinical research ethical? JAMA.
• Faden, R. R., & Beauchamp, T. L. (1986). A History and Theory of Informed Consent. Oxford University Press.
• Herman, J. L. (1992). Trauma and Recovery. Basic Books.
• Hoffman, D. H., Carter, D. J., Lopez, C. R. V., Benzmiller, H. L., Guo, A. X., Latifi, S. Y., & Craig, D. C. (2015). Report to the Special Committee of the Board of Directors of the American Psychological Association. Sidley Austin LLP.
• Lilienfeld, S. O. (2007). Psychological treatments that cause harm. Perspectives on Psychological Science.
• National Commission for the Protection of Human Subjects of Biomedical and Behavioral Research (1979). The Belmont Report.

Související

• Rodičovská kapitola: Kapitola 4 — Terminální protokoly
• Sourozenecké techniky (subkategorie 4.2 Bezpečnostní protokoly):
  • EA-4.2.1 Pre-engagement screening
  • EA-4.2.2 Real-time monitoring
  • EA-4.2.3 Post-engagement reintegration
  • EA-4.2.5 Whistleblower protection
  • EA-4.2.6 Consent withdrawal
• Cross-kategoriální techniky:
  • ea-1-3-1-imunizace-proti-falsifikaci
  • ea-1-2-1-falesne-dilema
  • ea-5-1-2-konceptualni-nihilace
• Glossary:
  • IRB review
  • Informed consent
  • Chain of custody
  • Individual risk map
  • Transformative experience
  • Taxonomie EA
  • Dual-use poznání
• Forward-references:
  • Kapitola 5 — Ultramární techniky
  • Kapitola 6 — Klinické aplikace

Connect & Contribute

Stránku vytvořil Tomáš Korcak (korczis). Licence obsahu: GHL.

Další rozcestníky: Glossary, Philosophy.